Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Pohlavní rozdíly sklípkanů
Sdílet:

Pohlavní rozdíly sklípkanů

Bezobratlí
Všeobecné

Na těchto fotografiích je zobrazeno pohlavní ústrojí některých druhů sklípkanů a odlišnosti ve zbarvení dospělého (adultního) samce a samice. Určová...

Na těchto fotografiích je zobrazeno pohlavní ústrojí některých druhů sklípkanů a odlišnosti ve zbarvení dospělého (adultního) samce a samice. Určování pohlaví je velmi důležité. U subadultních jedinců je možné určit pohlaví pomocí spermatéky na svlečce. Zkušení chovatelé určují pohlaví již velmi brzy, pomocí lupy nebo mikroskopu. U větších jedinců a dospělců (viz foto) se dá pohlaví určit pohledem na pohlavní ústrojí pavouka. Ale obzvláště u stromových a také u některých zemních druhů je toto určování velmi nepřesné. U dospělých jedinců se dá rozpoznat pohlaví několika způsoby: dospělí samci (některé druhy) mají na tibiích tzv. „tibiální háky“. Někteří samci je však nemají. Co ale mají všichni dospělí samci, to jsou bulby na konci makadel. U některých samic může být známkou dospělosti planý kokon, tedy kokon s neoplodněnými vajíčky, který samice vytvoří. Vzájemné bubnování při pokusu o páření údajných dospělců, tedy samce a samice nemusí u obou vždy znamenat známku dospělosti! Z vlastní zkušenosti vím, že na dospělého a přečerpaného samce dokáže bubnovat vyjímečně i nedospělá samice!

 


• Dospělý samec asijského druhu Poecilotheria ornata. Samci tohoto druhu nemají tibiální háky. Také dospělostní zbarvení nemají tak pestré, jako samice.

• Dospělý samec Psalmopoeus reduncus. Také tento samec se mírně liší svým zbarvením od samice.

• Páření druhu Psalmopoeus reduncus. V dolní části fotografie se nachází samec. Také zde je možno porovnat zbarvení dospělého samce a samice.

• Brachypelma annitha – nedospělá samice po 9. svleku.

• Brachypelma auratum – nedospělý samec po 15. svleku. Dospělí samci rodu Brachypelma mají tibiální háky.

• Nedospělá samice Brachypelma emilia po 10. svleku. Tento druh roste poměrně pomalu.

• Dospělá samice Brachypelma smithi. Samice je před svlekem.

• Chromatopelma cyanopubescens – dospělá samice. Velmi atraktivní druh sklípkana z Venezuely. Také dospělí samci mají velmi atraktivní zbarvení.

• Páření druhu Chromatopelma cyanopu bescens. U dospělého samce je zde velmi dobře vidět jeden ze dvou tibiálních háků. Ve zbarvení adultních samců a samic zde není propastného rozdílu.

• Euathlus pulcherimaklaasi – nedospělá samice. Dříve byl tento druh řazen do rodu Paraphysa.

• Pamphobeteus sp. – nedospělý samec. Na tomto samci je zvláštní skutečnost, že má pouze jednu cheliceru. Rod Pamphobeteus je poměrně variabilní, proto je u některých jedinců těžké přesně určit konkrétní druh.

• Phormictopus cancerides – nedospělý samec po 11. svleku. V dospělosti samci mívají tibiální háky. Existují tři pod- druhy – P. cancerides, P. cancerides centumfocensis, P. cancerides tenuispinus.

• Páření druhu Poecilotheria rufilata. Přesněji tedy jeho předehra. Zde je rozdíl ve zbarvení dospělého samce a samice poměrně značný, stejně jako u většiny druhů rodu Poecilotheria.

• Dospělý samec druhu Psalmopoeus cambridgei. Jeho zbarvení se od samice poměrně liší. Dospělý samec tohoto druhu má tibiální háky.

• Psalmopoeus cambridgei- dospělý samec. Zde jsou viditelné bulbusy na konci makadel.

• Selenocosmia kovariki - zřejmě nedospělý samec. Zde se mi pohlaví nepodařilo stoprocentně určit, nebo? jsem neměl s čím porovnávat. Tento druh u nás není moc rozšířen. Dříve byl známý jako Selenopelma kovariki.

• Theraphosa blondii - nedospělý samec. Největší sklípkan Jižní Ameriky. V dospělosti samec nemá tibiální háky.

• Nedospělý samec Theraphosa blondii v obranném postoji. Při focení byl tento jedinec velice nervózní.

• Nedospělý samec Theraphosa blondii.

• Dospělý samec druhu Chilobrachys andersoni. U tohoto druhu nejsou rozdíly ve zbarvení samce a samice příliš markantní. Samec v dospělosti není tak sytě zbarvený, jako samice.


Použitá literatura:
František Kovařík, Sklípkani, Madagaskar, Jihlava 1998,
Andrew M. Smith, The Tarantula – – Classification and Identification Guide,
Published by Fizgerald Publishing, London 1988

www.arachnomania.wz.cz

Autor textu: Michal Toráň
Autor fotografií zdroj: Michal Toráň
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru