iFauna.cz » Články » Drůbež »

Poklady z přírody 43 – Pelyněk

Rod pelyněk (Artemisia) se řadí do řádu hvězdnicotvaré (Asterales), čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Své rodové jméno údajně dostal po starořecké bohyni lovu a Měsíce Artemis. Rod pelyněk má asi 550 druhů, u nás se jich vyskytuje 17. Některé druhy se používají v lidovém léčitelství i jako koření, další slouží ke stabilizaci dun na okrajích pouští i jako krmivo pro zvířata, pěstují se i jako okrasné rostliny.

Fotografie:

 

 

 

 

Nejznámější je pelyněk pravý (Artemisia absinthium), uslyšíte-li názvy jako: absint, peluň, hořký stříbrník, peluňka, nechrast, památníček, veliký stříbřík, hořký stříbrník, polýnek nebo chlebníček, vězte, že jde právě o něj. Pelyněk se vyznačuje výrazně hořkou, až nepříjemnou chutí. Jeho latinské druhové jméno je odvozeno od řeckého slova apsinthion, což v překladu znamená „to, co se nedá pít“, prý podobně jako slovo abstinence.

U nás roste a jako léčivá rostlina se sbírá i pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Jeho účinky jsou slabší než u pelyňku pravého. V angličtině je jeho název common wormwood, což lze přeložit jako červí dřevo. Vytrvalé keře pelyňku brotan (Artemisia abrotanum), známého také jako boží dřevec, slouží jako okrasné rostliny, ale také jako koření a léčivky. Pelyněk estragon (Artemisia dracunculus) nebo také pelyněk kozalec se jako léčivka a koření používá již od středověku. Pelyněk metlatý (Artemisia scoparia) pocházející ze střední Evropy se z naší přírody postupně vytrácí, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Přisuzuje se mu řada léčivých schopností, doporučuje se i k léčbě žloutenky. Mezi druhy zařazené na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR patří pelyněk pontický (Artemisia pontica) používaný jako jedna z ingrediencí likéru absintu. V lidovém léčitelství byl používán na problémy zažívacího ústrojí.

 

Výskyt

Zástupci rodu pelyněk pochází z mírného pásma Evropy a Asie. Pelyněk pravý je původem ze západní Asie, jižní Evropy a severní Afriky. Dnes je rozšířen téměř po celé Evropě a Americe, roste i na Novém Zélandu. Často zplaňuje a roste podél cest, na rumištích, náspech i skládkách. Pelyněk metlatý pochází ze střední Evropy a u nás se vyskytuje vzácně. Pelyněk černobýl roste na půdách bohatých na dusík, je častým plevelem. Pelyněk brotan pochází ze Středomoří, u nás se pěstuje.

 

Charakteristika

Mezi zástupci rodu pelyněk nalezneme rostliny jednoleté, dvouleté i vytrvalé, zpravidla jde o polokeře nebo byliny, vyskytují se i keře.

Vytrvalou bylinou je pelyněk pravý, který dorůstá 50–150 cm. Spodní části lodyh vytvářejících trsy dřevnatí. Na konci rýhovaných, bohatě větvených lodyh porostlých stříbřitě šedými listy vyrůstají vrcholičnaté laty, které tvoří drobné žluté květní úbory. Jsou uspořádány v bohatě větvené latě, která má průměr 3–4 mm. Plodem je nažka.

Tenké rozvětvené stonky pelyňku estragonu dorůstají 120–150 cm. Kopinaté, leskle zelené listy má tento druh pelyňku 2–8 cm dlouhé a 2–10 mm široké. Malé žluté nebo žlutozelené květy se seskupují po 40 do květenství.

Neformálně se rozděluje na francouzský estragon, nejvhodnější pro použití v kuchyni, ruský estragon, který je sice lepší než divoký estragon, ale nedosahuje kvalit francouzského, a pak divoký estragon. Některé rostliny francouzského estragonu mají sterilní semena, rozmnožit je lze pomocí oddenků.

 

Trocha historie

Pelyněk se využívá k léčení i v kuchyni, přisuzovaly se mu i čarodějné účinky. Zmíněn je i v Bibli. K léčení střevních a žaludečních obtíží, žlučníkových kolik, na odčervení i proti menstruačním potížím byl používán již ve starověku. Používali jej ve starověkém Egyptě i v Řecku. Také naši předkové věděli, že podporuje tvorbu žaludečních šťáv a tlumí křeče. Pelyněk černobýl se používal i v kouzelnictví: Ottův slovník naučný o pelyňku černobýlu říká: „Zvláště kořenů jest v lékařství upotřebováno a na venkově odedávna užíváno černobýlu nejen jako prostředku proti nemocem, ale i v kouzelnictví. Místy dává se i jako zelenina do jídel. Kde jest mnoho much v bytě, tam dávají kytici černobýlu na klidné místo, na niž se pak večer sletují mouchy u velikém množství, tak že mohou býti snadno zahubeny.“ Pro své omamné účinky byl součástí starogermánské vykuřovací směsi devatera bylin.

Pelyněk černobýl sloužil k magickým a rituálním obřadům. Měl zahánět zlé duchy, používal se k vykuřování a výrobě věnečků. U středověkých bylinářů byl oblíbený i pelyněk brotan. Používal se k získání bujné vlasové hřívy i k vyhánění hadů. V lidovém léčitelství se pelyňkový nálev připravený z jedné lžičky drogy a ¼ l vody doporučuje při nadýmání, pálení žáhy, pocitu plnosti, nevolnostech, ale také tlumí střevní křeče nebo problémy se žlučníkem. Podporuje sníženou hladinu trávicích enzymů. Doporučuje se také při nechutenství, při léčbě chřipky i jiných horečnatých onemocněních a nachlazení, při nespavosti nebo při léčbě tuberkulózy. Uvádí se rovněž jako přírodní prostředek k odčervení. Podobně jako nálev se dá využít i tinktura nebo prášek ze sušených listů. Uvádí se, že jednorázová dávka by neměla překročit 1 g drogy, denní dávka by neměla být vyšší než 3 g. Některé látky z pelyňku se špatně vyluhují do vody, používají se i tinktury nebo pelyňková vína a likéry. V homeopatii se pelyněk používá při epilepsii a křečích.

Pelyněk brotan v lidovém léčitelství slouží k podpoře trávení a proti střevním parazitům. Údajně ochrání šaty před moly.

Také pelyněk estragon podporuje tvorbu žluči a chuť k jídlu, tlumí křeče zažívacího traktu, působí močopudně. V lidovém léčitelství se doporučuje k odčervení. Uvádí se i antisklerotické účinky. Doporučuje se na odstranění zápachu z úst nebo jako tonikum.

Čerstvé nebo sušené mladé listy se v malém množství přidávají k vařeným nebo pečeným tučným masům. Zpříjemní chuť, ale také podpoří trávení. Hodí se i do palačinek nebo na grilovaná masa. Při tepelné úpravě má ale tendenci hořknout.

Pelyněk je také nedílnou součástí některých likérů a vermutu, přidává se i do nealkoholických nápojů a čajových směsí. Dříve se vyráběla i pelyňková vína, která zpravidla vznikala vyluhováním pelyňku v dobrém víně. Léčivé účinky byly údajně stejné jako při použití pelyňkového nálevu.

V kulinářství je dnes běžnější použití pelyňku estragonu, který má hořce nasládlou aromatickou chuť připomínající anýz. Vhodný je k pečeným a dušeným masům, do omáček, polévek, marinád, ale také na dochucení zeleninových jídel nebo bylinkového másla. Použít se dá při nakládání zeleniny, hodí se i k rýži. Pelyněk estragon je pýchou francouzské kuchyně, je nepostradatelnou přísadou při přípravě omáčky béarnaise, jež se podává ke chřestu. V Arménii, Ázerbájdžánu, v Gruzii i v Rusku je oblíbený tarhun – sycený nápoj připravený z estragonu.

Jako koření je oblíbený i pelyněk černobýl, používaný k dochucování tučnější drůbeže. Vhodný je i do salátů a do jídel z masa i do polévek. Pelyněk černobýl je také velmi nepříjemným plevelem.

V kuchyni se využívá se také pelyněk brotan, kořením jsou čerstvé nebo sušené mladé listy, které voní po citronu. I tento pelyněk se používá při přípravě masa, ale také do tvarohu, majonéz nebo k dochucení koláčů.

Mnohdy se nedoporučuje vnitřní použití pelyňku, a to pro obsah silice thujonu. Při předávkování se objevují poruchy vnímání a vědomí, křeče, závratě, bolesti hlavy i dávení. Může dojít ke snížení krevního tlaku či poškození nervového systému. Pelyněk není vhodné užívat dlouhodobě, nesmí jej užívat těhotné a kojící ženy, protože může způsobit stahy dělohy a potrat. Pyl některých druhů pelyňku může způsobovat silné alergické reakce.

Pelyněk se pěstuje na zahrádkách jako okrasná rostlina. Zajímavý je zejména pelyněk brotan, který voní po citronech.

 

Co rostlina obsahuje?

Pelyněk obsahuje řadu účinných látek. Důležité jsou silice a z nich především thujol a thujon. Dále obsahuje flavonoidy i třísloviny, organické kyseliny – zejména jablečnou a jantarovou, slizové látky a polysacharid inulin. Glykosidní hořčiny absinthin a anabsinthin mu dodávají typickou pelyňkovou, hořkou chuť.

U jednotlivých druhů pelyňku je obsah rozdílný a závisí také na půdě, ve které rostou, i na ročním období. Nejvíce silic rostliny obsahují v době zralosti.

 

Pěstování

Pelyněk estragon se vysévá v dubnu do nádob, na záhony se vysazuje až v průběhu května. Potřebuje teplé, prosluněné stanoviště a půdu bohatou na živiny. V trvale zamokřené půdě uhnívají rostlinám kořeny. Množí se i vegetativně dělením trsů nebo odnožemi. Potřebuje dostatek vody, ale pokud jej pěstujete v květináči, nesnáší přelití. Doporučuje se přihnojení výluhem z kopřiv.

Pelyněk brotan se množí dělením starších trsů. Daří se mu na slunných, chráněných místech, vyžaduje propustnou půdu. Sází se do sponu 50 × 50 cm. Rostliny je vhodné často ořezávat.

 

Sběr

Nezdřevnatělé části rostlin pelyňku pravého se sbírají v červnu až srpnu. U estragonu se ořezávají 20–30 cm dlouhé větvičky předtím, než se rozvinou poupata. Z rostlin pelyňku černobýlu se sbírá kvetoucí nať, někdy i kořen.

 

Zpracování

Listy estragonu se suší při teplotě do 35 °C. U pelyňku pravého se doporučuje sušit výhony svázané ve svazcích, a to ve stínu, nebo umělým teplem do 40 °C.

 

Využití pro drůbež

Na univerzitě v srbském městě Bačka Topola ověřovali účinky extraktů Artemisia absinthium L. (pelyňku pravého) na brojlerová kuřata. Antikokcidiální účinky extraktu rostliny byly testovány na 150 kuřatech brojlerů linie Arbor infikovaných Eimeria tenella. Nakažená kuřata byla léčena extrakty pelyňku v dávkách 1, 2 a 3 mg/kg za den. Výsledky ukázaly, že extrakt pelyňku může snížit závažnost kokcidiální infekce vyvolané Eimeria tenella, přídavek extraktů z pelyňku způsobil výrazný pokles počtu oocyst na gram výkalů.

Pozitivní účinky na zmírnění krvavého průjmu i počtu oocyst potvrdili vědci z univerzity v Záhřebu. Kuřata byla při pokusu infikovaná Eimeria tenella, Eimeria mitis a Eimeria necatrix, způsobujícími kokcidiózu.

Na další srbské univerzitě, v Novém Sadu, zase prověřovali vliv pelyňku na růstové schopnosti a kvalitu masa brojlerů a jeho antioxidační účinky. Vědci vytvořili čtyři testovací skupiny, kterým po dobu 42 dní přidávali do krmné dávky 0, 100, 150 a 200 g sušeného pelyňku pravého na 1 kg krmné dávky. U skupiny kuřat s nejvyšší dávkou pelyňku byly prokázány antioxidační účinky. Kuřata také měla průkazně vyšší hmotnost, zlepšilo se i využití krmiva.

Ve svalovině kuřat, kterým byl podáván pelyněk, byl o něco vyšší obsah bílkovin a nižší obsah tuků.

V USA je pelyněk ve směsi s česnekem, vlašským ořechem, skořicí, tymiánem, hřebíčkem a quasií součástí kapek určených k odčervení vodní i hrabavé drůbeže a holubů.

V permakulturách se okolo výběhů pro drůbež doporučují umístit i pelyněk pravý a Artemisia pontia – pelyněk pontický. Drůbež tak může ozobávat jen listy, které prorostou oplocením. Rostliny pak působí i jako repelent.

Proti vnějším parazitům lze použít také postřik z výluhu z pelyňku.

 

Pro ostatní druhy

Pelyněk může být na pastvinách významným plevelem. Dobytku i divoké zvěři může způsobovat problémy.

 

 

Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Diskuze k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.
K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Komerční sdělení Vytvořit zde reklamu
Pučálka s.r.o. - Specialista na holistická krmiva
Dodání do 48 hodin. Doprava zdarma. Vše skladem. Profesionální servis.
KRMNÉ SMĚSI - doprava až k Vám
Prodej a rozvoz krmných směsí, kterými je potřeba krmit drůbež pro dobrou snášku nebo růst.
Líhnutí kuřat, drůbeže, kachen, křepelek.....
http://www.123nakup.eu/Komplet-ponuka-LIAHNE-c2_0_1.htm
Kosti, klouby, kostní tkáně, chrupavky
Veterinární produkt Skelevet regeneruje kostní tkáně, vyživuje kosti a klouby. Pomáhá při artróze a artritidě.