Asilky
Zařazení: bojová plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina E1)
Původ: Přední Indie
Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělé: kohout 15, slepice 13
Vznik plemene
Předkové současných asilek pocházejí z Indie a dnes i z území sousedních zemí, např. Pákistánu a Íránu. Název plemene, dříve zapsaného jako Assel, Azeel nebo Asli, se údajně objevil na dokumentech již 1 000 let před naším letopočtem. Zmiňovaný je např. Kodex Manu, indický dokument o právu, náboženství a filozofii, datovaný mezi lety 900 až 1280 před naším letopočtem. Nejstarší archeologické důkazy o pořádání kohoutích zápasů byly nalezeny v údolí Indu.
Pojmenování plemene je arabského původu a znamená vysoce postavený, přeložit ho lze i jako dlouhý rodokmen. V zemích původu mohli dříve asilky chovat jen šlechticové a významní lidé, byly vysoce ceněny pro své bojové vlastnosti, při zápasech se kohoutům nasazovaly i kovové ostruhy nebo nože. V jihovýchodní Asii se nachází podobné plemeno – šamo.
Asilky se v zemích, odkud pocházejí, vyskytují v mnoha typech (uvádí se až 500 variet), z nichž mnohé jsou pojmenovány po místě, kde se chovají, např. Mianwali Asil z Pákistánu, červené pšeničné rázy jsou zase pojmenovávány Sonatol. Existuje i vzácná varieta Madaroo, kde kohouti postrádají znaky kohoutího opeření – srpy v ocase a sedlový závěs. V Indii a Pákistánu jsou i variety s chocholkou či vousem, Bhaingam Asil mají velký jednoduchý hřeben, Kulang Asil mohou vážit až 7 kg.
Uvádí se, že do Evropy byly přivezeny okolo roku 1750. V Německu jsou uznané Rajach Asil – známé pouze jako Asil, u nás asilky, a Madras Asil – ty jsou těžší a větší, vypadají zavalitější a méně vzpřímené. U nás jsou známy jako bojovnice madraské. Ve Velké Británii se chovají Reza Asil – s výškou až 50 cm a maximální hmotností kohoutů 2,7 kg, slepic 1,8 kg.
Zdrobnělé asilky vznikaly na konci 19. století díky anglickému chovateli Williamu Flamankovi Entwislovi. V době vzniku bylo plemeno velmi populární, ale po několika desítkách let téměř vymřelo. V nizozemském standardu se objevily v roce 1920. Po roce 1980 je regeneroval belgický chovatel Willy Coppens s použitím ko šamo, zdrobnělých indických bojovnic, a Resa Asil.
Své chovatele našly asilky také v Americe, poprvé byly vystaveny v roce 1887, většina rázů byla uznána v roce 1981, zařazeny jsou také do australského a jihoafrického standardu.
Plemenné znaky
Asilky jsou nepřehlédnutelné svým bojovým útočným vzhledem a zavalitým, bohatě osvaleným trupem. Na první pohled zaujme také krátká široká dravčí hlava s výraznými nadočnicovými oblouky. Výraz dravce dotváří velmi krátký, silný, zřetelně zahnutý zobák žluté barvy. Ozdoby hlavy – hřeben a ušnice jsou jen málo vyvinuté, červené. Hřeben musí být hráškový, třířadý, laloky jsou nahrazeny uzdičkou.
Velmi krátký trup je v přední části široký, směrem dozadu se zužuje, připomíná tvar vejce. Široká, oblá prsa jsou poměrně vysoko nesená, široká záda spadají směrem dozadu. Břicho je jen málo vyvinuté.
Hmotnost do 1 roku by u kohouta měla být 1,9–2,2 kg; min. 1,6 kg; max. 2,7 kg; u slepice 1,5–1,8 kg; min. 1,2 kg; max. 2,3 kg, u starších kohoutů 2,1–2,5 kg; min. 1,8 kg; max. 3,0 kg; u slepic 1,7–2,1 kg; min. 1,4 kg; max. 2,6 kg. U zdrobnělých kohoutů do jednoho roku se požaduje hmotnost 1,0–1,2 kg; min. 0,8 kg, max. 1,4 kg; u slepic 0,8–1,0 kg; min. 0,6 kg; max. 1,2 kg, u starších kohoutů pak 1,1–1,4 kg; min. 0,9 kg, max. 1,6 kg; u slepic 0,9–1,2 kg; min. 0,7 kg; max. 1,4 kg.
Krk se požaduje středně dlouhý, silný, ve střední části prohnutý dozadu. Krční i sedlový závěs musí být krátké a přilehlé. Krátká silná vodorovně nesená křídla v ramenou vystupují a klenou se do stran. Kratší nízko nesený ocas tvoří sevřené rejdováky a úzké, špičaté šavlovité srpy.
Typický postoj je široký, zřetelně vystupující holeně i žluté silné běháky musí být poměrně krátké. Nesmí chybět výrazné špičaté ostruhy.
Krátké peří těsně přiléhá k tělu. Kůže je žlutá.
Nejčastější exteriérové vady
Vyskytují se odchylky od požadovaného typu jako slabší osvalení, užší trup a ramena, vysoký postoj nebo vysoko nasazený široký a delší ocas, delší a užší hlava a zobák, bohaté a měkké opeření.
Barevné rázy
Základním barevným rázem jsou pestré, vyskytují se ale i v dalších rázech, a to: divoké, bažantí, zlatě pšeničné, červeně sedlaté zlatokrké, černé bíle skvrnité, bílé, modré s lemy i bez, modře pestré, modré stříbrokrké, žlutě pestré a modré žlutě pestré.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
| Původ | Česká republika | Německo | Belgie | Velká Británie | Francie |
| EE | Asilky | assel | Aseel | Asil | Asyl |
| modré | blau | blauw | bleu | ||
| modré žlutě pestré | blau-gelbbunt | licht blauwtarwebont | |||
| modré s lemy | blau-gesäumt | ||||
| modře pestré | blau-rotbunt | blauwtarwebont | tricolore acajou bleu | ||
| modré stříbrokrké |
blau-silberhalsig | blauwzilverpatrijs | |||
| modré bíle skvrniité |
blau-weissgescheckt | blauwbont | |||
| modře pšeničné | blau-weizenfarbig mit weissen Federspitzen | ||||
| bažantí |
fasanenbraun | acajou a double liseré noir* | |||
| žlutě pestré | gelbbunt | licht tarwebont | |||
| zlatě pšeničné | gold-weizenfarbig | tarwe | froment | ||
| zlatě pšeničné s bílými špičkami per | gold-weizenfarbig mit weissen Federspitzen |
||||
| pestré | rotbunt | tarwebont | tricolore acajou | ||
| červeně sedlaté zlatokrké | rotgesattelt | witpatrijs | doré saumoné blanc | ||
| černé | schwarz* | noir* | |||
| černé bíle skvrnité |
schwarz-weißgescheckt | zwartbont | noir caillouté blanc | ||
| bílé | weiß | wit | blanc | ||
| divoké | wildfarbig | wildkleur | doré saumoné brun | ||
| barvy nejsou určeny | Farbe nicht fixiert |
colour not fixed | |||
| D | Zdrobnělé asilky |
Zwerg-Asil | Aseelkriel | Asil Bantam | Asyl nain |
| modře pestré | blaubunt | blauwtarwebont | |||
| modré s lemy | blau-gelbbunt | licht blauwtarwebont | |||
| modré stříbrokrké |
blau-silberhalsig | ||||
| žlutě pestré | gelbbunt | licht tarwebont | |||
| zlatokrké | goldhalsig | patrijs | |||
| zlatokrké pestré |
goldhalsig-bunt | ||||
| červené | rot | rouge | |||
| pestré | rotbunt | tarwebont | |||
| červeně sedlaté zlatokrké | rotgesattelt | saumon blanc doré | |||
| červené bíle tečkované | rot-weissgescheckt | rouge tacheté |
|||
| černé | schwarz | zwart | noir | ||
| čenobílé | schwarz-weissgescheckt | zwartbont | noir tacheté blanc | ||
| bílé | weiß | wit | |||
| pšeničné | weizenfarbig | tarwe | |||
| barvy nejsou určeny | Farbe nicht fixiert |
colour not fixed | |||
| Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
| EE | Asyl | Azil | Aseels | Asil | Asil |
| blu | niebieski | ||||
| niebieski z obwódką |
|||||
| niebiesko czerwono pstry |
|||||
| niebieski srebrnoszyji |
|||||
| fagianata | fazanskosmeđa | bażanci brązowy |
|||
| tarwe | złoto pszeniczny |
||||
| broget | |||||
| tricolore | crvenošarena | patrijsbont | czerwono pstra | ||
| pile | crvenosedlišna | czerwono siodły | |||
| nera piccchiettata bianco | czarno biały srokaty | ||||
| bianca | bijela | wit | biały | hvid* | |
| selvatica | wildkleur | dziki | vildtfarvet | ||
| D | Aseel kriel | Bojowiec Asil miniaturowy | |||
| żółty pstry | |||||
| patrijsbont | czerwony pstry | ||||
| zwart | |||||
| czarno biały srokaty | |||||
| wit | biały | ||||
| tarwe | |||||
| Původ | Španělsko | Slovensko | |||
| EE | Asil | Asilka | |||
| modrá | |||||
| modrá lemovaná |
|||||
| modrá červenopestrá |
|||||
| azul c.cuello plateado | |||||
| parda faisan | hnedobažantia | ||||
| triguena | pšeničná | ||||
| mil flores | červeno trojfarebná |
||||
| červenosedlatá | |||||
| moteada | čierna bielostrakatá |
||||
| blanca | biela | ||||
| divokosfarbená | |||||
| D | zdr. Asilka |
||||
| modro striebrokrká |
|||||
| zlatokrká trojfarebná |
|||||
| červená | |||||
| červeno pestrá | |||||
| červenosedlatá | |||||
| červená bielostrakatá | |||||
| čierna | |||||
| čiernobielo strakatá |
|||||
| biela | |||||
| pšeničná | |||||
| * Uznané 2011; 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko |
Užitkovost
Snáška je velmi nízká, pohybuje se jen okolo 60 vajec s hmotností 40 g a smetanovou až světle hnědě zbarvenou skořápkou. U zdrobnělých se počítá se snáškou jen 30–40 vajec s hmotností 30 g. Jsou ale známy případy, kdy snesou za rok jen 6 vajec… Vynikající je zmasilost i kvalita masa.
Specifika chovu
Mezi sebou se rvou už i kuřata, kohouti jsou schopni bojovat na smrt, mnohdy spolu nevycházejí ani slepice. Chovatelé dávají k mladým kohoutům staršího, který udržuje pořádek, dospělé kohouty je potřeba držet odděleně. Pro chov je potřeba zajistit dostatečně velké prostory s množstvím úkrytů. K lidem, kteří o ně pečují, se asilky chovají velmi krotce, přítulně a důvěřivě.
Doporučuje se chovat je v párech. Většina slepic jsou vynikající kvočny, tvrdě chrání svá kuřata např. i před hady. Kuřata jsou schopny vodit 6 i 12 měsíců.
Asilky dospívají dlouho a dlouhá je i doba, než dosáhnou výstavní kondice. Uvádí se, že ideální jsou pro výstavy dvou- a tříletá zvířata. I přesto, že pomalu rostou, používaly se úspěšně k vytváření masných hybridů, uvádějí se také jako předkové kornišek.
O stavbě jejich těla je zmiňováno jako zajímavost to, že v porovnání s jinými plemeny mají k velikosti trupu větší srdce a menší délku střev.
Zahraničí
Informace o německém klubu chovatelů bojových plemen naleznete na stránkách: http://www.ur-und-kampfhuhnclub.com/. Chovatelé Madras Asil z tohoto klubu v roce 2004 vystoupili. Chovatele zdrobnělých bojových plemen sdružuje klub: http://zwergkaempfer.de/. Termíny výstav bojových plemen jsou zveřejněny na stránkách: http://www.championshowkampfhuehner.de/cms/index.php/termine.
Informace o mezinárodním společenství naleznete na stránkách: http: //www.ganoi.com/asil/main/, Indové zveřejnili informace o svém klubu na stránkách: http://calcuttaaseelclub.webs.com/, pákistánský klub se prezentuje na stránkách: http://pakistanasilclub.webs.com/.
