Homeopatické rady pro chovatele potkánků

Laboratorní potkan (někdy nesprávně nazývaný krysa) je bohužel laboratorní zvíře, které bylo vyšlechtěno za účelem oslabení imunitního systému. Na p...

Laboratorní potkan (někdy nesprávně nazývaný krysa) je bohužel laboratorní zvíře, které bylo vyšlechtěno za účelem oslabení imunitního systému. Na přírodní formě potkana by se nemohly dělat pokusy, protože by neonemocněl. Stejně jako morčata jsou potkani po desetiletí šlechtěni pro výzkum. Musí snadno onemocnět, aby se na nich mohly zkoušet účinky léků.

Chovatelé potkánků je však mají moc rádi pro jejich inteligenci, hravost, potřebu komunikace a pro radost ze společenství s člověkem. Tito potkani bývají často nemocní a homeopatie jim může velmi pomoci a prodloužit život o jeden až tři roky. Je třeba začít s podáváním homeopatik hned v době odstavu a preventivní přípravky střídat po celý život.

Malý potkan by měl dostávat kvůli imunitě střídavě homeopatika Siliceu, Thymuline, Oscillococcinum. Vkládají se do tlamičky, podávají se ve vodě, v napaječce, na způsobu nezáleží. Nejlépe dva měsíce jedenkrát týdně podáváme Siliceu 9ch, další dva měsíce Oscillococcinum deset kuliček 1× týdně. Po něm následuje Thymuline 15ch l× týdně pět kuliček po dobu dvou měsíců a potom opět nastupuje Silicea. Případně můžeme místo homeopatik nabídnout jednu kapku Echinacei nebo lichořeřišnice nebo rakytníku. Tyto tři opět střídáme po 6–8 týdnech.

Mazotok nebo porfyrinové válečky v kůži se nejlépe léčí Siliceou 9ch, kterou podáváme obden a střídáme ji se Selenium 9ch. Vždy 1× denně tři kuličky po dobu šesti týdnů. Pokud se stav nezlepší, je možné vyzkoušet Thalium 15ch obden tři kuličky. Nedojde-li k pozitivní změně, je potřeba konzultovat stav s lékařem.

Rýmy a prskání léčím podle momentálních příznaků. Ihned v začátku onemocnění, kdy je sekret vodnatý, je ideální Nux vomica 9ch a Allium cepa 9–15ch, 2× denně po dvou kuličkách nebo i častěji. Pokud potkánek vyprskne i krev, přidávám Ferrum phosphoricum 9ch, Anicu 15ch, Phosphorus 9ch nebo Calcareu phosphoricu podle individuálního případu.

Nejčastějším problémem bývají nádory. Často jsou měkké a rozsáhlé, to je případ pro Lapis albus 9ch. Na nádory v mléčné žláze platí Phytolacca nebo Conium, mohou se podávat společně. Na zlepšení imunity u nádorových onemocnění je Carcinosinum. U starších, tlustých, pomalých nebo již alopaticky léčených pacientů pomáhá i Thuya.

V ordinaci mívám potkánky v různém stupni ochrnutí. Nejčastěji používaným lékem na toto onemocnění je Causticum 9–15ch, 2× denně tři kuličky až do zlepšení. Je možné také trvalé podávání v napáječce. Ke Causticum střídám Plumbum a Phosphorus kvůli přenosu nervosvalového vzruchu, tonu svaloviny a regeneraci nervové tkáně. Někdy použiji i Aluminu 9ch. Léky vždy podávám několik týdnů.

U opistotonu – zatočení hlavy, nebývám příliš úspěšná, přesto potkánci s hlavičkou na stranu žijí déle, než v dobách mé čistě klasické léčby. Podávám Cucuta virosa, Natrum sulfuricum, případně jiné, podle typu případu.

Pokud je potkan zcela zdráv a chcete se pokusit o hubnutí (většina je jich obézních), tak doporučuji Antimonium crudum 5 nebo 9ch, tento lék vyčistí tělo a „roztočí vnitřní oheň“, tedy podpoří spalování. Nux vomica čistí střevo, regeneruje játra, detoxikuje tělo zejména od léků. Sulfur rozhýbe celý metabolismus a zvýrazní individualitu případu. Nux a a Antimmonium crudum podávám 2× denně tři kuličky, ale Sulfur jen 1× týdně nebo 1× za 14 dní. Čistící kůru můžeme provést i Allium sativum 9ch v případě, když se potkan přežírá a je plynatý. Podobná schémata vytvářím i lidem a pejskům, kteří mají nadváhu.

Za velmi důležité, i když nehomeopatické, považuji 2× ročně ošetření Ivermectinem proti vším, roztočům a oblým červům. Podávám slíznutím jedné kapky a za tři týdny tuto aplikaci zopakuji.

Potkani byli moji nejlepší přátelé v dobách, kdy jsem nemohla mít psa. Obdivuji jejich inteligenci a přátelství, lásku i hravost. Považuji je za skvělá zvířata pro děti. Dají se vozit v kočárku, vodit v postroji, hrají si, vyhledávají vaši společnost. Měla jsem šlechtitelskou stanici na nezesvětlující modré a červené, celkem dvě stovky potkánků. Bohužel během dovolené jich maminka tolik vypustila, že mi sousedi chov zakázali. Dodnes vzpomínám na souseda s puškou, jak mi nadává, že na květináči je strakatý potkan, na květáku mu sedí rezavý a vůbec celá zahrada je plná barevných potkanů. Bylo to v době, kdy se mi již rodili první dalmatinští strakáči v modré i červené barvě. Bylo to nádherné.

Potkánky v mé ordinaci vítám, i když vím, že jejich život je krátký. Moje životní filosofie je, lepší žít krátce a naplno než dlouho a nečinně. Když do vztahu s potkánkem vstoupíme s vědomím, že je to jen na rok a že budete šťastní, když to bude déle, případně na to připravíte i vaše děti, bude soužití s ním krásné. Každý vztah končí rozchodem nebo smrtí a my se zlobíme nebo pláčeme. Konce jsou vždy stejné. Nic nového, a tak se není čeho bát. A začátky jsou krásné a veselé a přinášejí nám radost a štěstí, dávají nám lásku a láska přináší zdraví a vitalitu. Vždycky stojí za to jít do nových začátků. Jen je třeba mít na paměti možnost konce a užít si každý den s bytostí, kterou máme rádi tak, jako by ten den byl první i poslední. Ráda nechávám odejít zvířata ze života svobodně. Nechat odpoutat „duši“ od těla ve chvíli, kdy tělo splnilo své poslání a jeho funkce končí. Pokud vidím v očích pacienta bolest, utratím ho. Hubeným, úzkostným zvířátkům dám Arsenicum album, těm tlustším, lymfatickým Thuyu 30ch. Tyto léky pomohou uspořádat myšlenky v hlavě, odpoutat se od toho, co nás drží na zemi, v životě. Moji homeopatičtí pacienti odcházejí v klidu. Bez bolesti. Život se vytrácí pár dní intenzivně a zvířátko usne. Konec je dar začít znova.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor fotografií Jana Hlaváčová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

22.10.2017 18:10

Narazila jsem na článek náhodou... docela smutné, že se nějaký vysokoškolsky vzdělaný člověk, který studoval, aby pomáhal zvířat, zaobírá vážně rádobyléčbou vzniklou v 18. století. Ale ono "pecunia non olet" zřejmě. :(