Krysa kapinicová (Thallomys paedulcus)

Krysa kapinicová (Thallomys paedulcus)
Krysy kapinicové jsou převážně stromovými živočichy, což se projevuje v jejich obratnosti.
Přizpůsobení stromovému životu se projevuje i v silném sacím reflexu mláďat, která může samice přenášet přisátá na mléčných bradavkách.
Na stromech se krysa kapinicová dokáže bez nesnází pohybovat i hlavou dolů.
Krysy kapinicové jsou poměrně společenské a obvykle vydrží bez šarvátek i v menších skupinách.
Obvykle nejsou krysy kapinicové kousavé, ale výjimky potvrzují pravidlo.
Thallomys paedulcus – rozšíření.

Mezi chovateli je známá jako krysa akáciová, ovšem toto jméno bylo zoology přiřazeno druhu Thallomys nigricauda. Importy do České republiky a sousedního Německa pocházejí převážně z Tanzanie, kde T. nigricauda nežije, zato je tam rozšířen druh T. paedulcus, který zatím nemá české jméno. Oba druhy žijí prakticky stejným způsobem života, pohybují se hlavně v korunách akácií, proto jsme mu přiřadili název krysa kapinicová (kapinice = akácie).

Ani to však nemusí být definitivní určení, protože rod Thallomys je podrobněji zkoumán teprve v současné době. Kromě uvedených dvou druhů rozeznávají zoologové mezi „akáciovými krysami“ ještě další dva, a to krysu Loringovu (Thallomys loringi) a Thallomys shortridgei, která zatím také nemá české jméno. Názory na systematickou hodnotu všech čtyř dosud popsaných druhů se značně liší – v krajním případě zoologové dokonce uvažují o tom, že by všechny „akáciové krysy“ mohly být jedním druhem, jiní naproti tomu očekávají rozdělení současných druhů ještě na několik dalších. Problém je hlavně v tom, že „akáciové krysy“ jsou si i při značné individuální variabilitě značně podobné a jejich morfologické znaky se vzájemně překrývají. Konečné vyjasnění proto přinese pravděpodobně až důkladné vyšetření DNA všech populací.



Názvy, popis
V cizojazyčných publikacích ji naleznete pod těmito názvy: slovensky – potkan akáciový, anglicky – Acacia Rat, Tree Rat, německy – Akazienratte, francouzsky – rat dacacia, afrikaans – boomrot
LC – 120–165 mm,
LCd – 130–210 mm,
G – 65–100 g
Krysy Thallomys paedulcus, ke kterým u nás chované exempláře s největší pravděpodobností náležejí, jsou svrchu popelavě hnědé, někdy s nádechem do rezava, jindy do šeda. Spodní část těla mají špinavě bílou, stejně jako končetiny. Některé exempláře mají kolem velkých očí nevýraznou tmavou, světleji lemovanou masku, což jim do určité míry dodává podobu plcha. Ocas, který je delší než tělo, mají však vždy téměř lysý, pokrytý rohovinovými kroužky tmavé barvy, která je v distální části až téměř černá. Kromě této „divoce“ zbarvené formy se v chovech vyskytují i hnědo–bíle skvrnité mutace, které by bylo podle analogie s potkany možné označit jako „hooded“, jedinci téměř černí a naopak i ve zbarvení, které je možné označit jako „buff“.



Rozšíření, rozmnožování
Krysa kapinicová je rozšířena na poměrně značném území subsaharské Afriky – dosud byla zaznamenána v Angole, Botswaně, Konžské demokratické republice, Etiopii, Keni, Malawi, Mozambiku, Namibii, Somálsku, Jižní Africe, Svazijsku, Tanzanii, Zambii a Zimbabwe. Je vázána na buš s výskytem akácií, na kterých se většinou zdržuje. Žije většinou v rodinných skupinách, hnízda si buduje v dutinách nebo vidlicích větví. Na stavbu hnízd používá převážně větvičky a trny akácií, v menší míře i lýko a listí. Samice jsou březí 21–24 dní, rodí obvykle 1–3 mláďata, která se velice pevně přisávají na mléčné bradavky, takže s nimi samice může „cestovat“ i mimo hnízdo, což bylo ve volné přírodě již několikrát pozorováno. Mláďata se rodí řídce osrstěná, ale slepá. Ve 14 dnech již vidí, sát přestávají až ve 4–5 týdnech. Ve věku přibližně tří týdnů již samostatně vycházejí z hnízda a začínají ochutnávat pevnou potravu. Na péči o mláďata se však obvykle podílí i sameček, který zahřívá mláďata v hnízdě, pokud je v něm samice ponechá při sháňce za potravou. Jejich jídelníček tvoří z větší části semena a listy akácií, ale pravidelně si jej doplňují i hmyzem a dalšími drobnými živočichy.



Chov
Vzhledem k tomu, že jde o značně pohyblivá stromová zvířata, je k jejich chovu nejvhodnější prostorná klec, či spíše voliéra, vybavená množstvím větví a úkrytů v podobě budek či přirozených dutin. Rozměry ubikace by měly být alespoň 100×80×80 cm, přičemž největší rozměr by měl být výška. Na substrátu příliš nezáleží, protože krysy sestupují na zem poměrně zřídka a prakticky vůbec nehrabou. Vždy by však měly mít dostatek větviček, sena, slámy a podobného materiálu na stavbu a vystýlání hnízd. Do těch zavlékají i všemožné předměty z okolí, včetně zbytků potravy, proto je dobré občas jejich vnitřek zkontrolovat. Nutno však upozornit, že zvláště samice mají dosti silně vyvinuté teritoriální cítění a takováto kontrola se často neobejde bez citelného kousnutí. Zvířata zvyklá na člověka od útlého mládí jsou však poměrně krotká a některá – i když zdaleka ne všechna – se dají brát bez odporu do ruky. Určitou nevýhodou při chovu těchto krys je jejich téměř výhradně noční aktivita, na což je nutné pamatovat již při umisťování klece. Jako strava se pro ně poměrně dobře osvědčila směs zrní prodávaná pro velké papoušky, doplněná ovocem (tuzemským i tropickým), hmyzem (cvrčky, moučnými červy), kousky vařeného masa, tvarohem a tvrdým pečivem. Z ovoce preferují spíše sladké druhy (hroznové víno, banány), jako pamlsek velice ochotně přijímají piškoty a rozinky. S pamlsky je však dobré šetřit a používat je pouze jako prostředek k navázání kontaktu při krmení z ruky. Krmítka je vhodnější připevnit ve větvích, protože to spíše odpovídá jejich přirozenému způsobu přijímání potravy, ale podle našich zkušeností se stejně dobře nakrmí i potravou volně pohozenou na dně ubikace nebo v misce na zemi. Vodu nemusíme podávat, pokud mají krysy alespoň minimum šťavnaté potravy, protože v přírodě rovněž nepijí a spotřebu tekutin kryjí z potravy nebo olizováním rosy. Krysy kapinicové lze chovat v páru i menších skupinách, a to dokonce i s převahou samců, aniž by mezi nimi většinou docházelo k vážnějším šarvátkám.


Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře