Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Náchylnost myší zebrovaných (Lemniscomys barbatus) na stress
Sdílet:

Náchylnost myší zebrovaných (Lemniscomys barbatus) na stress

Je nepochybně vděčnější pochlubit se nějakým chovatelským úspěchem, než se přiznat k neúspěchu či selhání. Přesto však informace o neúspěchu je přinejmenším stejně užitečná. Proto jsem se rozhodl podělit se s čtenáři o chybu, jíž jsem se dopustil a která si vzala za oběť tři atraktivní hlodavce. Myši jsem choval ve dvou párech v klecích umístěných vysoko na skříni. Tam měly dostatek klidu, jeden pár měl šest mláďat, druhý pár dvě. Od člověka, který vede teraristický kroužek, jsem se dozvěděl, že se jim nedaří odchovat mláďata těchto myší do dospělosti, neboť je jejich rodiče vždy sežerou. I zde jde zřejmě o míru stressu – jsou-li myšli v klidu, je odchov uskutečnitelný.

Fatální chyba

Nyní však již k oné fatální chybě: Před vánoci jsem se rozhodl pro velký úklid spojený s reorganizací pokoje. S tím bylo spojeno mnoho přemísťování, hluku a podobných doprovodných jevů. Klece s myšmi jsem nechal přibližně hodinu na zemi, kde si je prohlíželi pes a kočka. Tato hodina stačila k tomu, aby v jedné kleci sameček ošklivě poranil samičku (doslova jí serval kůži z těla; jediná možnost byla ukončit její trápení v hadích smyčkách). Druhý pár vypadal v pořádku. Okamžitě jsem klece umístil na klidné vyvýšené místo (tentokrát na kuchyňskou linku – v kuchyni často nepřebývám). Nicméně po několika dnech jsem zaznamenal, že si myši okousávají ocásky. Za další dva dny byly mrtvé. I toto chování pokládám za reakci na prožitý stress; zda byla konečnou příčinou smrti infekce, nemohu posoudit.

Nerušit!

Věděl jsem, že jde o plachá zvířátka, ale ve svém úklidovém nadšení jsem hrubě podcenil jejich extrémní citlivost. Proto upozorňuji zájemce o chov těchto pěkných a čilých hlodavců, aby si tuto skutečnost uvědomili a brali na myšky ohled. Jinak s chovem problémy nejsou: Chovatel se musí smířit s faktem, že se tyto myši neochočí, zato jsou vděčným objektem pozorování a na rozdíl od laboratorních či divokých myší nepáchnou. Rády si stavějí hnízda ze sena, jež by nemělo v ubikaci chybět. Vzhledem k tomu, že vyhazují hobliny z klece, je dobré klec do výše cca 15 cm „obezdít“ například skleněnými tabulkami. Chovatelka, jíž jsem dal mláďata těchto myší, je úspěšně chová v zakrytém akváriu.
Chováte-li tedy tyto myši, tak nezapomeňte: NERUŠIT!

Autor textu: Jaroslav Polák
Autor fotografií zdroj: Jaroslav Polák
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru