Africký trpasličí ježek 2 (Atelerix albiventris / Atelerix algirus)

Africký trpasličí ježek 2 (Atelerix albiventris / Atelerix algirus)

Pokračování z Fauny č. 14

Krmení

Velkou částí krmení – ne však jedinou a hlavní – našich ježků jsou kočičí granule značky Royal Canin 36–Kitten, 34–Babycat (malí ježci) a 37–Kitten Sterilised (ježci s nadváhou). Za zvážení stojí i Purina Pro Plan, Orijen, Hill’s, Iams, Applaws, Artemis … Sice patří na trhu mezi ta nejdražší krmiva, avšak také nejlepší. Všem našim ježkům opravdu nejvíce chutná Royal Canin. Navíc krmivo Royal Canin má droboučké granulky a také poměrně měkké, takže se ježkům tak neopotřebovává chrup. O tomto problému jsem již „něco málo“ četla a vyplývá z něho, že má ježek ve stáří problémy s chrupem a vlastně může zahynout nedostatkem potravy. Ježkům zřejmě k problémům přispívá „alternativní strava“ pro kočky, která je na ježka příliš tvrdá. Pokud máte doma maličké ježečky, je možné tyto granulky trošku namočit do vlažné vody (vývaru z masa – nesoleného) a ježka postupně převádět na suché. Snad jen ještě jedna věc ohledně granulí – já si je míchám „do směsi“ a podávám tak ježkům každý den různé druhy. Taktéž je uzpůsobuji poměrově tak, jak vyhovují jednotlivým jedincům. Upozorňuji, že namočené (spařené) granule začnou brzy kvasit.

Pozor, ježkův „velký problém“ může být nadváha, takže nepřekrmujte. My jsme časem odhadli takovou dávku, že nám ráno v mističkách nezbývá víceméně nic. Ježky zatím nijak výrazně neomezujeme. Jen pro orientaci uvádím, že ježek potřebuje přibližně 1–3 lžíce potravy, což je 70–100 kalorií za den. Pozor při tom na červíky, jsou tuční. V případě, že ježek hodně přibere, snažíme se mu omezit tučnější potravu (popř. změnit druh granulí pro kočky s nadváhou – např. Royal Canin Light) a poskytnout mu co možná nejvíce pohybu. Samozřejmě není na škodu vše konzultovat se znalým zvěrolékařem.

Další, a to nepostradatelnou část jídelníčku tvoří mouční červi, cvrčci, sarančata a zophobasi. Ty dostávají naši ježci takřka denně. V množství asi 2–3 kávové lžičky na 1 ježka. Cvrčky podáváme usmrcené (v sáčku na ně trošku klepnu paličkou), protože by mohli ježečka kousnout do čumáčku či začít nekontrolovatelně pobíhat po domě, pokud by je „predátor“ včas nezlikvidoval. Po přinesení cvrčků domů je možné zbylé množství umístit i s krabičkou do mrazáku (raději opět zabalit ještě do sáčku) a potom rozmrazit jen potřebné množství. I tak je usmrťte pro jistotu „ještě jednou“, protože po rozmrazení jsou schopni ožít, jak jsem se dozvěděla pozdě, ale přece. Pokud si chcete užít trošku zábavy, můžete zkusit krmný hmyz a ježka umístit na chvíli do pevně uzavřeného boxu a pozorovat jeho lovecké schopnosti při chytání živé potravy. Někdy je to docela legrace, když ježek chytá cvrčka. Čerství a zdraví cvrčci i červíci vám však při správném skladování a přikrmování vydrží i několik týdnů (asi 3–4). Myslím si, že z tohoto mají naši ježčíci nejraději zophobasy. Pokud máte doma malého ježečka, ze začátku podávejte raději moučné červy, protože jsou menší. Pokud ten den dostanou ježci masovou kapsičku (paštiku, maso…), hmyz již nedáváme. Pozor, po kapsičkách může být průjem. A já opravdu dávám přednost „živému masu“ před „konzervami“. Někteří konzervičky vůbec nechtějí. Chutnají i švábi, zkuste to. Voskové červy příliš nedoporučuji, snad jen výjimečně. V žádném případě nedoporučuji podávat ježkům „volně žijící“ žížalky, brouky, luční kobylky…

Také někdo podává sušené „potvůrky“, a to gammarusy. Dávala jsem je asi jednou týdně v menším množství, ale ježci o ně nejevili příliš velký zájem. Takže jsem toto krmivo zcela zrušila. Navíc je slané. Ve větším množství se ani sušená strava nedoporučuje, může způsobit ucpání a perforaci střev s následným úhynem ježka.

Od jiné bývalé chovatelky ježků mi byla dříve doporučena také směs JR Farm, která jejím ježurkům moc chutnala. Měli jsme ji doma. Sice jsem ji nikde v kamenném obchodě nesehnala, ale naštěstí už jde nakupovat i po internetu. Našim ježkům také docela chutnala, ale misku zcela nevymetli, jako třeba tu s červíky. Vybírali si. Asi má každý trošku jinou chuť. Na jídelníčku ji měli opět v menším množství jednou za týden. Časem o ni zájem stále více klesal. Navíc jsem se postupem času – jak získávám zkušenosti – dověděla, že směs obsahuje „zakázané potraviny“ a není pro APH vhodná.

Nově se na našem trhu objevil výrobek od firmy Tropifit, který je určený přímo pro „domácky chované“ ježky. I když je tato směs uváděna jako kompletní krmivo (obsahuje mimo jiné kuřecí maso, sušené červíky, ryby…), u nás ji používáme pouze jako doplněk stravy pro zpestření jídelníčku. Tato směs je barvená, a tak při slinění ježek zůstává oranžový – to se mi nelíbí.

Zcela nově se na internetovém obchodu objevilo krmení, které často používají Angličané. Jmenuje se Spike’s Dinner a je jako granulky a paštika. Granulky jsou celkem křehké, oproti jiným granulím (pro kočky). Paštika vypadá dobře a hezky voní, je mletá s většími kousíčky svaloviny. Suché krmení má pouze 25 % bílkovin, doporučuje se tedy spíše do směsi (vyrovnáte nadměrný obsah proteinů jiných granulí), případně jako základ pro ježky s problémy s ledvinami či játry.

Vhodným zpestřením jídelníčku pro ježky může být vařené či smažené (bez tuku a soli) vajíčko, vařené maso – nesolené (!), sladké ovoce (banán, jahody, borůvky – pozor, obsahují cukry), zelenina (vařená mrkev, syrová okurka). Vše nakrájené na menší kousky nebo hrubě pomleté. Ti naši však o ovoce ani zeleninu nejeví příliš zájem. Z masa je nejlepší asi kuřecí, jednou až dvakrát do týdne. Můžete zkusit i krůtí, hovězí, srdíčka. Vepřové maso nedávejte, není po ježky vhodné. Proto jsem se časem rozhodla, že z mas dávám nejčastěji vařené kuřecí (nejlépe krky – dají se i celé pomlít – či čistou svalovinu – např. „paličky“) a vařená či smažená vajíčka (žloutek i bílek). Vše v přiměřeném množství, asi jednou až dvakrát týdně. Vařené maso mají rádi takřka všichni, vajíčka preferují smažená. Někdy zkombinuji také vařené kuřecí maso a mrkev (vařeno společně, bez soli). To našim ježkům také chutná, poměrově to střídáme podle toho, jak se co nachází v chladničce. Někdy vše společně nahrubo pomelu.

Ježci by nikdy neměli být krmeni ořechy, avokádem, cibulí, česnekem, syrovou mrkví, celerem, zelím, hrozny ani rozinkami, citrusovými plody, sušeným ovocem, čokoládou, cukrovinkami, syrovým masem a vajíčkem, konzervovanými či jinak upravovanými potravinami (smažené, párky, solené) a mlékem. Taktéž varuji před různými broučky, červíky, žížalkami, které nachytáte ve volné přírodě či doma na zahradě.

Pozor, všechna potrava pro ježky musí mít pokojovou teplotu, mohli by dostat průjem. Takže nedáváme jídlo např. přímo z chladničky.

Piškot ježkům nedávám a myslím si, že jim ani nechybí. Zahraniční chovatelé také uvádějí, že mezi granulky míchají ovesné vločky, rýži, těstoviny, fazole jako zdroj vlákniny.

Jako doplněk stravy (vápník) je ježkům někdy podávána sépiová kost. Pozor, je slaná, může ježkům příliš zatěžovat ledviny. Někdy jim však slouží jako zábava a hračka, což v tomto případě vůbec nevadí.

Ježci jsou mlsouni, mohou dávat přednost určitým druhům granulí, a pokud ty mají i různou barvu, vyjídají jen určitou část. Naši však zatím v pohodě baští vše, co jim dáváme. Všechny granule ovšem mají hnědou barvu a jsou velmi kvalitní.

A teď k jednomu „ožehavému“ tématu – a to jsou pro mě myší holátka… Slyšela jsem totiž názory od zkušených chovatelů, proč je ježkům nedávat. Mohlo by se totiž stát, že si samička „splete“ svoje čerstvě narozená mláďátka s večeří a sežere je. Nemyslím, že by nerozeznala svoje mládě a potravu po čichu. Myslím tím, že by „rozhozená po porodu“, cítící krev mohla zpanikařit a „nevědět si rady“, mohl by v tom hrát roli i návyk na krmení tohoto „ražení“. Nevím… Oddychla jsem si, stejně bych neměla to srdce toto ježkům dávat. Pokud však patříte k zastáncům této stravy, upozorňuji, že je třeba dávat z humánních důvodů mláďata usmrcená. Ježek by je totiž začal požírat zaživa.

Od známé chovatelky mám také typ na občasný pamlsek pro ježky. Je to dětská výživa – přesnídávka. Osobně má vyzkoušenou hruškovou, jablečnou a banánovou. Pozor, obsahuje cukr. Spoustě chovatelů se osvědčily i různé dětské maso–zeleninové příkrmy. U nás chutnaly asi třetině ježků. Pokud je chcete vyzkoušet, doporučuji opět přečíst etiketu (zkontrolovat cukry, sůl, mléko, sýr) a volit druh spíše pro nejmenší děti.

I kapsičky a paštičky pro kočky sklidily u našich ježků úspěch. I když musím říct, že jsou i tací jedinci, kteří prostě jakýkoliv produkt (různé značky) tohoto typu nechtějí. Hodí se zejména pro mladá ježčata, která si začínají zvykat na „normální stravu“ a již nejsou plně kojena. U nás se dává přednost vařenému čerstvému masu a zelenině! Pokud už sáhnu po těchto výrobcích, jsou to spíše paštiky než kapsičky. Z kapsiček doporučuji odstranit „rosol“, může ježkům způsobit průjem.

Občas je dobré ježkům podat i kalcium (prášek) – asi jednou za měsíc. Březím a kojícím samičkám i mláďatům asi jednou za týden. Tento přípravek zakoupíte běžně ve zverimexu. A je možné jej nasypat na granulky či červíky. Momentálně používáme Nutri Mix od firmy Biofaktory. Dle zdrojů ze zahraničí někdo ježkům podává i přípravek s omega–3, 6 a 9 mastnými kyselinami. Prý ježkům při alternativní stravě občas chybí. Je to moje další téma k prozkoumání. Pokud je třeba, u nás podáváme (i větším mláďatům) pastu Calo–Pet, je to dietetická vitaminová, vysoce kalorická pasta pro psy a kočky s nenasycenými mastnými kyselinami omega–3 a omega–6, aminokyselinou taurin, vitaminy a stopovými prvky.

Ježkova potrava musí obsahovat velké množství bílkovin, avšak s malým množstvím tuků a být bohatá na vlákninu. Pestrost není na závadu. Samozřejmě všechny misky udržujte v čistotě. A v neposlední řadě uvádím, že je nutné, aby byl v boxu vždy dostatek čisté vody. Ti naši napáječky odmítají a vodu přijímají z mističek. Pozor, o kovové napáječky, typu pro morče, si může ježek vylomit zuby. Snad nemusím ani připomínat, že kravské mléko ježkům nepatří! Nesnášejí laktózu, nastanou zažívací potíže.

Každé nově zavedené krmivo by mělo být podáváno v menším množství a jednotlivě, abyste mohli včas podchytit případné zažívací problémy.

Bydlení

K chovu našich ježků se nám ze začátku velmi osvědčil box pro morčata o velikosti 70×45×31 cm či ještě větší pro králíky (96×50×35 cm). Čím je box prostornější, tím lépe, ježek se určitě zlobit nebude. Postupně přikupuji i jiné druhy boxů, a to 80×60×40 cm. Box umístěte do vytápěné místnosti, kde je alespoň 22–26 °C. Ti naši mají 24 °C. (20 °C je opravdu minimum!)

Pozor, ježek nesmí být v průvanu, onemocněl by. Proto nedoporučuji ani klece. Podlahová plocha musí být z plného materiálu, ne např. drátěná. Doporučuji i horní krytí (víko), protože ježek rád z ubikace utíká. Taktéž se ježek nesmí zapařit! I když je ježek noční tvor, nesmí být umístěn pouze v tmavé místnosti. Potřebuje, aby se mu střídal den a noc. Tudíž v zimním období den přiměřeně „natáhneme“ umělým osvětlením.

Ježek je samotář, takže každý musí mít své vlastní bydlení. Někteří chovatelé mají samičky společně a není žádný problém. Já sama to mám potvrzené. Snad bych jen trošku ohlídala, zda se ke všem dostane dostatečné množství potravy a zda jsou všechny mírné povahy. Společné bydlení je u některých dokonce příjemnější a prospívá jim. Nezapomeňte však, že musí být přiměřeně navýšena podlahová plocha. Občas se také stane, že samičky, které spolu bydlely dosud v harmonii, se začnou prát. Musíte být proto stále připraveni na případné okamžité rozdělení. Toto společné bydlení neplatí samozřejmě u březích a kojících samiček. Ty vždy máme samostatně, nebo jen s mláďaty. Ani samečci nesmějí být pospolu, byly by nepříjemné boje.

Jako „víkendové“ ubytování používáme průhledný umělohmotný box s víkem, který zakoupíte zcela bez problému kdekoliv. Do víka jsme vyvrtali tři větší otvory. Někdo má otvory vyvrtány po stranách. Dávejte pozor na začištění otvorů, nejeden ježek si nepěkně poranil čumáček. Víko doporučuji v každém případě. Ježci jsou horolezci a utečou z nemožného, jak jsme se již sami přesvědčili. Pozor na dostatečné odvětrání a zapaření.

Na dno dáváme vrstvu bezprašných hoblin (asi 2 cm). Zahraniční chovatelé někdy mají dřevěné peletky. Odpůrci peletek uvádějí, že jsou příliš tvrdé a mohou ježečkovi způsobit otlaky. V zahraničí jsem postřehla, že mívají chovatelé v ubikaci umístěnu silnější látkovou podložku, kterou perou. Její výhody vidí v tom, že ježek nemůže chytnout různé roztoče z dřevěné podestýlky. Toto jsem osobně vyzkoušela, ale objevila dva nedostatky. Ježci byli z tohoto ubytování sice velmi nadšení, vůbec jim to nevadilo, spíše naopak, ale zalézali pod deku a byli spokojení, že je nikdo nikdy nevidí. Taktéž byla mnohem náročnější údržba. Deka se musí měnit obden, jinak začne být ježek v domě cítit. Občas na dno ubikace používám hygienické přebalovací podložky pro miminka či štěňata. Je to však dosti náročné finančně, a tak tuto variantu doporučuji jen během léčby či cestování. Taktéž na dno nepoužívám žádné noviny či časopisy. V poslední době jsem začala používat ekologickou podestýlku Asan a jsem s ní velice spokojená.

Spousta ježků má také rádo „koupání“ v písku pro činčily. I ten můžete zkusit umístit do nízké misky v ubikaci. Pozor, někteří ježci do něj naopak rádi chodí čurat a kakat, ale přitom se v něm i válejí. Nemusím asi popisovat, jak pak ježek dopadne. Musíte prostě vyzkoušet, jak to skončí přímo s tím vaším.

Jako misky se mi nejvíce osvědčily keramické a ty, které mají okraj jakoby zahrnutý dovnitř. Žrádlo tak moc nevypadává a červíci neutečou. To je poznatek asi po měsíci chovu. Čím budou misky těžší, tím lepší. Na vodu můžete používat i napáječku, ale naše osazenstvo ji odmítá. (U napáječek taktéž hrozí poranění zubů.) Naši ježci pijí z misek, což je horší na údržbu. Misky se často vylijí či je ježek klidně použije jako záchod. Také ráno bývají plné podestýlky.

Velmi důležitý je pro ježka domeček, který mu poskytuje pocit bezpečí. Přes den v něm v klidu spí. Domečků je celá řada. Od dřevěných, klacíkových, krabic od bot až – po čepice! Ano, čepice, pytlíky či žínky. Toto je náš největší objev! Domečky ježci ihned opustili. Jen doporučuji takové materiály, do kterých se tak moc nechytá podestýlka. Myslím si, že ideální by byl „pytlík“ z několika vrstev plátna. Ale pozor na nitě, nic se nesmí párat! Vše musí být pečlivě ušito. Ježkům by se mohla do nitě zamotat nožička či prstík a způsobit nepěkné zranění. Pro březí a následně i kojící samičky doporučuju dřevěný domeček, čepice ne. Není možná ani vizuální kontrola. Velikost domečku by měla být asi jako pro morče. Pro samičky s větším počtem odrostlejších mláďat doporučuji velikost „králík“.

Ježek se potřebuje „občas“ také pořádně proběhnout. Už kvůli obezitě. K tomuto účelu používáme kovovou nebo dřevěnou ohrádku, dostatečně vysokou, aby ježek neutekl. Na dno dáme starší ubrus pro snadnější údržbu. Pokud máte v bytě vytápěnou podlahu, dejte výběh na ni. Ježek vám poděkuje. Další výbornou alternativou je umělohmotný bazének (ne nafukovací). Dokonce jsem četla, že jsou tam ježci i chováni. To však potřebuje opravdu hodně místa a pořádné zabezpečení proti úniku ježků.

Ježci jsou taktéž chováni v přírodně vybaveném a naaranžovaném teráriu. Při patrové ubikaci je třeba dbát na zabezpečení okrajů kvůli ježkově pádu. V případě, že nemáme doma dostatečnou teplotu, můžeme pod ubikaci umístit vyhřívací podložku.

Do ohrádky (ale i ubikace) umístíme různé hračky, prolézačky, běhací talíř, papírové trubičky – prostě zábavu. Já kolotoč příliš nepoužívám. Musí mít plnou běhací plochu, jinak by si ježek mohl poranit nožičky. Musí být i dostatečně velký, aby nedocházelo k deformaci páteře. Ježek se na něm často velmi znečistí, protože při běhání kaká a bobečky na něj padají. Používáme spíše „talíř“.

Mláďata necháváme jen volně proběhnout a žádné atrakce na nich nezkoušíme. Pokud použijeme menší průměry papírových ruliček, vždy je podélně rozstřihneme, aby se mohlo mládě samo uvolnit.

Při „domácím venčení“ všeobecně platí, že nenecháváme ježka dlouho bez dozoru, ale neustále jej alespoň jedním okem „monitorujeme“ a máme situaci pod kontrolou. Určitě však nepovažuji za vhodné venčit ježka venku. V trávě může velmi rychle chytnout různé „breberky“ a vy potom budete mít značné starosti se jich zbavit. Určitě to není vhodné ani z důvodu, že je ježek noční tvor. Letní slunění (nedejbože koupel pro osvěžení) určitě nijak neocení. Zbytečně si můžete pohrávat i s myšlenkou, že byste ježka venčili v noci. Parazité hrozí stále a navíc v přítmí noci uhlídat ježka nebude příliš snadné.

Kde (poblíž čeho) není zcela vhodné ježka chovat?

Krb – může tu být příliš vysoká teplota, kouř a výpary.

Okno – v létě může způsobit sluníčko přehřátí ježka, okna často špatně těsní a je u nich průvan.

Vstupní dveře – opět možnost průvanu a velké teplotní výkyvy.

Prádelna – velké teplotní výkyvy (např. ze sušičky), hluk, velmi špatné je také umístit box přímo na pračku či sušičku, ježkovo bydlení by vibrovalo (žaludeční problémy, vnitřní ucho, neurologické problémy).

Kuchyně – opět může být velká změna teplot (např. při zapnuté troubě), výpary z plynových sporáků, velký a nenadálý hluk (řinčení nádobí), výpary z jídel.

Ložnice – naopak příliš nízká teplota pro ježka, ale i vás může budit.

Příště – Odchov

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

21.9.2018 10:58

Dobrý den, nechápu, jak může "odbornice" na ježky doporučovat krmení granulemi...smajlík
Krmte normální přirozenou potravou JE TO HMYZOŽRAVEC.
Vámi udávaný "průměrný věk " je právě důsledek krmení granulemi.
Věk přirozeně krmených ježků je minimálně dvojnásobný.