Neobvyklý odchov satyrů temminckových (Tragopan temminckii)
Sestavení páru
Tak jsem přišel k těmto krasavcům i já. Po několikaletém chovu zlatých bažantů to byla velká změna. Svůj první pár jsem si koupil od Míly Stehlíka, který se mi stal pro následující roky ochotným učitelem, rádcem i utěšitelem. Jak už to tak bývá, shodou nešťastných náhod jsem v průběhu následujících tří let přišel postupně dvakrát o slepici. Na začátku roku 2013 jsem učinil poslední pokus a pořídil si mladou slepičku z chovu Martina Velese. Vzhledem k tomu, že se jednalo o několikaměsíční mládě, s žádným odchovem jsem v daném roce nepočítal. Navíc byla a dodnes je dost plachá. Čtyřletého kohouta se bála a vždy se mu snažila vyhnout.
Snůška
Své satyry chovám ve voliéře s několika druhy vrubozobých (mandarinky, karolínky, čírky červenoramenné). Jsou chováni celoročně venku s možností skrýt se v objektu chovatelského zařízení, na který voliéra navazuje. Oba toho často využívají s tím, že hřadují téměř výlučně venku za každého počasí. Kohout se během toku stává agresivním a je nutné, aby měli vodní ptáci možnost se před ním ukrýt. Je zajímavé, že pravidelně napadá kachny, které začnou hnízdit a změní se jim hlasový projev. Během dubna jsem pozoroval tok, ale slípka byla vždy skrytá. Pro všechny případy jsem hnízdní koš vystlal čerstvými větvičkami, senem a mechem. U satyrů kohouti dospívají až ve druhém roce, ale slípky mohou snášet již v prvním. To se ukázalo záhy, kdy slepička snesla dvě vajíčka, o které nejevila žádný zájem. Přes den na hnízdě někdy odpočívala i s kohoutem, ale nezasedla. Po asi 10 dnech jsem vejce odstranil a smířil se s tím, že tento rok opět satyry neodchovám. Po dvou týdnech se v hnízdě objevilo nové vejce a během dalších dnů přibyly další dvě. Slepička opět seděla jen v blízkosti hnízdní jamky a nezasedla.
Vzorný otec
Asi po 5 dnech od snesení posledního vejce jsem, ke svému překvapení, na hnízdě našel sedět kohouta! Věděl jsem z literatury, že je to u hrabavých popisováno, ale že kohouti často sedí jen krátce či nespolehlivě. Každopádně ten můj to zřejmě myslel vážně a seděl mimo krátké přestávky pro nakrmení nepřetržitě. Kdykoli jsem ho přistihl mimo hnízdo, okamžitě se vracel na vejce. Je dost ochočený a nebojácný, proto dobře snášel mé pokusy o kontrolu hnízda a útočil zobákem na moje prsty. Slípka seděla většinu dne někde poblíž a někdy i s kohoutem na hnízdě. Protože se mi nedařilo vejce dostatečně prosvětlit, vyzkoušel jsem po třech týdnech inkubace starou dobrou metodu a položil vejce do vlažné vody. K mé velké radosti se dvě pohybovala. Vrátil jsem všechny zpátky pod kohouta, který během této zkoušky neopustil hnízdo.
První dny po vylíhnutí
Po 29 dnech jsem ke své radosti našel pod kohoutem dvě kuřátka. Slípka se neustále zdržovala v blízkosti a reagovala na volání kuřat. Protože jsem měl strach, aby se jim ve voliéře mezi ostatními ptáky nic nestalo, přenesl jsem je i s otcem po 24 hodinách do zázemí. Pokoušel jsem se k nim přidat i slípku, ale kohout byl vůči ní velmi agresivní. Proto jsem ji raději oddělil, ale tak, aby na sebe viděli. Kohout se vzorně staral, stále je zahříval a pravidelně vodil k miskám s krmením. Výrazně se změnily jeho hlasové projevy a kuřátka reagovala vždy jen na něj. Nikdy na slípku. Vzhledem k tomu, že mám pouze jeden pár bažantů, měl jsem jen směs pro kachňata Lundi micro. Dále jsem předkládal směs pro kuřata s vařeným vejcem. Kohout i slípka byli krmeni směsí pro bažanty ve snůšce, různým ovocem, listy, travinami a jako přídavek granulovaným Lundi tropic, který přidávám po celý rok. S největší chutí, ale po celou dobu odchovu přijímala kuřata i dospělí rostliny okřehku menšího (Lemna minor L), který pravidelně dodávám vodním ptákům. Při jeho sběru z hladiny rybníka uvízne v síťce mnoho vodního hmyzu a korýšů. Okřehek jsem dával do misek s trochou vody, a tak byl neustále čerstvý. Později ho kuřata i dospělí brali přímo z hladiny rybníčků ve voliéře.
Opět spolu
Asi i díky tomu, jak je ochočený, snášel kohout manipulaci a přesun velmi dobře. Vzhledem k nepříznivému deštivému počasí zůstal v zázemí s kuřaty dva týdny. Po této době jsem se rozhodl je vypustit. Kohout musel být neustále oddělen od slípky, ale kuřátka využívala celou voliéru a přebíhala mezi matkou a otcem bez jakýchkoli problémů. Nocovala ale vždy jen s otcem. I přes to, že je ve voliéře několik bazénků pro kachny, kuřata s tím neměla problém. Ve věku dvou měsíců jsem rodinu spojil, a i když kohout slípku odháněl, už na ni neútočil. Časem se ukázalo, že z kuřat rostou dvě krásné slepičky. Chování kohouta ke slepici se stabilizovalo až po odchodu mladých k novému chovateli.
Je před námi začátek nové chovné sezony, kohout se dostává do toku a já budu netrpělivě čekat, jestli protentokrát přenechá mateřské povinnosti té pravé.
