Rozmanitý plž – Lissachatina fulica

Neurčitá forma druhu L. fulica
L. fulica albino body, mláďata
L. fulica hamillei f. rodatzi
Obsah
  1. Stručná charakteristika
  2. Starý známý
  3. Rozmanitost
  4. Lidská péče
  5. Něco navíc

V posledních letech se v rámci zájmového chovu bezobratlých živočichů značně rozmáhá také chov exotických suchozemských plžů. Jedná se o živočichy zajímavé a obvykle i dosti nenáročné. Kdysi bývala druhová nabídka těchto tvorů poměrně omezená, dnes však již můžeme do chovu získat mnoho různých druhů, poddruhů i forem, a to hned z několika čeledí. Nejvíce zastoupenou čeledí však stále zůstává populární africká čeleď Achatinidae, kam patří i největší druhy. Zástupcům této čeledi se někdy říká oblovky. Jakousi stálicí mezi chovanými druhy je Lissachatina fulica, jehož chov má u nás již poměrně velkou tradici.

Stručná charakteristika

Druh popsal Bowdich v roce 1822. Dříve byl řazen do rodu Achatina, nyní spolu s některými dalšími druhy je již řazen do rodu Lissachatina. Domovem je ve východní Africe a na Madagaskaru, člověkem byl však zavlečen do mnoha míst světa. Podle poddruhu a formy dorůstá průměrně okolo 12 cm. Patří tak mezi středně velké až velké druhy. Některé formy jsou ale poměrně malé, například L. fulica hamillei f. rodatzi dorůstá okolo 8 cm. Jedná se o hermafrodity, spářit se musí vždy dva jedinci. Ve snůšce může být opět podle poddruhu zhruba 50 až okolo 200 vajíček.

Starý známý

Jedná se pravděpodobně o první nebo o jeden z prvních druhů tropických suchozemských plžů, chcete-li šneků, kteří u nás byli chováni. Zmiňován je i v některých, z dnešního pohledu již poněkud starších chovatelských publikacích. Sám si pamatuji, když jsem viděl v jedné chovatelské prodejně poprvé tyto šneky naživo. I když daní jedinci nebyli zrovna příliš pestří, působili impozantně. Dříve, někdy i dnes, se používal český název oblovka rezavá nebo také oblovka žravá. Tyto české názvy ale považuji za poněkud zavádějící. Postupem času se fuliky začaly zabydlovat v našich teráriích a různých plastových boxech a dobře se množily. Vedle řekněme neurčité klasické formy se postupně daly do chovu získávat i další formy. Samozřejmě nemluvě ani o jiných zajímavých a nenáročných šnecích. Tak se postupem času stalo z chovu suchozemských šneků zajímavé, byť poněkud svérázné chovatelské odvětví.

Rozmanitost

Jak již bylo naznačeno, L. fulica se vyskytuje ve více různých poddruzích a formách. Od toho se také odvíjí jak velikost, tak celkový vzhled, co se týká barevnosti. V některých případech se může na první dojem zdát, že se jedná o rozdílné druhy. Ostatně podobná rozmanitost je v rámci celé čeledi běžná i u řady jiných druhů. Máme-li možnost, tak si raději od chovatele pořiďme konkrétní poddruh nebo formu. Ne vždy je však nabídka přesně a správně určených plžů k dispozici a jsou nabízeni prostě zástupci druhu L. fulica. Někdy ale bohužel někteří chovatelé vůbec netuší, ani jaký mají konkrétní druh, natož poddruh, a nabízejí živočichy označené jako afričtí šneci a podobně.

Lidská péče

Jako mnoho ostatních běžně chovaných druhů plžů jsou i fuliky na chov a odchov značně nenáročné. Pro chov můžeme použít terárium nebo vhodně upravený plastový box odpovídajících rozměrů (vzhledem k počtu a velikosti chovaných jedinců). Jako podklad je vhodný dobře dostupný lignocel neboli kokosová drť, případně terarijní rašelina. Teplota bohatě stačí pokojová. Při běžném rozptýleném denním světle není nutné ani umělé osvětlení. Potravu, kterou jsou listové saláty, pampeliškové lupeny, okurky a podobně, dospělcům předkládáme zhruba třikrát týdně, malým mláďatům častěji. Jako u ostatních plžů je nezbytné zajistit zdroj vápníku v podobě sépiové kosti. Miska na pití není nutná. Mláďata po vylíhnutí raději odchováváme zvlášť.

Něco navíc

Dnes se dá chovat mnoho nejrůznějších druhů živočichů. Lidé, kteří se chovatelství nevěnují ani se blíže nezajímají o přírodu, mnohdy některé chovatele považují za podivíny. Fráze typu „fuj, ty máš hada“ nebo „proboha, ty máš sklípkana“ a podobně ani dnes i přes velkou osvětu a popularizaci nebývají vzácné. Na plže se lidé sice dívají asi trochu jinak než třeba na hady, pavouky nebo štíry, ale i tak se mohou velmi podivovat tomu, že někdo doma chová pro radost šneky, i když se jedná o exotické druhy. Plži jsou ale natolik zajímaví, nenároční a atraktivní tvorové, že pokud se někomu alespoň trochu líbí, stojí za to jejich chov zkusit a třeba se mu i více věnovat.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Petr Šulc

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře