Dermatitidy v chovech morčat – vliv mikroorganismu Pythium oligandrum

Další fotografie (5)

Onemocnění kůže jsou jedním z nejčastějších problémů, které trápí všechny druhy zvířat. Kůže je největší orgán, jenž pokrývá prakticky celý povrch těla. Je to imunitní bariéra, která chrání živočichy před nepříznivými vlivy mechanicky, termoregulačně nebo produkcí potu a mazu. Mezi chovateli morčat se v posledních letech stala oblíbenými nestandardní plemena s různými typy srsti nebo i bezsrstá. Zástupci dlouhosrstých plemen jsou až ve 35 % přenašeči dermatofytů bez příznaků. Na vznik mykotických onemocnění má vliv především stres, transporty, výstavy, hygiena, březost, laktace, teplota a vlhkost prostředí, zranění nebo různé alergie. Mykózy patří mezi infekční onemocnění přenosná na člověka, nejčastěji jsou ohroženy děti, ale přenos je možný i na dospělé, zvláště na osoby s oslabenou imunitou a seniory.

Dermatofytóza


Toto onemocnění způsobují dermatofyty, nejčastěji Microsporum spp. nebo Trichophyton spp. Tyto mikroskopické houby napadají především horní vrstvu pokožky, chlupy nebo drápy, kde vyvolávají viditelné změny. Napadené zvíře může mít proto po rozhrnutí srsti na kůži uvolněné šupinky nebo jemné stroupky, pokračuje lámání a vypadávání srsti do typického kruhovitého tvaru. Pokožka je poškozená, zarudlá a následuje svědivost. Zvíře si ložiska drbe a dostává do ran nečistoty, tímto způsobem se přidává i bakteriální infekce. Při napadení drápků může docházet ke křivení, deformacím a odlamování, což je pro zvíře velice bolestivé a může to mít za následek problémy s chůzí. K nákaze může přispět i přítomnost ektoparazitů, kteří pokožku poškozují a otevírají tím vstupní bránu pro infekce. Zdrojem onemocnění jsou nakažení jedinci, ale i tzv. asymptomatičtí nosiči, na kterých se onemocnění neprojevuje, ale i přesto dermatofyt v jejich kůži přežívá. Toto onemocnění se ale přenáší i kontaminovanými předměty z okolí nakaženého jedince, proto je velmi důležité dodržovat hygienu a na každé zvíře používat vlastní chovatelské pomůcky (obojky, ohlávky, kartáče aj.).

Pythium oligandrum


Pythium oligandrum je mikroskopická houba, která byla popsána v letech 1930–1932 americkým vědcem Charlesem Drechslerem jako fytopatogen. V roce 1965 bylo Pythium oligandrum izolováno z půdy českým odborníkem Dášou Veselým, jenž se zabýval především ochranou rostlin. Pythium oligandrum mykoparaziticky působí na jiné mikroskopické houby a využívá je jako svůj vyživovací substrát tím, že do jejich vláken a buněk penetruje svými parazitickými hyfami a odčerpává z nich dusík a uhlík a současně také steroly pro svůj vlastní reprodukční proces. Vytvoří  zoosporangia  obsahují 8–40 pohybujících se zoospor, které mohou aktivně vyhledávat parazitické houby. Díky svým specifickým vlastnostem je tento mikroorganismus řazen do říše Chromista – Stramenopila. Kromě tvorby houbových vláken a charakteristicky ostnitých zoospor produkuje Pythium oligandrum v průběhu svého metabolismu také asi 200 různých enzymů, ze kterých je dosud identifikováno asi 20. Enzymy mají především za úkol usnadnit průnik hyf do napadené houby a kromě toho je prokázáno, že vytváří nevhodné prostředí pro bakterie, tudíž mají protizánětlivý účinek. Ve chvíli, kdy se P. oligandrum nemá čím živit, sporuluje a odrůstá s pokožkou, protože pro něj není živočišný organismus přirozeným prostředím. Pythium oligandrum se může využít nejen v případech dermatofytóz, ale také při výskytu atopických ekzémů a dermatitid způsobených kvasinkami rodu Candida a Malessezia. Využití tohoto mikroorganismu uvítali chovatelé morčat především pro jeho bezpečnost. Pythium oligandrum lze využít nejen u mláďat, starých jedinců, ale i u březích nebo kojících samic, protože tento organismus netvoří žádná antibiotika a ani nevnikají rezistence. Příznivé účinky byly zjištěny při výskytu dermatofytóz především u plemen skinny a US teddy, u kterých se kožní onemocnění vyskytují poměrně často. Pythium oligandrum lze použít i na ostatní druhy zvířat, jako jsou psi, kočky, přežvýkavci, koně, suchozemské želvy, králíci, potkani nebo křečci.

text a foto: Ing. Daniela Zajícová

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře