Stomatologie drobných savců aneb i králíci a hlodavci potřebují svého zubaře

Rentgenový snímek hlavy mladého morčete zobrazuje vadu postavení řezáků - horní řezáky jsou výrazně přerostlé, spodní se stáčí směrem do dutiny ústní a znemožňují tak příjem potravy.
Intraorální rentgenový snímek spodní čelisti morčete s poúrazovou zlomeninou obou řezáků. Žluté šipky ukazují na místa lomu.
Obsah
  1. Chrup králíků a hlodavců má svá specifika
  2. Důsledkem podcenění péče o chrup může být tzv. syndrom onemocnění dentice
  3. Další příčiny onemocnění zubů a dutiny ústní

Stomatologie drobných savců je rychle se rozvíjejícím odvětvím veterinární medicíny. V posledních letech stoupá obliba chovu drobných savců jako domácích mazlíčků a spolu s tím stoupá i úroveň péče o jejich zdraví, přičemž onemocnění chrupu je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy veterinární ordinace. 

Chrup králíků a hlodavců má svá specifika

Mezi českými chovateli jsou nejoblíbenější králíci, morčata, činčily a další druhy drobných hlodavců. Tyto druhy jsou také nejčastěji zastoupeny mezi stomatologickými pacienty. Jejich specifické uspořádání  chrupu a jeho vlastnosti je výrazně odlišují od ostatních chovaných mazlíčků, kterými jsou psi a kočky.  

Pro chrup hlodavců je typické, že zuby dorůstají po celý život a jsou neustále obrušovány při žvýkání potravy. Přední řezáky (hlodáky) jsou výrazně zvětšené a díky přítomnosti tvrdé skloviny na přední straně a měkčí zuboviny na straně zadní jsou neustále obrušovány do ostrých hran. Špičáky u tohoto řádu zcela chybí. V zadní části tlamy jsou pak umístěny třenové zuby (premoláry) a stoličky (moláry), které u striktně býložravých druhů také rostou po celý život zvířete, i když o něco pomaleji, než hlodáky. Blízkými příbuznými hlodavců jsou pak králíci a zajíci, kteří jsou řazeni do samostatného řádu zajícovců. Od hlodavců se odlišují přítomností druhého páru řezáků (incisives minores), které se ukrývají za horními řezáky. Další odlišností je pak sklovina pokrývající celý povrch řezáků, ne pouze přední hranu, jak je tomu u hlodavců. Společným rysem je ale celoživotní dorůstání zubů.

Důsledkem podcenění péče o chrup může být tzv. syndrom onemocnění dentice

Celoživotní růst zubů a a nutnost jejich neustálého obrušování je v případě zájmového chovu hlodavců a králíků často podceněna a v souvislosti s nevhodnou stravou je příčinou takzvaného syndromu onemocnění dentice. Syndrom onemocnění chrupu pak postihuje nejen samotnou dutinu ústní a přilehlé tkáně, ale souvisí i se zažívacími obtížemi a celkovým metabolickým rozvratem, který nezřídka vede k úhynu zvířete.

Nezkušení chovatelé se často dopouští chyb při výběru krmení pro své drobnosavčí svěřence a nerespektují přirozené složení stravy u volněžijících předchůdců. Nedostatek abrazivních složek krmiva (sena, trávy, větviček) a naopak nadbytek ovoce a obilných krmných směsí vede obzvláště u králíků, morčat, činčil a osmáků k nedostatečnému obrušování zubů, jejich přerůstání směrem do dutiny ústní i ve směru růstu kořenů a následnému rozvoji syndromu onemocnění dentice. Problém ještě umocňuje nesprávný poměr vápníku a fosforu v mnoha prodávaných směsích vedoucí k sekundární nutriční hyperparathyreóze a následnému odvápňování kostí.

Další příčiny onemocnění zubů a dutiny ústní

Méně často mohou za problémy se zuby vrozená onemocnění (např. osteodystrofie saténových morčat), úrazy spojené se zlomeninami zubů či přítomnost cizích těles v dutině ústní (např. zabodnuté větvičky či osiny). Neodborné krácení přerostlých řezáků pomocí kleští či nůžek je také jednou z možných příčin závažného poškození chrupu a nemělo by být proto nikdy prováděno a to ani veterinárním lékařem.

Příznaky onemocnění chrupu mohou být velmi nespecifické, například apatie, nechutenství, hubnutí, změny v konzistenci trusu, nedostatečná péče o srst. Majitel si může povšimnout i zvýšeného slinění, změny barvy řezáků, zduření v tvářové oblasti, přítomnosti píštělí, výtoků z očí nebo nosu atd.

U každého drobného savce, který se necítí dobře, je proto důležité brát onemocnění zubů v úvahu a v rámci vyšetření vždy zhodnotit i stav chrupu. Pro důkladné vyšetření dutiny ústní je nezřídka nezbytná celková anestezie zvířete, která lékaři umožní vyšetřit i třenové zuby a stoličky uložené ve špatně dostupné zadní části tlamy. Běžně je dnes dostupné i rentgenologické vyšetření hlavy, které zobrazí kostní podklad i uložení kořenů jednotlivých zubů. Na specializovaných pracovištích je k dispozici i intraorální snímkování, endoskopie, počítačová tomografie či magnetická rezonance, což jsou diagnostické metody umožňující velmi přesné zobrazení postižených tkání a tím možnost řešení i velmi komplikovaných případů.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Tereza Jeřábková

Veterinární lékařka malých zvířat zaměřující se zejména na stomatologii a interní medicínu.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře