Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Krmná mrkev, významné krmivo nejen pro králíky
Sdílet:

Krmná mrkev, významné krmivo nejen pro králíky

Drobní savci
Krmení

Přestože již naši předci věděli o cenných vlastnostech – chutnosti, vysoké krmné hodnotě a významných zdravotních účincích kořene mrkve pro všechna...

Přestože již naši předci věděli o cenných vlastnostech – chutnosti, vysoké krmné hodnotě a významných zdravotních účincích kořene mrkve pro všechna hospodářská zvířata, jen málo chovatelů králíků ji pravidelně zařazuje do krmných dávek. Je samozřejmé, že pokud ji chceme zkrmovat, je nutné se orientovat na odrůdy, vyšlechtěné k tomuto účelu, tzv. krmné mrkve. Jejich předností proti odrůdám pro lidskou výživu, které se vyznačují lákavou barvou a tvarem, je především daleko vyšší výnos kořene s vyšší sušinou a nižším obsahem ve vodě rozpustných cukrů. Vyšší obsah sušiny umožňuje velmi dobrou skladovatelnost v běžných podmínkách, jako jsou sklepy, krechty a podobně. Současné odrůdy mrkví pro lidskou výživu vzhledem k nižšímu obsahu sušiny a vysokému obsahu cukrů vyžadují pro dobrou uchovatelnost klimatizované sklady. Je třeba dodat, že tak vysoký obsah cukrů, jaký vykazují současné odrůdy červené mrkve určené pro lidskou výživu, je pro zvířata nevhodný. Při dlouhodobějším zkrmování, případně ve vyšších dávkách totiž způsobuje nadměrný přísun cukrů (v nefyziologickém množství), zbytečnou zátěž organismu, narušuje pochody v trávicím traktu zvířat, mění rovnováhu minerálních látek v organismu atd.


ilustrační foto

Kořen krmné mrkve obsahuje 13–17 % sušiny, 0,8 % bílkovin, 9 % škrobových jednotek a pozoruhodné množství téměř všech vitamínů. Velmi významný je obsah betakarotenu (4–8 mg ve 100 g sušiny), který se v organismu zvířat mění na vitamín A. Obecně savci nejsou schopni syntetizovat karotenoidní látky a musí je získávat potravou. Nedostatek betakarotenu vede ke zpomalení růstu a reprodukčním poruchám, u králíků zhoršuje průběh onemocnění kokcidiózou, ale i průběh mnoha infekcí, hlavně infekční rýmy. U samic králíků může způsobit zvětšení plodu – hydrocephalus. Názor, který se někdy uvádí, že zkrmování krmné mrkve způsobuje u králíků žlutou barvu tuku – sádla (Kálal, 1953) vyvrací Swatland (1989). Ten měřil exaktním způsobem kolorimetricky zabarvení tukové tkáně a dospěl k závěru, že existuje obecně u savců přímá úměra mezi intenzitou zabarvení a obsahem zejména betakarotenu a luteinu, ale výjimku tvoří při kumulaci betakarotenu zajíci a králíci, divoké a domácí kozy, kde ke kumulaci betakarotenu v tukové ani ve svalové tkáni nedochází. Také obsah vitamínů B1, B2, B6, C a E v kořenu krmné mrkve bývá vyšší než u jiných okopanin a působí spolu s vyšším obsahem kostitvorných prvků (Ca, P) příznivě na růst a zdravotní stav mláďat a chovných zvířat. Nevyvolává průjmy, jako někdy krmná řepa. Pro nás, chovatele králíků, je velmi důležité, že samicím můžeme dát čerstvě sklizenou krmnou mrkev v období zimní plemenitby a tím pozitivně ovlivnit zabřezávání a odchov mláďat.

Krmnou mrkev králíkům předkládáme syrovou, celou a očištěnou od zbytků země a zahnívající natě v dávce 40–60 g / kus a den a sice jako doplněk k senu a jádru nebo granulím. Drůbež a ostatní hospodářská zvířata přijímají krmnou mrkev velice ráda.

Pro chovatele je její pěstování velice snadné. Krmná mrkev není náročná na prostředí. Velmi dobře se uplatňuje v nížinách v sušších oblastech, i tam, kde se nedaří krmné řepě a ve vyšších polohách, protože asimiluje i při nízké teplotě. Velmi dobře snáší chladno a mrazy až do –5 °C. Na trhu je běžně k dostání osivo odrůd krmné mrkve, např. výnosná odrůda Táborská žlutá. Mrkev vyséváme časně na jaře do řádků 30–45 cm, do hloubky 0,5–1,0 cm s výsevkem: 4–5 kg / ha (0,4–0,5 g / m2). Pod krmnou mrkev nehnojíme hnojem, neboť by byla více napadána larvami pochmurnatky mrkvové a snižovala by se její skladovatelnost. Nejednotíme, jen husté porosty prosvětlíme bránami, nebo železnými hráběmi. Větší plochy není problémem udržet v bezplevelném stavu existujícími herbicidy (např. Afalon). Sklízíme v říjnu až listopadu a průměrný výnos se pohybuje mezi 60–80 t / ha (6–8 kg / m2). Mrkev uskladňujeme ve sklepích nejlépe v bedýnkách. Je důležité odstranit nať a při skladování se snažit udržet optimální teplotu 1–2 °C a relativní vlhkost 80–90 %. Není nutné kořeny zakládat do písku. Takto uložená vydrží do května následujícího roku.

Jako chovatel mám s pěstováním a zkrmováním krmné mrkve králíkům velmi dobré zkušenosti a mohu ji všem jen doporučit.

Autor textu: Ing. Jan Smrž
Autor fotografií zdroj: Ing. Jan Smrž
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru