Překvapení v akváriu

Ať jsme byli děti nebo dospělí, vždycky jsme měli doma nějaké akvárium s rybičkami. Většinou to byly živorodky, levné a dostupné neonky nebo parmi...


Ať jsme byli děti nebo dospělí, vždycky jsme měli doma nějaké akvárium s rybičkami. Většinou to byly živorodky, levné a dostupné neonky nebo parmičky. Později jsme se rozhodli chovat i jiné, dražší a hůře dostupné druhy, nakonec jsme se zakoukali do afrických cichlid. Bohužel při povodních v roce 2002 nás zaplavila voda až do výšky půl metru od stropu právě v těch místnostech, kde jsme chovali ptáky i zmiňované rybičky. Jak správně tušíte, o všechno jsme přišli. Chvíli to trvalo, než jsme dali dohromady chov nových ptáků, nové akvárium jsme raději nezakládali. Teprve nedávno jsme se rozhodli založit nové stolitrové akvárium, ale jen s několika velmi dobře dostupnými neonkami obecnými. Trvalo to však ještě nějakou dobu, protože jsme se rozhodli zbudovat nové akvárium podle návodu zkušených chovatelů. Použili jsme úplně obyčejnou dešťovou vodu. Na dno jsme dali písek propláchnutý horkou vodou, jako dekoraci jsme použili samorost z rašeliniště, vysázeli několik druhů nenáročných akvarijních rostlin. Dále jsme nainstalovali topné tělísko a nastavili ho na teplotu vody 24 °C. Vedle topného tělíska jsme dali účinný filtr a akvárium zakryli skleněným víkem. Poté jsme nad akvárium dali akvarijní zářivku, aby rostliny měly dost světla ke svému zdárnému růstu. Takto zařízené akvárium jsme nechali několik měsíců v klidu, aby měli rostliny čas dobře zakořenit a ve vodě se namnožili mikroorganismy, které dělají z normální vody vodu „živou“. Za tu dobu stihly rostliny krásně zakořenit a začaly růst. Nastal čas koupit rybičky. Koupili jsme deset neonek obecných a nechali je zabydlet. Neonkám se zde velmi líbilo, krásně rostly a zářily neonovými barvami. A protože byl v akváriu dostatek místa, každá z nich si našla své místo (obr. č. 1).
Tato idylka trvala do doby, než se náš nejmladší syn se svou přítelkyní rozhodli založit si také svoje vlastní akvárium. Bohužel bylo o mnoho menší než to naše a nevešly se do něho dospělé skaláry, které si synova přítelkyně přivezla z domova. A tak skončily v našem akváriu s neonkami. Podle literatury by si neměly překážet ani ubližovat (obr. 2).

Za nedlouho ale skaláry změnily svoje chování a začaly utiskovat a doslova prohánět každou neonku, kterou uviděly. Nikdo z nás nevěděl co se děje. Mládež už ani nevěděla, že nám věnovala krásný pár skalárů. Bylo to pro nás veliké překvapení, když jsme na širokém listu jedné rostliny objevili koberec čerstvě nakladených jiker. Skaláry se o ně starostlivě staraly, ale bohužel se z jiker nevykulila ani jedna malá skalárka. Protože nám, coby chovatelům, to bylo moc líto, hned jsme začali pátrat po příčinách neúspěchu v odborné literatuře. Ale každá tato literatura, ať starší nebo současná, obsahovala jen velmi stručný návod na odchov skalár. No posuďte sami:
Akvaristika od Günthera Sterba rok vydání 1956 – vytírání skalárů (plachetnice malá – pterophyllum eimekei, scalare) – pohlaví necháme, aby se vyhledala sama. Vytírají se nejraději na širokých rostlinách pod vodou, které zbaví nejdříve řas a kalu. Jikry ošetřují oba partneři a přivívají jim neustále čerstvou vodu. Rodiče umisťují pak líhnoucí se potěr za 24–28 hodin v jamkách na dně. Rodiče rozžvýkají obal jiker a vyplivují potěr na listy, kde nejdříve visí na krátkých vláknech, později je umístěn v mělkých jamkách na dně. Za 4–5 dní následují první plavecké pokusy, za další dva dny je rodiče vyvádějí. Dobrý pár dá na jedno vytření až 1000 jiker.
333 zajímavostí pro akvaristy od Karla Krčka rok vydání 1995 – teplota vody pro tření má být 28 °C. Snůšku jiker samička obvykle klade po částech na svislý, širší list rostliny, následována samcem, který je ihned oplodňuje. Oba rodiče pak jikry tlamkou čistí a ovívají je ploutvemi. Když se plůdek vykulí, přestěhují jej do předem připravené jamky v písku na dně akvária. Jamek bývá i více a rodiče plůdek v tlamce stále stěhují. Hrozí-li nebezpečí, nebo i před nadcházející nocí, plůdek hledá ochranu v jamce, nad níž hlídají oba rodiče. Dobrý pár dá na jedno vytření až 800 jiker.

Velká obrazová encyklopedie akvarijních ryb od Giny Sandfordové rok vydání 1998 – množení – tření se odehrává na očištěném listu nebo kameni a oba rodiče pečují o plůdek. Teplota vody 24–28 °C, pH: 6,5–7,5, dH: do 10°.
A nakonec časopis Náš miláček článek od Jaroslava Hofmana září č. 9/2003 – Odchov skalár – U skalár se jen obtížně rozlišuje pohlaví. Pokud si pořídíme skupinku, páry se v ní vyberou samy. Když začne pár s námluvami, objeví se u obou ryb na břiše před řitní ploutví vystouplé kladélko – samice ho má zakulacené, samec zašpičatělé. Samice bývá plnější v bříšku. Starším samcům se pak často tvoří na čele v různé míře nápadný tukový hrbol. Skaláry se nejčastěji vytírají na list rostliny, ale někdy třeba i na trubku od filtru. Jako u všech cichlid, tak i u skalár je vyvinutý smysl péče o potomstvo, kdy se oba rodiče střídají ve všech činnostech spojených s ošetřováním a hlídáním výtěru. Po vykulení (zhruba dva dny po vytření) přenesou rodiče plůdek do jamky v písku, kde ho dále hlídají. Vývoj plůdku do rozplavání trvá dalších 4–5 dnů. Během této doby rodiče plůdek přenesou na jiné místo. Na rozdíl od jiných druhů cichlid se u skalár v akváriu objevuje určité vyhasínání rodičovského instinktu a někdy se stává, že rodiče sežerou vyvíjející se plůdek. Voda pro tření a následný vývoj jiker by měla být slabě kyselá pH 6,5–6,8, měkká a 28 °C teplá.
Toť vše, víc jsme se z odborné literatury nedozvěděli. Takže jsme vycházeli z těchto dat. V akváriu je určitě měkká voda (dešťovka), měla by být i mírně kyselá (kořen z rašeliniště, kyselé deště), vzrostlé rostliny v akváriu jsou a zvýšili jsme teplotu vody z 24 °C na 28 °C. Víc jsme nedokázali, tak se teď děj vůle páně. Jaké však bylo naše překvapení, když vývoj tření a následná péče skalár o mláďata byla úplně jiná, než uváděla odborná literatura (viz. výše). O tom ale až příště.

text a foto: Mirka Pekárková
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře