Onemocnění jater

Játra koček mají nízkou detoxikační schopnost a proto jsou kočky mnohem vnímavější k toxinům než psi. 

Citlivost na toxiny

Zvláště citlivá jsou koťata. Podle délky působení, množství toxinů a včasnosti terapie je postižení jater akutní nebo chronické. Projevuje se malátností, nevolností, nechutenstvím, zvracením, průjmem i žloutenkou. Tělesná teplota nemusí být zvýšená, často se přidružují příznaky nervového postižení. Vyvolávající příčinou může být infekce, nevhodné krmivo, častěji chemické látky-těžké kovy, fenoly, organofosfáty, sloučeniny chloru, aflatoxiny, plísně nebo jedovaté houby. Některé léky poškozují játra koček i v nepatrných dávkách - paracetamol, salicyláty, aspirin nebo v nevhodných dávkách-diazepam, griseofulvin, tetracykliny.

Lipidóza

Jedním z častých onemocnění je lipidóza — patologické ztučnění jater. Vzniká následkem hladovění nebo deficitní výživy zvláště u obézních koček. Projevuje se apatií, zvracením, průjmem nebo zácpou, žloutenkou a anemií. Většinou následuje po 1—2 týdenním hladovění pro nemožnost příjmu krmiva nebo z důvodů jiného onemocnění, operace, náhlé změny potravy, stresu ze změny prostředí, také po otravách organofosfáty nebo jedy na hlodavce. Příčinou může být i nevhodně vedená redukční dieta, nedostatek bílkovin a nadbytek tuku v potravě i nedostatek karnitinu nebo argininu. Při včasně zahájené léčbě se specielní výživou je možno omezit následky onemocnění na minimum. Pozdní terapie bývá neúčinná.

Zánět jater

Zánět jater je způsoben infekcí, toxiny, nejčastěji nevhodnými léky (paracetamol, salicyláty, aspirin). Může přejít v jaterní selhání, které velmi těžce poškozuje organizmus a často končí smrtí.

Onemocnění žlučovodů bývá komplikováno zánětem jater. U koček je toto onemocnění méně časté nebo snad méně diagnostikované. Příčinou akutního stavu bývá deformace žlučovodů, imunodeficience, abscesy v dutině břišní, zánět ledvin, slinivky břišní, dvanácterníku i toxoplasmóza. Projevuje se nechutenstvím, hubnutím, zvýšenou teplotou, zvětšeným břichem až vodnatelností břicha, žloutenka nemusí být vždy. Bez léčby dochází k sepsi až šoku. I adekvátní léčba nemusí být úspěšná. Chronické žlučníkové obtíže jsou spíše vzácné, zjišťují se spíše ve vyšším věku u perských koček. Projevuje se žloutenkou, postupným hubnutím, zvracením, zvětšením jater, vodnatelností břišní. Léčba je problematická.

Portosystemický zkrat (shunt)

Portosystemický zkrat (shunt) je vrozené patologické spojení jaterních a systémových cév. Krev obchází játra, ta nemohou řádně fungovat a atrofují, zmenšují se. Důsledkem je zakrnění jedince, zažívací poruchy, často močové kameny a různé příznaky postižení mozku. Některé kočky nadměrně sliní, chovají se agresivně, nepřiměřeně mňoukají, často jsou slepé a mají záchvaty křečí. Projevy onemocnění jsou obvykle výraznější po nakrmení. Předpokládá se, že onemocnění je dědičné. Terapie je prakticky jen operativní, operace je nesmírně náročná a často neúspěšná.

Žloutenka

Žloutenka není samostatné onemocnění, ale pouze příznak jiných problémů. Projevuje se méně nebo více výrazným zabarvením očních spojivek, sliznic a kůže. Někdy bývá výrazně tmavá moč. Nemusí doprovázet jen narušení činnosti žlučníku a jater, objevuje se po rozsáhlejším vnitřním krvácení, při otravách, anafylaxi, imunitních problémech. Ve všech případech je nutno zavčas zahájit léčbu podle příčiny vzniku.