Orlovky (OL, zOL)

Vznik ani původ tohoto plemene hrabavé drůbeže není přesně znám a kolují o něm různé dohady. Pravděpodobně pochází z Ruska, z orlovské oblasti, kde...

Vznik ani původ tohoto plemene hrabavé drůbeže není přesně znám a kolují o něm různé dohady. Pravděpodobně pochází z Ruska, z orlovské oblasti, kde vzniklo křížením domácí slepice trojbarevné kresby s kohouty malajek, kteří byli chováni na panských sídlech jako zvláštnost či určitý módní doplněk. Podle jiné teorie dovezl orlovky známý chovatel koní kníže Orlov z Asie.
Líbivý vzhled a na tehdejší dobu velmi dobrá užitkovost přispěly k tomu, že v druhé polovině minulého století se rozšířily i do Evropy. K nám se dostaly v roce 1908, kdy byly nabízeny inzerátem v časopise Svět zvířat. Chovány byly ojediněle a to především v rázu trojbarevném a krátkou dobu i bílém.

Orlovky jsou přechodem mezi plemeny bojovými a středně těžkými. A právě příslušnost k plemenům bojovým je patrná ze vzhledu kohouta, především z mohutnosti těla a postoje. Přesto jde o drůbež velmi přítulnou a klidnou. Chováme-li je s jinými plemeny drůbeže, bývají poměrně málo průbojné. Vyznačují se otužilostí a snášenlivostí, mají-li možnost, najdou si velkou část potravy ve výbězích. Nevadí jim ani sníh a déšť, netrpí tak na omrznutí hřebene, což je dáno i jeho typem. Jsou to zimní nosnice, v letním období snáška mírně klesá, především v horkých dnech. Máme-li možnost, dopřejeme jim velký travnatý a nepodmáčený výběh s možností uchýlit se do stínu v letním období.
Chovají se ve velké i zdrobnělé formě a především ve zbarvení: trojbarevném, kde základní barva kohouta je leskle tmavohnědá, krční a sedlový závěs, stejně jako kryt křídel a záda jsou světlejší. Na hrotu každého péra je černá skvrna a v ní bílá tečka. Vous je bělavý, jednotlivá hnědá nebo bílá pírka jsou povolena, v krytu křídel musí převládat základní barva, přesto se bílé letky částečně tolerují. Hruď a holeně jsou černé, proložené bílými péry. Slepička je v základní barvě červenohnědá, v odstínu čerstvě vyloupaného zralého kaštanu. Dále je to zbarvení hnědé (mahagonové), zde je základní barva tmavě hnědá se silným leskem. U kohoutů dáváme přednost těm, kteří mají černý vous, hrdlo a letky, tam je vnější prapor letek hnědý, vnitřní černý. Slepička se shoduje s kohoutem, jen v krycím peří se připouští jemné stříkání a světlejší ostny, naopak světlé lemování je vadou. U bílých orlovek je peří lesklé, mívá často slabý žlutavý nádech, upřednostňujeme zvířata s čistě bílou barvou podsady i krycího peří. U barevného rázu krahujcovitého je základní barva černá s lomeným modrošedým žíháním. Černé mají výrazný zelený lesk a byly vystavené v Lipsku v roce 1981. V německém odborném časopise je zmínka o pokusných chovech barvy modré a koroptví a pravidelně jsou na výstavách v Německu k vidění orlovky černobílé.

KOHOUT: širokého postoje, typickým pro bojová plemena. Trup má středně dlouhý a značně vzpřímený s delším krkem. Hlava je středně velká, mírně klenutá a v přední části hodně široká. Lícní vous kryje červeně zbarvené ušnice a zakrnělé laloky, které by neměly být vůbec vidět, překrývá je i bradová část vousu, který je bohatě opeřen, mohutný a mírně protáhlý. Hřeben je nízký, nečleněný, 1 až 2 cm vysoký, částečně porostlý drobnými štětičkovitými peříčky. Oko je velké, divokého vzhledu. Perlové zbarvení je předností, může však být i oranžově červené. Obočnice je silnější. Krční a sedlový závěs bohatý, nepříliš dlouhý. Běháky středně dlouhé, žluté a hladké, široce postavené se čtyřmi prsty. Záda středně dlouhá, široká a plochá. Křídla jsou dlouhá, přiléhavá a v ramenech mírně odstávající. Ocas je střechovitý, plný, se středně dlouhými, úzkými srpy, výše nasazený – vzpřímený.
SLEPICE: se podobá v hlavních rysech kohoutovi. Trup je však vodorovnější, břicho plnější. Hřeben je menší, z větší části porostlý štětičkovými pírky. Krční závěs lehce odstává. Působí jemným a líbivým dojmem.

Velká forma (OL):
Hmotnost kohouta: 3,00–3,60 kg
Hmotnost slepice: 2,00–2,60 kg
Průměrná hmotnost vejce: 56 g
Průměrná snůška: 130–160 vajec
(170–190 ks Maňáková)
(180–190 ks Kocourek)
Barva skořápky: bílá až nahnědlá
Velikost kroužku:
kohout: III. dle staršího vzorníku,
22. dle současného,
slepice: IV. dle staršího vzorníku,
20. dle současného.

Kuřata se líhnou dobře v umělé líhni i pod kvočnou. Jejich barva je však velice rozdílná, od téměř žluté přes žlutohnědě skvrnitou a koroptví zbarvení, až po čokoládově hnědá kuřata s bílým břichem, křídly a hrdlem. Nedoporučujeme odchovávat malé orlovky společně s jinými plemeny drůbeže. Kuřátka jsou otužilá, dobře, ale pomaleji obrůstají. Zajímavostí u rázu trojbarevného je, že než dospějí, změní dvakrát až třikrát barvu. Kuřátka jsou čilá a shánlivá, což přetrvává až do dospělosti a plně se vyrovnávají např. vlaškám.
Orlovky v našich chovech nedosahují většinou předepsanou horní hranici hmotnosti, kohoutům schází vzpřímený postoj a bojový vzhled. Barva u orlovek trojbarevných, až na výjimky, je příliš světlá, mnohé slepičky jsou v druhém roce věku téměř bílé. Příčin je několik, především nutnost příbuzenské plemenitby, která v tomto případě ovlivňuje celý odchov kuřat. Paní Maňáková uvádí, že při použití příbuzenské plemenitby měla v pěti dnech stáří kuřat 20 % úhyn.
V roce 1983 byl chov tohoto plemene obohacen o kvalitní import 1,1 z chovu W. LATTORFFA z bývalé NDR. O velmi malém rozšíření v České republice svědčí i ojedinělá nebo vůbec žádná účast na výstavách.

1976 – 1 kmen velkých bílých + 2 kmeny zakrslých tříbarvých
1978 – 2 kmeny zakrslých trojbarevných
1980 – nebyly vůbec
1982 – 2 kmeny velkých trojbarevných a 2 kmeny zakrslých trojbarevné

Jedná se o výstavy v Brně a tam byly v roce 1976 doslova raritou bílé orlovky, které se staly středem zájmu návštěvníků i samotných chovatelů. Velmi kvalitní zdrobnělé orlovky trojbarevné v té době choval a úspěšně rozšiřoval kroužek mladých chovatelů v Brně.
Zcela jiná byla a je situace v Německu. (Dříve NDR a NSR). Tam byly orlovky a to jak velké, tak zdrobnělé k vidění skoro na každé větší výstavě. Pravidelně byly vystavované na známé chovatelské přehlídce Lipsia-Schlau. Na výstavě v Hannoveru v roce 1990 bylo vystaveno např. 27 ks velkých orlovek (tříbarevné, mahagonové, bílé) a 31 ks zdrobnělých orlovek v barvě černé, mahagonové a černobílé, ve Frankfurtu v roce 1992 to bylo 26 velkých a 34 zdrobnělých ve výše jmenovaných barvách.
Na speciálních výstavách např. GZV Hüttenberg 1992 se chovatelé pochlubili dokonce 359 orlovkami velkými a zdrobnělými v barevných rázech: tříbarevném, mahagonovém, černém, bílém, černobílém a krahujčím a v roce 1991 na KIZV Feilitzsch to bylo dokonce 394 jedinců tohoto plemene. Z tohoto krátkého porovnání je jednoznačné, v jaké oblibě je toto plemeno u našich sousedů. K významným chovatelům patří např. Röder, Wollenin, Montag, Burg, Lorenz, Oesterschink, Schilinski aj.
Vady: úzká prsa, záda nebo tělo, příliš vysoký postoj, chybějící vous, hráškový nebo růžicový hřeben, dlouhý a rovný zobák, horní a spodní část zobáku na sebe nedosedají, kapří hřbet, u trojbarevných tmavý vous, přednost dáváme převládajícímu bílému peří. U černého barevného rázu tolerujeme u mladých zvířat šedavý nádech běháků a tmavé proužky na zobáku.
Nesmíme však zapomenout na to, že co bylo napsáno o velkých orlovkách, platí i pro jejich zdrobnělou formu, která byla vyšlechtěná v Německu. Užitkovost se neliší od ostatních zakrslých plemen. Hmotnost vajec je 35 g. Jsou více prošlechtěny, lepšího exteriéru než velké. Je zde patrný i dobrý vliv importovaných zvířat a specializace chovatelů na toto plemeno.

Zdrobnělá forma (zOL):
Hmotnost kohouta: 1,1 kg
Hmotnost slepičky: 0,9 kg
Průměrná hmotnost vejce: 35 g
Průměrná snůška: 120 vajec
Barva skořápky: slabě nahnědlá
Velikost kroužku:
kohout: VII. dle staršího vzorníku,
dle současného je to 15.
slepice: VIII. dle staršího vzorníku,
dle současného je to 13.

Projevuje se částečná kvokavost. Slepičky jsou velice dobré matky a v nebezpečí srdnatě brání své potomstvo. V době, kdy jsme měli pouze plemenný chov zdrobnělých hempšírek, jsme k líhnutí používali kvočny zdrobnělých orlovek a to s vynikajícími výsledky.
Rádi bychom vzpomenuli na člověka, který orlovkám věnoval celý život a mnoho let měl uznaný plemenný chov na zOL trojbarevné, na pana Václava Šulce ze Šluknova. Mezi jeho oblíbená plemena patřily ještě zakrslé kočinky žluté a vlašky koroptví. Kvalitou patřila k nejlepším a pravidelně se s nimi zúčastňoval všech typů výstav. Vybavila se nám celkem kuriózní situace, kdy tento pán se 7 křížky na bedrech, jel na dámském kole, v březnu a zcela sám do města na pravidelný nákup. Pří této příležitosti to „vzal” přes bývalou Německou demokratickou republiku a navzdory všem trampotám a nepředstavitelným problémům dovezl na nosiči kola, v papírové krabici, kohoutka zdrobnělé orlovky trojbarevné. Jeho první cesta ze „zahraničí” vedla k nám, aby se pochlubil a při návratu domů mu radost nezkazila ani jeho manželka, když se zeptala, kde má nákup. A tak musel s pravdou ven, protože při cestě za kohoutkem zapomněl nákup i s taškou v NDR.

Přesto, že se již bezmála dvacet let věnujeme pouze zNH, rozhodli jsme se založit chov zOL. Začali jsme shánět chovný materiál pro sestavení kmenů a chtěli bychom získat případné potomky jedinců z bývalého chovu pana Šulce. Zatím se nám to moc nedaří, ale nic není hned. Proto bychom rádi využili této možnosti a obrátili se na majitele zdrobnělých orlovek, aby se nám ozvali a současně prosíme chovatele, kteří mají ve svých chovech „krev” z chovu pana Václava Šulce, aby nás laskavě kontaktovali, za což předem moc děkujeme a těšíme se na další spolupráci.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu Anna a Lumír Justovi

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

29.12.2013 15:34

V marci sme si kupili 15 orloviek 3 dnovych hned pri privoze sme mali prichystanu odchovnu boli tam do vtedy pokym vonku nebolo teplo a neboli dostatocne velke. Ked uz bolo teplo sme boli vo velkom vybehu kde sa pasli ked uz mali 4,5 tyzdna dali sme ich do vybehu az do teraz sa vobec nevyastli od vtedy a nezacali sa niesť a do teraz davali sme im zmesky pre nosnice a podporenie rastu ale nic ani sa nenesu

Co mam robit ?