Domov pro koně Díl 12: Podlahy i do výběhů?
Vycházím z jedné zřejmé skutečnosti: koně jsou zvířata přizpůsobená přírodou na pobyt a pohyb po pevném povrchu na dostatečně (to znamená hodně) velké ploše. Ve svém přirozeném prostředí mají možnost pohybovat se po travním drnu, v rozměklé hlíně či blátě, ale také po něčem tvrdším. Ano, bláto milují a s rozkoší se v něm vyválejí, ale pokud mají na výběr, dlouhou dobu v něm netráví – spíš ho použijí ke chvílím rozkoše nebo jím jen projdou. Bohužel koně mají jednu velmi nemilou vlastnost: jakoukoli vlhčí menší zatravněnou plochu velice rychle rozšlapou a promění ji v bláto. Jsou totiž aktivní a neustále popocházejí či běhají, přitom jsou těžcí a navíc se země dotýkají poměrně malou plochou čtyř kopyt s poměrně ostrými okraji.
Jedním z řešení je poskytnout koním velký zatravněný prostor s již dobrým travním drnem a ideálně i s mírným svahem. I zde sice kopyty zničí některé plochy – okolí branek, krmelců či napáječek, uličky a průchody nebo místa v blízkosti vodních zdrojů – mohou však z nich odejít do prostor pevnějších a příjemnějších. Dobrý „manažer“ pastviny pak tomuto částečnému ničení pastviny může zabránit i tím, že nejvíce vytížená místa čas od času přestěhuje jinam a nechá je zregenerovat. Samozřejmě hodně záleží i na tom, jaká půda je v dané lokalitě; pokud písčitá nebo jsou dostatečně velké výběhy/pastviny položené na kvalitním prostupném podloží, vydrží toho pod koňskými kopyty víc než pastviny na jílu.
Proč nám vlastně vadí bláto v koňských výbězích?
No, nám asi proto, že si umažeme boty a hodiny pak musíme čistit dokonale obalené koně. Ale koním vadí i z vážnějších důvodů: špatně se jim v blátě chodí, především pokud je hluboké, časem mohou trpět jejich kopyta a kůže spěnek, namáhají se šlachy. Bláto je ale místo, kde nic neroste a dochází snáze k erozi půdy (bláto dělá ještě více bláta, blátivý plácek dělá velký blátivý plac), drží se v něm nečistoty a infekce, především když se smíchá s močí a trusem koní. O tom, že se v blátě s čímkoli špatně manipuluje, ani nemusím mluvit: zkuste jím protlačit kolečko s hnojem, odchytit koně, nakulit balík...
Problém je, že vznikem bláta ve výběhu se roztočí začarovaný kruh. Jakmile se totiž někde objeví, bude ho stále víc – koně budou rozšlapávat stále větší plochu do stále větší hloubky. Proto je třeba zasáhnout včas a správně. Ale aby bylo jasné: není nutné se bláta úplně zbavit, je třeba ho jen mít pod kontrolou a koním dát možnost kdykoli odejít z bláta na dostatečně velkou a pevnou nezablácenou plochu.
Mám tady proto několik tipů, jak si bláto u svých koní uhlídat. Dost možná se vám pro nastávající podzim hodí! Takže, jak zabráníme roztočení blátivého začarovaného kruhu?
1. Snažíme se na dané ploše držet co nejméně koní.
2. Snažíme se, aby se do výběhu nedostala voda.
3. Máme-li k dispozici pastviny či zatravněné plochy, rozhodneme se, kterou část necháme travnatou, a tu chráníme před nadbytkem vody a v případě mokra na ni koně nepouštíme, a druhou část přeměníme na tzv. suchý výběh, který dobře odvodníme a zpevníme – uděláme na něm „podlahu“.
4. Pokud se nám nepodařilo zabránit rozbahnění nějaké plochy, pohlídáme si, aby se zabahnění nezvětšovalo, popřípadě ho zase zmírníme.
1. Správný počet koní na určitou plochu
Pro pobyt koní venku platí obecné pravidlo, že na jednoho velkého koně by měl připadnout aspoň 1 ha plochy. Jak už jsem ale psala, záleží na tom, jak ta plocha vypadá, jaké jsou půdní poměry, sklon apod. Za dobrých podmínek může být menší, pokud se bude majitel o tuto plochu starat, například stěhováním nejvíce zatížených částí nebo jejich zpevněním. Záleží samozřejmě také na věku koně, jeho temperamentu. Samozřejmě koně lze chovat i na menší ploše, jen je třeba ji úplně jinak uspořádat – a o tom si povíme v některém z dalších dílů.
2. Nepustit vodu do výběhu
To platí právě pro výběhy či pastviny menších rozměrů, které jsou náchylnější na rozšlapání a kde se koně nemohou „stáhnout“ o kousek vedle. Pro tvorbu bláta je důležitá voda, a ta se sem dostane deštěm nebo přiteče z vyvýšeného okolí. Pokud jsou výběhy uložené příliš nízko, může se jednat i o vodu spodní, kterou lze vyřešit už trochu sofistikovanějším způsobem správnou drenáží.
Pokud ve výběhu stojí budovy, myslete na to, že hodně vody přiteče ze střech – vybavte je tedy okapy a vodu odveďte mimo plochu obývanou koňmi, dle vašich konkrétních podmínek se jí „zbavte“ nebo naopak uschovejte do nádrží a využijte později na závlahu. Všechny roury by měly být mimo dosah koní, ukryté, nebo popřípadě zvolte odolný materiál, aby neskončil zničený mezi zvědavými zuby vašich kopytníků (pevný PVC).
Vodu, která přiteče po zemi, můžete odvést systémem drenážních struh, vybudováním valů, které brání vtéct vodě na určité místo, či výstavbou drenáží. Někdy může stačit, když pod svahem vykopete strouhu se sklonem mimo koňský výběh, popřípadě naopak navršte mírný val, který vodu odvede pryč.
Ve svazích velmi výrazně pomůže i výsadba rostlin – keřů, stromů, jejichž kořeny přebytečnou vodu zachytí.
3. Péče o travnaté plochy
Pobyt na prostorné pastvině je z hlediska zdraví koní (pominu-li případnou obezitu některých čtyřnohých žroutů a riziko představované fruktany) to nejlepší, co jim může člověk nabídnout: kůň celý den popochází mezi trsy trávy, žvýká během tohoto pomalého pohybu šťavnatou vláknitou stravu, masíruje si kopyta o pružný drn, vlhčí korunky a chodidla kopyt rosou. Toto mu většinou nenabídnou ani nejmodernější krmné automaty tzv. aktivních stájí či „nucené“ procházky důmyslně sestavených výběhů v typu paddock paradise. Proto je dobré hlídat si omezenou zatravněnou plochu na svém pozemku jako oko v hlavě a nabízet ji koním v tu pravou chvíli – kdy ji dobře využijí, ale nezničí.
Proto je-li travnatá plocha menší, je třeba ji používat pouze v době sucha. Nedovolte koním, aby trávu „vypásli“, ideální je mít pastviny dvě (či více) a střídat je nebo rotovat. Jakmile je tráva nižší než 5–7 cm, je dobré dát jí chvíli času na regeneraci. Na trávu chudá (vypasená) místa dosévejte, plevel a nedopasky odstraňujte, tím udržíte kvalitní drn, který bude dobře kypřit půdu a zachytávat vodu.V období dešťů a mokra je dobré koně z pastviny odvést pryč do tzv. „suchého“ výběhu (viz dále).
Na travnatou plochu bude navazovat tzv. suchý výběh. Sem budete koně dávat vždy v nepříznivém počasí nebo v situacích, kdy ho musíte držet v suchém a čistém prostředí a nechcete ho dávat do stáje.
– Tento výběh by měl na jednoho koně určitě mít minimálně rozměry odpovídající velkému boxu (asi 5×5 m), lepší však bude plocha větší, aby se na ní mohl kůň (koně) opravdu dobře pohybovat; především pak tehdy, když v něm bude trávit více času než jen pár dní v roce. Pokud si má kůň zaběhat, chce to aspoň 30 metrů, pro dobré procválání i 60 metrů na délku, vhodná šířka je okolo 9–10 metrů a víc. Myslete na to, že čím bude výběh větší, tím lépe pro vašeho koně, ale hůř pro vaši peněženku!
– Výběh vhodně umístěte: ideální by bylo, kdyby ležel na vyvýšeném místě, dále od zdrojů vody, ale blízko stáje a prostoru s krmením a hnojištěm.
– Dobře ho oploťte, protože koně mohou mít tendenci z něho utíkat na pastvinu či do okolní zeleně. Aspoň jedna brána by měla být dostatečně široká pro vjezd techniky.
– Výběh dobře drénujte a minimalizujte přísun vody na jeho plochu (okapy na budovách, nárazníkové plochy apod.).
– Zpevněte jeho povrch, aby byl suchý, bezpečný a dobře udržovatelný (viz dále).
– Zajistěte koni závětří, chraňte například stromy především tu stranu výběhu, ze které nejvíce fouká.
– Pravidelně výběh čistěte (sbírejte trus a zbytky krmiva nejdéle po 3 dnech), abyste udrželi potřebnou hygienu pro končetiny koní, ale také abyste zabránili držení hmyzu a líhnutí parazitů.
4. Péče o rozšlapanou trávu
Pokud se stane, že vám koně rozšlapou místo, které nechcete v bláto proměnit, je třeba to včas napravit nebo tomu předcházet. V první řadě střídejte exponovaná místa, pokud to jde – měňte umístění branek, přemisťujte napáječky či krmiště na seno, střídejte uličky na přehánění koní. Když lehce rozšlapanému místu na nějakou dobu odlehčíte tím, že ho koně nebudou používat, umožníte jeho regeneraci a po nějaké době se tam koně zase mohou vrátit.
Často se ale nevyhnete rozšlapání – pak je dobré daná místa zpevnit. Podle svých možností můžete rozšlapaná místa vysypat například dřevní štěpkou, která má výhodu, že časem zetleje a neuškodí půdě. Možné je vzniklé bláto zasypat štěrkem nebo pískem. Myslete ale na to, že tento materiál se časem do bláta zatlačí a vytvoří se nové bláto, proto je třeba nasypat tolik zpevňovacího materiálu, kolik odpovídá aspoň dvojnásobné výšce stávajícího bláta! Pak je šance, že se sice část materiálu zatlačí do bahna, ale bude ho stále dostatek, aby vytvořil nahoře dostatečně pevný povrch. Samozřejmě ideální je nasypat tento materiál na předem upravený povrch – odstranit bláto, podloží srovnat, vysypat drenážní vrstvou a nakonec dát vrstvu povrchovou, která bude příjemná pro kopyta koní. V některých případech se osvědčily i zatravňovací dlaždice. Tady radím používat co největší rozměry, aby se tlak koňských kopyt rozložil na větší plochu. Dlaždice se mají také pokládat na upravený povrch, ale v nouzi zlepší podmínky, i když se položí přímo do bláta.
Jako provizorní řešení se dobře osvědčila i vrstva slámy či slaměného hnoje (opět výrazně vyšší, než je vrstva bláta pod ní), popřípadě položit na zem starý koberec.
Berte to ale tak: provizorium je provizorium a nakonec se vždy vyplatí udělat definitivní řešení: povrch upravit, oddrénovat a položit vhodnou „podlahu“. To platí především pro budování již zmíněného „suchého výběhu“, který by neměl chybět v žádné dobré koňské stáji. A o tom si napíšeme příště.
