Pískomil mongolský

Pískomil mongolský
Pískomil mongolský
Pískomil mongolský
Obsah
  1. Základní informace
  2. Než si pořídíme pískomila
  3. Co pískomil potřebuje?
  4. Zdravotní potíže

Když se řekne pískomil, většina lidí si představí malou hyperaktivní myš s chocholkou na konci ocásku. A ono je tomu skutečně tak. Pískomil mongolský (Meriones unguiculatus) je jeden z 15 druhů pískomilů. Český překlad jeho latinského pojmenování je bojovník s drápky. K tomuto jménu se totiž váže legenda, jež sahá až k jednomu z nejslavnějších vojevůdců, Čingischánovi. Jednoho večera se do jeho ložnice vkradl vrah, který ho chtěl zabít. Říká se, že právě pískomil vraha kousl do nohy a jeho bolestný výkřik vzbudil spící stráž. Pískomil pak Čingischána všude doprovázel. Také se říká, že několik jedinců choval jako domácí mazlíčky.

Základní informace

Pískomil se může dožít až pěti let. Má oválné tělíčko s chlupatým ocáskem, který je však velice citlivý na dotek. Při pocitu nebezpečí ho dokáže pustit jako ještěrka, proto se za něj nesmí tahat ani chytat. Uši mají tvar jako uši netopýra a oči by neměly být kulaté, ale mandlového tvaru. Ve volné přírodě žijí v početných skupinách čítajících až dvacet jedinců. Celou skupinu vede alfa pár, který má také jediné právo se rozmnožovat. Tvoří si rozlehlé podzemní chodby, které slouží pro uschování potravy, ochraně i k bezpečnému přemisťování. Tento um si zachovali, a pokud máte své pískomily v dostatečně velkém prostoru s vhodnou podestýlkou, můžete se stavbou podzemních staveb kochat i doma. Pískomil je totiž skvělý parťák na pozorování. Bude se mazlit pouze tak, jak si ho sami vymazlíte. Můžete si všimnout i častého dupání zadní nožičkou. Je to pro ně signál, který naznačuje blížící se nebezpečí. Toto varování z povrchu se chodbičkami pod ním velice dobře nese, a tak se varovná zpráva dostane až do nejzazšího koutku.

Než si pořídíme pískomila

Než se rozhodneme, že je pískomil opravdu dobrá volba, je potřeba si nastudovat potřebné informace. Hlavní otázka by měla být, odkud si jej pořídím. Existují mezi námi chovatelské stanice, domácí chovy, zverimexy i množírny. I u pískomilů můžete najít ověřené chovatelské stanice, které vám poskytnou průkaz původu, kde budete mít vypsány předky a můžete si tak hezky dohledat, odkud pochází. Některé domácí chovy mají chovný pár přímo z chovatelské stanice. Větší problém jsou zverimexy a množírny. Často se stává, že jsou jedinci ve velice špatném stavu, protože na malého pískomila moc lidí ohledy nebere. Z vlastní zkušenosti tedy doporučuji ověřený chov. Jen tak si totiž můžete pískomila užít v jeho plné síle, kráse a zdraví a těšit se z radosti, kterou vám bude přinášet.

Dalším důležitým bodem je počet a cíl. Pískomil nesmí být nikdy sám. Je to velice sociální zvíře a vy mu nikdy nemůžete plně nahradit jeho parťáka. Pokud tedy chcete pískomila jako domácího mazlíka, je dobré pořídit dva stejného pohlaví. Také se nedoporučuje chovat lichý počet.

Pokud se však chcete přidat do skupiny chovatelů a chcete mít chovný pár, je důležité dbát na genetiku a také hlídat nepříbuznost.

Co pískomil potřebuje?

Moc toho není. Důležitý je prostor, ve kterém budete pískáčky chovat. Ubikace může být jak do délky, tak do výšky. Je však potřeba myslet na to, že pískomil rád hrabe. Je proto dobré poskytnout mu hlubokou podestýlku a dostatek sena. Jelikož je to hlodavec, seno také tvoří základ jeho výživy. Zuby hlodavců neustále dorůstají, proto je potřeba si je brousit. Přední hlodáky si může brousit o větvičky ovocných stromků, popřípadě o dřevěné hračky. Stoličky si bude brousit právě o seno či jinou potravu, kterou musí zuby zpracovat. Je třeba dávat pozor na tučné či sladké složky potravy, jako jsou slunečnicová semínka, mouční červi nebo sušené ovoce. Existují specializovaná krmiva přímo pro pískomily, nedoporučuji tedy kupovat obyčejnou směsku pro hlodavce. Přilepšujete-li jim čerstvou zeleninou, nemusí mít pískomil tendenci pít. To však neznamená, že nepotřebuje přísun tekutin. Právě naopak. Čerstvá voda je základ, stejně jako seno v krmné dávce.

Zdravotní potíže

Přerostlé zuby

Nejčastější zdravotní problém je přerůstání zoubků. Prvním znakem je nechutenství a vyhublost. Může se také objevit výtok z očí. Zuby hlodavců totiž rostou do obou směrů a kořeny tak mohou zasahovat do slzných kanálků. Je zapotřebí neprodlená návštěva veterináře.

Epilepsie

Pokud se váš pískomilek ošklivě klepe a hází sebou ze strany na stranu, pravděpodobně trpí epilepsií. Spouštěč je velice individuální, většinou se jedná o nějakou stresovou situaci, jako je například výměna podestýlky, přítomnost jiného zvířete v okolí a podobně. Nejlepší je klec přemístit na klidné místo s přítmím a teplem. Epilepsie nelze léčit, lze pouze zmírnit její proces.

Porfyrin

Je vylučován Herderovou žlázou, která je uložena za okem a ústí do vnitřního koutku. Jedná se pouze o červené či oranžové barvivo podobné krvavému výtoku, které se objevuje u očí či nosu. Často není spojován s žádným problémem. Může to být však reakce na stres, prach, bolest, alergie či jiné potíže s respiračním ústrojím.

Autonomie ocásku

Pískomil dokáže stejně jako třeba ještěrka pustit ocásek, aby si zachránil život. Ocásek se totiž ještě nějakou chvíli hýbe a odvede tak pozornost lovce. Pískomil je stále jen hlodavec, nemůžeme tedy čekat, že mu ocásek znovu naroste. Pískomila to nijak na životě neohrozí, je pouze potřeba zajistit čisté prostředí a čistit ránu.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (7x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Barbora Ludikovská

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře