Myš zebrovaná (Lemniscomys barbarus)

Tyto velmi zajímavě zbarvené myšky pochází z pouštních a polopouštních oblastí Afriky. Jejich skvělé mimikry (pruhy) jim pomáhají unikat před predátory v přírodě.

Popis

Jsou větší než nám tak dobře známé bílé myši a mají daleko vyvinutější a delší zadní nohy, které jsou uzpůsobeny ke skokům, podobně jako např. pískomilové. Když je něco poleká, tak se nejdříve celým tělíčkem přitisknou k zemi a pokud jim i nadále hrozí nebezpečí, zachraňují se skokem vpřed a následným útěkem. Další ochrana spočívá v uvolnění (ulomení) konce ocásku při chycení myšky za ocas!!! To je hlavně upozornění pro nové chovatele, aby nechytaly své nové svěřence za ocas, jak možná byli zvyklí u jiných myší nebo potkanů či krys. Myším se to sice časem zahojí, ale jejich ocásek již nekončí elegantní špičkou, ale ubohým pahýlem. Což v teráriích nepůsobí zrovna profesionálně. Tyto vlastnosti jim jistě v přírodě mnohokráte zachránili život a zachovali celý rod, proto je můžeme dnes obdivovat v našich teráriích a tiše žasnout nad dokonalostí přírody.

Určení pohlaví

Určení pohlaví je u těchto myšek složitější, když jsou myšky mladé, rozdíly jsou minimální a až časem se začne u samců projevovat zvětšení pohlavních orgánů, což známe i u potkanů a krys. Ale ani potom nemůžeme stoprocentně tvrdit, že je něco samice, když to může být ještě nevyzrálý samec. Za kůži se je také nedoporučuje chytat, protože podobně jako u ocásku, mohlo by dojít k tzv. skalpování myši a následnému úhynu. Proto je docela obtížné u mladých, které jsou drobounké, mrštné a rychlé, nějakým šikovným způsobem je fixovat a určit pohlaví. Pokud již někdo má na to návod, jak určit pohlaví u malých myšek, aniž bychom jim třeba i nechtěně ublížili, poprosím jej, zda-li by se se svými zkušenostmi s námi nerozdělil.

Můj chov

O tomto druhu jsem se poprvé dozvěděl z jednoho článku z časopisu Chovatel, kde byla i jejich fotografie. Tam bylo také doporučeno chovat tyto myši po párech, jelikož se jedná o dost teritoriální jedince - hlavně samci si hlídají své území proti ostatním nezvaným vetřelcům. Mě se podařilo sehnat a koupit čtyři mladé myšky, bohužel také neurčené.

Své nové svěřence jsem umístil do terária o rozměrech: D - 70, Š - 40, V - 45 cm. Ze tří čtvrtin jsem terárium přikryl sklem a na jednu třetinu jsem dal větrací kovovou mřížku, na kterou jsem zevnitř přidělal drátem napáječku. Do terária jsem umístil kus “drenážní cihlové trubky” aby se měli kde schovávat. Na dno jsem použil klasickou podestýlku - hobliny. A na konec jsem jim dal do rohu terária hrst sena na vystlání domečku. Takto zařízené terárium mě připadalo ohledně údržby nejideálnější. Samozřejmě si můžete terárium zařídit i klasicky - vhodnými interiérovými doplňky jako je propraný říční písek, kořeny a ozdobné kameny či s jinou dekorací. Jelikož se jedná o druh, který dokáže velmi hospodárně využívat vodu, jejich vylučování je malé a ani nemají charakteristický myší zápach, jaký známe u ostatních myší. Proto mohu vřele doporučit jejich chov v bytě.

Moje nové myšky se rychle zabydlely a ze sena si udělaly domeček. Ke krmení jsem jim předkládal : Směs pro hlodavce ( zrní s vitamíny a sušenými kousky ovoce ), kousky tvrdého celozrnného pečiva, kousky ovoce nebo zeleniny a občas pro zpestření třeba piškoty, ovesné vločky, kousek banánu, aj., aby byla jejich strava co nejpestřejší. Je doporučeno ještě pro zpestření jim zkusit nabídnout i larvy hmyzu nebo kousky vařeného masa z kuřete. A hlavně nesmíme zapomínat na seno a v létě jim přilepšit třeba listy pampelišek nebo salátu. Do vody jim občas přidávám rozpuštěný vitamín C, který lze zakoupit v lékárně. Vděk myšek se projeví nejen krásně lesklým kožíškem a zdravím chovných zvířat, ale i početným potomstvem. V prvním vrhu, kterého jsem se dočkal již po půl roce, bylo nečekaně 9 mladých. Na poprvé jsem očekával tak tři až čtyři mladé, ale mile mě překvapily. A druhá zajímavost byla ta, že samice porodila ve společném teráriu, kde doposavad žily všechny čtyři od začátku pohromadě. A ani po té nedošlo k žádným vnitřním šarvátkám, spíše naopak, při krmení se vždy jedna zdržovala poblíž hnízda s mladými a pak se při krmení střídaly. A i potom, co mladé myšky začaly lézt z hnízda ( což bylo do měsíce ) a prozkoumávat své okolí, tak se občas vyškrábaly při krmení na hřbet ostatním dospělým myším, kterým to evidentně nevadilo a nechávalo je to v klidu. Byl to kouzelný pohled a v tu chvíli mě bylo akorát líto, že nemám nějaký pořádný fotoaparát s teleobjektivem, kterým bych tyto okamžiky mohl zvěčnit. Když pak máte v teráriu čtyři dospělé zebrované myši a kolem se motá hejno malinkých, tak to je právě to, co pro nás chovatele, má cenu největší. Když dokážeme chovaným zvířatům vytvořit takové podmínky, že jsou zdravá a odchovají i mladé.

Rozhodně jsou to zajímavé myšky, které si zaslouží naši pozornost a místo v našich teráriích. Tímto článkem jsem se chtěl podělit o své zkušenosti s chovem a odchovem tohoto druhu, ale uvítám i případné vaše postřehy a zkušenosti ohledně chovu, které mi můžete psát na e - mail : [email protected] protože si myslím, že ve světě zvířat je stále co objevovat a zkoumat, ať se již jedná o speciální podmínky, chování či stravu chovaných zvířat.

Předem Všem děkuji a s chovatelským pozdravem.