Příbuzenská plemenitba ano či ne?

Kolem využití příbuzenské plemenitby vedou chovatelé králíků poměrně časté diskuse. Stačí se podívat na vítězné králíky v jednotlivých plemenech a promluvit pár slov s chovateli samotnými. Dá se všeobecně říct, že více jak polovina vítězných králíků pochází právě z chovů, v nichž chovatelé využívají klady příbuzenské plemenitby.

Negativa

O tom, že tato plemenitba přináší za určitých podmínek také negativa, se mluví méně. Jde o to, aby chovatel, který tuto plemenitbu používá, o ní něco věděl a především, aby měl vytyčený cíl, kterým se bude řídit. Použití neřízené příbuzenské plemenitby má vždy negativní dopad jak pro chovatele samotného (horší výsledky na výstavách), tak i pro plemeno jako takové.

Každý chovatel, který se chovem králíků zabývá delší dobu, jistě zažil některá překvapení v odchovech i na výstavách. Některé negativní jevy neřízené příbuzenské plemenitby, spolu se skrytou (recesivní ) alelou genetického základu toho kterého plemene, se projevují i ve více nežádoucích faktorech najednou.

Vady

Již při otevření očí králíčat je možné uvidět změny oka. Nejčastější vadou očí bývají různé tečky, skvrnky nebo klínky v duhovce oka. Tyto vady v minulosti bývaly doménou králíků holandských, dnes se vyskytují i u jiných plemen. Setkáváme se také se slepotou králíků obou očí nebo jen jednoho, ale i s dědičným šedým zákalem. V posledních několika letech vzrostl počet rozštěpů pyje u samců, které jsou signálem neplodnosti. Je ale potřebné tuto vadu posuzovat s citem, neboť při silném zatlačení je možné vadu simulovat téměř u všech samečků. Často vídáme také chybějící varlata nebo jen jedno a tato vada znamená ve většině případů neplodnost. Také vady v utváření zádí mnohdy souvisí s příbuzenskou plemenitbou. Zde je také třeba mít na paměti, že důležitou roli zde hraje složení krmné dávky. Tato musí mít kromě nutriční hodnoty i dostatečné množství minerálů a hlavně vápníku. Bez toho nelze králíka s pěknou zádí odchovat. Negativní důsledky se také promítají v postoji pánevních i hrudních končetin. Hrudní mívají sudovitý nebo vybočený postoj, pánevní potom postoj kravský.

Degenerace se projevuje i v chybějících částech končetin (prstů) nebo i na deformaci pírka. Nepamatuji si také, že by se v minulosti objevovalo tolik srůstů zvukovodů. Dnes jsou poměrně časté a chovatelé tuto vadu většinou před odesláním králíka na výstavu přehlédnou.

Změny struktury srsti

Chovatel určitě pozná určité změny struktury srsti, ať jde o angorismus, rexismus či jiné. Zde je ale potřebné vzít v patrnost již zmíněné recesivní alely dědičného základu králíka. Při využití příbuzenské plemenitby v chovu je nutné zaměřit se cílevědomě na určitý znak, který chceme zlepšit. Je nemyslitelné zlepšovat několik znaků najednou. Pro příklad uvádím, že nelze sloučit exteriér s užitkovostí. Použitím neřízené příbuzenské plemenitby se ve většině případů snižuje plodnost (počet narozených mláďat) a problémy nastávají i v ranném zabřezávání králic. Tyto problémy jsou hlavně u králic se samčím výrazem, což je logické.

Jak problémům předejít

Před použitím výchozího materiálu k příbuzenské plemenitbě musí mít chovatel jistotu, že této metody nebylo v minulosti využito. Proto je dobré, do této plemenitby nezařazovat králíky z neznámého chovu. Nejlepší je využít vlastní chov, kde chovatel zná dokonale chovný materiál.

Klady?

Kladů příbuzenské plemenitby by měli využívat chovatelé s jasným cílem a také s určitými zkušenostmi s chovem králíků . Jen tak se naplní očekávání, které v tuto metodu chovatel vkládá.