Hospodaření s vodou u některých chovaných hlodavců

Obsah
  1. Dokonalé hospodaření s vodou
  2. Žádný napájecí systém
  3. Spotřeba vody a počet odchovaných mláďat
  4. Osmáci mají stálý přístup k vodě

Poměrně často se u chovatelů hlodavců setkáváme s názorem, že ten či onen druh není třeba napájet, jestliže krmíme šťavnatými krmivy. Pravdou je, že mnozí hlodavci pocházejí původně z velmi suchých oblastí pouští či polopouští s minimálním úhrnem ročních dešťových srážek. Tito živočichové (tarbíci, frčkové, pískomilové) se dokázali ztíženým podmínkám dokonale přizpůsobit, a tak mohou takřka bez vody přežívat.

Dokonalé hospodaření s vodou

Jejich přizpůsobení spočívá především v dokonalém hospodaření s vodou. Část vody, potřebné ke svému životu získávají ze zelených rostlin, mnozí z nich jsou schopni vytvářet také tzv. „metabolickou vodu" - jedná se o složité chemické procesy při trávení, kdy z polysacharidů obsažených především v semenech rostlin vzniká volná voda. U mnohých pouštních zvířat se také nosní sliznice pozměnila a je schopná pro organismus využít i vlhkost vdechovaného vzduchu. Došlo i k dalším anatomickým přizpůsobením - ledviny těchto živočichů jsou vzhledem k tělu značně velké a výkonné, produkovaná moč je díky tomu velmi zahuštěná a nedochází ke zbytečným ztrátám vody. Lepšímu hospodaření s vodou napomáhá i značně velké slepé střevo. Další přizpůsobení je i v tom, že ve volné přírodě zvířata žijí přes den v úkrytech a vydávají se za potravou až po soumraku a ochlazení.

Vzhledem k přizpůsobení se extrémním podmínkám tito hlodavci bez problémů přežívají i při chovu v domácnostech bez napájení. Především u pískomilů a osmáků degu se často setkáme s názorem, že zvířata není třeba napájet, krmíme-li zelenou potravou. Zvířata se přitom dokážou i množit.

Žádný napájecí systém

Ve svém chovu pískomilů jsem prvních pět let také nepoužívala žádný napájecí systém. Pískomilové dostávali přes léto zelenou píci, v ostatních ročních obdobích především mrkev, občas jablko. Šťavnatého krmiva dostávali dostatečné množství, obvykle jsem druhý den vyhazovala ještě nějaké zbytky. Pískomilové vypadali spokojeně, množili se a dožívali se průměrně 4-6 let. Počty mláďat kolísaly, průměrně jsem dosahovala 3,8 mláďat ve vrhu. Občas došlo ke ztrátě celého vrhu (nejčastěji kanibalismus samice), ale většinou se tato situace v dalším vrhu neopakovala.

Spotřeba vody a počet odchovaných mláďat

Před nutným odjezdem na dobu 14 dní jsem pro jistotu (i když jsem měla domluveno krmení zvířat) všem zvířatům dala běžný typ kuličkových napáječek. Po návratu jsem zjistila, že pískomilové spotřebovali poměrně dost vody a proto jsem jim napáječky nechala. Systém krmení jsem nijak nezměnila, jen zvířata mají neustále vodu k dispozici. Spotřeba vody není nijak malá (jak jsem původně předpokládala). Za dobu, kdy mají zvířata stále vodu k dispozici (tj. 18 měsíců) se výrazně snížil počet samicí zlikvidovaných vrhů a překvapivě se zvýšil i počet odchovaných mláďat - v průměru na 5,1. Na vyhodnocení dosahovaného věku zvířat je ještě příliš brzo.

Samozřejmě tyto výsledky nemusí být dány jen napájením. Chovatelskou prací - především výběrem chovných jedinců samozřejmě působím na počty narozených mláďat i správné mateřské chování. Přesto si troufám tvrdit, že umožnění přístupu k vodě zvířatům rozhodně prospěje.

Osmáci mají stálý přístup k vodě

Osmáky degu chovám vždy tak, aby měli stálý přístup k vodě. Pokud není extrémní teplo a nízká vlhkost vzduchu, příliš o ni nestojí. Jiná je však situace při odchovu mláďat a právě nízké vzdušné vlhkosti. To pak osmáci pijí poměrně dost. Vzhledem k běžným bytovým podmínkám většiny chovatelů těchto zvířat (ve většině bytů je vlhkost nižší než 50 %) se rozhodně přimlouvám za to, aby i všem „suchomilným" zvířatům byl umožněn přístup k vodě.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu Ing. L. Skoupá

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře