Nejčastější stomatologické problémy u drobných savců

CT scan hlavy králíka. Žlutá šipka ukazuje absces u kořene horních stoliček, který zasahuje do očnice a vytlačuje oko.
Odontom u kořene horního řezáku u psouna prériového, který trpěl jednostranným výtokem z nozdry, zobrazený počítačovou tomografií (CT).
Obsah
  1. Potrava podávaná v domácích chovech často neumožňuje dostatečné obrušování zubů.
  2. Krácení řezáků kleštěmi či nůžkami je zcela nevhodné. 
  3. Komplikace onemocnění dutiny ústní
  4. Další stomatologická onemocnění

Striktně býložravé druhy drobných savců chované jako domácí mazlíčci, mezi které patří například králíci, morčata, činčily a osmáci, jsou velmi často postiženy takzvaným syndromem onemocněním dentice. Pro jejich zuby je typické, že dorůstají celý život zvířete. Vzájemným třením zubů při žvýkání potravy dochází k odírání povrchu a přirozenému zkracování korunek zubů. 

Potrava podávaná v domácích chovech často neumožňuje dostatečné obrušování zubů.

V přírodě se tyto druhy drobných savců nejčastěji živí trávou, suchými stébly, okusem větviček. Bohužel tento způsob krmení není při domácím chovu často respektován a mazlíčkům je v dobré víře nabízena zcela nevhodná strava. Atraktivně vypadající barevné krmné směsi se sušeným ovocem, pamlsky a obilninami sice lahodí lidskému oku, ale pro krmení býložravých drobných savců se ani trochu nehodí, přestože jim velmi chutnají. Při příjmu takového krmení nedochází k dostatečnému obrušování zubů a korunky poté přerůstají směrem do dutiny ústní. Podobné směsi mají také nadbytek fosforu a nedostatek vápníku a tím narušují kostní metabolismus. Obecně lze tedy říci, že základ stravy by mělo tvořit kvalitní seno (velmi vhodné je vojtěškové pro vysoký obsah vápníku) a větvičky ovocných stromů na okus. Pouze jako pamlsek lze občas podat kousky nenadýmavé zeleniny, ovoce či sušený chléb.

Krácení řezáků kleštěmi či nůžkami je zcela nevhodné. 

Nejmírnější formou onemocnění chrupu u býložravých drobných savců je přerůstání zubů a tvorba hrotů na třenových zubech a stoličkách. Tyto ostré háčky zraňují měkké tkáně jazyka a tváře a způsobují vznik zánětu a bolestivost. Zvíře pak často upřednostňuje měkčí stravu, která málo chrup obrušuje, a problém se zhoršuje. Řešení je v těchto případech poměrně jednoduché a spočívá ve zbroušení ostrých hrotů pomocí speciálního vrtáčku a změně způsobu krmení.

Při pokročilejším onemocnění dochází k chybnému postavení řezáků, při kterém nedochází k jejich dostatečnému obrušování. Řezáky se pak výrazně prodlužují, často i kroutí, a znemožňují zvířeti příjem potravy. U velké části pacientů je nutné dlouhodobě, někdy i celoživotně, délku řezáků korigovat. To znamená jejich krácení pomocí diamantového disku v krátké celkové anestezii v intervalu několika týdnů. Krácení pomocí kleští či nůžek je zcela nevhodné, protože může vést ke zlomeninám zubů a nevratným změnám v okolí kořenů zubů. Pokud ani opakované krácení řezáků a úprava stravy nevede ke zlepšení, je mnohdy nutné řezáky vytrhnout. Překvapivě je tento radikální zákrok králíky i morčaty tolerován poměrně dobře, i když zpočátku je většinou třeba asistované dokrmování pacienta.

Komplikace onemocnění dutiny ústní

Pokročilé onemocnění zubů vede u králíků a hlodavců k tvorbě abscesů v okolí kořenů. Tyto abscesy mohou dosahovat značné velikosti a bývají vyplněny tuhým bělavým hnisem. Můžeme je nahmatat na spodní i horní čelisti. Někdy se mohou vytvořit i v oblasti pod okem a vytlačovat tak oko z očnice. Řešení takzvaných periapikálních abscesů již vyžaduje náročnější ošetření, kterému by měla předcházet zobrazovací diagnostika ve formě rentgenového vyšetření či počítačové tomografie. Dutina abscesu je otevřena a vyčištěna, postižené zuby vytrženy a následuje několikatýdenní podpůrná a antibiotická léčba.  

Neléčené onemocnění chrupu pak vede k rozvoji osteomyelitidy, což je zánět okostice a kosti. Takové změny jsou již nevratné a léčbou můžeme pouze zpomalit rozvoj onemocnění a ulevit  zvířeti od bolesti.  

Je důležité mít na paměti, že již několik dní hladovění může vést u drobných savců k úmrtí.  Jejich rychlý metabolismus vyžaduje neustálý příjem krmiva. Pokud je krmení pro zvíře spojeno s bolestí nebo je znemožněno přerostlými zuby, dochází velmi rychle k rozvratu metabolismu, metabolické acidóze a smrti.

Další stomatologická onemocnění

Všežraví hlodavci, mezi které se řadí třeba potkan, mají stavbu stoliček odlišnou od býložravých hlodavců a díky tomu jsou náchylní ke vzniku zubních kazů. Obzvlášť u starších zvířat krmených potravou s vysokým obsahem sacharidů ( piškoty) se vyskytují hluboké a bolestivé zubní kazy. Terapií je v tomto případě vytržení postižených zubů.

Psouni prérioví jsou méně často chovanými hlodavci. Setkáváme se u nich ale se specifickým stomatologickým onemocněním zvaným elodontom. Jedná se o nezhoubné bujení v oblasti kořenů horních řezáků. Příčina vzniku tohoto onemocnění zatím není přesně objasněna. Masa, která se tvoří v okolí kořenů, zasahuje postupně do dutiny nosní, proto postižení jedinci obvykle trpí dýchacími obtížemi jako je kýchání, chrčení nebo dušnost.

U všech drobných savců se mohou vyskytovat zlomeniny řezáků způsobené rozličnými úrazy. Pád z náruče nebo jiného vyvýšeného místa, okusování mříží klece mohou vést k odlomení kusu zubu. Při otevření zubní dutiny dochází k přestupu bakterií do dřeně zubu, zánětu dřeně (pulpitis) a hrozí vznik abscesu v okolí kořene.

Spektrum stomatologických onemocnění u drobných savců je opravdu pestré a jejich důsledky vážné. Pokud tedy váš mazlíček trpí některými z výše zmíněných potíží, je vhodné co nejdříve navštívit veterinárního lékaře a problém včas řešit. Prevencí onemocnění zubů je především vhodná strava odpovídající danému živočišnému druhu.


 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (3x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Tereza Jeřábková

Veterinární lékařka malých zvířat zaměřující se zejména na stomatologii a interní medicínu.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře