Zimní zahrada – tropický skleník
Nápad
Tato myšlenka mě napadla již před mnoha lety, když jsem u dlouholetého zkušeného chovatele exotických ptáků Pepíka Diesnera podobné zařízení poprvé viděl. Jednalo se o skleníkové zimoviště s výlety do několika voliér. Na zimu se výlety trvale uzavřely a v přitápěném skleníku se udržovalo klima, ve kterém se dařilo rostlinám, ptákům i chovateli „aktivně“ přečkat zimu. Myšlenka ve mně ale uzrála až v době, kdy se v pražské zoo začal budovat pavilon Indonéská džungle.
Stavba
V říjnu 2002 jsem také já začal na místě bývalé terasy budovat svou malou soukromou „indonéskou džungli“. Zima byla tehdy mírná, podobná té letošní a řemeslníci, naštěstí všichni moji kamarádi, neměli na toto období nasmlouváno mnoho jiné práce. Zedníci, truhláři, zámečníci, instalatéři a elektrikáři se na stavbě střídali denně, snad jen s výjimkou Štědrého dne. Dvacátého října 2002 jsme začali upravovat základy terasy a za čtyři měsíce, dvacátého února 2003, jsme do hotové zimní zahrady sázeli první rostliny. Stavba stojí na základech terasy, která je nepravidelného tvaru a její nejdelší, nejširší a nejvyšší rozměry jsou 12×3×3 m. Jako stavební materiál jsme kromě zdiva použili nerezový profil (lety nejvíce oceněná investice), polykarbonátové desky na střechu a boky a „klasická“ pojízdná plastová okna pro běžné zimní zahrady (otevíratelná zvenku). Nejpracnější a nejdéle trvající bylo vybudování umělé skály na celou zadní stěnu. Z tvrzeného barveného betonu je zde vymodelován potok, dva vodopády, jezírko, několik nor, převisů a úkryt pro filtrační zařízení.
Technické vybavení
Vytápění je řešeno topnými kabely ukrytými pod horní vrstvou betonu skály a dna jezírka. V období větších mrazů termostat spustí ještě přídavný přímotop. Osvětlení v zimní zahradě je zajištěno šesti UV trubicemi se světelným spektrem vhodným pro ptáky, umístěnými pod polykarbonátovou střechou, a třemi UV lampami se spektrem vhodným pro chov obojživelníků a plazů, umístěnými u jezírka a pod převisy skály. Umělé osvětlení je zapínáno jen k prodloužení dne od října do dubna. V noci je prostor skleníku celoročně osvícen slabým modrým světlem. Čistota vody v jezírku je udržována tříkomorovým filtračním zařízením s průtokem vody přes UV lampu se spektrem zabraňujícím růstu řas a množení mikroorganismů. Větrání je v letních měsících zajištěno odklopnou částí střechy a otevřením pojízdných plastových oken v čele skleníku, za kterými je nataženo jemné pletivo. V zimě k odvětrání stačí tři větráky umístěné na bočních stěnách stavby. Vlhkost prostředí a částečně i zálivka rostlin jsou zajišťovány mlžícími tryskami rozmístěnými pod polykarbonátovou střechou. Teplota uvnitř chovatelského zařízení se v letních měsících pohybuje v rozmezí od 20 do 30 °C (noc/den), v zimě neklesá pod 15 °C (hlavně kvůli rostlinám) a při slunných dnech dosahuje až 25 °C (bez přitápění přímotopem).
Rostliny, obyvatelé
K osázení skleníku jsme použili běžné pokojové rostliny (fíkusy, bambus, bromélie, anturie, orchideje, popínavé a vodní rostliny). Od prvního osázení v únoru 2003 jsme již žádné další rostliny nepřidávali, neboť příznivé teplé a vlhké klima ve skleníku umožnilo rostlinám velmi bujný růst a nyní musíme vzniklou „džungli“ několikrát ročně důkladně prostříhat. Dosud jsme v tomto tropickém skleníku chovali v různých obdobích a různých uskupeních celkem 28 druhů ptáků, 3 druhy želv, 3 druhy žab, 2 druhy ještěrů, 2 druhy sladkovodních krevet a 3 druhy ryb.
Odchovy
Tento typ chovatelského zařízení není vhodný pro cílený chov jednotlivých druhů ptáků a už vůbec ne pro chov komerční. Z mnoha druhů chovaných ve společenství hnízdí jen některé a i ty jsou vyrušovány ostatními živočichy. Problém je i v krmení, které zde nelze upravit jen pro jednotlivé druhy a stimulovat je nebo naopak tlumit v hnízdění. Ptáci, stejně jako ostatní obyvatelé skleníku, tak mají neustálý přístup k širokému sortimentu krmiv pro plodožravé, hmyzožravé i zrnožravé druhy. Přesto se i zde podařilo některé druhy opakovaně úspěšně odchovat přirozeným způsobem. Jednalo se o turaky fialové, kruhoočka východní, křepelky korunkaté, amadiny tříbarvé, drozdíky běločapkové a lorie mošusové. Množí se zde i žáby rosnice sinné a sladkovodní krevety.
Biotop
V průběhu dnes již jedenácti let od uvedení do provozu se ve skleníku vytvořil „tropický biotop“, v němž převládly některé druhy rostlin a rozmnožila se řada druhů hmyzu, který ptáci, želvy i žáby na zemi, ve vodě i v hustém porostu celoročně loví. Během těchto deseti let jsme „vyselektovali“ také společenství chovaných druhů, pro které se zdá být toto životní prostředí optimální. V současné době jsou to z ptačích druhů loriové mošusoví, lorikulové korunkatí, lorikulové modrobradí, holubi bažantí, holubi černošíjí, holubi malovaní, kruhoočka východoafrická, kruhoočka východní a amadiny tříbarvé. Z ostatních živočichů jsou to rosnice siné, sladkovodní krevety a želvy kouzelné.
Jde to i v zimě …
Přeměnit část chovatelského zařízení na zimní zahradu nebo tropický skleník je záležitost finančně poněkud náročnější. Někdy však stačí jen malá stavební úprava a prosvětlení stávajícího zimoviště, případně i omezení počtu chovaných druhů. Toto řešení jsem viděl v poslední době u více chovatelů exotického ptactva. Možnost kdykoli, zejména pak uprostřed naší dlouhé zimy, vstoupit do „malé džungle“, naslouchat zurčení potůčku i zvukům zvířat a pozorovat ptáky pohybující se v hustém porostu tropických rostlin za toto rozhodnutí určitě stojí.
