Povaha papoušků karmínových
Domovem tohoto nádherného papouška je Papua–Nová Guinea, kde žije v pralesích. Velikost papouška karmínového je 36 až 40 cm, váha 140 až 190 g.
Papoušek karmínový má tři poddruhy:
Alisterus chloropterus callopterus
papoušek karmínový horský
Alisterus chloropterus chloropterus
papoušek karmínový východní
Alisterus chloropterus moszkowskii
papoušek karmínový severní
Mám ve svém chovu dva páry těchto papoušků – poddruh Alisterus chloropterus, u něhož by měli být v dospělosti samec i samička stejně vybarveni. U poddruhů chloropterus a callopterus jsou samečci zbarveni podobně jako u moszkowskii, ale samičky se podobají spíš samičkám papoušků královských.
Poddruh moszkowskii je dle mého nejčastěji chovaným druhem (alespoň o chovu ostatních dvou poddruhů jsem doposud nezaznamenala žádné informace). V současné době se dá pár těchto papoušků pořídit kolem 25 tisíc Kč s tím, že samičky jsou dražší (15 až 18 tisíc) a jsou velice nedostatkovým „zbožím“.
Již 14 let chovám papoušky královské a přes nemalé obtíže se sestavováním harmonických chovných párů, kdy samičky bývají velice vybíravé na budky a často rády snášejí na zem nebo nechtějí zasednout, mi rod Alisterus učaroval nejen robustností papoušků, ale hlavně jejich klidnou rozvážnou povahou i nevšedním a nikterak hlučným hlasovým projevem. Proto jsem dlouho neváhala, když se mi naskytla možnost zakoupit další druh tohoto rodu, a to papoušky karmínové.
Moje páry
První pár jsem zakoupila jako mláďata, sameček už měl zářivá zrcátka a samička byla zelená. Po dvou letech u mě je sameček ještě krásněji vybarvený a samička je stále taková matnější, zelená a bez zrcátek v křídlech. Zatím stále čekám, až se z nevýrazného „káčátka“ stane spanilá labuť. Od prvního dne jsou tito papoušci stále spolu, sameček se o samičku vzorně stará, krmí ji, a dostane-li nebo najde-li nějakou dobrůtku, ochotně se se samičkou podělí. Oba si berou pamlsky přes pletivo z ruky nejen ode mě, ale i od zcela cizích návštěv, a to způsobem, že si nechají baštu pěkně držet a jen si ukusují – no, mazáci.
Druhý pár jsem pořídila letos jako dvouletý a je zbarvený zcela totožně s mým prvním párem, proto jsem nabyla přesvědčení, že je to tak správně a přeměna teprve přijde. Nový pár jsem umístila hned vedle prvního páru (samozřejmě je mezi nimi dvojité pletivo) a napjatě čekala na první reakce. K mému velkému překvapení se oba páry navzájem jen „prohlédly“ a nejenže na sebe vůbec neútočí, ale řekla bych, že jsou si celkem fuk.
Chovatelské zařízení
Papoušky mám umístěny v celoročních nevytápěných voliérách, kde výletová část je 4 metry dlouhá, výška činí 2 metry a šíře 1 metr. Vnitřní zálet je 1,5 metru dlouhý a je zde umístěna bouda a krmný pult. Nad každým krmným pultem je uložena doutnavka, aby ptáci i v noci měli aspoň částečný přehled o umístění bidel a při možném vyrušení nějakým hlukem se mohli orientovat. Každý pár na noc zavíráme do záletů a ráno vypouštíme ven. A jelikož jsou i karmíni „australané“, i v zimě jsou každý den venku a ani velké mrazy jim nikterak nevadí.
Chování, krmení
Jsou to ptáci mimořádně klidní a rozvážní, ale taky velice zvědaví. Jakmile se objevím v blízkosti voliér, již tuší, že bude něco na zub, a honem pospíchají co nejblíže k pletivu. Vybíraví rozhodně nejsou a doslova „vymetou“ vše, co je jim předloženo. Snažím se jim nabídnout co nejpestřejší nabídku ovoce a zeleniny – prakticky vše, co roste na zahradě (jahody, angrešt, rybíz, borůvky, ostružiny, papriky i feferony, mangold, afrikány, měsíček lékařský, špenát) i mimo ni (šípky, jeřabiny, hloh, bezinky, aronii, třešně, různé traviny, vratič, pelyněk). Velice rádi okusují různé větvičky – je to opravdu široká škála a vše si vychutnávají až do posledního kousíčku. Je zážitek pozorovat, jak dlouho vydrží okusovat a vychutnávat třeba i jen jedinou měsíční jahodu. Navíc se u nich nestává, že by do něčeho kousli a hodili to na zem. Když náhodou něco spadne, okamžitě si pro to sletí. Takové strávníky mě doopravdy baví krmit – tím pádem je samozřejmé, že kdykoliv vyjdu ven, musím aspoň „něco“ sebrat, i kdyby to byla jen sedmikráska, a cestou okolo voliér předat čekajícím karmínům. Někdy se to ale zvrtne, když na mě odvedle koukají jiné oči, a tak musím dát i ostatním a z předem zamýšlené „minutovky“ sbírám a předávám všem klidně půl hodiny. Předesílám, že mám takto „rozcápané“ všechny chovné páry, ať už jde o papoušky královské, barnardy, nebo penanty.
Nyní budu jen očekávat nástup jara – moji karmíni půjdou do třetího roku, a budou-li zdravotně v pořádku, mohli by mít třeba zájem o zahnízdění, ale to ukáže až čas.
