Největší chovatelský web v ČR

Dobrý den, jistě jste museli někod řešit utracení nemocného či zraněného papouška, jakým způsobem je to možné provést nejšetrněji. Sám to musím řešit, jedná se o mazoňana. Díky.

Injekcí na veterině, položka 100.-kč .

XXX.XXX.194.7 napsal(a):
Dobrý den, jistě jste museli někod řešit utracení nemocného či zraněného papouška, jakým způsobem je to možné provést nejšetrněji. Sám to musím řešit, jedná se o mazoňana. Díky.

 

A co mu je,že ho chcete utratit? To by měl snad posoudit veterinář,nééé?

No tak to pozor, veterinari se dost casto snazi lecit i nelecitelne pripady, aby vytahli majiteli jeste par tisic z kapsy. Bohuzel je to moje opakovana zkusenost i zkusenost mych pratel, kdy zvire s nejakym zavaznym onemocnenim bylo leceno jeste den pred utracenim, kdy uz prakticky nebylo co zachranovat. Takze zodpovedny a vzdelany majitel podle me velmi dobre odhadne, kdy uz nastal cas na euthanasii a nepotrebuje k tomu vyjadreji veta, byt jde o vzdelaneho cloveka, ktery ale zvire nezna a nemuze posoudit zmenu jeho stavu a chovani.

Tak ať napíše co mu je,ne?Zajímalo by mě to,když už toto musí zde řešit.Je pravda,že některý veterináři se snažejí hlavně vytáhnout co nejvíce peněz ještě před "uspáním".Toto je na chovateli,pro co se rozhodne,ale kolikrát třeba i papoušek bez nožky nebo s vykloubenou nožkou dokáže prožít šťastný život... to je jako u lidí... Tak záleží na tom,co mu je,pokud se třeba viditelně trápí a ví,že mu není pomoci,neřeknu,jinak ale

Dle mého názoru se odkláníte od tématu. Zadavatel chtěl pouze poradit jak je nejhumálněji možné utratit papouška. Jestli Vám chce nebo nechce poskytnout informaci o svém svěřenci a důvodu proč by měl být utracen je pouze jeho věc. Tak do toho zbytečně nepitvejte. Myslím, že dotaz zadavateli byl dostatečně zodpovězen.

Před časem se už tento problém už řešil několikrát. Vůbec mně nepřekvapují zde některé až rýpavé názory. Někteří zde až napadali tazatele, co že si to vůbec dovoluje utratit nemocného ptáka až po názory typu praštěte s ním o zem. Venkovští. . lidé asi s tímto velký problém nemají. Kuřata a slepice jsou běžným pokrmem na stole a že by se vydávali lidé k veterinářům a žádali ho nejprve o uspání drůbeže a pak o nějaké humální provedení eutanázie je asi představa poněkud nepravděpodobná. I když veterináři by to jistě přivítali jako správný čin. Jak mi řekl nedávno jeden kamarád. Vykrmená husa skončila se všemi projevenými poctami na talíři s knedlíkem a se zelím. To je ale pouze úsměvná poznámka. Každopádně by utracení zvířete nebo ptáka mělo být provedeno rychle a pokud možno bezbolestně.

A ve městě jíte trávu ne?

Pro 184.73 copak venkoští lidé nemají úctu k chovaným zvířatům?Pokud máte takový názor, tak to by mohli ti s nevyléčitelným zvířetem jezdit asi na venkov k utracení??.Zajímavý názor.

XXX.XXX.184.73 napsal(a):
Před časem se už tento problém už řešil několikrát. Vůbec mně nepřekvapují zde některé až rýpavé názory. Někteří zde až napadali tazatele, co že si to vůbec dovoluje utratit nemocného ptáka až po názory typu praštěte s ním o zem. Venkovští. . lidé asi s tímto velký problém nemají. Kuřata a slepice jsou běžným pokrmem na stole a že by se vydávali lidé k veterinářům a žádali ho nejprve o uspání drůbeže a pak o nějaké humální provedení eutanázie je asi představa poněkud nepravděpodobná. I když veterináři by to jistě přivítali jako správný čin. Jak mi řekl nedávno jeden kamarád. Vykrmená husa skončila se všemi projevenými poctami na talíři s knedlíkem a se zelím. To je ale pouze úsměvná poznámka. Každopádně by utracení zvířete nebo ptáka mělo být provedeno rychle a pokud možno bezbolestně.

 

Tak nevím co si o tomhle myslet. Je to docela zajímavé, jak si někteří lidé představují vesnický život. Zabíjení zvířat házením na zem? Nedokážu si představit, jak někdo vezme kuře a praskne s ním o zem, za účelem nedělního oběda. Vždyť by mu přelámal všechny kosti a nedalo by se jíst. Zapřemýšlejte nad tím. Přirovnaní kuřete nebo slepice k papouškovi je trochu divný. Docela by mě zajímalo, jestli dotyčný viděl venkov jinak než přes obrazovku televize. Asi by to chtělo vytáhnout hlavu ze zadku a použít trochu selského rozumu než začnete plácat takovéhle kraviny.


Dobrý den, jistě jste museli někod řešit utracení nemocného či zraněného papouška, jakým způsobem je to možné provést nejšetrněji. Sám to musím řešit, jedná se o mazoňana. Díky.

Jestli vám na něm záleží volte veterináře.

Utratenie z dôvodu choroby alebo inak obmedzeného a neplnohodnotného života papagája robíme my - veterinári aplikáciou špeciálneho injekčného preparátu na eutanáziu určeného. Je to zákrok citlivý hlavne pre majiteľa papagája, takže k nemu pristupujeme s náležitou vážnosťou.
Pre 54.89 a 167.249 - rád by som sa s Vami stretol v mojej ambulancii a podiskutoval. Skrývate sa za názov " anonymní" a zdá sa mi, že zdravie a potreba pomôcť Vašim papagájom má pre Vás asi minimálnu finančnú a hlavne ľudskú hodnotu - maximálne však do výšky kúpnej ceny Vášho papagája alebo ešte menej. Rád by som sa mýlil.
Ostatným k veterinárom slušným a inteligentnejším účastníkom fóra prajem pekné leto.
MVDr. M. Kelecsényi.

Pro 175 196. Vůbec mě nepřekvapuje, že jsou tu i takovéto reakce. Venkovský člověk je v kontaktu s denní realitou a to i takovou, že si dokáže poradit i s utracením například kuřete k nedělnímu obědu aniž by musel navštívit veterináře aby mu pomohl pomocí anestetik sejít s tohoto světa. Upozornil jsem tu i na extremní názor, že z nemocným zvířetem někdo praští o zem. Nikdo tu netvrdí, že je to zvíře určeno k pozdější konzumaci. Žasnu,co se tu dokáže všechno vykonstruovat za odpovědi. řekl bych ale, že tato zručnost a dovednost venkovských lidí je už ale také na ústupu protože i na venkově jsou už nyní satelitní oblasti, kde je přísně zakázán chov veškerého zvířectva. Už si zde také na to ztěžovalo několik lidí. Není také žádnou vzácností, že i děti z venkova nevědí jak se dostane mléko do krabic a kuře se vyrábí zmražené v továrnách. A jestli pak jsou tyto jateční zvířata připravena na cestu do věčných lovišť způsobem jak zde popsal pan veterinář? Rád bych se to dozvěděl. Děkuji za případnou odpověď.

.184.73 - Dobrý den. Myslím pane, že právě Vy jste mimo mísu. Pokud mě předložíte validní výzkum mezi souvislostí inteligence a místem bydliště navrhnu Vám cenu...... nejspíše velmi omezeného a předsudkovitého člověka. Pro Vás asi smutnější zpráva, že Vám to musel říci právě člověk z vesnice. sunflowersman

Musím se už tomu smát, jak je možné si zde naběhnout na konfrontačního člověka. Nedivím se, že jsem přestalo psát už hodně normálních lidí. Musíte být asi hodně zakomplexovaný člověk, když napadáte někoho kdo řekne venkovský člověk. Po celou tu debatu se naopak snažím vyzvednout lidi z venkova, kteří si dokáží poradit i s problémem " jak utratit nejlépe papouška " Nechápu proto, proč reagujete tímto způsobem. Je to tady ale na těchto stránkách běžné. Tak, že nejste až tak vyjímka. Tak že, zdravím všechny normální lidi ať jsou z města nebo venkova. A teď mně můžete napadnout třeba za to, že nezdravím ty nenormální a tímto je urážím.

Dobrý den, pane doktore,

Musím se nerad připojit k názoru, že někteří Vaši kolegové mají tendenci "léčit za každou cenu" a vyždímat peněženku majitele zvířete pokud možno do sucha. Dokládají to mé opakované zkušenosti, například když mě kolegyně požádala o pomoc s přepravou svého labradora k veterináři na utracení. Třináctiletý, slepý, neskutečně tlustý (proto požádalo o asistenci silného chlapa zvyklého manipulovat se zvířaty) pes ležel druhý den v agónii, nepřijímal tedy ani vodu a potravu, neovládal svěrače, měl nitkovitý puls a povrchní nepravidelné dýchání. Zdálo se mi rozumnější, kdyby ho lékař přijel uspat domů, měl jsem pocit, že nemůže přepravu přežít, ale byla domluvená, že ho má přivézt. Veterinář po "důkladném" vyšetření (fonendoskop a teploměr) konstatoval, že léčba je nadějná, nasadil kapačku s glukózou a přidal nějakou "posilňovací" (jeho termín) injekci. Po dokapání infuze kolegyni zkasíroval o dvanáct stovek a pozval ji na druhý den na kontrolu. Pes pak nepřežil cestu domů. Podobných zkušeností bych mohl popsat několik a s různými veterináři, ne jen s tímto jedním.... Tím ale v žádném případě netvrdím, že jste snad všichni stejní a také respektuji, že se všichni chtějí nějak uživit.

K tématu - pro mě platí věta ze Střediskové vesničky - "...to jsi Otíku holubář, že neumíš zakroutit holubovi krkem..." a myslím si, že poskytnou ptákovi tuto poslední službu by měl zvládnout každý chovatel. Citlivější člověk může nejdřív použít éter na vatě přiložený na nozdry. A vynikající přípravu pro tuto nepříjemnou činnost lze získat třeba na honu.

Zdraví Mirek

XXX.XXX.51.3 napsal(a):
Tak nevím co si o tomhle myslet. Je to docela zajímavé, jak si někteří lidé představují vesnický život. Zabíjení zvířat házením na zem? Nedokážu si představit, jak někdo vezme kuře a praskne s ním o zem, za účelem nedělního oběda. Vždyť by mu přelámal všechny kosti a nedalo by se jíst. Zapřemýšlejte nad tím. Přirovnaní kuřete nebo slepice k papouškovi je trochu divný. Docela by mě zajímalo, jestli dotyčný viděl venkov jinak než přes obrazovku televize. Asi by to chtělo vytáhnout hlavu ze zadku a použít trochu selského rozumu než začnete plácat takovéhle kraviny.


Dobrý den, jistě jste museli někod řešit utracení nemocného či zraněného papouška, jakým způsobem je to možné provést nejšetrněji. Sám to musím řešit, jedná se o mazoňana. Díky.

Jestli vám na něm záleží volte veterináře.

 

Vážený příteli.Budte tak laskav a přečtite si aspon ještě jednou příspěvek.Nikdo nepiše že práskne s kuřetem o zem.Vy o koze a kolega o voze.

Trochu z jiného soudku, ale nebudu zakládat nové téma. Víte jak se poznají v Praze lidi z venkova, kteří bydlí v paneláku? Podle toho, že když si pořídíte do bytu psa jako kamaráda, tak jsou v šoku, bombardují vás, že pes do města nepatří a jestli bude štěkat, že si budou stěžovat na OÚ. Bodejt by si nechtěli stěžovat, když už mají na vesnici psa, tak je celý den uvázaný u boudy a v tomhle horku nedostane ani do kastrolu vodu. Na vesnici je totiž pouze přístup k zvířatům takovým, kteří jsou užiteční na pekáč.

Tak tohle mě pobavilo. bydlím na vesnici, psa nemám, chovám jen papouchy (ti teda na pekáč rozhodně nejsou), ale každej den když jedu do práce, potkám asi tak 5 pejskařů (v 6:00) jak venčí psy, když jedu z práce (v 17:00) potkám tak 8 pejskařů. Nevím, ve které vesnici jste byl, ale myslím, že jste ji viděl akorát v televizi a bůh ví, jestli to nebyla vesnička z nějakého národního parku v Africe. Rád Vás pozvu k nám do vesničky Pivín, můžete se podívat na zvířata a psy co tu jsou, at si uděláte konečně pravdivý obrázek, zvu všechny, stačí domluvit termín

Zdravím Mirka a chtěl bych jen podotknout, že na to správně ťuknul a vzal to správným selským rozumem. Proboha to ale opravdu myslím bez urážky. Aby zase někdo nenapsal, že jsem urazil sedláky. Ještě bych akorát Mirkův bonmot doplnil, Chlapci už se nehádejte! To jste družstevníci? A nelejte to pivo s oken! Podívejte se jak vypadám.

Bezpředmětná diskuze,měšťáci jsou prostě měšťáci a nemají pojem o lidech na vesnici!!!!

XXX.XXX.125.94 napsal(a):
Trochu z jiného soudku, ale nebudu zakládat nové téma. Víte jak se poznají v Praze lidi z venkova, kteří bydlí v paneláku? Podle toho, že když si pořídíte do bytu psa jako kamaráda, tak jsou v šoku, bombardují vás, že pes do města nepatří a jestli bude štěkat, že si budou stěžovat na OÚ. Bodejt by si nechtěli stěžovat, když už mají na vesnici psa, tak je celý den uvázaný u boudy a v tomhle horku nedostane ani do kastrolu vodu. Na vesnici je totiž pouze přístup k zvířatům takovým, kteří jsou užiteční na pekáč.

 

Tohle myslíte vážně? Vy jste asi na vesnici nikdy nebyl,maximálně jste ji projížděl stokilometrovou rychlostí.Vy by jste asi stejně na vesnici nezapadl,on totiž vesničan pozná kdo mezi ně nepatří.

Dobry vecer,
sam jsem musel dnes resit usmrceni mladete ktere v budce napadla a zracila cizi samice. Pri pohledu na to ubohe ptace mi nebylo do zpevu. Proto jsem i ja s nadeji otevrel tuhle diskusi, abych zde nasel odpoved na tuto velmi neprijemnou otazku.
Misto toho se tu vsak clovek docte jak sou jedni chytri a druzi hloupi, jedni dobri a druzi zli. Zamyslete se nad sebou prosim, at to uz vic nemusime cist.

K tomu ziskuchtivemu veterinari. Ano, jsem presvedcen ze takovi jsou. Jen, prosim, vysvetlete nam jak je mozne ze pani mela 13 roku psa, a nemela vybudovany nejaky vztak se svym veterinarem? Ja pokud jdu se psem k jeho veterinari, ten ho zna jmenem, vi o nem prakticky vsechno a takoveto praktiky si po osmi letech co ho navstevujeme nikdy nedovolil.
Pokud k tomuto veterinari vemu ptaka, pamatuje si mne od naseho psa a jedna semnou zcela stejne. Nabidne mi nekolik variant reseni a vyzve mne k volbe. Samo sebou mi vysvetli vyhody a nevyhody dane volby. Nicmene se musim priznat, ze co se papousku tyce, chodim si k nemu spise jen pro veterinarni potvrzeni a pri onemocneni navstevuji veterinare specialistu, kterym je diky bohu v brne pan doktor Tukac, clovek na svem miste s se srdcem. Vice takovychto lidi. A verte mi, urcite jsou i dalsi.
Takze zaverem, je to jen o spravne volbe a vzajmenem porozumneni. Je trzni doba, pokud nejsem spokojeny s jednim veterinarem, jdu k druhemu.

A k tematu, kdyz jsme jeli na veterinu s otravenym kocourem, utrceni stalo 500 korun, bylo to ve dve v noci, takze i nejaky priplatek v tom byl. Nicmene pokud musim utratit andulku, opravdu nejsem ochotny za tuto sluzbu zaplatit 300+- (jen muj odhad podle te platby za kocku). Proto pokud jste nekdo schopny zde napsat co nejhumannejsi zpusob, bude vam chovatelska verejnost vdecna. Smidla

Je tady spousta správných názorů, jak od Mirka tak od Šmidla. Co se týče těch psů, koček a větších a dražších exotů, je určitě nutné tuto poslední službu svěřit do rukou odborníkovi a to odborníkovi kterému můžeme naprosto důvěřovat. Každý chovatel by měl být s takovým v kontaktu. Je asi na každém chovateli aby se rozhodl, jak se cítí svému svěřenci pomoci odejít na onen svět. U veterinárního lékaře se ale musí samozřejmě počítat s tím, že to něco bude stát. Pochybuji ale, že se někdo rozjede k veterináři s kanárem a pojede 100 km aby za další náklady jako narkozu, injekci a odvoz do kafilerie platil další částky. Možná by se tu mohl ozvat i další, který by upozornil na to, že už existují i zvířecí hřbitovy kde za pěkný peníz může být hrobeček s leštěným kamenem a zlatým nápisem. A tak další a další možnosti jak vystrojit důstojný pohřeb svému mazlíčkovi. A věřte mi, že to tak již někde funguje. A na to se určitě najdou názory, od ťukání si na čelo až po naprostý souhlas.

XXX.XXX.113.128 napsal(a):
Dobry vecer,
sam jsem musel dnes resit usmrceni mladete ktere v budce napadla a zracila cizi samice. Pri pohledu na to ubohe ptace mi nebylo do zpevu. Proto jsem i ja s nadeji otevrel tuhle diskusi, abych zde nasel odpoved na tuto velmi neprijemnou otazku.
Misto toho se tu vsak clovek docte jak sou jedni chytri a druzi hloupi, jedni dobri a druzi zli. Zamyslete se nad sebou prosim, at to uz vic nemusime cist.

K tomu ziskuchtivemu veterinari. Ano, jsem presvedcen ze takovi jsou. Jen, prosim, vysvetlete nam jak je mozne ze pani mela 13 roku psa, a nemela vybudovany nejaky vztak se svym veterinarem? Ja pokud jdu se psem k jeho veterinari, ten ho zna jmenem, vi o nem prakticky vsechno a takoveto praktiky si po osmi letech co ho navstevujeme nikdy nedovolil.
Pokud k tomuto veterinari vemu ptaka, pamatuje si mne od naseho psa a jedna semnou zcela stejne. Nabidne mi nekolik variant reseni a vyzve mne k volbe. Samo sebou mi vysvetli vyhody a nevyhody dane volby. Nicmene se musim priznat, ze co se papousku tyce, chodim si k nemu spise jen pro veterinarni potvrzeni a pri onemocneni navstevuji veterinare specialistu, kterym je diky bohu v brne pan doktor Tukac, clovek na svem miste s se srdcem. Vice takovychto lidi. A verte mi, urcite jsou i dalsi.
Takze zaverem, je to jen o spravne volbe a vzajmenem porozumneni. Je trzni doba, pokud nejsem spokojeny s jednim veterinarem, jdu k druhemu.

A k tematu, kdyz jsme jeli na veterinu s otravenym kocourem, utrceni stalo 500 korun, bylo to ve dve v noci, takze i nejaky priplatek v tom byl. Nicmene pokud musim utratit andulku, opravdu nejsem ochotny za tuto sluzbu zaplatit 300+- (jen muj odhad podle te platby za kocku). Proto pokud jste nekdo schopny zde napsat co nejhumannejsi zpusob, bude vam chovatelska verejnost vdecna. Smidla

 

Dobrý den, souhlasím s Vámi, co se týká vztahu chovatel - veterinář i s tím, že je možnost volby. Jen bych podotkl, že úplně všude tato možnost není a musel byste dost daleko cestovat s každou prkotinou. Stoprocentně pak souhlasím s tím specialistou, při skutečných problémech jezdím také do Brna. Ale myslím, že s tím utracením je to něco jiného. Další stresování ptáka opakovanou manipulací a dlouhým převážením považuji naprosto za zbytečné. Mirek

XXX.XXX.221.138 napsal(a):
Tohle myslíte vážně? Vy jste asi na vesnici nikdy nebyl,maximálně jste ji projížděl stokilometrovou rychlostí.Vy by jste asi stejně na vesnici nezapadl,on totiž vesničan pozná kdo mezi ně nepatří.

 

Víte, že to vážně myslím. Utekl jsem z paneláku z Prahy plného nerudných lidí, kteří se tam přestěhovali z Dolní Horní a dělali pražáky Vltavou křtěné. Na vesnici bydlím 25 let, chovám koně a trochu domáci havěti. Je ovšem pravda, že k pražákům se hlásit nemohu, to by mě sousedi neodpustili. A tak do dnes nikdo ani neví, že jsem strávil v Praze pár úctyhodných let svého života. Ovšem na ty rádoby novodobé pražáky přistěhované z vesnice nemohu opravdu zapomenout. Zrovna tak se potutleně usmívám, když mi sousedka s pýchou vypráví, jak si dcera vzala pražáka a stěhuje se do paneláku.

To tady čtu debatu z roku 1985???
K tématu - zkrvavené doškubané mládě andulky - praštil jsem s ním o zem.Proč?Bylo mě ho líto,jen sípalo a nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.Tak teď honem pořádně do mě .Je mě 32 let a jsem z vesnice.Už druhým rokem .Nevím,na co si tady někteří diskutující hrajou,humání způsob je rychle a bezbolestně

Plně souhlasím s předešlým názorem.Samozřejmě je to smutná událost,ale bohužel i věc s kterou musí každý chovatel počítat.

Dobrý den, já smrtím malé papoušky (velikosti andulky) chloroformem, u větších ještě naštěstí nebylo třeba, ale bude-li, pojedu k nejbližšímu veterináři. Čistě však proto, že holubářskou dovednost "zakroucenbí krkem" neovládám a nehodlám se ji učit na zvířeti, které už beztak příliš trpí. Přesto bych se to ráda naučila, protože mi to připadá rychlé a humánní a člověk nikdy neví, kdy to bude potřebovat a vet nebude po ruce... (A s léčení za každou cenu jsem se za roky, kdy mám psy a kočky setkala už mockrát - jen u nás v Ústí vím o dvou veterinářích, u kterých je to běžné. Jeden neví, kdy skončit z přílišné dobrosrdečnosti, druhý kvůli penězům, ale v konečném důsledku to vyjde nastejno. Naštěstí "můj" vet umí říct, kdy je další léčba zbytečná, za což jsem mu velice vděčná.) Lucie D.

Tak to čtu, jako již 5 let usazený Pražák (z Moravy) na vesnici v Polabí, zatímco ve 3 ráno dokrmuji penantí miminko, na které se rodiče vykašlali, přítel vidlák s ním chtěl praštit o zem a já jsem mu ho vydrápla. Všechno je o lidech. Nepovažuji ten či onen způsob za humánní či nikoliv, za veterináře pro psy a kočky jsem dala jmění. Do dneška mne mrzí, že jsme vědomě jeli s čubičkou k veterináři a nechali ji tam v pytli pod stolem, protože jsme měli pracovně nabitý den a byl to jeden z těch tropických. Celou noc jsem seděla na zápraží a chovala ji v náručí. Ještě stále jsem doufala, že je to jen slabost z vedra. Ale - osobně jsem u velkých papoušků (od kdy je velký ať posoudí majitel) stejně jako u kterýchkoliv zvířat neurčených ke konzumaci uspávací injekci. A současně naprosto jasný postoj k veterináři. To chci a to si zaplatím. Naposledy mi totiž veterinář za tisícovku vykastroval kočku, která potratila (NEZAJÍMALO HO PROČ), ZŮSTALY V NÍ MRTVÉ MLADÉ, ačkoliv jsem chtěla uspat. A tak do třech dnů chcípla zalezlá ve stodole, kam se mi schovala. Ona trpěla, já taky a ještě jsme si za to zaplatily.

Dobrý den ! Celé téma jsem celkem pozorně přečetl a nemám slov, co bych dodal k některým příspěvkům.Mohu však uvést, že nejvýstižněji na dané téma odpověděli přispívající " 184.73; 38.195; 39.125". Jednoznačně s jejich názorem souhlasím a keci o venkovanech a měšťácích, zde dle mého názoru nepatří. Vše je totiž individuální o každém z nás, a proto nelze všechny házet do jednoho pytle, pro některý jeho názor.