Opičky krásné, hravé, ale náročné (III. díl)

V minulých článcích jsem se zabývala především informacemi, které by měly zlepšit život opiček v domácím chovu. Welfare je poměrně nový termín označující dobrou péči a podmínky pro zvířata. A to by mělo být cílem každého dobrého chovatele.
Jedním z průvodních jevů správné péče je rozmnožení jedinců. Tamaríni a kosmani pohlavně dospívají okolo dvacátého až dvacátého čtvrtého měsíce. Pokud si jedinci vyhovují, samice zabřezne. Délka březosti se druh od druhu liší, obvykle se pohybuje okolo sto padesáti dnů. Po této době se narodí nejčastěji dvojčata. Hned po narození vidí a mají srst. Postrádají ještě vlastní termoregulaci a proto potřebují tělesné teplo rodičů. Po porodu se rodiče o mláďata pečlivě starají. Matka je kojí a v přestávkách mezi krmením je nosí na zádech otec. Po prvním měsíci života se začínají osamostatňovat. Postupně začínají přijímat potravu rodičů a po třetím měsíci přestávají být krmena mlékem.

Mládě dva dny po narození.

Umělý odchov
Někdy se stane, že se rodiče o mládě nestarají. Pokud mládě odloží, nejeví o něj již zájem a my ho najdeme včas, to znamená nepodchlazené a životaschopné, můžeme se pokusit o jeho záchranu umělým odchovem.

Krmení.

V případě, že se rozhodneme mládě zachránit, umístíme ho do krabice s vyhřívanou elektrickou dečkou, nastavenou asi na 29 °C. Mláděti dáme do bedýnky kousek čisté vyčiněné kůže (z králíka, lišky, atp.). Mládě se kožky chytne a nahradí mu srst matky. Nedoporučují se napodobeniny kůží, jelikož mládě může pozřít umělé chlupy, které mu způsobí zdravotní problémy. Pokud se mláďata narodí nečekaně a my nemáme k dispozici elektrickou dečku, nahradíme ji termoforem nebo umělohmotnou láhví s horkou vodou, ke které připevníme kůži.

Mládě se pevně drží již od narození.

Umělý odchov je jednou z velmi náročných činností, s nejistým výsledkem. Mláďata se musí každé dvě hodiny krmit bez ohledu na to, jestli je den či noc. Před každým krmením by se mělo mláděti pomoci k vyprázdnění, a to masírováním genitálií papírovým ubrouskem. Na krmení je vhodné mléko pro kojence. My používáme kojenecké mléko BEBA 1. Koncentrace mléka je jedna odměrka na 45 ml kojenecké či převařené vody. Tato dávka vydrží na několik krmení a proto ji namícháme do uzavíratelné skleničky od kojenecké výživy a uložíme do lednice. Aby se zvýšila trvanlivost mléka, mícháme ho ze studené vody, tím se stává použití mléka bezpečným. Nepoužíváme mléko starší osmnácti hodin.

Tana na liščí kůži.

Před krmením mléko ohřejeme a natáhneme ho do malé stříkačky, která je opatřena drobnou gumovou hadičkou. Tato hadička ulehčí aplikaci mléka do tlamičky. Mládě si na ni brzy zvykne a jak bude větší, neporaní se při spěchu za potravou o tvrdé ústí stříkačky. Krmení nebývá často jednoduchou záležitostí, jelikož mláďata drápkatých opiček jsou poměrně malá. Například tamaríni mají po narození průměrně 4 až 5 dkg a měří bez ocásku asi 6 až 8 cm. Množství mléka, které mládě vypije, závisí na jeho životaschopnosti. To je důvod, proč u zdravě vypadajícího a silného mláděte neregulujeme dávku mléka. Jednodušeji řečeno: kolik mléka mládě vypije, tolik mu dáme. Pokud je mládě slabé a nechce samo pít, musíme mu mléko kapat na tlamičku a snažit se o dostatečný příjem.

Mláďata tamarinů pinčích.

Pokud mládě roste a přibývá na váze, tak ve druhém až třetím týdnu zvýšíme koncentraci mléka: jednu odměrka na 40 ml vody a v dalších týdnech postupně přecházíme až na jednu odměrku mléka na 35 ml vody. Koncentrace mléka je třeba zkoušet podle trusu mláděte. Má-li mládě řídkou stolici, je třeba se vrátit k původní koncentraci. Od třetího týdne začneme prodlužovat interval krmení v nočních hodinách. Nejdříve krmíme každé dvě a půl hodiny a po jednom týdnu tohoto režimu prodlužujeme jeden dvou a půl hodinový interval na tři až tři a půl hodiny. Pokud tedy krmíme ve 20:00, další krmení je asi ve 22:30, 01:00 a dále pak ve 04:00 a v 06:30. Prodloužení nočního časového úseku je pro nás výhodou – nemusíme vstávat tak často. Od 06:30 krmíme opět po dvou hodinách. Podle stáří, vitality a prosperity mláděte můžeme nejdelší noční interval ještě prodloužit. Před touto noční přestávkou doporučujeme mládě zasytit kaší, která má již podobné složení jako kaše pro dospělé jedince. Podáváme ji stříkačkou asi od čtvrtého týdne věku mláděte, právě před větší přestávkou v krmení. V dalších týdnech začneme s přídělem pevné stravy. Můžeme použít kousek lehce stravitelného piškotu namočeného v mléce, kousek rozmačkaného banánu apod. Přechod na ovoce, kaši a hmyz provádíme velmi pomalu. Mládě by mělo být schopné samostatně žrát ve třech měsících, ale ke každému jedinci je třeba přistupovat individuálně, a proto jsou časové intervaly pouze orientační.

Mládě bystře sleduje okolí.

Někteří lidé se snaží chov drápkatých opiček omezit či zakázat. Neuvědomují si dnešní situaci, kdy deštné lesy mizí velmi rychlým tempem a mnoho druhů přichází o své přirozené životní prostředí. V budoucnu bude domácí chov možná jediná možnost, jak tato krásná zvířata budou moci žít a přežít. Záleží jenom na nás, jaké podmínky jim doma vytvoříme a jak prožijí svůj život.