Parazité v chovu slepic

V loňském roce jsem koupil nové slepice. Aby byl dvůr pestřejší, tak jsem koupil tři druhy: hempšírky, sasexky a vlašky. Slepice si na nové prostř...


V loňském roce jsem koupil nové slepice. Aby byl dvůr pestřejší, tak jsem koupil tři druhy: hempšírky, sasexky a vlašky. Slepice si na nové prostředí rychle zvykly a dobře se zabydlely. Zanedlouho jsem navštívil prodejní výstavu domácích zvířat, na které se mně líbil kohout se třemi slepicemi, pro mě neznámého druhu. Od pořadatelů jsem zjistil, že se jedná o druh Biefeldka rodobarvá, a tak jsem je také koupil. U tohoto druhu slepic má být poznat již podle barvy kuřat, zda se jedná o kohouta nebo slepici. Na všechny slepice byl na dvoře pěkný pohled, ale jen do doby, než začaly některé trochu chřadnout. Hřebínky těchto slepic ztratily zdravou barvu, slepice přestaly snášet vajíčka a vypadaly jako bez života. Bylo přitom o ně postaráno víc než dobře. Vždy měly čerstvou vodu, na krmení si mohly samy vybrat mezi směsí pro nosnice, pšenicí, ječmenem a ovsem. Dostávaly i zelené krmení a stále měly k dispozici vaječné skořápky. Neustále jsem nad nimi přemýšlel, ale na nic jsem nepřišel. Věděl jsem, že by mohly mít ve střevech cizopasníky, ale to by měly průjem a ten neměly. Mezi nejrozšířenější onemocnění způsobené těmito endoparazity (cizopasníky žijícími uvnitř těla) patří askaridióza způsobená červem Askaridia galli, žijícím ve střevě. Dále je to kapilárióza opět způsobená střevním červem Capillaria gallinae, signamóza způsobená červem Sygnamus trachealis, ten žije v dýchacích cestách, hlavně v průdušnici a amidostomatóza, která se vyskytuje nejčastěji u hus a způsobuje ji červ Amidostodum anseris, žijící ve svalovině a sliznici žaludku. Drůbež může být napadena i tasemnicemi, kterých je známo několik druhů. Nejnebezpečnější je Davainea proglottina, která parazituje ve dvanácterníku. Někteří endoparazité potřebují pro svůj vývoj mezihostitele, slimáky, mouchy, vážky a další. Napadená drůbež má nejen průjem, ale postupně hubne, přestává snášet vajíčka, málo se pohybuje, jen posedává, má načepýřené peří, nepřijímá potravu a vše končí úhynem. To, že slepice neměly průjem vylučovalo i další onemocnění např.: choleru, salmonelózu, tuberkulózu, červenku, spirochetózu a ornitózu. Při mykoplazmóze by špatně dýchaly a měly oteklé hlavy. Napadla mě dokonce i ptačí chřipka. Na jedné straně jsem si říkal „co kdyby“ na straně druhé „je to hloupost“. Na nic jsem nemohl přijít, a tak jsem se obrátil na známého veterinárního lékaře z naší obce. Ten rozhodl, že u jedné slepice provede pitvu. Nečekal jsem až nějaká uhyne, ale jednu jsem usmrtil a zavezl mu ji. Ještě ten den mě navštívil s tím, že ve slepici nezjistil žádné chorobné změny ani cizopasníky, ale na kůži pod peřím objevil velké množství ektoparazitů, tj. cizopasníků žijících na povrchu těla. Na dvoře jsme chytli ještě několik slepic, prohlédli je a zjistili, že všechny jsou zamořeny těmito parazity. Jeden slepici držel, druhý rychle rozhrnul peří a bylo vidět, jak tito parazité úprkem mizí pod peřím. Jsou aktivní hlavně v noci, kdy vylézají ze škvír a různých úkrytů, přelézají na drůbež a sají z ní krev. Při přemnožení, k jakému došlo v mém chovu, napadali slepice i ve dne. Je to hrozná představa, lezou po mě stovky nějakých breberušek a já se nemohu ani poškrabat. Brrr. Určitě tím trpí slepice i psychicky. Při běžném zamoření chovu jsou příznaky napadení málo výrazné a chovatel je objeví jen málokdy. Při přemnožení ektoparazitů jsou slepice nepokojné, vyhýbají se kurníku, přestávají snášet, později jim vypadává peří a vše skončí úplnou anémií, to je úbytkem červených krvinek a úhynem. Tito parazité se nejraději zdržují pod křídly a v okolí kloaky. Při podrobné prohlídce lze zjistit na kůži drobné krvavé ranky způsobené sáním krve. Veterinář mně prodal přípravek Bio kill, který je určený na hubení švábů, rusů, much, komárů, blech, vší, roztočů, klíšťat, mravenců, pavouků a dalšího hmyzu. Ihned jsem slepice, pomocí rozprašovače, tímto přípravkem pořádně postříkal. U drůbeže rozprašovač míříme proti peří a u savců proti srsti. Tento přípravek je nutné aplikovat hlavně pod křídla a pod břicho, nejen po povrchu těla. Každou slepici tedy chytíme, nejlépe večer, kdy usedají ke spánku, zvedneme ji křídla a pořádně ji smáčíme. Stejně tak i na břichu a pod ocasem. Pro tuto činnost se nejlépe hodí rozprašovač o obsahu jeden litr. Jsou i dvoulitrové a obojí se dostanou běžně koupit. V rodině chovatele a i pěstitele je takový rozprašovač výborný pomocník. Dá se například použít na rosení pokojových rostlin, na postřik proti škůdcům na těchto rostlinách, na postřik proti plísni bramborové na rajčatech, okurkách i bramborách, na postřik proti mšici a mandelince. Po dobrém mechanickém vyčištění králíkárny můžeme také králíkárnu pomocí tohoto postřikovače vydezinfikovat Savem nebo jiným přípravkem. Zrovna tak kurník nebo jiné chovatelské zařízení. Není nutné vždy používat postřikovač o obsahu 10 a více litrů.
Kurník mají slepice jako málo které, je zděný, omítnutý, ale vnitřní zařízení je ze dřeva a dřevo nebylo již nejnovější, bylo na něm hodně prasklin, ve kterých se mohli parazité schovávat. Tak jsem veškeré zařízení zničil, vyházel z kurníku a spálil. Celý kurník jsem pořádně mechanicky vyčistil, vybílil a vnitřní zařízení udělal nové. Uspořádání tohoto zařízení bylo dobré, ověřené dlouholetou praxí, tak jsem ho zachoval. Do kurníku vchází slepice ze dvora vchodem u země, který se dá uzavírat. Uvnitř kurníku je ve výšce 80 cm plošina, na které jsou umístěné hřady na nocování slepic. Hřady je potřeba udělat všechny stejně vysoké. Slepice mají vždy snahu spát na co nejvyšším místě a jestliže jsou hřady v různé výšce, slepice mají snahu dostat se na nejvyšší, tlačí se, shazují se a pozdě usínají. To se projeví negativně na snůšce vajec. Hřady jsou na plošině volně položené, aby bylo možné je oddělat při čištění plošiny od trusu. Na okraji pod plošinou jsou připevněná hnízda a před nimi po celé délce deska, na kterou slepice ze země vzlétne a do hnízda to má již doslova krok. Pro snadný přístup na plošinu je zde i žebřík. Přes den využívají slepice prostor i pod plošinou, zde mají krmení, na které se nedostanou třeba vrabci a v zimě zde mají i vodu. Jelikož je kurník zděný, tak voda zamrzá až při velkých mrazech. Když není výběh pro slepice krytý, tak prostor pod plošinou využívají i za deště, protože je zde sucho. Nové zařízení jsem preventivně celé také pořádně vystříkal přípravkem Bio kill.
Podle tvaru těla jsem později parazita určil jako kleštikovce kuřího Dermanyssus gallinae, který patří mezi nejrozšířenější ektoparazity na drůbeži. Dále se může vyskytnout klešťovec kuří Argas persicus, blecha slepičí Ceratophylus gallinae a ploštice kuří Cimex gallinae.

Proč se v mém chovu tito parazité tak přemnožili, je pro mě záhada. Slepice mají možnost se popelit a tím se zbavovat parazitů, výběh vápním a kurník často čistím, tak nevím. Nyní jsou slepice již v dobré formě a vejce snáší. Při návštěvě burzy zvířat v Hodoníně jsem u jednoho stánku objevil Bio kill, tak jsem ho koupil a ihned po návratu domů jsem s ním slepice i celý kurník opět vystříkal. To stejné jsem udělal i se psí boudou. Preventivně. Je dobré slepice i jejich trus kontrolovat. Ektoparazity zlikvidujete sami a při podezření na onemocnění doporučuji konzultaci s veterinárním lékařem, on přesně určí druh onemocnění a jeho léčení. Některé nemoci drůbeže se neléčí a chov se zlikviduje např.: tuberkulóza, ornitóza, listerióza a pseudomor. Léčit slepice staré je zbytečné a neekonomické. Před založením nového chovu drůbeže je potřeba kurník nebo jiné chovatelské zařízení dobře mechanicky očistit od zbytků trusu, vybílit i vápnem posypat. Jestli je malý výběh, tak ho také posypeme vápnem. Je možné použít i chlorové vápno nebo chloramin.
Dobrá péče se vám vrátí v podobě většího počtu vajíček.

Použitá literatura: Zdravotná starostlivost v drobnochove,
Pavol Krajčí a kolektiv.

Jan Fojtl

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

24.12.2018 14:08

Pěkně zpracované, ale nebyla řeč o markově chorobě.