iFauna.cz » Diskuze » Psi »

Pes kouše a hlavně jí věci

Debbie
Autor
Dobrý den, máme osmi měsíční fenku křížence border kolie, která kouše a jí věci. Chápu, že u štěněte je kousání normální a taky na to má kousaci hračky a sušené vepřové uši, ale skoro většinu hraček a plyšaků dokáže rozcupovat během pár minut a jakmile ji ji nestihnete včas vzít, tak ten kousek sní. A je to u všeho co najde jak doma tak venku, třeba sáček, papír... A začala nám jist i svou deku na spaní, když nejsme doma. Před měsícem už byla i na operaci žaludku protože snědla kus pet lahve a uvízl ji tam. Venčit už chodíme s náhubkem, když je sama hračky ji nenechává, ani nemůžeme. Jak ji prosím vás odnaučit jist nejedle věci? Vzít ji vše nemůžeme neměla by si s čím hrát, prostě jak ji naučit si s nimi hrát a ne je hned trhat a jist? Jde to vůbec? Třeba s balónem si hraje, když je s námi, ale jak mile se jí přestaneme věnovat a necháme ji s ním samotnou, tak ho začne trhat a jist.
Kira666
Autor
Moc to nejde můžeš ji zato vždy když to udělá malinko placenou přes čumák, ale moje kamarádka má taky křížence borderky a ta z toho musela vyrůst.
Kupte ji ovečky... srovná se.
Jéé. Vítejte v klubu požeračů. Si budeme psát navzájem seznam všeho neobvyklého, co pesí za den snědli.
Takový pažravý pes se na operacích docela prodraží. Dejte jí na kousání věci jedlé. Např. čerstvý špalík z lipového dřeva, koženou botu bez tkaniček a dírek...a kousací dobroty ze zverimexu. Měkká guma, textil, nitě, šňůrky, molitan, klíče, rybářský vlasec s háčkem...to všechno jsou věci hodně nebezpečné.
Neregistrovaný uživatel
Autor
Šěnata tohle někdy dělají, bohužel někdy sončí na operačním stole, někdy to zaplatí životem. Hlídejte, odstrante věci které by mohla sežrat, hračky plyšáky apod jí nedávejte. Nedávala sem je psům nikdy. Vyberte hračky které se jíst nedají např kong a nebo které jsou jedlé, velká syrová kost, dřevěné polínko apod. Deku na spaní seberte, nahradte tvrdým kobercem ten je mín chutný, jeden z mých předešlých psů spal prostě na holé zemi, každou pedestýlku rozerval. Pokud je venku tak seno, sláma.prostě přwmýšlejte než psovi něco dáte. Přidejte výcvik, fyzickou a psychickou aktivitu a doufejte že z toho vyroste. Většina psů z toho vyroste, některým to zůstane, takový pes to je neštěstí.
Kira666 napsal(a):
Moc to nejde můžeš ji zato vždy když to udělá malinko placenou přes čumák, ale moje kamarádka má taky křížence borderky a ta z toho musela vyrůst.
Plácněte se přes čumák, než napíšete podobné rady.
Nemůžu ani vypsat, co všechno naše fena žere. Dřevo, klacky, šišky, má tendence sníst i kameny. Doma hračky, výplń z hraček, přetahovací uzle, uzle z nití, nábytek. Dnes jí jsou dva roky. Pochybuji, že z toho vyroste. Soucítím s vámi. Veškerá snaha o odnaučení je marná.
Debbie napsal(a):
Dobrý den, máme osmi měsíční fenku křížence border kolie, která kouše a jí věci. Chápu, že u štěněte je kousání normální a taky na to má kousaci hračky a sušené vepřové uši, ale skoro většinu hraček a plyšaků dokáže rozcupovat během pár minut a jakmile ji ji nestihnete včas vzít, tak ten kousek sní. A je to u všeho co najde jak doma tak venku, třeba sáček, papír... A začala nám jist i svou deku na spaní, když nejsme doma. Před měsícem už byla i na operaci žaludku protože snědla kus pet lahve a uvízl ji tam. Venčit už chodíme s náhubkem, když je sama hračky ji nenechává, ani nemůžeme. Jak ji prosím vás odnaučit jist nejedle věci? Vzít ji vše nemůžeme neměla by si s čím hrát, prostě jak ji naučit si s nimi hrát a ne je hned trhat a jist? Jde to vůbec? Třeba s balónem si hraje, když je s námi, ale jak mile se jí přestaneme věnovat a necháme ji s ním samotnou, tak ho začne trhat a jist.
Uklidnit. Zaměstnat fence hlavu nějakou pohodovou, uklidňující činností, třeba stopami, vyhledáváním předmětů. Naučit odpočívat, sednout si k ní, umazlit, uhladit do klidu, případně do spánku. Volit hračky, které může i kousek sníst, například syrové velké hovězí kosti, ale s mírou a pod nepřímým dohledem, aby se neucpala. Dobře a dostatečně krmit, u jídla neotravovat a nechat dosyta najíst - přidat do jídla třeba víc vlákniny pro pocit mechanické zasycenosti, krmit nejméně dvakrát denně. Doma nechávat unaveného psa, který se těší na odpočinek a klid. Učit samostatnosti.
Uvedeným způsobem se chovají nervní, nesamostatní a někdy nedostatečně krmení psi. Tyto rady zabraly na "pozitivně" motivovanou chodačku stejného věku, která jedla z nervozity i kameny a musela chodit všude na vodítku a s košíkem, hrál tam roli i hlad, protože byla "pozitivně" motivována krmnou dávkou shodou okolností RC (vlákno o EO) při výcviku. "Pracovala" tedy proto celý den a šla do takových nervů, že se z toho složila.
To scylla
Krásně napsané. A poučné.
Určitě bych se tím řídila. A psa bych krmila horem dolem! Vtip.
Pokud je pes nažraný, neměl by dál žrát, ne? Přece to není člověk, aby se cpal přes míru. Pokud to tedy není pes, který dlouhodobě hladověl.
Nebo to tak není?
sisi58 napsal(a):
To scylla
Krásně napsané. A poučné.
Určitě bych se tím řídila. A psa bych krmila horem dolem! Vtip.
Pokud je pes nažraný, neměl by dál žrát, ne? Přece to není člověk, aby se cpal přes míru. Pokud to tedy není pes, který dlouhodobě hladověl.
Nebo to tak není?
Já něco takového někde píšu? Co to vůbec píšete za nesmysl?
Debbie napsal(a):
Dobrý den, máme osmi měsíční fenku křížence border kolie, která kouše a jí věci. Chápu, že u štěněte je kousání normální a taky na to má kousaci hračky a sušené vepřové uši, ale skoro většinu hraček a plyšaků dokáže rozcupovat během pár minut a jakmile ji ji nestihnete včas vzít, tak ten kousek sní. A je to u všeho co najde jak doma tak venku, třeba sáček, papír... A začala nám jist i svou deku na spaní, když nejsme doma. Před měsícem už byla i na operaci žaludku protože snědla kus pet lahve a uvízl ji tam. Venčit už chodíme s náhubkem, když je sama hračky ji nenechává, ani nemůžeme. Jak ji prosím vás odnaučit jist nejedle věci? Vzít ji vše nemůžeme neměla by si s čím hrát, prostě jak ji naučit si s nimi hrát a ne je hned trhat a jist? Jde to vůbec? Třeba s balónem si hraje, když je s námi, ale jak mile se jí přestaneme věnovat a necháme ji s ním samotnou, tak ho začne trhat a jist.
Naučila bych psa, že s hračky neničí. Nechávala bych ho v době nepřítomnosti ve "vybydlené" místnosti, aby neměl co ničit a sezrat. A jakmile vezme do huby něco co nemá, vyplachla bych psovi hubu mýdlem. A nácvik odložení je základ pro naučení samoty.
Tedysek napsal(a):
Naučila bych psa, že s hračky neničí. Nechávala bych ho v době nepřítomnosti ve "vybydlené" místnosti, aby neměl co ničit a sezrat. A jakmile vezme do huby něco co nemá, vyplachla bych psovi hubu mýdlem. A nácvik odložení je základ pro naučení samoty.
Můžete mi prosím říct, kde se učí takovéto chování ke psovi? Nebo jste na to přišla sama?
scylla napsal(a):
Můžete mi prosím říct, kde se učí takovéto chování ke psovi? Nebo jste na to přišla sama?
Co máš na mysli? To neniceni hraček? Nebo vymytí tlamy?
Tedysek napsal(a):
Co máš na mysli? To neniceni hraček? Nebo vymytí tlamy?
Vymytí tlamy. A i ty hračky, protože když necháte nervního psa v holomístnosti bez možnosti hry nebo odreagování a půjde do stresu, může se dát sám do sebe.
Vymytí tlamy - určitě nejsem první kdo to udělal. Buď budu psovi věčnost vysvětlovat a zakazovat, nebo mu to vysvětlím jednou a on nebude muset na operace a neotrávil se mi. A mýdlo mu neublíží. Musíš ho taky vypláchnout ven.
Je lepší když psovi necháš v nepřítomnosti věci který sežere a ublíží si nebo ty elementy odstraní? Zpravidla se pes pustí do zdi a to je lepší varianta všeho zrani. Pes se u toho musí učit taky odložení a odpočinku. Pak to i hyper pes zvladne bez újmy. Nemusíš souhlasit. Třeba tvé metody ti fungují. Mě nefunguje doma takrka žádná metoda že cvicaku. Tak buď je budu praktikovat bez úspěchu na věky nebo to vyresim po svém.
Hračky může mít pes v nepřítomnosti az si s nima bude umět hrát. Ničení hraček není hraní.
Tedysek napsal(a):
Hračky může mít pes v nepřítomnosti az si s nima bude umět hrát. Ničení hraček není hraní.
Ještěže můj pes neumí číst... neboť jeho hry s hračkama spočívají v 99,99% v jejich rozkouskování na molekuly (ten zbývající zlomek procenta je utíkání s hračkama a vyhazování do vzduchu). Ale nežere je, tak ho nechávám hrát si, jak ho to baví.
Tedysek napsal(a):
Vymytí tlamy - určitě nejsem první kdo to udělal. Buď budu psovi věčnost vysvětlovat a zakazovat, nebo mu to vysvětlím jednou a on nebude muset na operace a neotrávil se mi. A mýdlo mu neublíží. Musíš ho taky vypláchnout ven.
Je lepší když psovi necháš v nepřítomnosti věci který sežere a ublíží si nebo ty elementy odstraní? Zpravidla se pes pustí do zdi a to je lepší varianta všeho zrani. Pes se u toho musí učit taky odložení a odpočinku. Pak to i hyper pes zvladne bez újmy. Nemusíš souhlasit. Třeba tvé metody ti fungují. Mě nefunguje doma takrka žádná metoda že cvicaku. Tak buď je budu praktikovat bez úspěchu na věky nebo to vyresim po svém.
Snažím se přijít na to, jak pes pochopí, co bylo vymytím tlamy myšleno, spojí si to se žraním hraček, a už to pak nebude dělat. A docela hodně o tom pochybuju.
Já vám to nevnucuju přece. Mě psi hračky neničí cíleně a jsme spokojeni. Hrajou si pořád stejně často, jen to hračky prezijou.
keriton napsal(a):
Snažím se přijít na to, jak pes pochopí, co bylo vymytím tlamy myšleno, spojí si to se žraním hraček, a už to pak nebude dělat. A docela hodně o tom pochybuju.
Asi jsem to špatně napsala. Nakrmim zvěř a napísu to líp na pc.
Accuracy
Autor
Vím, že to není úplně k tématu, ale nemůžu se o to nepodělit:
Kamarádka si dala za krásné 4 tisíce korun českých prodloužit vlasy. Hned první noc jí je sežvýkal její jorkšír. Jak si mohla nevšimnout, je mi záhadou. Jestli byla silně společensky unavená, se mi nepřiznala, ale fakt to nechápu.
keriton napsal(a):
Snažím se přijít na to, jak pes pochopí, co bylo vymytím tlamy myšleno, spojí si to se žraním hraček, a už to pak nebude dělat. A docela hodně o tom pochybuju.
Když mi pes žere něco co nemá, chytim ho do náruče a odnesu do koupelny, pustim vodu z kohoutku a dlaní mu tam něco naleju. Pak vezmu tuhé mýdlo, promlu v ruce a namydlenou rukou mu trošku prošmátrám tlamu. Pak to zase vymyju vodou, aby pes mýdlo pokud možno nepožil a měl čistou tlamu. Celý proces probíhá za stálého ústního kárání, že žrát to či ono se prostě nemá.

Hračky neničit učím tak, že psovi ukážujak si má s hračkou hrát - pískací hračky mu dám do tlamy a pískám mu tam s ní. Jakmile se pes pokusí hračku začít ničit, tak mu hračku seberu a opět - srtčim do tlamy a pískám a chválím.
Plyšáky psovi házím a psa honím nebo ho přiměju, aby s plyšákem on honil mě. Jakmile ho chce začít ničitt - hračku seberu a opět házím a nenchám ho plyšáka prostě cupovat. Pokud má pes moc velkou touhu to cupovat, nabídnu mu ve chvíli cupování místo plyšáka velkou kost. Po chvíli kousání kosti zaujmu psa plyšákem a opět - házím a běháme. Po chvilce nabídnu zase kost a nechám ho v klidu chvíli kousat. Ať vidí rozdíl - kost se kouše a s hračkou se hraje.

Co se týče vybydlené místnosti, tak mi to přijde lepší, než aby pes pozřel něco, kvůli čemu bude muset na operaci. A přiznejme si. I když by si začal vylizovat tlapy - pořád se to řeší lépe a bez narkózy než zneprůchodnění zažívacího traktu. U tohoto mi přijde jinak důležité, aby v místnosti bylo okno a pes měl možnost z okna koukat. Tedy zabavit se jinak než sám sebou. Navíc prázdná místnost bez denního světla může na hodně psů působit depresivně a já se nedivím. A pokud pes ničí stále, tak mu ty místnosti začnu střídat. Jo, dá to hodně práce. K tomu se musí pes učit odložení a v klidu odpočívat. Dodržovat nějaký stereotyp, aby pes pořád věděl co bude následovat. Kdy se odpočívá, kdy se běhá, kdy se cvičí. Pes se pak zklidní. A doma psa naučit prostě klidu, že se blbne z 90% venku.

Nikomu svoje metody nevnucuju. To co funguje mě, nemusí fungovat komukoliv jinému. Mě zase nefungují tradiční metody, tak jsem si musela poradit po svém.
sisi58 napsal(a):
To scylla
Krásně napsané. A poučné.
Určitě bych se tím řídila. A psa bych krmila horem dolem! Vtip.
Pokud je pes nažraný, neměl by dál žrát, ne? Přece to není člověk, aby se cpal přes míru. Pokud to tedy není pes, který dlouhodobě hladověl.
Nebo to tak není?
Tak to opravdu není. Pes se dokáže nacpat k prasknutí. Taky se povedlo, že se pes dostal ba balkon, kde bylo v hrnci vařené maso na týden pro 2 psy. Sežral ho skoro všechno. Přežil smajlík, jen ten den nechtěl večeři.
Byl to s láskou opečovávaný pes, nebyl vychovván pozitivní metodou ani hladem před výcvikem.
Tedysek, díky za vysvětlení postupu s mytím tlamy. Já bych ho nepoužila, protože mi přijde, že tam je opravdu velká pravděpodobnost, že si pes připojí trest k čemukoliv jinýmu, než ke kousání hračky (např. nesení do koupelny, koupelna, voda z kohoutku, prostě cokoliv, co se děje tak nějak bezprostředně před samotným trestem). Myslím, že efektivnější postup, jak odnaučit nějakou činnost, je přerušit ji ve chvíli, kdy se k ní pes chystá, než ve chvíli, kdy už ji provádí (byť jen dvě tři vteřiny).

To učení s hračkami je pěkné a asi může fungovat. Přesto si myslím, že jsou psi, kteří mají jaksi v DNA napsáno, že hra s hračkou = rozkousat ji na kousíčky, a nejsem si jistá, jestli by takoví jedinci šli přeučit, aby je stejně hodně bavila neničivá hra :).
Ale to už je maličko mimo téma žraní hraček.
Tedysek napsal(a):
Když mi pes žere něco co nemá, chytim ho do náruče a odnesu do koupelny, pustim vodu z kohoutku a dlaní mu tam něco naleju. Pak vezmu tuhé mýdlo, promlu v ruce a namydlenou rukou mu trošku prošmátrám tlamu. Pak to zase vymyju vodou, aby pes mýdlo pokud možno nepožil a měl čistou tlamu. Celý proces probíhá za stálého ústního kárání, že žrát to či ono se prostě nemá.

Hračky neničit učím tak, že psovi ukážujak si má s hračkou hrát - pískací hračky mu dám do tlamy a pískám mu tam s ní. Jakmile se pes pokusí hračku začít ničit, tak mu hračku seberu a opět - srtčim do tlamy a pískám a chválím.
Plyšáky psovi házím a psa honím nebo ho přiměju, aby s plyšákem on honil mě. Jakmile ho chce začít ničitt - hračku seberu a opět házím a nenchám ho plyšáka prostě cupovat. Pokud má pes moc velkou touhu to cupovat, nabídnu mu ve chvíli cupování místo plyšáka velkou kost. Po chvíli kousání kosti zaujmu psa plyšákem a opět - házím a běháme. Po chvilce nabídnu zase kost a nechám ho v klidu chvíli kousat. Ať vidí rozdíl - kost se kouše a s hračkou se hraje.

Co se týče vybydlené místnosti, tak mi to přijde lepší, než aby pes pozřel něco, kvůli čemu bude muset na operaci. A přiznejme si. I když by si začal vylizovat tlapy - pořád se to řeší lépe a bez narkózy než zneprůchodnění zažívacího traktu. U tohoto mi přijde jinak důležité, aby v místnosti bylo okno a pes měl možnost z okna koukat. Tedy zabavit se jinak než sám sebou. Navíc prázdná místnost bez denního světla může na hodně psů působit depresivně a já se nedivím. A pokud pes ničí stále, tak mu ty místnosti začnu střídat. Jo, dá to hodně práce. K tomu se musí pes učit odložení a v klidu odpočívat. Dodržovat nějaký stereotyp, aby pes pořád věděl co bude následovat. Kdy se odpočívá, kdy se běhá, kdy se cvičí. Pes se pak zklidní. A doma psa naučit prostě klidu, že se blbne z 90% venku.

Nikomu svoje metody nevnucuju. To co funguje mě, nemusí fungovat komukoliv jinému. Mě zase nefungují tradiční metody, tak jsem si musela poradit po svém.
Takže první dva odstavce teror
třetí jsem ani nečetla.
Když mi pes žere něco co nemá, chytim ho do náruče a odnesu do koupelny, pustim vodu z kohoutku a dlaní mu tam něco naleju. Pak vezmu tuhé mýdlo, promlu v ruce a namydlenou rukou mu trošku prošmátrám tlamu. Pak to zase vymyju vodou, aby pes mýdlo pokud možno nepožil a měl čistou tlamu. Celý proces probíhá za stálého ústního kárání, že žrát to či ono se prostě nemá.

A neb jak psa stresujete, trestáte tak, že si to nemá šanci s něčím spojit a neví, proč mu to děláte. Jistě pak miluje koupelnu, vodu, koupání, když se ušpiní, že?
Tedysek napsal(a):
Když mi pes žere něco co nemá, chytim ho do náruče a odnesu do koupelny, pustim vodu z kohoutku a dlaní mu tam něco naleju. Pak vezmu tuhé mýdlo, promlu v ruce a namydlenou rukou mu trošku prošmátrám tlamu. Pak to zase vymyju vodou, aby pes mýdlo pokud možno nepožil a měl čistou tlamu. Celý proces probíhá za stálého ústního kárání, že žrát to či ono se prostě nemá.

Hračky neničit učím tak, že psovi ukážujak si má s hračkou hrát - pískací hračky mu dám do tlamy a pískám mu tam s ní. Jakmile se pes pokusí hračku začít ničit, tak mu hračku seberu a opět - srtčim do tlamy a pískám a chválím.
Plyšáky psovi házím a psa honím nebo ho přiměju, aby s plyšákem on honil mě. Jakmile ho chce začít ničitt - hračku seberu a opět házím a nenchám ho plyšáka prostě cupovat. Pokud má pes moc velkou touhu to cupovat, nabídnu mu ve chvíli cupování místo plyšáka velkou kost. Po chvíli kousání kosti zaujmu psa plyšákem a opět - házím a běháme. Po chvilce nabídnu zase kost a nechám ho v klidu chvíli kousat. Ať vidí rozdíl - kost se kouše a s hračkou se hraje.

Co se týče vybydlené místnosti, tak mi to přijde lepší, než aby pes pozřel něco, kvůli čemu bude muset na operaci. A přiznejme si. I když by si začal vylizovat tlapy - pořád se to řeší lépe a bez narkózy než zneprůchodnění zažívacího traktu. U tohoto mi přijde jinak důležité, aby v místnosti bylo okno a pes měl možnost z okna koukat. Tedy zabavit se jinak než sám sebou. Navíc prázdná místnost bez denního světla může na hodně psů působit depresivně a já se nedivím. A pokud pes ničí stále, tak mu ty místnosti začnu střídat. Jo, dá to hodně práce. K tomu se musí pes učit odložení a v klidu odpočívat. Dodržovat nějaký stereotyp, aby pes pořád věděl co bude následovat. Kdy se odpočívá, kdy se běhá, kdy se cvičí. Pes se pak zklidní. A doma psa naučit prostě klidu, že se blbne z 90% venku.

Nikomu svoje metody nevnucuju. To co funguje mě, nemusí fungovat komukoliv jinému. Mě zase nefungují tradiční metody, tak jsem si musela poradit po svém.
Jen doufám, že vám to pes všechno vrátí, ale on vám ten teror a buzeraci ve své neskonalé moudrosti, lásce a toleranci asi odpustí. Ale neměl by, potřebujete se psech něco naučit.
Keriton, vypláchnout tlamu za ničení hračky nejde. To si pes fakt nespojí. Taky to není metoda pro každýho psa. Mě jen selhaly všechny dostupné metody, který jsem znala, který mi doporučili lidi na netu a výcvikáři. Proto jsem došla až k tomu vyplachování.

Řekla bych, že moje metody nejsou praktikovatelný na cca 90% psů. Stejně jako sem se sama přesvědčila, co mi doma funguje na jednoho, na druhého ne. Každý pes přemýšlí jinak a chápe věci jinak. Každý si to vyloží prostě po svém. :) Proto si myslím, že rady na internetu můžou být maximálně tak inspirací a majitel už sám musí vymyslet jak to svému psovi vysvětlit, aby to bylo srozumitelné zrovna pro mozeček jeho psa. Mě třeba pes absolutně nechápe zákazovej povel. I když byl dva roky trpělivě vysvětlován. Nechápe ho protože netuší proč toho má nechat. To, je pro mého psa prostě málo informací. Když venku něco strčí do huby a já mu řeknu fuj, nechápe to. Ale když mu řeknu, aby mi to ukázal - ví, že to má flusnout a počkat, že jen chci vědět co žvýká. A buď mu to vrátím nebo mu dám něco jinýho.
Pisatelka si z toho buď něco vezme nebo usoudí, že pro jejího psa nic z toho nemá nejmenší význam.
orionka napsal(a):
Tak to opravdu není. Pes se dokáže nacpat k prasknutí. Taky se povedlo, že se pes dostal ba balkon, kde bylo v hrnci vařené maso na týden pro 2 psy. Sežral ho skoro všechno. Přežil smajlík, jen ten den nechtěl večeři.
Byl to s láskou opečovávaný pes, nebyl vychovván pozitivní metodou ani hladem před výcvikem.
Prošlo nám azylem za ta léta dost psů v různém stavu psychickém i fyzickém. Že se pes dokáže přežrat - proč by se neměl dokázat přežrat? Takovéhle záchvat žraní žaludů, šutrů a všeho možného mají většinou důvod v psychice psa, hladu nebo v zažívacích problémech jsou řešitelné klidem, dostatkem, vyžitím psa a případně léčbou problémů se zažíváním. Není to těžké toho psa zbavit.
scylla napsal(a):
Jen doufám, že vám to pes všechno vrátí, ale on vám ten teror a buzeraci ve své neskonalé moudrosti, lásce a toleranci asi odpustí. Ale neměl by, potřebujete se psech něco naučit.
A proč by mi to měl vracet? Co se mu stalo špatnýho? Nebyly mu ucpaný střeva, nesežral nic otrávenýho, nežere hovna, nežere nábytek a vybavení bytu. Pokud tobě fungujou klasické metody - gratuluju. Mě ne.
Tedysek napsal(a):
Keriton, vypláchnout tlamu za ničení hračky nejde. To si pes fakt nespojí. Taky to není metoda pro každýho psa. Mě jen selhaly všechny dostupné metody, který jsem znala, který mi doporučili lidi na netu a výcvikáři. Proto jsem došla až k tomu vyplachování.

Řekla bych, že moje metody nejsou praktikovatelný na cca 90% psů. Stejně jako sem se sama přesvědčila, co mi doma funguje na jednoho, na druhého ne. Každý pes přemýšlí jinak a chápe věci jinak. Každý si to vyloží prostě po svém. :) Proto si myslím, že rady na internetu můžou být maximálně tak inspirací a majitel už sám musí vymyslet jak to svému psovi vysvětlit, aby to bylo srozumitelné zrovna pro mozeček jeho psa. Mě třeba pes absolutně nechápe zákazovej povel. I když byl dva roky trpělivě vysvětlován. Nechápe ho protože netuší proč toho má nechat. To, je pro mého psa prostě málo informací. Když venku něco strčí do huby a já mu řeknu fuj, nechápe to. Ale když mu řeknu, aby mi to ukázal - ví, že to má flusnout a počkat, že jen chci vědět co žvýká. A buď mu to vrátím nebo mu dám něco jinýho.
Pisatelka si z toho buď něco vezme nebo usoudí, že pro jejího psa nic z toho nemá nejmenší význam.
"Keriton, vypláchnout tlamu za ničení hračky nejde. To si pes fakt nespojí." - co má tedy pes z toho postupu pochopit?

Zákazový povely "nefungujou" všeobecně proto, že se nedaj názorně předvést, přesně jak píšete. Nedá se předvést "nesmíš", ale dá se předvést třeba "pojď sem" nebo "místo té věci, kterou koušeš, si radši kousej tuhle super hračku". Což mi přijde, že netuší 90% pejskařů, který běžně potkávám a pořvávaj na psy nesmíš a fuj a nejspíš sami nevědí, co přesně po psu chtějí.
Ale mám z toho kouzelnou historku, když jsem se v prvních měsících vlastnění psa ptala na cvičáku, co mám dělat, když doma štěká na zvuky v baráku. Tak prý musím říct "fuj!". To byla rada za všechny prachy
Tedysek napsal(a):
A proč by mi to měl vracet? Co se mu stalo špatnýho? Nebyly mu ucpaný střeva, nesežral nic otrávenýho, nežere hovna, nežere nábytek a vybavení bytu. Pokud tobě fungujou klasické metody - gratuluju. Mě ne.
Ono vám to jednou dojde. Možná vám to nějaký pes po zásluze vysvětlí nebo nějaký člověk, až vás při tomhle uvidí.
scylla napsal(a):
Ono vám to jednou dojde. Možná vám to nějaký pes po zásluze vysvětlí nebo nějaký člověk, až vás při tomhle uvidí.
Za těch 17 let se psy se mi ještě nestalo, že bych se psem zacházela tak, aby měl touhu mi to "vracet" nebo že by pes byl se mnou nešťastný. A nikdo z přihlížejících s mýma metodama problém nikdy neměl. Že ty s tím máš problém... nakonec to je tvůj problém. Moji psi jsou v pohodě.
keriton napsal(a):
"Keriton, vypláchnout tlamu za ničení hračky nejde. To si pes fakt nespojí." - co má tedy pes z toho postupu pochopit?

Zákazový povely "nefungujou" všeobecně proto, že se nedaj názorně předvést, přesně jak píšete. Nedá se předvést "nesmíš", ale dá se předvést třeba "pojď sem" nebo "místo té věci, kterou koušeš, si radši kousej tuhle super hračku". Což mi přijde, že netuší 90% pejskařů, který běžně potkávám a pořvávaj na psy nesmíš a fuj a nejspíš sami nevědí, co přesně po psu chtějí.
Ale mám z toho kouzelnou historku, když jsem se v prvních měsících vlastnění psa ptala na cvičáku, co mám dělat, když doma štěká na zvuky v baráku. Tak prý musím říct "fuj!". To byla rada za všechny prachy
Pokud vypláchneš tlamu psovi po tom co ničil hračku, vezme si z toho to, že hračka do tlamy nepatří. Já to aplikovala, když pes požíral něco co neměl. Ať už to bylo houno, nebo nábytek. A účinnost u nás byla okamžitá a 100%. A bez následků. Pes to prostě přestal dělat. Věnoval se raději něčemu jinému - co mu bylo ukázáno.

Jo, zákazovej povel u nás znamená vpodstatě "všeho nech a ani se nehni" Pak následuje nějaký řešení situace, buď povel nebo přímé vedení.

Zvuky z baráku jsou stejně blbě učitelný jako na vesnici psovi vysvětlit, že chodník před plotem se nehlídá.
Tedysek napsal(a):
Pokud vypláchneš tlamu psovi po tom co ničil hračku, vezme si z toho to, že hračka do tlamy nepatří. Já to aplikovala, když pes požíral něco co neměl. Ať už to bylo houno, nebo nábytek. A účinnost u nás byla okamžitá a 100%. A bez následků. Pes to prostě přestal dělat. Věnoval se raději něčemu jinému - co mu bylo ukázáno.

Jo, zákazovej povel u nás znamená vpodstatě "všeho nech a ani se nehni" Pak následuje nějaký řešení situace, buď povel nebo přímé vedení.

Zvuky z baráku jsou stejně blbě učitelný jako na vesnici psovi vysvětlit, že chodník před plotem se nehlídá.
"Vezme si z toho to, že hračka do tlamy nepatří" - To si právě myslím, že tak není. Pokud vám to fungovalo, nejspíš zafungovalo pouze to, že jste psa opakovaně vyrušila při té činnosti. Takže si pak spojil, že kousání hračky je nepříjemné, neboť ho u toho rušíte (a to rušení stačí mnohem menší, než popisujete). Že kolem toho bylo divadlo s nošením do koupelny a mýdlem v tlamě, si myslím, že už nemělo smysl, a jen to psa mohlo zbytečně vystresovat. Jestli to snesl váš pes v pohodě, tak fajn, ale určitě bych to neradila přes internet jen tak někomu, mohl by z toho vzniknout celkem velký problém :)

Já určitý typ zákazových povelů používám, ale jen proto, že už jsme se psem domluvení, co to znamená, co přitom má dělat. Takže u nás slova jako "nech toho" nebo "fuj" občas padají, ale je tam prostě ta podmínka, že musíme být domluveni, co se tím myslí, a že tomu pes musí rozumět a ochotně se tím povelem řídit.
..."Já to aplikovala, když pes požíral něco co neměl. Ať už to bylo houno, nebo nábytek."...
Fakt by mě zajímalo, jak aplikujete výplach mýdlem v koupelně při požírání
ho.vna.
Tedysek: Já jsem si říkala, jak je vůbec možné, že dle Vás tím, že posíláte psa za sebe při hrozícím nebezpečí, se hafan naučí být tak flegmatický, odevzdaný a "smířený s osudem", že se ani nepokouše, když ho poštípou mravenci. No a tady je odpověď.

Nezlobte se na mě, ale dlouhodobé kárné proslovy, dávání mýdla do tlamy, neustálé braní hraček, přerušování jídla, honění psa s předmětem v tlamě... to už dle mého souvisí s týráním.

Vy máte neskutečné štěstí, že máte bígla a ovčáka, jakožto svatá plemena i svaté jedince. Já psa vzít do vany s tím, že mu tam opakovaně cpu mýdlo do tlamy, tak mně jako první varuje tím, že se mnou ukončí fyzický kontakt a pokud to nebudu respektovat, tak se začne bránit.

Jinak jestli chcete něco psovi vysvětlovat tak, aby to pochopil a ne aby rezignoval, tak zkuste pro ukončení činnosti povel ke mně a pro ničení předmětů povel aport.
asurwic napsal(a):
Tedysek: Já jsem si říkala, jak je vůbec možné, že dle Vás tím, že posíláte psa za sebe při hrozícím nebezpečí, se hafan naučí být tak flegmatický, odevzdaný a "smířený s osudem", že se ani nepokouše, když ho poštípou mravenci. No a tady je odpověď.

Nezlobte se na mě, ale dlouhodobé kárné proslovy, dávání mýdla do tlamy, neustálé braní hraček, přerušování jídla, honění psa s předmětem v tlamě... to už dle mého souvisí s týráním.

Vy máte neskutečné štěstí, že máte bígla a ovčáka, jakožto svatá plemena i svaté jedince. Já psa vzít do vany s tím, že mu tam opakovaně cpu mýdlo do tlamy, tak mně jako první varuje tím, že se mnou ukončí fyzický kontakt a pokud to nebudu respektovat, tak se začne bránit.

Jinak jestli chcete něco psovi vysvětlovat tak, aby to pochopil a ne aby rezignoval, tak zkuste pro ukončení činnosti povel ke mně a pro ničení předmětů povel aport.
Prostě ideál některých pejskařů - pasivní pes, naučená bezmocnost. Pořád ho někdo buzeruje, když něco dělá, tak nebude raději dělat nic. Ti její psi mají úžasnou trpělivost nebo jsou už rezignovaní. S tou zmínkou o týrání naprosto souhlasím.
keriton napsal(a):
"Vezme si z toho to, že hračka do tlamy nepatří" - To si právě myslím, že tak není. Pokud vám to fungovalo, nejspíš zafungovalo pouze to, že jste psa opakovaně vyrušila při té činnosti. Takže si pak spojil, že kousání hračky je nepříjemné, neboť ho u toho rušíte (a to rušení stačí mnohem menší, než popisujete). Že kolem toho bylo divadlo s nošením do koupelny a mýdlem v tlamě, si myslím, že už nemělo smysl, a jen to psa mohlo zbytečně vystresovat. Jestli to snesl váš pes v pohodě, tak fajn, ale určitě bych to neradila přes internet jen tak někomu, mohl by z toho vzniknout celkem velký problém :)

Já určitý typ zákazových povelů používám, ale jen proto, že už jsme se psem domluvení, co to znamená, co přitom má dělat. Takže u nás slova jako "nech toho" nebo "fuj" občas padají, ale je tam prostě ta podmínka, že musíme být domluveni, co se tím myslí, a že tomu pes musí rozumět a ochotně se tím povelem řídit.
Jo, zkoušela jsem taky klasickou metodu vyrušení a zákazu a nabídnutí nové činnosti. Ale můj pes si umí vyhodnotit, jestli mu to za ten trest stojí nebo ne. Takže to fungovalo, ale jen u něčeho a po dlouhé době praktikování. To by se mi ten pes dřív ucpal, otrávil nebo zranil. Vypláchla jsem tlamu dvakrát za jeho život a dvakrát to fungovalo.
Proto jsem psala, že si to lidi můžou vzít maximálně jako inspiraci, ne jako návod. Ke každýmu psovi se musí přistupovat jinak. Každý pes o dané situaci přemýšlí naprosto jinak. Na nějakýho psa stačí houknout, nějakej pes na nějaké houkání kašle. Ale nemyslím si, že na internet se smí psát pouze klasické kontrastní či pozitivní metody. To by mohl být někdo stejně zklamaný jako já. ;) Kdykoliv jsem se na něco ptala na netu jak co vyřešit, dostalo se mi jen klasických metod. Všem radícím to zjevně fungovalo na několika psech, ale na mých to prostě aplikovat nešlo, protože by to buď nepochopili, nebo pochopili a bylo by to příliš málo účinné a to i s přičtením důslednosti a dostatku času.
scylla napsal(a):
Prostě ideál některých pejskařů - pasivní pes, naučená bezmocnost. Pořád ho někdo buzeruje, když něco dělá, tak nebude raději dělat nic. Ti její psi mají úžasnou trpělivost nebo jsou už rezignovaní. S tou zmínkou o týrání naprosto souhlasím.
Nechtěla moc pojem naučená bezmoc používat, protože podobné výrazy přitahují Lacika jak magnet... a pak bychom zase měli přednášku u motivaci jídlem... a nebo také mýdlem, když už je psovi jedno, co jí.


Já bych vážně takovým lidem přála zažít pár dní v kůži jejich psa.
scylla napsal(a):
Já něco takového někde píšu? Co to vůbec píšete za nesmysl?
Tak pardon, že žiju.

Už vás otravovat nebudu. Aspoň vám přeji pěkný den. Mě jste ho úspěšně zkazila. Možná byste napřed měla číst a pak přemýšlet a pak odpovídat.
Nikde jsem na vás neútočila, jen jsem se zeptala.
Ještě jednou se VELMI VELICE OMLOUVÁM, dámo!
asurwic napsal(a):
Tedysek: Já jsem si říkala, jak je vůbec možné, že dle Vás tím, že posíláte psa za sebe při hrozícím nebezpečí, se hafan naučí být tak flegmatický, odevzdaný a "smířený s osudem", že se ani nepokouše, když ho poštípou mravenci. No a tady je odpověď.

Nezlobte se na mě, ale dlouhodobé kárné proslovy, dávání mýdla do tlamy, neustálé braní hraček, přerušování jídla, honění psa s předmětem v tlamě... to už dle mého souvisí s týráním.

Vy máte neskutečné štěstí, že máte bígla a ovčáka, jakožto svatá plemena i svaté jedince. Já psa vzít do vany s tím, že mu tam opakovaně cpu mýdlo do tlamy, tak mně jako první varuje tím, že se mnou ukončí fyzický kontakt a pokud to nebudu respektovat, tak se začne bránit.

Jinak jestli chcete něco psovi vysvětlovat tak, aby to pochopil a ne aby rezignoval, tak zkuste pro ukončení činnosti povel ke mně a pro ničení předmětů povel aport.
Svatá plemena? Svatá v čem? To, že konflikty řeším já, jsem je po dobrém naučila. Své psy netýrám. Rozhodně nejsou "smířeni s osudem", nemají stažené ocasy pod břichem, nejsou ani ustrašení, ani agresivní.

Co je za týrání, když psovi ukážeš nenásilnou metodou co se kouše a s čím se hraje? Copak píšu někde, že jsem mu tu kost vzala? Ne. Píšu, že jsem ho zaujala hračkou. A to, že se se psem vzájemně honíme s hračkou je snad mimojiné normální metoda učení aportu. Pes běží s hračkou za mnou, protože si chce hrát. Já běžim za psem, který má hračku pro jeho posílení pocitu, že si "ulovil" kořist - hračku. Vy si takhle nikdy nehrajete? Nikdy jste nepřesměrovali psovu pozornost ze zájmu A na zájem B? To je taky normální metoda. Třeba když pes vyjíždí po jiných psech, zaujmu v bezpečné vzdálenosti (kdy je ještě pes v klidu) psa něčím jiným - hračkou nebo pamlsky - a projdu kolem psa, na kterého ten můj běžně útočí. Časem tu vzdálenost zkracuju. Je to snad příliš násilné? Může se samosřejmě stát, že pro psa má kost větší váhu než páníček co ho vyzívá ke hře s hračkou. A v takovém případě já psovi kost neberu, ale počkám.

Čím tedy psa týrám? Tím, že mu 2x za život vypláchnu tlamu? Měla jsem ho nechat se zranit dřív než bych mu vaší metodou vysvětlila, že něco požírat nemá? Používáte příliš silná slova. Moji psi nemají jediný důvod, aby se agresivně projevovali. A to, že jsem je naučila, že problémy řeším já, je jen na vzájemné dohodě. On ten můj "svatý pes" pochopil, že když na něj vyběhne cizí pes s tím, že ho chce sežrat aniž by to zapříčinil, je lepší, když to vyřeším já, než když on nemá třeba proti ovčáckým plemenům nejmenší šanci se ubránit. To je taky špatně? Takže nechat psa se ukousat, místo toho aby měl hned klid nebo ho nechat se servat je v pořádku. Ale ušetřit ho starostí je týrání? Klidně na mě pošlete KVS či kohokoliv jiného jestli máte podezření. S tím fakt problém nemám.

Mimochodem na obranách se psovi rukáv nebere? Při výcviku psovi míček nebereš? Žrádlo jsem psovi nikdy neměla důvod vzít, když už jsem mu ho dala.
sisi58 napsal(a):
Tak pardon, že žiju.

Už vás otravovat nebudu. Aspoň vám přeji pěkný den. Mě jste ho úspěšně zkazila. Možná byste napřed měla číst a pak přemýšlet a pak odpovídat.
Nikde jsem na vás neútočila, jen jsem se zeptala.
Ještě jednou se VELMI VELICE OMLOUVÁM, dámo!
Děkuji za titul, ale stále netuším, o čem jste psala a píšete a čím vám mohlo zkazit den to, že jsem jí napsala, aby uvedla psa do klidu a pohody. Dejte si dobrou kávu a buďte v pohodě, nic se přece neděje.
Tedysek napsal(a):
Jo, zkoušela jsem taky klasickou metodu vyrušení a zákazu a nabídnutí nové činnosti. Ale můj pes si umí vyhodnotit, jestli mu to za ten trest stojí nebo ne. Takže to fungovalo, ale jen u něčeho a po dlouhé době praktikování. To by se mi ten pes dřív ucpal, otrávil nebo zranil. Vypláchla jsem tlamu dvakrát za jeho život a dvakrát to fungovalo.
Proto jsem psala, že si to lidi můžou vzít maximálně jako inspiraci, ne jako návod. Ke každýmu psovi se musí přistupovat jinak. Každý pes o dané situaci přemýšlí naprosto jinak. Na nějakýho psa stačí houknout, nějakej pes na nějaké houkání kašle. Ale nemyslím si, že na internet se smí psát pouze klasické kontrastní či pozitivní metody. To by mohl být někdo stejně zklamaný jako já. ;) Kdykoliv jsem se na něco ptala na netu jak co vyřešit, dostalo se mi jen klasických metod. Všem radícím to zjevně fungovalo na několika psech, ale na mých to prostě aplikovat nešlo, protože by to buď nepochopili, nebo pochopili a bylo by to příliš málo účinné a to i s přičtením důslednosti a dostatku času.
No, a o tom to je - pes umí vyhodnotit podle vás, jestli mu to stojí za ten "trest". My tu píšem o tom psa něco naučit, ne ho trestat a navíc tak hloupým způsobem. Vy trestáte, my učíme.
scylla napsal(a):
No, a o tom to je - pes umí vyhodnotit podle vás, jestli mu to stojí za ten "trest". My tu píšem o tom psa něco naučit, ne ho trestat a navíc tak hloupým způsobem. Vy trestáte, my učíme.
Tak učte dál. Já si dál budu své psy vychovávat a učit po svém. Vy tady pak budete řešit proč pes musel být na operaci ucpaného střeva a já si dál budu užívat se psy klidu.

Jak už jsem psala, svoje metody nikomu nevnucuju, jen píšu, že jsou i jiné zpsůsoby a metody. A samosřejmě některé metody na nějaké psy zabírají, jiné ne. Každý pes je individuál a tak se k němu musí přistupovat. A všechny rady na internetu si člověk musí přebrat po svém a nakonec se zařídit podle sebe a svého psa, ne se něčeho striktně držet. Stejně jako někdo odsuzuje EO, někdo odsuzuje pozitivku, já odsuzuju klasický cvičákovský metody.
Každý děláme to co umíme a to co nám v praxi funguje.
Dál už bych to neřešila.
Tedysek napsal(a):
Svatá plemena? Svatá v čem? To, že konflikty řeším já, jsem je po dobrém naučila. Své psy netýrám. Rozhodně nejsou "smířeni s osudem", nemají stažené ocasy pod břichem, nejsou ani ustrašení, ani agresivní.

Co je za týrání, když psovi ukážeš nenásilnou metodou co se kouše a s čím se hraje? Copak píšu někde, že jsem mu tu kost vzala? Ne. Píšu, že jsem ho zaujala hračkou. A to, že se se psem vzájemně honíme s hračkou je snad mimojiné normální metoda učení aportu. Pes běží s hračkou za mnou, protože si chce hrát. Já běžim za psem, který má hračku pro jeho posílení pocitu, že si "ulovil" kořist - hračku. Vy si takhle nikdy nehrajete? Nikdy jste nepřesměrovali psovu pozornost ze zájmu A na zájem B? To je taky normální metoda. Třeba když pes vyjíždí po jiných psech, zaujmu v bezpečné vzdálenosti (kdy je ještě pes v klidu) psa něčím jiným - hračkou nebo pamlsky - a projdu kolem psa, na kterého ten můj běžně útočí. Časem tu vzdálenost zkracuju. Je to snad příliš násilné? Může se samosřejmě stát, že pro psa má kost větší váhu než páníček co ho vyzívá ke hře s hračkou. A v takovém případě já psovi kost neberu, ale počkám.

Čím tedy psa týrám? Tím, že mu 2x za život vypláchnu tlamu? Měla jsem ho nechat se zranit dřív než bych mu vaší metodou vysvětlila, že něco požírat nemá? Používáte příliš silná slova. Moji psi nemají jediný důvod, aby se agresivně projevovali. A to, že jsem je naučila, že problémy řeším já, je jen na vzájemné dohodě. On ten můj "svatý pes" pochopil, že když na něj vyběhne cizí pes s tím, že ho chce sežrat aniž by to zapříčinil, je lepší, když to vyřeším já, než když on nemá třeba proti ovčáckým plemenům nejmenší šanci se ubránit. To je taky špatně? Takže nechat psa se ukousat, místo toho aby měl hned klid nebo ho nechat se servat je v pořádku. Ale ušetřit ho starostí je týrání? Klidně na mě pošlete KVS či kohokoliv jiného jestli máte podezření. S tím fakt problém nemám.

Mimochodem na obranách se psovi rukáv nebere? Při výcviku psovi míček nebereš? Žrádlo jsem psovi nikdy neměla důvod vzít, když už jsem mu ho dala.
Pro Vás svatá plemena v tom, že s sebou nechají zametat a nedokáží říci, že je jim něco nepříjemné. Mnoho psů totiž takový způsob jednání nezvládá. Neříkám, že mají stažené ocasy - můj retrívr by jím na mě také šťastně mával i kdybych na něj celý život řvala a vymýšlela mu takové buzerace - je prostě takový. Zbytek smečky mám naštětstí už myslící, samostatný a schopný řešit problémy.

To že Vy honíte psa není normální metoda učení aportu. Tím si tento povel jenom ničíte. Pokud nemáte Váš vztah se psem nastavený tak, že když už bude pro něj to, že ho štvete před sebou, stresující, tak se proti Vám postaví a dokáže Vám říct "stop, tohle přeháníš, chci prostor, vypadni od mě", tak není asi na místě ho nahánět. A pochybuji, že jsou Vaši psi schopni se ohradit proti pronásledování, když si strpí i cpaní mýdla do huby. Fakt to nedělejte... když už ne kvůli psychice psů, tak alespoň kvůli tomu přinášení a přivolání.
Jinak já si takto se svými hafany vážně nehraji, protože vím, co by mi to s karolíny udělalo - navíc to ani není plemeno pro podobnou "zábavu". Ovčoun a retrívr honí jen mě, protože ti to mají instinktivně "v popisu práce". Kdybych lítala já za nimi, tak tím nepodporuji ani lov, ani kořistnictví, ale jen majetnické chování a strach.
Jinak když mi pes vyjíždí po jiných, tak ho nikam nepřesměrovávám a naopak táhnu pozornost a veškerý čas na cizí psy a učím ho s nimi normálně žít = nechválím ignoraci problému a stáhnutí se do sebe, ale správné chování, pokud problém (v naše případě cizí pes) nastane.

Ano, to týrání bylo myšleno konkrétně na to mýdlo. Zkuste někoho poprosit, ať si namydlí ruku, strčí Vám ji do huby a krouží tam s ní a pak ještě jednou... a prosím, nakamerujte mi to, jak se přitom tváříte. Můžete přidat i popis pocitů.
Neměla jste ho nechat zranit, ale měla jste ho učit místo trestat.
Neříkám, že je špatně, když si bráníte vlastní psy před jinými. Jen jsem chtěla podotknout, že rezignace (nechat se poštípat mravenci a ani ne neolízat... nechat si nacpat hnsné mýdlo do čumáku a ani se nebránit...) plyne z něčeho jiného, než ze zvládnutého povelu, aby pes nešel k přibíhajícímu agresorovi a nechal situaci na psovodovi.

Na obranách se psovi nebere rukáv jako trest nebo z důvodu, že s ním dělá něco pro Vás nežádoucího, ale proto, aby pokračovala zábava. Míčky psům neberu - oni mi je pořád cpou a dávají.

PS. Nevzpomínám si, že bych Vám nabízela, že si budeme tykat.
PS2. A když už budete mít tu cizí namydlenou ruku v hubě, tak by na Vás dotyčná osoba mohal i čínsky řvát způsob, jak se tomu příště vyhnout.
asurwic napsal(a):
Pro Vás svatá plemena v tom, že s sebou nechají zametat a nedokáží říci, že je jim něco nepříjemné. Mnoho psů totiž takový způsob jednání nezvládá. Neříkám, že mají stažené ocasy - můj retrívr by jím na mě také šťastně mával i kdybych na něj celý život řvala a vymýšlela mu takové buzerace - je prostě takový. Zbytek smečky mám naštětstí už myslící, samostatný a schopný řešit problémy.

To že Vy honíte psa není normální metoda učení aportu. Tím si tento povel jenom ničíte. Pokud nemáte Váš vztah se psem nastavený tak, že když už bude pro něj to, že ho štvete před sebou, stresující, tak se proti Vám postaví a dokáže Vám říct "stop, tohle přeháníš, chci prostor, vypadni od mě", tak není asi na místě ho nahánět. A pochybuji, že jsou Vaši psi schopni se ohradit proti pronásledování, když si strpí i cpaní mýdla do huby. Fakt to nedělejte... když už ne kvůli psychice psů, tak alespoň kvůli tomu přinášení a přivolání.
Jinak já si takto se svými hafany vážně nehraji, protože vím, co by mi to s karolíny udělalo - navíc to ani není plemeno pro podobnou "zábavu". Ovčoun a retrívr honí jen mě, protože ti to mají instinktivně "v popisu práce". Kdybych lítala já za nimi, tak tím nepodporuji ani lov, ani kořistnictví, ale jen majetnické chování a strach.
Jinak když mi pes vyjíždí po jiných, tak ho nikam nepřesměrovávám a naopak táhnu pozornost a veškerý čas na cizí psy a učím ho s nimi normálně žít = nechválím ignoraci problému a stáhnutí se do sebe, ale správné chování, pokud problém (v naše případě cizí pes) nastane.

Ano, to týrání bylo myšleno konkrétně na to mýdlo. Zkuste někoho poprosit, ať si namydlí ruku, strčí Vám ji do huby a krouží tam s ní a pak ještě jednou... a prosím, nakamerujte mi to, jak se přitom tváříte. Můžete přidat i popis pocitů.
Neměla jste ho nechat zranit, ale měla jste ho učit místo trestat.
Neříkám, že je špatně, když si bráníte vlastní psy před jinými. Jen jsem chtěla podotknout, že rezignace (nechat se poštípat mravenci a ani ne neolízat... nechat si nacpat hnsné mýdlo do čumáku a ani se nebránit...) plyne z něčeho jiného, než ze zvládnutého povelu, aby pes nešel k přibíhajícímu agresorovi a nechal situaci na psovodovi.

Na obranách se psovi nebere rukáv jako trest nebo z důvodu, že s ním dělá něco pro Vás nežádoucího, ale proto, aby pokračovala zábava. Míčky psům neberu - oni mi je pořád cpou a dávají.

PS. Nevzpomínám si, že bych Vám nabízela, že si budeme tykat.
PS2. A když už budete mít tu cizí namydlenou ruku v hubě, tak by na Vás dotyčná osoba mohal i čínsky řvát způsob, jak se tomu příště vyhnout.
Já ti tvoje myšlení a domněnky vyvracet nebudu. Můžeš na mě poslat veterinu pro podezření z týrání. To už jsem tu psala.

Ano tykám. Smiř se s tím nebo na mě nereaguj, když se ti to nelíbí.
"Hej ty tam", to "ti" došli argumenty k tématu brzo.
asurwic napsal(a):
"Hej ty tam", to "ti" došli argumenty k tématu brzo.
Ony tu někdy nějaké byly? Nevšimla jsem si žádných.
scylla napsal(a):
Ony tu někdy nějaké byly? Nevšimla jsem si žádných.
Dobře. Tak ne argumenty, ale spíše příspěvky popisující přístup ke psům a ne jen pokusy o útoky na "spoludiskutující".
Tedysek napsal(a):
Já ti tvoje myšlení a domněnky vyvracet nebudu. Můžeš na mě poslat veterinu pro podezření z týrání. To už jsem tu psala.

Ano tykám. Smiř se s tím nebo na mě nereaguj, když se ti to nelíbí.
Někde nahoře jsem se ptala, jak to řešíte venku, když koupelna a mýdlo jsou daleko.
orionka napsal(a):
Někde nahoře jsem se ptala, jak to řešíte venku, když koupelna a mýdlo jsou daleko.
Pes musí houno najít u baráku kde máte přístup k té koupeně. Pokud možno ne v sedmém patře paneláku. Pokud to je daleko, min. by měl mít člověk po ruce petku s vodou a z tlamy to houno vypláchnout.
..."To že Vy honíte psa není normální metoda učení aportu. Tím si tento povel jenom ničíte."...
Tak učení aportu to není, ale sranda to je. Pro mé psy i pro mě.
Pes přece pozná, už podle výkřiku "jen počkej zajíci, až já tě chytím", že je to zábava, hra a že má zdrhat s tím, co má v hubě. Samo, že nezdrhá daleko, to bych ho nedohonila, ani když jsem byla v lepší kondici než teď.
Rozcáplý čeká, až ho skoro dohoním, pak udělá kličku...
Tak se honí psi spolu a když není jiný kámoš po ruce, honíme se tak spolu.
Tedysek napsal(a):
Pes musí houno najít u baráku kde máte přístup k té koupeně. Pokud možno ne v sedmém patře paneláku. Pokud to je daleko, min. by měl mít člověk po ruce petku s vodou a z tlamy to houno vypláchnout.
Hned jsem si myslela, že je to nesmysl. Pes sežere h.ov, já ho popadnu do náruče, poutíkám s ním do koupelny...vždyť dávno nebude vědět proč do té koupelny běžíme. A když mu tam budu raubovat hubu mýdlem, tak mi neskočí do vany až ho budu potřebovat sprchnout. A na vycházku se psem fakt nenosím mýdlo, ručník a petku vody.
A navíc si psa naučím, že po braní do náruče přichází nějaká zrada...
Já tedy ne, já svou psici neunesu. Ale zase - nedávám jí pískací gumové hračky, má např. svoji kožešinovou bačkoru. Když jí kousek sežere - nic se neděje.
orionka napsal(a):
Hned jsem si myslela, že je to nesmysl. Pes sežere h.ov, já ho popadnu do náruče, poutíkám s ním do koupelny...vždyť dávno nebude vědět proč do té koupelny běžíme. A když mu tam budu raubovat hubu mýdlem, tak mi neskočí do vany až ho budu potřebovat sprchnout. A na vycházku se psem fakt nenosím mýdlo, ručník a petku vody.
A navíc si psa naučím, že po braní do náruče přichází nějaká zrada...
Já tedy ne, já svou psici neunesu. Ale zase - nedávám jí pískací gumové hračky, má např. svoji kožešinovou bačkoru. Když jí kousek sežere - nic se neděje.
Já neříkám, že to je použitelný na všechny psy. Můj pes si to spojil. Do vany ho dostanu v pohodě a v náručí ho nosit taky můžu v pohodě. Je to jedno s druhym. Ve vaně s nim hraju hry, v náručí se mazlíme a ošetřuju, taky no problema. On s tím problém fakt nemá. Žádný následek. Dokonce nemá ani problém s tím, když mu otevřu tlamu, abyh jí zkontrolovala, nebo na výstavě či u veterináře.
Ovčounovi jsem to mohla vysvětlit hned normální metodou. Chytí do tlamy něco co nemá, řeknu, že to nesmí a vezmi si hračku, tu mu i rukou nabídnu. Ovčoun to v pohodě chápe. bígl to nechápal nikdy. Nikde jsem nenapsala, že všichni psi jsou schopni to pochopit. Některý pes potřebuje okamžitou interakci na nějakou činnost. Někteří to pochopí i tak, že od houna jsem káravým hlasem mluvila až do té koupelny. spojka tam pro něj byla. Většina psů by si to samosřejmě spojit nemusela. Je to jako s EO, někdo to haní, někdo to podporuje, někomu funguje, někomu nefunguje. Stejně jako každá jiná metoda čehokoliv okolo psů je použitelná jen na určitou část psů. Není vhodná pro všechny. Ale to už se zase opakuju.
orionka napsal(a):
Hned jsem si myslela, že je to nesmysl. Pes sežere h.ov, já ho popadnu do náruče, poutíkám s ním do koupelny...vždyť dávno nebude vědět proč do té koupelny běžíme. A když mu tam budu raubovat hubu mýdlem, tak mi neskočí do vany až ho budu potřebovat sprchnout. A na vycházku se psem fakt nenosím mýdlo, ručník a petku vody.
A navíc si psa naučím, že po braní do náruče přichází nějaká zrada...
Já tedy ne, já svou psici neunesu. Ale zase - nedávám jí pískací gumové hračky, má např. svoji kožešinovou bačkoru. Když jí kousek sežere - nic se neděje.
Pokud máš takhle citlivého psa, že hned po jedné zkušenosti čuje zradu, tak pak určitě tohle u ní proveditelný není. A venku stačí nosit petku s vodou. Víc nepotřebuješ. ;)
Já jen nevím proč by pes měl být ze všeho hned poprděnej a ve stresu. To je jak kdybych na něj bafla zpoza rohu a ona by se měl strachy složit. Mimojiné tohle moje psy náramně baví.
Taky nevím proč by měl být pes ve stresu z toho, že si s nim hraju, když on chvíli s hračkou v hubě honí mě a chvíli honim já jeho.
Taky když psa položim na bok, abych mu ostříhala drápy, pokaždý nečeká, že při každém položení na bok se stříhají drápy... ne, může následovat drbání třeba. Já fakt nevim proč z toho má být hned zlomenej a permanentně ve stresu.
Tedysek napsal(a):
Pokud máš takhle citlivého psa, že hned po jedné zkušenosti čuje zradu, tak pak určitě tohle u ní proveditelný není. A venku stačí nosit petku s vodou. Víc nepotřebuješ. ;)
Já jen nevím proč by pes měl být ze všeho hned poprděnej a ve stresu. To je jak kdybych na něj bafla zpoza rohu a ona by se měl strachy složit. Mimojiné tohle moje psy náramně baví.
Taky nevím proč by měl být pes ve stresu z toho, že si s nim hraju, když on chvíli s hračkou v hubě honí mě a chvíli honim já jeho.
Taky když psa položim na bok, abych mu ostříhala drápy, pokaždý nečeká, že při každém položení na bok se stříhají drápy... ne, může následovat drbání třeba. Já fakt nevim proč z toho má být hned zlomenej a permanentně ve stresu.
Ono to vypadá, že vás ti psi poslouchají vašim metodám navzdory, ne kvůli nim. A proto, abych mohla pitomě trestat psa s sebou budu tahat flašku s vodou? Jsou lepší způsoby.
scylla napsal(a):
Ono to vypadá, že vás ti psi poslouchají vašim metodám navzdory, ne kvůli nim. A proto, abych mohla pitomě trestat psa s sebou budu tahat flašku s vodou? Jsou lepší způsoby.
Tak si ty způsoby praktikuj. V tom ti přece nebráním, ne? Já ty způsoby taky zkoušela. Věř nebo ne. Dala jsem jim i spoustu času a trpělivosti. Ale nefungovali. Konkrétně u tohoto psa tvoje způsoby nefungovaly. Asi pro tebe nepředstavitelný.
Accuracy
Autor
asurwic napsal(a):
"Hej ty tam", to "ti" došli argumenty k tématu brzo.
Internetová etiketa říká, že tykání, stejně jako například psaní bez diakritiky a bez interpunkce, je na portálech povoleno. Nutné je pouze ukončení věty, neboť je významotvorné, tedy tečka, otazník, vykřičník, tři tečky.
tedy nekdo muze psat i takhle a je to porad ok. a muzu vam i tykat i kdyz nebudu protoze respektuji vase prani.
Strkat psovi do tlamy mýdlo je ovšem kravinium první kategorie, o tom žádná.
Tedysek napsal(a):
Tak si ty způsoby praktikuj. V tom ti přece nebráním, ne? Já ty způsoby taky zkoušela. Věř nebo ne. Dala jsem jim i spoustu času a trpělivosti. Ale nefungovali. Konkrétně u tohoto psa tvoje způsoby nefungovaly. Asi pro tebe nepředstavitelný.
Ano, nepředstavitelné, že by člověk nedokázal vymyslet nic jiného než cpaní psovi mýdla do huby. Fakt jo.
notregistered
Autor
Jsem to tu nečetla celé. Ale myslím si, že psům se nic nebere, ne. Řeknu pusť. To je domluva.

Netiketa je nesmysl. Je třeba mobiketa ? Jestli ne, vyhlašuji od 5.59. Volající bude tykat nebo volajícímu, to ještě nevím.
Accuracy
Autor
notregistered napsal(a):
Jsem to tu nečetla celé. Ale myslím si, že psům se nic nebere, ne. Řeknu pusť. To je domluva.

Netiketa je nesmysl. Je třeba mobiketa ? Jestli ne, vyhlašuji od 5.59. Volající bude tykat nebo volajícímu, to ještě nevím.
Mobilní etiketa také existuje. :) Je tam mimo jiné psané, že po interpunkčních znaménkách nemusejí být mezery. :)
Hele, já neříkám, že je to dobře. Jen je to věc, na kterou se mohou ti lidé odkazovat, když jim to vytknete. A na to není co říci. Leda snad, že tato pravidla nejsou nikde kodifikovaná a tudíž jsou nezávazná (na rozdíl od pravidel pravopisných), nicméně řídí se tím hodně lidí a tak je jen otázkou času, než to někdo kodifikuje.
notregistered
Autor
Accuracy napsal(a):
Mobilní etiketa také existuje. :) Je tam mimo jiné psané, že po interpunkčních znaménkách nemusejí být mezery. :)
Hele, já neříkám, že je to dobře. Jen je to věc, na kterou se mohou ti lidé odkazovat, když jim to vytknete. A na to není co říci. Leda snad, že tato pravidla nejsou nikde kodifikovaná a tudíž jsou nezávazná (na rozdíl od pravidel pravopisných), nicméně řídí se tím hodně lidí a tak je jen otázkou času, než to někdo kodifikuje.
Mobiketa je, že se může tykat ?
Zaujala mě metoda vyplachování psí tlamy mýdlem. Prababička, když jsem řekla sprosté slovo, mi říkala, ať si jdu vypláchnout pusu mýdlem. Ryze teoretické upozornění a fungovalo, bez vlastní aplikace této metody.
Je až fascinující, že někdo to dotáhnul do reality, navíc u psa!
Jsem opravdu ohromena. Po tolika letech se psy se stále dozvídám něco nového.
notregistered
Autor
Jedna paní uč. posílala zlobivé děti vypláchnout si pusu. Jen vodou, ale doopravdy.
A také, když u tabule něco dítko nevědělo, chytla jej za vlásky a udeřila o tabuli hlavičkou dětskou.
Dítko se po třetím takovém zlu naštvalo a vlepilo paní učitelce takovou facku, že už to nikdy nezkusila.
Dá nám pes facku ?
Dá nám pes facku ?
Já už dostala od psů tečku. Xkrát, však nos na nos z radosti. Plakala jsem, ne radostí.

No nic, však osoba, co tu o vymývání psí huby mýdlem psala, jasně zdůrazňnovala, že to není pro každého. Já jen doufám, že ona je jediná, kdo tohle používá.

A chudák Debbie zadavatelka, aby se tu tím prokousala bez výplachu - chce to fenku hodně unavit. Ne jen fyzicky, ale i psychicky. Však to napsala dost dobře scylla dnes ráno v 6.46.
Dá nám pes facku ?

Pes mi dal packou ťafku, měla jsem 14 dní monokla. Ani mýdlo u toho nebylo. A to jsem ho jen česala na bříšku.
Accuracy
Autor
notregistered napsal(a):
Mobiketa je, že se může tykat ?
Ne. Mobilní etiketa řeší akorát SMS a kde je vhodné mobil používat a kde vypnout vyzvánění nebo mobil. Podstatné je, že její dodržování může být vymáháno (z divadla můžete být vyvedena, pokud budete ostatní rušit hlasitým zvoněním, podobně Vám může být nařízeno mobil vypnout, pokud budete při nočním letu rušit ostatní světlem z mobilu atd.), což u internetové etikety nelze. Každé fórum či portál si určuje pravidla svoje a pokud se nějaký admin rozhodne do diskuze nezasahovat, tolerovat třeba vulgarismy nebo naopak bude trvat na psaní velkým písmenem, je to jeho věc a věc jeho fóra. Jak říkám, netiketa nemá žádnou oporu, pokud jí nefandí zrovna Váš - v tomto případě náš - admin.
Telefonické (a tím pádem i mobilní) rozhovory jsou obvykle obsahem obecných příruček a pravidla vesměs platí stejná jako u běžného rozhovoru. Jen se tam navíc upřesňuje, kdo pokládá telefon a takové věci. Hlavní rozdíl mezi běžným rozhovorem a telefonickým je ten, že zatímco u běžného hovoru existuje mnoho aspektů, ze kterých vzejde postavení diskutujících, u telefonického rozhovoru je postavení (a z toho plynoucí výhody/nevýhody) dané vztahem volající (obvykle nižší) a volaný (vyšší spol. postavení dané tím, že volající volaného ruší a volaný volajícímu prokazuje laskavost již tím, že telefon zvedl; samozřejmě neplatí např. u zákaznické linky nebo někdy u soukromého/pracovního telefonátu).
Jsem si jista, že to víte, ale samozřejmě se u telefonátu předpokládá mezi cizími lidmi vykání, při rozhovoru s neznámým člověkem ještě více než při osobním setkání, neboť po telefonu se mnohé věci odhadují hůře, např. věk. Proto je přípustné při telefonátu vykat, pokud na druhé straně zjevně není dítě, kdežto v přímém rozhovoru je naopak přípustné tykat, pokud to zjevně není dospělý. Patnáctiletému dítěti bude většina lidí po drátě vykat, naživo tykat, pokud ho nebudou znát. ;).
notregistered napsal(a):
Jedna paní uč. posílala zlobivé děti vypláchnout si pusu. Jen vodou, ale doopravdy.
A také, když u tabule něco dítko nevědělo, chytla jej za vlásky a udeřila o tabuli hlavičkou dětskou.
Dítko se po třetím takovém zlu naštvalo a vlepilo paní učitelce takovou facku, že už to nikdy nezkusila.
Dá nám pes facku ?
Dítku tleskám a doufám, že pes Tedýskovi jednou vysvětlí, co si o jeho zacházení myslí.
Accuracy napsal(a):
Internetová etiketa říká, že tykání, stejně jako například psaní bez diakritiky a bez interpunkce, je na portálech povoleno. Nutné je pouze ukončení věty, neboť je významotvorné, tedy tečka, otazník, vykřičník, tři tečky.
tedy nekdo muze psat i takhle a je to porad ok. a muzu vam i tykat i kdyz nebudu protoze respektuji vase prani.
Strkat psovi do tlamy mýdlo je ovšem kravinium první kategorie, o tom žádná.
Dovoluji si pochybovat, že netiketa "schvaluje" ignoraci interpunkce. Taková čárka ve větě je stejně významotvorná, jako je tečka na konci věty.

Viz např. klasika:
" To je ale čas, dědečku, blbej." x "To je ale čas, dědečku blbej, "
a odpověď:
" Aspoň bude tráva dobytku." x "Aspoň bude tráva, dobytku".
-
Pokud vím, tak naopak netiketa hovoří o tom, že každá zpráva je vizitkou toho, kdo píše, a měla by jí být dána patřičná péče. Tykání na diskuzních fórech připouští.
-
Nečetla jsem celé, nechce se mi, jen to o tom mýdlu a já si říkám, to jako vážně"? To tohle doopravdy někdo dělá? Kdo tohle vymyslel?
Accuracy
Autor
Šarina napsal(a):
Dovoluji si pochybovat, že netiketa "schvaluje" ignoraci interpunkce. Taková čárka ve větě je stejně významotvorná, jako je tečka na konci věty.

Viz např. klasika:
" To je ale čas, dědečku, blbej." x "To je ale čas, dědečku blbej, "
a odpověď:
" Aspoň bude tráva dobytku." x "Aspoň bude tráva, dobytku".
-
Pokud vím, tak naopak netiketa hovoří o tom, že každá zpráva je vizitkou toho, kdo píše, a měla by jí být dána patřičná péče. Tykání na diskuzních fórech připouští.
-
Internetová etiketa připouští psaní bez čárky tehdy, je-li význam srozumitelný, nechtěla jsem to rozepisovat. Těch netiket bude asi více druhů, jak procházím net, nejsou všechny stejné.
A samozřejmě nabádá každého k základním pravidlům slušnosti a úcty, jako třeba než to pošlu, přečtu si to po sobě. Ta netiketa je vcelku dobrá věc, jen jsou tam sporné body. Chápu, že někdp si nepřeje, ať mu nějaká nanynka na diskuzi tyká, i když mě to nevadí.
Accuracy napsal(a):
Internetová etiketa připouští psaní bez čárky tehdy, je-li význam srozumitelný, nechtěla jsem to rozepisovat. Těch netiket bude asi více druhů, jak procházím net, nejsou všechny stejné.
A samozřejmě nabádá každého k základním pravidlům slušnosti a úcty, jako třeba než to pošlu, přečtu si to po sobě. Ta netiketa je vcelku dobrá věc, jen jsou tam sporné body. Chápu, že někdp si nepřeje, ať mu nějaká nanynka na diskuzi tyká, i když mě to nevadí.
K čemu je internetová ne/etiketa?
Aby si primitiv nebo lempl, který si neosvojil rodný jazyk, nepřipadal blbě a tvářil se, že to je podle jakési ne/etikety?

To mi připomíná dítě, které reaguje na upozornění na hrubky např. v SMS tím, že to je přece jedno, protože to nepíše do školy.
Člověk, který má zažitý správný pravopis, nepotřebuje internetovou/mobilní a kdoví jakou ne/etiketu.
plaka napsal(a):
Zaujala mě metoda vyplachování psí tlamy mýdlem. Prababička, když jsem řekla sprosté slovo, mi říkala, ať si jdu vypláchnout pusu mýdlem. Ryze teoretické upozornění a fungovalo, bez vlastní aplikace této metody.
Je až fascinující, že někdo to dotáhnul do reality, navíc u psa!
Jsem opravdu ohromena. Po tolika letech se psy se stále dozvídám něco nového.
...mně toto doporučovala babička, ale na plnění netrvala ani to sama nikdy neuchopila vůči mně do svých rukou... nějak si to opravdu nedokážu představit, navíc hrozí, že pokud po takovémto zákroku vezmu příště psa do koupelny za účelem umytí tlapek, tak hrozí, že si tou mýdlovou vodou budu vyplachovat kousance a škrábance v rámci jejich desinfekce...
Edánek napsal(a):
...mně toto doporučovala babička, ale na plnění netrvala ani to sama nikdy neuchopila vůči mně do svých rukou... nějak si to opravdu nedokážu představit, navíc hrozí, že pokud po takovémto zákroku vezmu příště psa do koupelny za účelem umytí tlapek, tak hrozí, že si tou mýdlovou vodou budu vyplachovat kousance a škrábance v rámci jejich desinfekce...
Její psi jsou už tak ubuzerovaní, že neudělají nic. Ale zasloužila by si to. Beru si to do sbírky největších hovadin, co lidé dělají psům.
notregistered
Autor
Netiketa hlavně v základu říká - chovejte se k ostatním tak, jak chcete, aby se chovali k vám.
No tak to by ty diskuze byly celkem prázdné.. smajlík

Když nemám cit pro češtinu, vytasím se s netiketou a když nemám cit pro zvířata, léčím si na nich své komplexy z dětství.
Chtěla bych vidět jak se myje tlama 90kg pastevečkovi smajlík
Accuracy
Autor
Fiona.Praha napsal(a):
K čemu je internetová ne/etiketa?
Aby si primitiv nebo lempl, který si neosvojil rodný jazyk, nepřipadal blbě a tvářil se, že to je podle jakési ne/etikety?

To mi připomíná dítě, které reaguje na upozornění na hrubky např. v SMS tím, že to je přece jedno, protože to nepíše do školy.
Člověk, který má zažitý správný pravopis, nepotřebuje internetovou/mobilní a kdoví jakou ne/etiketu.
No, netiketa řeší i jiné věci než pravopis, třeba že se nemá počítač zneužívat k nelegálním věcem a taky některým legálním, za neetické považuje např. vymýšlení si, nadávání, spam, reklamu atd., v tom si myslím, že má pravdu.
Ohledně pravopisu jste však uhodila hřebíček na hlavičku. Přesně tak to je.
Accuracy
Autor
notregistered napsal(a):
Netiketa hlavně v základu říká - chovejte se k ostatním tak, jak chcete, aby se chovali k vám.
No tak to by ty diskuze byly celkem prázdné.. smajlík

Když nemám cit pro češtinu, vytasím se s netiketou a když nemám cit pro zvířata, léčím si na nich své komplexy z dětství.
Chtěla bych vidět jak se myje tlama 90kg pastevečkovi smajlík
(A teď se budeme všichni tvářit, že tam ty čárky ve dvou posledních větách máte, abyste se na tu netiketu nemusela odvolávat.)


Pokud je text srozumitelný a není urážlivý, tak se snažím své češtinářské srdce krotit, ale někdy to není jednoduché.
notregistered
Autor
Accuracy napsal(a):
(A teď se budeme všichni tvářit, že tam ty čárky ve dvou posledních větách máte, abyste se na tu netiketu nemusela odvolávat.)


Pokud je text srozumitelný a není urážlivý, tak se snažím své češtinářské srdce krotit, ale někdy to není jednoduché.
Jenže ony tam být nemusí.
notregistered
Autor
Měla by být před "a když", ale neshodují se na tom ani jinší odborníci.. normálně bych tam tu čárku napsala, to je pravda, jenže nemohu editovat, sorry.
Accuracy
Autor
notregistered napsal(a):
Měla by být před "a když", ale neshodují se na tom ani jinší odborníci.. normálně bych tam tu čárku napsala, to je pravda, jenže nemohu editovat, sorry.
Ale však jo, já Vás nechtěla provokovat.
Jediní odborníci, kteří jsou relevantní, jsou ti, kteří kodifikují jazyk. A PČP jasně říkají, že čárka tam být musí - a stejně tak před „jak“ ve větě poslední (vedlejší věta nahrazující předmět je vždy oddělena čárkou).
Což je vzhledem k diskuzi naprosto irelevantní.
To by se zadavatelka divila, kam až diskuze došla...
Slibuji, že teď aspoň měsíc nebudu psát nic o pravopisu.
notregistered
Autor
Accuracy napsal(a):
Ale však jo, já Vás nechtěla provokovat.
Jediní odborníci, kteří jsou relevantní, jsou ti, kteří kodifikují jazyk. A PČP jasně říkají, že čárka tam být musí - a stejně tak před „jak“ ve větě poslední (vedlejší věta nahrazující předmět je vždy oddělena čárkou).
Což je vzhledem k diskuzi naprosto irelevantní.
To by se zadavatelka divila, kam až diskuze došla...
Slibuji, že teď aspoň měsíc nebudu psát nic o pravopisu.
Mně to nevadí smajlík píšu čárky tam, kde chci, aby se čtenář po/zastavil. Nebo "ale" na konci věty. Třeba :
"To nevadí, přece." A jindy nepíši čárky vůbec, aby se hrozně vědělo, že já sama nestíhala situaci pobírat.
To je ale kravina, co smajlík Nejoblíbenější mé věty jsou:
Jenomže. Přece. Jenže. Ale.
Neodpovídejte smajlík smajlík

Zadavatelka to má blbé, no. Orionka radila lipové polínko. To je dobré. A já bych pejskovi schovala jídlo do krabičky. Atp. Pod dozorem zatím. Bude mít co dělat, já si hrozně budu myslet, že si jako hraje, a nakonec by mohl pochopit, že pamlsek se jí a obal ( hračka) ne ?

Přidat reakci

! Doporučujeme se před přidáním prvního příspěvku zaregistrovat nebo se přihlásit na již vytvořený profil.

Text tučně Kurzíva Potržený text


Souhlasím s pravidly diskuze.
Zrušit sledování diskuze « Zpět na výpis diskuzních vláken
ZPĚT NAHORU
Komerční sdělení Vytvořit zde reklamu
Pučálka s.r.o. - Specialista na holistická krmiva
Dodání do 48 hodin. Doprava zdarma. Vše skladem. Profesionální servis.
Kosti, klouby, kostní tkáně, chrupavky
Veterinární produkt Skelevet regeneruje kostní tkáně, vyživuje kosti a klouby. Pomáhá při artróze a artritidě.
Zažívání, tlusté střevo, imunita
Veterinární produkt Probiovet obnovuje střevní mikroflóru. Řeší zažívací problémy a posiluje obranyschopnost.
HOTEL pro morčata
Ubytování morčat a jiných drobných hlodavců. Rodinné prostředí. 10 let zkušeností. Poradenství.