Křečík Roborovského v lidské péči

Křečík Roborovského v lidské péči
Křečík Roborovského v lidské péči
Křečík Roborovského v lidské péči
Křečík Roborovského v lidské péči
Obsah
  1. Charakteristika
  2. Chování a projevy
  3. Ubytování
  4. Potrava
  5. Něco navíc

Mnoho různých druhů hlodavců bývá chováno v domácnostech jako poměrně nenáročná zvířata. Každý druh má samozřejmě svá specifika a plusy i minusy. Mezi časté chovance patří třeba vedle morčat a myšek i křečci. Vedle známého křečka zlatého neboli syrského (Mesocricetus auratus) to jsou i drobní křečíci několika rodů, nejčastěji Phodopus. Asi vůbec nejpopulárnějším a v chovech nejběžnějším z těchto tvorečků je křečík džungarský (Phodopus sungorus). Méně častým, ale v poslední době přece jen stále více rozšířeným druhem v našich chovech je křečík Roborovského (Phodopus roborovskii). Je ještě menší než křečík džungarský. V zájmovém chovu nám může za dodržení dobrých, nikterak však složitých podmínek přinést mnoho radosti.

Charakteristika

Dorůstá asi 5,5 cm. Horní část těla má světle hnědou, spodek je bílý. V chovech byly vyšlechtěny i barevné varianty. V přírodě obývá pouště a polopouště Mongolska a severní Číny. Březost trvá okolo dvaceti dní. Mláďat může být tři až osm. Pohlavní dospělosti dosahuje ve třech až čtyřech měsících. Dožívá se asi dvou až tří let.

Chování a projevy

Jedná se o společenská zvířátka. Samec může být ve stejné ubikaci se samicí i při odchovu mláďat. Pokud se dobře znají, neměl by být ani problém chovu obojího pohlaví pospolu. Jedinci, co se neznají, se však spolu nemusí hned snést, dáváme je k sobě opatrně a důkladně sledujeme jejich chování. Tento druh bývá i přes svou roztomilost vůči člověku poměrně plachý. Mělo by pomoci „ochočování“ odmalička – časté braní na ruku apod. Nemusí to ale vždy vést k dobrým výsledkům, také záleží na konkrétním jedinci. Někdy může být problém ho v ubikaci i odchytit. Proto se moc nehodí jako mazlíčci pro malé děti, ale raději na pozorování a zájmový chov. Samotná péče o tento druh však není příliš složitá a určitě ji zvládnou i starší děti, samozřejmě pod dohledem dospělých.

Ubytování

Použít můžeme klasická terária s předními dvířky a odpovídajícím větráním. Dobře posloužit může (třeba i starší) akvárium, které je ze shora odkryté. Pokud je vysoké alespoň 30 cm, neměl by hrozit útěk. Klec pro hlodavce se s klidným svědomím doporučit nedá. Přece jen se jedná o opravdu drobný druh a za věčné obavy, zda se křečíkovi nepodaří prolézt mezi mřížkami, to nestojí. Navíc při hrabání a běhání by mohl zbytečně vyhazovat podestýlku ven. I když to jsou malá zvířátka, nemělo by nás to svádět k pořízení příliš malé ubikace. Křečíci jsou pohybliví a čilí, měli by proto dostat odpovídající prostor. Jako podestýlka se používá jemný písek, častěji však běžné bezprašné hobliny. V takovém případě se někdy doporučuje miska s jemným pískem na „koupání“ jako pro činčily. Dále umístíme misku na potravu, skleněnou napáječku a nějaké úkryty, jako jsou kokosové skořápky, malé boudičky nebo keramické kmeny. Na vytvoření hnízda můžeme nabídnout třeba trochu sena.

Potrava

Předkládáme kupované směsi zrnin pro malé hlodavce. Lepší jsou ty s drobnějšími částmi bez příliš velkých pelet a s menším podílem slunečnice, zato větším podílem například prosa. Dále jídelníček doplňujeme ovocem a zelenou potravou. Zapomínat bychom občas neměli ani na živočišnou složku (vařená vejce, vařené maso, netučný tvaroh, tvrdý nekořeněný sýr, moučné červy…). Nabídnout můžeme také tvrdé suché pečivo a chléb a příležitostně jako pochoutku třeba piškoty určené pro zvířata. Samozřejmostí by měl být přístup k čerstvé vodě v již zmiňované napáječce.

Něco navíc

„Robíci“ jsou na péči a chov poměrně nenáročná zvířátka. Nepáchnou, samozřejmě pokud jim zhruba za jeden až dva měsíce kompletně vyčistíme ubikaci a častěji čistíme kout, kam chodí močit. Jen s tou svou plachostí, alespoň u některých jedinců, nemusí někomu vyhovovat. Jedná se však o zajímavé, hezké a roztomilé tvory vhodné pro zájmový chov.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (7x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Petr Šulc

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře