Kočičí oči 2
Slepení nebo srůst spojivky víčka se spojivkou oční koule může nastat při velmi těžkém, často hnisavém zánětu spojivky. Vyskytuje se u koťat společně s novorozeneckým onemocněním kočičí rýmou. Je tím mechanicky omezena pohyblivost očních víček, zmenšeno zorné pole a změněn výraz obličeje vzhledem k nedostatečnému otevření očí. Řešení je pouze komplikovanou plastickou operací.
• Dermoid je jeden nebo více rozptýlených pigmentových skvrn nebo ostrůvků se srstí na spojivce. Působí v oku jak cizí těleso a dráždí spojivku i rohovku. Řešení je pouze chirurgické. Onemocnění není časté, nelze vyloučit dědičně podmíněný vznik.
• Výhřez třetího víčka není samostatné onemocnění, je odrazem celkového onemocnění nebo vyčerpání. Objevuje se při výrazné ztrátě tekutin při zvracení, průjmu, také při výrazném zhubnutí se ztrátou tuku v očnici. Třetí víčko se zvětšuje při leukóze, kočičí rýmě, vnitřních parazitózách, intoxikacích, při poraněních, krvácení, při zánětech jiných částí oka nebo slzného aparátu. Proto bez vyčkávání i při částečném přetažení třetího víčka přes oční kouli je potřebná návštěva veterináře, pokud se nejedná o únavu z jasné příčiny – výstava, cestování – která po odpočinku vymizí.
• Zánět spojivek – konjunktivitis – je časté onemocnění způsobené zevními příčinami jako prachem, výpary, rostlinným pylem, vadným postavením řas nebo očních víček, alergiemi na pyly, bakterie, plísně, léky. Je také průvodním jevem celkových onemocnění, zvláště virových. Projevuje se zarudnutím a hojným výtokem čirých slz nebo hlenovitou i hnisavou sekrecí. Bez včasného zjištění a odstranění příčiny a bez léčby akutní zánět přechází v chronický. První pomocí je po odstranění možné příčiny výplach očí indiferentními nebo dezinfekčními očními kapkami. Pokud do druhého dne nejsou oči v pořádku, je návštěva veterináře nezbytná.
Při folikulárním zánětu spojivek, který se projevuje trvalým výtokem z jednoho nebo obou očí, jsou zbytnělé lymfatické uzlíky na spodině třetího víčka. Vznik je většinou následkem nedostatečně léčených opakovaných zánětů spojivek. Působí jako cizí těleso a dráždí oko. Léčba je pouze chirurgická.
Onemocnění slzného aparátu
Slzný aparát je orgánem, který umožňuje udržovat volnou část oční koule stále vlhkou a pružnou. Slzy se tvoří v slzné žláze, která je uložena nad zevním okrajem horního víčka. Odtud slzy stékají a jsou roztírány víky po celé oční kouli a stékají k vnitřnímu očnímu koutku do slzného jezírka. Z něj jsou odváděny slzným kanálkem do dutiny nosní.
• Nedostatečná tvorba slz, tzv. suché oko, se u koček vyskytuje jen velmi zřídka. Pokud se nezjistí léčitelná příčina v postižení slzné žlázy, jedinou pomocí je aplikace „umělých slz“, stejných, jaké se používají při obdobných problémech u člověka.
• Častěji se u koček vyskytuje nadměrné slzení očí. Příčinou může být nadměrná tvorba slz při dráždění nebo zbytnění slzné žlázy či překážka odtoku slz. Nejčastějším důvodem je dědičně podmíněná i vrozená vada systému odtoku, zvláště deformace slzného kanálku u plemen se zkráceným nosem. Následkem chronického zánětu spojivek může dojít i k jeho ucpání. V tom případě je možno proplachem kanálek uvolnit. Při deformaci kanálku je možná náročná plastická operace. Prevencí je rozumná chovatelská práce a vhodný výběr chovného páru.
Onemocnění oční koule (očního bulbu)
Oční koule udržuje svůj tvar a stabilitu v kostěné očnici s tuhou vazivovitou výstelkou. Má tři obalové vrstvy. Nejvrchnější je neprůhledná bělima, která tvoří část přivrácenou k zadnímu očnímu pólu. Na předním pólu přechází bělima do průhledné rohovky. Další vrstvou je cévnatka, která má na předním pólu řasnatý sval (těleso), který má vliv na přizpůsobování se čočky pro vidění na dálku a blízko. Duhovka je nejpřednější částí cévnatky. Přechází přes přední okraj čočky, ve středu má otvor – zornici (panenku, pupilu). Třetí vrstvou je sítnice, ta je vlastním vnímavým ústrojím zraku. Obsahem oční koule je dvojitě vypouklá čočka. Zatímco člověk aktivně přizpůsobuje (akomoduje) čočku pro vidění na blízko, zvířata akomodují hlavně pro vidění na dálku. Za čočkou leží rosolovitý sklivec. Přední oční komora je prostor ohraničený zadní plochou rohovky, přední plochou duhovky a v centru zornice předním pólem čočky. Zadní komora je ohraničena přední plochou periferie čočky, zadní plochou duhovky a řasnatým tělesem. Obě komory jsou vyplněny očním mokem.
Ze složitosti stavby oka je jasné, že důkladným vyšetřením, ošetřením a zákrokům se věnuje veterinář – oční specialista. Každý praktický veterinář nemůže být vybaven velmi nákladnými přístroji nutnými pro podrobné vyšetření, ošetření a oční operace.
• Tzv. hluboce posazené oči mohou být jen kosmetickou vadou a nemají vliv na vidění kočky. Mohou se vyskytnout při vyhubnutí kočky a ztrátě tuku v očnici, také při poškození očnice po úrazu, zlomenině, poškození nervu nebo okohybných svalů. Pokud jsou následkem malých očních koulí, které se vadně vyvinuly z vrozených nebo dědičných důvodů, je to stav, který nelze upravit a většinou je provázen dalšími defekty.
• Vyboulené oči jsou často preferovaným plemenným znakem. Jsou způsobeny plochou očnicí nebo nadměrným vývinem oční koule. Mnohdy z důvodů většího otevření oka jsou na výstavu koček ostříhány oční řasy a oko působí dojem větší velikosti. Takové oči jsou velmi lehce zranitelné, jsou často drážděné a slzí. Prevencí je správný výběr chovného páru koček a rozumná úprava na výstavu.
• Šilhání je stočení jednoho nebo obou očí z přímého směru. Může být trvalé, nebo jen při upřeném pohledu častěji do blízka. Důvodem může být genetická vada, v tom případě šilhá kočka celý život. Někdy má kočka tendenci k šilhání při velkém stresu nebo při únavě. Náhle vzniklé šilhání bývá následek úrazu, onemocnění nervů, postižení okohybných svalů. Geneticky podmíněné šilhání je prakticky neléčitelné (neoperabilní). Šilhající kočky není vhodné rozmnožovat. Mimo estetiky kočka zkresleně vnímá okolí, bývá nervní až agresivní.
• Oční třes (nystagmus) bývá průvodním jevem otrav, onemocnění mozku, postižení mozkových nervů, poruch výměny látkové, případně poporodní eklampsie.
(Pokračování příště)
