Žebrovník Waltlův (Pleurodeles waltl)
Žebrovník Waltlův se mezi obojživelníky řadí do řádu mloků. Žije na Pyrenejském poloostrově a na západě Maroka, kde vyhledává stojaté nebo mírně tekoucí vody. Pokud se ocitne na souši, zahrabe se pod kameny nebo se ukryje do skulin a puklin. Je aktivní hlavně v noci.
Popis
Žebrovníci dorůstají délky až třicet centimetrů, což je činí nejdelšími evropskými obojživelníky. Jsou zbarveni do hnědé barvy, s nepravidelně rozmístěnými tmavými tečkami na zádech. Jejich kůže je drsná a vrásčitá. Vyznačují se poměrně širokou, plochou hlavou, na níž dominují vystouplé oči. Krátké silné končetiny slouží k poměrně neohrabanému pohybu na souši. Ve vodě se však pohybují rychle pomocí zploštělého, do oranžova zbarveného ocasu, který využívají jako kormidlo. Žebrovníci, stejně jako plazi, svlékají svou starou pokožku, ze které „vyrostli“, a často její zbytky sežerou.
Jméno
Jméno dostal žebrovník podle svého zvláštního obranného mechanismu. Na bocích žebrovníka lze rozeznat osm až deset oranžových výstupků, což jsou v podstatě špičky žeber. Pokud je žebrovník napaden nepřítelem, jeho silná žebra se napnou, proniknou skrz kůži a vytvoří nebezpečně vyhlížející a ostré ostny.
Rozmnožování
Samičky bývají větší a mohutnější, jejich ocas i končetiny jsou na rozdíl od samců kratší a silnější. Samec má na spodní straně těla více patrnou kloaku a v ní skrytý hemipenis.
Námluvy žebrovníků jsou velice zajímavým zážitkem. Vodní hrátky začínají tak, že se o sebe žebrovníci třou a různě se proplétají, pak sameček samičku podpluje a zahákne se předními končetinami za její. Pomáhají mu při tom tzv. mozoly na vnitřní straně předních končetin. Sameček pak vypustí shluk spermií a navede na něj samičku, která nasaje spermie do kloaky. Samička většinou v období od dubna do června naklade na kameny a rostliny vajíčka, celkem dvě stě až tisíc vajíček.
Chov
Pro chov žebrovníků se nejlépe hodí akvaterárium o rozměrech 110 (d)×50 (š)×30 (v) cm, s vodním sloupcem 20 až 25 cm a teplotou od 20 do 25 °C. Na dno stačí dát drobné kamínky, rozmístit vodní rostliny a různé skrýše, aby se měl žebrovník kde zamaskovat. Vodu je potřeba udržovat stále čistou.
Potrava
Žebrovníci jsou velice žraví, živí se larvami komárů (tzv. patentkami), nitěnkami, vodními šnečky nebo malými rybičkami. Dospělé jedince stačí krmit jednou za dva dny, mláďata denně. Naučí se jíst z pinzety. Jsou na chov poměrně nenároční, dožívají se 20 až 25 let.
