Corydoras sterbai (KNAACK, 1962)

Tento pancéřníček je jakýmsi nekorunovaným králem rodu Corydoras. Jeho kráse se může rovnat pouze Corydoras barbatus. Poslední dobou se jeho komerč...

Tento pancéřníček je jakýmsi nekorunovaným králem rodu Corydoras. Jeho kráse se může rovnat pouze Corydoras barbatus.
Poslední dobou se jeho komerčnímu rozmnožování věnuje dostatek našich chovatelů, proto se jeho cena stala dostupnou pro širokou veřejnost a stává se oblíbeným chovancem v mnoha domácích akváriích. Důvodem napsání tohoto článku je, že dalšímu rozšíření této krásné ryby brání nedostatek informací a následně obavy akvaristů z „náročné ryby“.

V přírodě se vyskytuje ve vodách horního povodí Rio Guaporé v Brazílii. Jedná se o většího pancéřníčka, který dorůstá osmi centimetrů. Na prostor není příliš náročný. Desetičlenné skupince postačuje akvárium o objemu 80 l, jehož dno by měl pokrývat jemný písek. Pancéřníčci písek při konzumaci prosívají a polykají. Písek je potřebný k dobrému trávení. Naopak hrubý substrát může poškodit vousky, u nichž dochází k zaplísnění a následnému rozpadu. S tímto poškozením ryby někdy hynou, v žádném případě ale nejsou schopny reprodukce.
Na základě vlastních zkušeností nedoporučuji chov v druhové nádrži, protože se nejedná o velké jedlíky a na zbytcích krmiva dochází často k přemnožení nálevníka Tetrahymena corlissi. Teplota vody by neměla poklesnout pod 22 °C. Pro vlastní chov není tvrdost a reakce vody důležitá. Sám chovám ryby ve velmi tvrdé a zásadité vodě, ve které se normálně třou. Musíme ovšem pedantsky dbát na čistotu vody. Pokud se neprovádí pravidelná výměna vody, tak se nám ryby odvděčí úhynem.
Rybky krmíme mraženým a živým planktonem. Náhradní sušené krmivo nepřijímají vůbec nebo pouze s velkou nechutí. Nítěnky a patentky používáme pouze v období rozmnožování.
Pokud chceme rybky rozmnožovat, tak máme dvě možnosti. Chovat skupinu deseti až patnácti ryb v samostatné nádrži, kde je doplníme skupinkou drobných, nejlépe terčovitých ryb, které budou využívat prostor pod hladinou. V tomto akváriu musíme udržovat absolutně čistou vodu pomocí UV sterilizátoru, případně si můžeme pomoci krmením živými daphniemi, které také důkladně vodu vyčistí. V této nádrži necháme ryby skupinově třít, což se nejlépe daří při teplotě 26 °C. Nakladené jikry rukou odebereme ze skla nádrže a přeneseme do vytíračky s vodou o tvrdosti 4°dGH a pH 6,5, teplota 28 °C, kde zavedeme silné vzduchování. Po vylíhnutí larev ihned vzduchování zmírníme a vyměníme většinu vody, protože zbytky jikrných obalů a neoplodněných jiker by znehodnotily vodu a následně by došlo k masivnímu úhynu. Po rozplavání začneme potěr krmit naupliemi artemie a každý den vyměňujeme část vody za tvrdší. Snažíme se potěr co nejdříve přesunout do rozplavávací nádrže, kde opět každý den měníme část vody. Vysoké nároky na čistotu prostředí se vytrácí okolo velikosti 1,5 cm, do které rybky dorůstají velmi rychle.

Pokud se pancéřníčci nechtějí třít, tak můžeme postupně vyměnit vodu za vodu o tvrdosti 4°dGH. První výtěr na sebe při zachování teploty nenechá dlouho čekat. Z takto chované skupiny získáváme výtěr jednou až dvakrát týdně.
Druhou možností je, že skupiny 1,2 nebo 2,3 přelovíme do dvacetilitrových vytíraček, které vybavíme filtrem, vodou o 28 °C, 4°dGH a pH 6,5. Po tření odlovíme chovné ryby a zárodky necháme v nádrži dále vyvíjet. Dále postupujeme, jako v předchozím případě.
Produktivita a třecí období se liší. Ryby dovezené z přírody se třou na jaře a na podzim ve dvouměsíčních cyklech. Z jednoho výtěru ve skupině získáte až 500 jiker. Generace F1 až F2 se třou celoročně, ale výtěžek jiker je výrazně nižší. Další generace se začínají třít nepravidelně a obtížně. Počet špatně se vyvíjejících zárodků s každou generací stoupá.
Závěrem bych rád popřál všem chovatelům mnoho úspěchů v chovu tohoto nádherného a společenského pancéřníčka. Jenom musím ještě jednou zopakovat, že je nutné dbát na čistotu vody. Pokud čistíte akvárium jednou za měsíc, tak si tyto pancéřníky raději nepořizujte.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Pavel Růžička

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře