Africký trpasličí ježek 3 (Atelerix albiventris / Atelerix algirus)

Pokračování z Fauny č. 15

Odchov

Doporučují se maximálně 2 vrhy do roka - to je množství, aby samička „ve zdraví přežila“. Rozestupy mezi vrhy musí být alespoň půl roku. Samička by měla být poprvé připuštěna mezi 6. a 12. měsícem. Její schopnost mít mláďata je asi do 2,5–3 roků. Březost trvá přibližně 35 dnů a samičce se narodí v průměru 2–4 mláďata. Tato doba je počítána od prvního dne, kdy je samička společně se samečkem. Extrémní termíny jsou 33–50 dnů. Po narození jsou mláďátka slepá a holá. Bodlinky se začínají klubat do několika hodin po porodu a mají vždy bílou barvu. Okolo 10. dne začíná růst první srst a začíná se rýsovat maska. Oči otevírají mláďata 18.–24. den. Celkově je ježek vybarvený asi v 5 měsících. Do té doby se může změnit barva bodlinek i očí. Ježek může ztmavnout, ale i zesvětlat. Tím se samozřejmě změní i celkové barevné hodnocení, což může být pro někoho velmi zábavné, pro někoho však nemilé překvapení. Mláďátka odstavuje samička asi v 5 týdnech (spíše později), od matky se oddělují nejdříve (!) v 6 týdnech. Mláďata přijímají pevnou stravu již od 25.–27. dne. Do dvou měsíců musíme oddělit samičky od samečků. Mohlo by dojít k nechtěnému připuštění. Velmi bolestivá je pro mnoho chovatelů skutečnost, že samička mladé sežere. Např. pokud se jí nezdají dostatečně zdraví či je příliš stresována. K usmrcení mláďat dochází ihned po porodu, ale i po několika dnech, a to všech nebo i jen některých. Nejčastěji své vrhy zabíjejí prvorodičky.

Pokud se rozhodnete pro páření, vyberte samozřejmě nepříbuzný a zdravý pár, pokud možno s klidnou povahou. Samička musí být minimálně 6 měsíců stará, maximálně 12 (prvorodička). Samičku umísťujeme k samečkovi. Ohlídáme, zda se neperou, protože by mohlo dojít ke zranění. Při námluvách jsou ježci značně hluční, nelekněte se hlasitého kvičení. Je třeba odstranit z boxu veškeré úkryty. Já čepičky/domečky na noc odstranila, ale hned ráno zase do boxu dala, aby měli ježečci možnost klidného spánku přes den a odpočinuli si. Vyčetla jsem, že někteří chovatelé nechávají spolu páreček několik dnů (asi týden). Jiní volí odlišný způsob a ježky spolu nechají několik dnů (více než 48 hodin), poté ježky oddělí a za několik dnů odpočinku dají pár opět na minimální dobu 48 hodin k sobě. Také jsem dostala mail, kde je uváděno, že jsou ježečci spolu po dobu tří týdnů a páří se tak několikrát. Úkryty tato chovatelka neodstraňuje. Ježečkům nevadí a klidně se páří. Vše je potřeba si dobře značit, abychom mohli předpokládat datum narození mláďat a jejich otce.

Delší páření než 10 dnů spíše nedoporučuji. Stává se, že se miminka rodí značně rozdílných velikostí (tělesných, ale i vývojových). Je to možná způsobeno tím, že samička zabřezne vícekrát, mláďata jsou různě vyvinutá, porod však proběhne v jednom termínu. Velká mláďata proto často zemřou již během porodu – udusí se, ta malá zase nejsou životaschopná a uhynou sama či je samička instinktivně sežere. Odchována jsou pak nakonec jen ta „průměrná“. Rozdílné velikosti mláďat se však vyskytují i při „klasickém“ páření. Takže to mi ještě není zcela jasné.

To, zda je samička březí, se těžko poznává. Někdy má problémy i zkušený chovatel. Většinou má samička větší váhový přírůstek, změní chování, začne přijímat více potravy (i jiné druhy než dříve) a vody, taktéž je mnohem více bobečků a moči. Bříško je spíše tvrdší a větší do stran. Zvětší se bradavky. (Před porodem staví hnízdo, hodně polehává nebo naopak zběsile běhá, může začít hubnout, méně žere.) Po připuštění se k ní proto raději chováme, že březí je. Abychom měli jistotu, že samička nezabřezla, je doporučováno čekat minimálně 40 dnů od posledního dne, kdy byla se samečkem. (Dle vlastních zkušeností doporučuji spíše 50 dnů.) Ani velký váhový přírůstek (přes 100 g) není 100 % ukazatelem březosti. Naopak mi porodila samička dvě velká mláďata, když přibrala pouhých 30 g. S nejdelší délkou březosti jsem se setkala na 52 dnech od posledního dne připouštění, což je opravdu rekord. Obecně se uvádí, že samička musí přibrat minimálně 50 g, ale většinou jsou váhové přírůstky mnohem větší, a to až rekordních 270 g. Průměrně je přírůstek asi 120–160 g.

Asi 3–5 dnů před plánovaným porodem samičce vyčistíme box, abychom ji příliš nestresovali. Toto se týká samozřejmě i doby po porodu, a to asi 14 dnů (3 týdny). Po tuto dobu pouze čistíme místo, kam chodí samička čurat, bobečky jen vysbíráme. Snažíme se být maximálně nenápadní a tiší. Když se narodí mláďátka, je slyšet slabé pískání. Také se nedoporučuje nakukovat do hnízda a kontrolovat mláďátka. Některá maminka to opravdu nemá ráda! Mohlo by být neštěstí. Pokuste se zahnat veškeré nutkání na obhlédnutí situace. Pokud nějaké mláďátko najdete mimo hnízdo, můžete je opatrně přemístit do domečku, ale opět raději na ně nesahejte, aby samička necítila vaši vůni. Mladé prostě naberte opatrně na lžičku a dejte zpět do hnízda. Tuto proceduru však také důkladně zvažte a vyčkejte, zda sama samička nesjedná včas nápravu. Brát mláďátka do ruky se doporučuje až po dvou týdnech, ale i tady záleží na chování samičky a vašich chovatelských zkušenostech.

V případě velmi vážných problémů je možno osiřelá mláďata podsunout jiné kojící samičce. Velmi často jsou přijata, ale krok je to samozřejmě riskantní. (Můžete přijít o oba vrhy.) Mláďata by měla být přibližně stejně stará a počet mláďat odpovídat možnostem samičky. Tento zásah však doporučuji až u zkušenějších chovatelů.

A pro ty, kdo jsou ochotni ještě více bojovat o záchranu „nepovedeného vrhu“ přikládám na svých stránkách poslední možnost – návod, jak postupovat při ručním krmení mláďat. Věc je to velmi náročná, výsledek nejistý… Záchrana mláděte je často přirovnávána k zázraku, mnoho jich, i přes veškeré úsilí, nepřežije. V žádném případě nedoporučuji ručně krmit ježky třeba s vidinou, že mláďata budou více ochočená či přítulná! U ježka toto neplatí. Sama ze svých zkušeností mohu potvrdit, že časem se přirozená povaha mláďat stejně projeví.

Stručně bych také upozornila na možné komplikace po porodu samiček, a to poporodní odvápnění (eklampsie) a taktéž poporodní lipidózu jater. Jsou to velmi závažné komplikace, které mohou způsobit úhyn samičky. Mláďata jí musejí být odebrána (pokud ještě nějaká žijí). Bez okamžité pomoci veterináře se neobejdete a i tak se můžete „začít modlit“.

Taktéž jsem se setkala s případem, kdy se musel provést okamžitý císařský řez pro záchranu samičky a mláďat. Přikládám fotku snad první samičky v této republice, která byla operována, operaci přežila, a dokonce se u náhradní samičky odchovalo i jedno mládě. Na jizvě je použit speciální „ježčí“ steh.

Dokončení příště – Zdraví, Cestování

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře