Planý kokon u druhu Haplopelma lividum

Haplopelma lividum Smith, 1996 je překrásný sklípkan původem z Thajska, Myanmaru, Laosu a Barmy. Ve své domovině obývá deštný prales, kde si buduje úkryty v kořenových systémech.

• Samice Haplopelma lividum s planým kokonem den po jeho vytvoření.

Zbarvení: zadeček i hlavohruď jsou do hněda se slabou kresbou, nohy jasně kovově modré, s načervenalými chloupky na nártu a stehnech. Samec má tibiální háky. Délka těla samic je kolem 5 cm.

• Haplopelma lividum je překrásný i když toxicky významný druh.

Svoji samici chovám v teráriu o rozměrech 20×25×30 cm (š×v×h). Do terária jsem umístil směs rašeliny s lignocelem o výšce vrstvy 6–7 cm. Tento druh si rád hloubí v substrátu nory. Dále jsem do terária umístil živou rostlinu rodu Scindapsus. Nechybí mělká napáječka s čistou vodou a kůra jako úkryt, pod kterou si samice vyhloubila hlubokou noru, ve které tráví celý den. Jedná se o velmi plachý druh, který je aktivní hlavně v noci. Teplotu udržuji vyšší – 26–27 °C, vzdušnou vlhkost asi 70–80 %. Při dobrých podmínkách chovu je tento sklípkan poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, ale odrostlejší jedinec přijme i malé myší holátko.

• Samice má kokon již dvacet dní. Na této fotografii drží kokon den před jeho „odložením“ mimo úkryt.

Moje samice, která se naposledy svlékla v květnu 2004 (9 svlek), se v polovině února ve svém úkrytu zabarikádovala, oba otvory silně zapředla a od té chvíle jsem ji neviděl. Samozřejmě jsem podle způsobu zapředení úkrytu tušil, co se bude dál odehrávat. Při svlékání se totiž nikdy podobným způsobem „nezabarikádovala“. 1. března jsem samici spatřil s planým kokonem v chelicerách. Neustále se zdržovala s kokonem ve svém úkrytu, který před tím „rozšířila“ na dvě spojené chodby. Kokon byl sněhobílé barvy, postupem času však začal tmavnout. 19. 3. jsem měl opět u ústí nory možnost samici s kokonem vyfotografovat. Následující den samice kokon odložila mimo úkryt. Po otevření se uvnitř nacházela jen rozbředlá, zkažená, neoplozená vajíčka. Tedy spíše zapáchající „hmota“, která několik dní před tím vajíčky byla. Měl jsem přesto velkou radost, neboť to je neklamná známka její pohlavní dospělosti.
Jelikož byla samice po tomto planém kokonu velmi vysílená, ihned jsem jí předložil několik velkých cvrčků a sarančat. Teď jen zbývá počkat na další svlek, samici nakrmit a shánět samce. Přeji úspěšný chov.

Použitá literatura: František Kovařík, Chov sklípkanů, Madagaskar 2001

text a foto: Michal Toráň