Hned na úvod bych chtěl podotknout, že se neřadím mezi chovatelskou elitu a nemyslím si, že tady uvádím něco nového. Chtěl bych jenom napsat pár řádků o svém chovu drobotiny. Od dvanácti roků chovám barevné kanáry, kteří v mém chovu převládají dodnes. Před deseti roky mne navštívil můj bratranec se svým malým synkem. Ten, když uviděl pestrou paletu barevných ptáčků, se mě zeptal, jestli mám i modré… a myšlenka byla na světě!

První motýlci

Začal jsem přemýšlet o motýlcích. Jenomže napřed jsem musel vyřešit jeden problém, který má asi většina chovatelů – místo a čas. Když se mi podařilo vyřešit toto, hledal jsem nějakého chovatele motýlků. Prvního motýlka – byl to sameček motýlka rudouchého – jsem získal od pana Pospíšila z Moravské Třebové, který mi dodnes trpělivě odpovídá na mé dotazy.

K motýlkům rudouchým postupně během roku přibývali motýlci modrohlaví, rýžovníci, ferbasky, Kubánky malé, astrildi bělolící, rákosníci, pásovníci dlouhoocasí, Amadiny páskované, Amady Gouldové – a samozřejmě nesměly chybět zebřičky a chůvičky.

Odchov

Astrildy odchovávám ve společných, venkovních voliérách, kde mám vždy od každého druhu jen jeden pár na voliéru. To abych spolehlivě věděl, od kterého páru jsou daná mláďata, a mohl tak sestavovat nepříbuzné páry. Mám voliéry o velikosti 2,5 × 3,5 m a 2 metry vysoké. V nich se snažím ptáčkům přizpůsobit prostředí co nejvíce jejich domovům. To znamená, že tam mají samorosty a větve, ale hlavně dělám různé stěny z rákosu nebo vysoké trávy. Podobnou „výzdobou“ vyplním i rohy a výklenky. Tento umělý porost využívají jako úkryt a ke hnízdění. Mají-li dostatek této dekorace, zahnízdí raději tam, budky využívají jako poslední možnost.

Také jim dělám tzv. kapsy. Je to delší, nejlépe jedlová větev, která se ohne k sobě, přiváže a pověsí. V každé je za pár dnů hnízdo. Jednou se mi také stalo, že v jedné takovéhle kapse byla hned tři hnízda! Ve všech byla mláďata a vyvedla se. Byli tam pásovníci, astrildi bělolící a rákosníci. Jako stavební materiál se mi osvědčily psí chlupy (vyčesaná a vyvařená psí srst). Tento materiál preferují hlavně kubánky. Nepohrdnou ale ani sisalovým vláknem, jemným peřím, suchým mechem, senem nebo i nastříhanou (1,5–2 cm) bavlnkou, kterou mám pro kanáry.

Krmení

Krmím standardním krmivem pro drobné exoty. Dále přidávám např. mrkev, okurku i jinou zeleninu, namočený rohlík, zelené krmení – v zimě ho nahrazují sušené kopřivy. V době odchovů je samozřejmostí vaječná míchanice a živočišná potrava – červi. Krmení je široká škála a je věcí každého chovatele, co ptáčkům podá. Je to jako u lidí. Každý jedinec má v oblibě jiný druh krmení. Kromě vody v napáječkách nesmí chybět voda ve větších miskách na zemi. Jsou to milovníci koupání! V letních měsících jim tuto vodu měním (když mám možnost) třeba 3× za den a pokaždé se hned koupou. Někdy se tak „zmáchají“, že se pohybují jen po zemi, protože nemohou ani vyletět na bidla. Odchovy mám ode všech druhů. Je to nádherný pohled na voliéry, když tam dovádí drobotina i s mláďaty.

Zimování

Na podzim, podle počasí, ptáky pochytám a umístím je do vnitřních prostor, kde jsou do jara. Brzy na jaře a v pozdním podzimu mám zvenku na voliérách polykarbonátové desky, aby byli ptáčci chráněni. Myslím si, že ptáci odchovaní ve venkovních voliérách jsou silní, vylétaní a určitě jsou odolnější vůči zimě a nemocem. Tím ale nechci tvrdit, že nepodávám žádná léčiva nebo vitaminy! Dvakrát ročně podávám přípravek proti roztočům a parazitům. Také každého nově získaného jedince přeléčím. Během roku podávám střídavě přípravky Promotor – L, Amivit, Acidomit, Optimin, Karnivit a jiné.

Ptáky ve voliérách nebo větších klecích chytám nejraději večer, když už je tma. Ptáci se neuhoní a zbytečně se nestresují. Ve voliéře si rozsvítím, abych viděl, kde co sedí. Pak zhasnu a při baterce lapnu toho, kterého potřebuji. Stane-li se, že vyletí samička z vajec nebo od mladých, nechám po odchodu z voliéry svítit asi pět až deset minut světlo. Samička během chvilky vletí zpět na hnízdo, pak zhasnu.

U chovných klecí drobotiny a u kanárů v přezimovací místnosti mám v klecích LED osvětlení – přes čidlo. Přes spínací hodiny mám stmívač osvětlení. Tento stmívač mohu použít i manuálně (vypínačem) při chytání. Chytám stejně jako ve voliéře. Zhasnu a při baterce. Potom už nemusím svítit a pak jít zhasínat. Rozsvítím stmívač a ten během dvaceti minut postupně úplně zhasne. Ptáci mají za tu dobu čas se usadit na hnízda nebo svoje nocoviště. Toto osvětlení mně dělal Honzík Makyňa z Lanškrouna. Jsem s ním velice spokojen a vřele ho každému doporučuji. Je to moc dobrá věcička.

Astrildy přezimuji odděleně. V jedné místnosti, ale samečky odděleně od samiček. Ptákům přitápím až tehdy, když klesne teplota pod 13 °C. Není to ale pravidlo. Ptáci musí být na chladnější klima navyklí. Když získám nového jedince, o kterém 100% nevím, jestli je z venkovního odchovu, postupně ho na tuto teplotu přivykám. Za 4–6 týdnů je možné tyto ptáky umístit k ostatním. Pokud je to možné, dávám ptáčkům možnost přirozeného výběru partnera. Když to však z důvodů časových a příbuzenských nejde, tak páry sestavuji sám. Někdy to trvá o pár dnů déle, ale nakonec se spáří.

Ve zkratce jsem se pokusil představit svůj chov astrildů. Nejsem žádný spisovatel, ale doufám, že se mi to alespoň trošku povedlo. V případě jakýchkoliv dotazů nebo připomínek – kladných i záporných – mě kdykoliv můžete kontaktovat. Rád a ochotně odpovím na všechny otázky. Těším se i na vaše rady a zkušenosti. Nás drobotinářů je moc málo, takže budu vděčný za každý, pro mě nový, poznatek. Všem přeji mnoho úspěchů v chovu i v osobním životě!