Ostrorepi – živoucí fosilie
Ostrorep je jedno z úžasných zvířat naší planety, obývá teplá tropická moře. Je to žijící fosilie, podle nich si představujeme, jak žili trilobiti. Na celém světě jsou čtyři druhy – ostrorep americký (Limulus polyphemus), ostrorep východoasijský (Trachypleus tridentatus), ostrorep molucký (Carcinoscorpius rotundicauda) a ostrorep velký (Trachypleus gigas).
Výskyt
Ostrorep americký, jak název napovídá, žije u pobřeží východní Ameriky, ostatní tři druhy zase na opačné straně světa, v Jihovýchodní Asii. Ostrorepové (Xiphosura) patří mezi členovce (Arthropoda) do třídy hrotnatci (Merostomata). Slovo xipho pochází z řečtiny a znamená meč, uros znamená ocas. Mezi hrotnatce patří ještě vyhynulí kyjonožci. Přestože jsou dnešní ostrorepi výhradně mořští živočichové, jejich předci žili patrně ve sladkých či brakických vodách.
Původ a vzhled
Ostrorepi se poprvé objevili v kambriu (před 570 miliony lety) a byli dominantní životní formou až do permu. Jsou to primitivní živočichové, kteří již dvě stě milionů let nezměnili svůj vzhled. Ostrorepové žijí částečně zahrabáni v mořském dně, jejich potrava se skládá z malých zvířat, červů, korýšů a někdy i ryb. Potrava je zpracována, tzn. žvýkána a drcena až v jejich žaludku. Dokáží se pohybovat nejen pomocí nohou po dně, ale dokonce i plavat. Mladá zvířata plavou mnohem častěji. Velmi nápadným znakem ostrorepa je hrozivě vyhlížející krunýř a osten. Mnoho lidí se proto ostrorepů bojí, jsou to ale velmi plachá a neškodná zvířata. Osten slouží mimo jiné k tomu, aby se ostrorep mohl s jeho pomocí převrátit zpět na nohy. Když nastane čas rozmnožování, stovky ostrorepů se přemisťují blíž k pobřeží. Samičky vyhloubí na pobřeží jamku, do které nakladou vajíčka. Samci se jich drží předními klepety, aby je neztratili z dohledu a poté vajíčka oplodní. Než se vylíhne larva, trvá to asi šest týdnů. V počátečním vývoji larva velmi připomíná trilobita. Sexuálně dospívají kolem tří let věku. Tělo je rozděleno na hlavohruď a zadeček. Dorůstají délky až šedesát centimetrů. Hřbetní štít hrudní nese jednoduché i složené oči. Mají drobné klepítkovité chelicery, za nimi následuje pět párů nohou (čtyři jsou zakončeny klepítky). Nohy na zadečku jsou přeměněné v lístečkovité útvary a nesou žábry.
Využití
Jejich krev s obsahem mědi se používá v lékařství. Zjišťuje se podle ní nezávadnost léků, v případě že v látce je přítomna nebezpečná bakterie, se krev sráží.
Ohrožený druh
Potkat ostrorepa ve volné přírodě je velkou vzácností, já sama jsem ho ještě v přírodě neviděla. Pouze ve školní sbírce a v akváriu. Všichni ostrorepi jsou na seznamu ohrožených druhů IUCN. Počty jedinců v populacích prudce klesají díky znečištění oceánu. Mým velkým přáním je ostrorepa alespoň jednou během potápění potkat, ale je možné, že brzy už žádní v oceánu nebudou.
