Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Hlasový projev papouška
Sdílet:

Hlasový projev papouška

Křik – volání – je jedním z charakteristických projevů chování a existence papoušků. Patří k povahovému rysu převážně středních a velkých papoušků, zvláště určitých druhů, a s tím je nutno při koupi počítat. A to nejen pro udržení přijatelné hlukové hladiny v prostředí, ale i s ohledem na sousedy, které křik papoušků zpravidla velmi irituje. Vedle běžného hlasového projevu je možné se setkat s uši drásajícím, periodicky se opakujícím křikem, který signalizuje, že papouška něco znepokojuje nebo že něco vyžaduje. Obvykle se hlasově výrazněji exponuje ráno s rodícím se dnem a večer, kdy se zvyšuje jeho aktivita a nastává doba krmení před nocováním.

Mezi druhy papoušků, které se považují za hlučnější, patří arové, amazoňané, aratingové, Mníšek šedý, kakaduové. Africké druhy například rodu Poicephalus, ale i žako nejsou nepříjemně hlasité a volání periodicky neopakují. Moje samička mníška šedého se hlasitě ozývala ráno a k večeru, ale přes den byla tichá, pokud něco nezaslechla za dveřmi bytu. Stala se jeho velmi pozorným hlídačem, který by svým energickým křikem jistě odradil zloděje. Slyšel jsem ji po odchodu z bytu ještě před domem přes zavřená okna. Sousedi si dlouho mysleli, než jednou mníška zahlédli, že máme toho největšího papouška. Křik však nikdy netrval dlouho, a proto byl sousedy tolerován. Senegalka Bety se výrazněji hlasitě neprojevuje vůbec a přes den je zcela tichá.

Nadměrný křik po čas dne je zpravidla považován za zlozvyk, a buďto je opatrovníkem trpěn a přehlížen, nebo se křiklouna rozhodne zbavit. Pták tak vystřídá další majitele, aniž se některý pokusí zjistit příčinu takového chování. Křik může signalizovat, že papouškovi něco chybí a křikem chce upoutat pozornost a navázat kontakt (zejména je-li trvale držen v kleci), nudí se, chtěl by se prolétnout, je provokován hlučným prostředím (moje senegalka se snaží překřičet lux, a když se vypne, je zticha), něco ho ruší, bojí se, něco po nás chce. Také se jen hlasově projevuje, jak mají ptáci v oblibě, když si „hrají“ se svým hlasem nebo se nacházejí v toku (přivolávají partnera), a v této době je ptačí volání časté, intenzivní, ostré a má význam vábicích signálů.

Jestliže našeho mníška slyším, když jsem opustil byt, přes dvoje dveře (vstupní bytové a výtahové), které mají střední stupeň neprůzvučnosti 35 dB a 30 dB, a ještě přes čtyři patra, může jeho pronikavé volání dosahovat značné intenzity v místě, kde se nachází. Zeď z pálených cihel tloušťky 32 cm má neprůzvučnost 51–56 dB, okno (plastové provedení) optimálně 32 dB. Akustický most pro křik papoušků v domácí péči představují vstupní dveře. Velmi ukřičeného a hlasitého papouška tedy zpravidla nemůžeme mít v činžovním domě bez rizika, že si okolí bude stěžovat na nadměrný hluk – třeba v sobotu a v neděli ráno, kdy papoušek začne vítat rozednění a všichni by si chtěli ještě přispat. To se může týkat i umístění voliér v obytné zástavbě. Při delším opakovaném křiku po ránu (nebo v období toku) se může akustický tlak ještě zvyšovat, když se k němu přidá většina dalších voliérových papoušků. V blízkosti takového hluku může utrpět i lidský sluch:

50–60 dB zanedbatelný účinek,

60–65 dB dlouhodobý únosný účinek,

65–70 dB krátkodobý únosný účinek,

70 a více dB škodlivý vliv na krevní oběh a sluchový orgán.

Pro srovnání různých typů hluku lze uvést následující hodnoty:

normální hovor 40–60 dB,

hluková hladina v autě 57 dB,

tichá ulice 45–56 dB,

živá ulice 65–70 dB,

vysavač 78 dB,

siréna sanitky 91 dB,

těžký nákladní automobil 85–95 dB,

letadlo 95–110 dB.

V případě vzniku stížností okolí na neúnosný a rušivý křik papoušků se provede na žádost chovatele nebo souseda měření hluku prostředí. Provádí ho zdravotní ústav s místní působností (jde o zdravotnické zařízení MZ ČR pro poskytování široké škály zdravotních a laboratorních služeb souvisejících s ochranou veřejného zdraví). Měření probíhá ve vzdálenosti 2 m od obvodové zdi obytného objektu dotčeného hlukem, a to podle NV 272/2011 Sb. (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací; platí pro posuzování zdroje hluku z chovné stanice). Je zde stanoven limit hladiny hluku 50 dB pro denní dobu a 40 dB pro noční dobu (korekce je 5 dB). Při měření hluku se provede také měření hladiny hluku pozadí. Je-li překročen limit hluku, je chovatel povinen provést účinná opatření, aby k obtěžování hlukem souseda nedocházelo, například stavební úpravou, odsunem voliéry na vzdálenější místo apod.

Ukřičení bývají papoušci z umělého odchovu, od mláděte zvyklí na kontakt s chovatelem. Po příchodu do nového prostředí očekávají podobný zájem ze strany opatrovníka, a jestliže nepřichází v žádoucí míře, dožadují se pozornosti křikem. Hračky je brzy omrzí, pokud se neobměňují či se nedají rozebrat nebo rozkousat. Pták touží po kontaktu se svým člověkem, kterého přijal jako potenciálního sexuálního partnera, a také po volném pohybu. Snažme se pochopit papouška jako kontaktního a společenského tvora převážně zavřeného v kleci, kterému nezbývá než křikem upoutat pozornost a vynutit si změnu. Trestat ho za hlučné chování nebo na něj zlobně křičet by problém s jeho hlasovými projevy neřešilo a nejspíš by se nás začal bát. Papoušek potřebuje partnera nebo podnětné prostředí stimulující jeho zájem něco pozorovat, zkoumat zobákem i něčemu naslouchat a hrát si.

Jeden můj Kakariki žlutočelý se zajímal o zvuky z rádia, vysedával u něj a bylo vidět, že některý typ hudby rád slyší. Při odchodu z bytu necháváme rádio puštěné, aby náhlé ticho v bytě papoušky nedeprimovalo nebo neprovokovalo ke křiku, kterým by se mohli snažit krátit si čas či někoho přivolávat. Všichni moji papoušci, když byli přes den volně puštění, byli zcela tiší, a pokud se nepohybovali se mnou po bytě usazení na rameni, sedli si na svoje oblíbené místo a podřimovali. Každé inteligentní zvíře je šťastné, když může rozhodovat o své náplni času a pohybu. Jednou jsem navštívil velkoprostorový skleník na zeleninu, kde v kulaté kleci byl trvale zavřený Ara ararauna, na půl těla oškubaný a po většinu dne prý jen křičící. A protože se tak choval už dříve doma u majitele skleníku, skončil tady. Takto oškubaného by ho prodat už nebylo možné. Byl to žalostný pohled i poslech. Nezodpovědní a necitliví lidé si kupují efektní exotická zvířata, aniž se dříve seznámí s jejich vlastnostmi, a pak je bezohledně zničí, když neplní, co se od nich očekávalo. Zde etolog K. Lorenz nabádá (Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami, Granit, 1983): „Důrazně varuji začínajícího chovatele ptáků, aby nepodceňoval hlasitost ptačí písně, která v přírodě zní tak sladce a mírně. Když takový sameček kosa nebo slavíka v pokoji spustí, skutečně se rozechvějí okenní tabulky a šálky na stole začnou tiše tancovat.“ Zpěv našich běžných pěvců je slyšitelný v přírodě do vzdálenosti 50–250 m. Křik středních a velkých papoušků, zejména ten poplašný a výstražný (také lovících predátorů – jestřáb, sokol apod.), může dosahovat akustického tlaku v naší blízkosti až 105 dB.

Hluk je nežádoucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý sluchový vjem. Je tvořen směsicí tónů, šumů a rázů vznikajících neharmonickým kmitáním vzduchu s výrazně nepravidelným kmitočtem i amplitudou. Až na malé výjimky ptačí zpěv nemá mnoho čistých tónů (obzvláště ten papouščí) a z fyzikálního hlediska představuje šumy. Zvuk je mechanické vlnění šířící se pružným prostředím. Zvuk s kmitočtem nižším než 20 Hz je infrazvuk a s kmitočtem vyšším než 20 000 Hz je ultrazvuk; mezi nimi je pásmo slyšitelného zvuku. Rychlost kmitání je vyjádřena kmitočtem (frekvencí), tj. počtem kmitů za 1 sekundu, jednotkou je hertz (Hz). Pro měření hladiny intenzity zvuku se užívá jednotka decibel (dB). Člověk má optimální slyšení mezi 1 000–2 800 Hz, například andulka má toto pásmo kolem 2 000 Hz, přičemž spodní práh je 40 Hz a horní 14 000 Hz.

Frekvence ptačího zpěvu obecně leží ve vyšší hladině než frekvence lidské řeči a pohybuje se v průměru na úrovni 10,7 kHz. K tvorbě hlasu pták zužitkuje téměř 100 % vydané energie na produkování zvuku – křičí s plným nasazením; člověk k mluvení využije jen asi 2–3 % vydané energie. Intenzivní a přerušovaný hluk (křik středního a velkého papouška) je pro člověka nepříjemnější než hluk trvalý, unavuje ho a znervózňuje.

Není-li jasná příčina křiku papouška, který se právě možná jen nudí a chce upoutat pozornost, je řešením křiku si nevšímat nebo klec přikrýt (negativní podmiňování trestem). Každá naše i záporná reakce (třeba okřikováním) bude pro něj docílením pozornosti a intervaly mezi křikem a naší reakcí se budou nejspíš jen zkracovat. Účelné bývá, až když pták ztichne, nechat ho prolétnout, aby asocioval, že křik se nevyplácí a za tiché chování je odměna (kladné podmiňování odměnou). Ověřil jsem si, že delší pobyty papouška mimo klec navozují jeho tiché chování. Podle renomované chovatelky R. Low je možné, že rozhodneme-li se koupit například hlučnému aratingovi partnera, mohou být občas velmi hluční oba ptáci, je ale pravděpodobné, že budou zaměstnáni spíše jeden druhým a křičet budou, jen když je něco vyděsí.

Autor textu: Miloslav Josefovič
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru