Kachna pižmová a její chov

Obsah
  1. Problém společného chovu kachny a slepice
  2. Mláďata vrubozobých
  3. Chov pižmových kačen je snadný
  4. Krmivo je nenáročné
  5. Riziko odletu minimální
  6. Důležitý je dostatek písku
  7. Napište to také do Fauny...

Tento druh kačen pochází z Jižní a střední Ameriky, kde dosud žije divoce. Hnízdí hlavně v dutinách stromů a v prohlubních na stromech. Na hnízdo nepřináší žádný stavební materiál, jen ho vystelou prachovým peřím z hrudi. Velmi dobře létají a také šplhají, obě tyto schopnosti si zachovaly i po dlouhých letech v domácím chovu. Kachny patří mezi první domestikované ptáky, pro potravu se chovají již 4500 roků. Společně s husami a labutěmi se zoologicky řadí mezi vrubozobé. S výjimkou Antarktidy žijí vrubozobí na celém světě.

Původní zbarvení je černé se třpytivě kovovým zeleným leskem. Chovem byly vyšlechtěny kachny zbarvené černobíle, kdy černá a bílá se nepravidelně prolínají a čistě bílé. Typické je pro pižmové kachny neopeřené okolí očí a zobáku, kolem kterého vyrůstá výrazná bradavičnatá kůže, zvláště je patrná u kačerů a starých jedinců. Kačeři jsou podstatně větší a těžší než kačeny. Kačer dosáhne váhy 4 až 5 kg, kačena 2,5 až 3 kg.

Problém společného chovu kachny a slepice

U pižmových kačen sedí na hnízdě jen samice, ale u všech vrubozobých to tak není. Sedí na vejcích poměrně dlouho, doba než se vylíhnou mladá kachňátka trvá celých 35 dní. Do hnízda snáší každý den jedno vejce, které zakrývá prachovým peřím. Po snesení posledního vajíčka, může jich být 15 až 20, na hnízdo zasedne. Sedí velice spolehlivě a hnízdo opouští jen zřídka. Řekl bych, tak jednou za čtyři až pět dní. Než hnízdo opustí, tak ho zakryje peřím. Vyprázdní se, nažere, napije a opět zasedne. Během sezení není žádoucí dělat jakoukoliv kontrolu snůšky, kachna se také urputně brání vyhnání z hnízda. Kachňata se líhnou asi tři dny. První vylíhlá jsou již pod kačenou schovaná, ale ta čeká na vylíhnutí až úplně posledního vajíčka. Skořápky, které zůstávají po vylíhlých kachňatech, důsledně sežere. Někdy se stává, že všechna vajíčka nebyla oplozena a tak jedno až tři v hnízdě zůstanou. Oplozenost vajec je však vysoká. Kachny v domácím chovu hnízdí třikrát za rok. Někdy však bývá problém s prvním hnízděním, které bývá brzy na jaře, kdy jsou ještě mrazy. To se některá vejce nachladí a líhnivost je menší. Snažil jsem se tento problém řešit přestěhováním kačeny i s hnízdem (na začátku snůšky) do tepla, ale přestala snášet a snažila se intenzivně dostat zpět za ostatními. Dnes toto již neřeším, kačeny asi samy vědí nejlépe, kdy mají začít snášet. Na hnízdění kačen používám plastové i hliníkové bedny od masa, které mám otočené na bok a asi jedna polovina otvoru je zakryta deskou, která je k bedně připevněna drátem. Tyto bedny nepodléhají vlivu počasí a vydrží vše. Na dno bedny dávám slámu, dá se však použít i suchá tráva nebo listí. Kachny si své bedny pamatují a snáší stále do stejných. Problém nastane, jestliže bychom chtěli chovat kachny a slepice společně. Slepice chodí snášet vajíčka kachnám do jejich hnízd a tím je ruší. Ke slepicím na dvůr dávám až kachňata odstavená od chovných kačen. Slepice je neklovou a společně pijí i žerou, co nesežerou slepice to sežerou kačeny a obráceně to platí také. Chov je tím pádem jednodušší.

Mláďata vrubozobých

Mláďata vrubozobých, tedy i pižmových kačen, se od narození musí živit sama. Po vylíhnutí kachňat se však matka o ně stará s příkladnou péčí a je ochotná je chránit proti každému i za cenu vlastního života. Její mateřský pud je velmi silný. Při doplňování krmiva, vody nebo jiné manipulaci v blízkosti kachňat, okamžitě roztahuje křídla, natahuje krk dopředu a začíná se vrhat na narušitele klidu. Za roky chovu těchto kačen již dobře vím, jak drápy, které mají, dokáží škaredě podrápat. To je však má vina, ne kačen. Kachňatům trvá několik dní, než začnou plně regulovat svoji tělesnou teplotu, a tak je nutné, aby matka na nich občas seděla a chránila je před zimou nebo horkem. Kačera není nutné při odchovu mladých stěhovat jinam. Celý rok nebo několik roků, je s kačenami pospolu. Já kachňata s matkou od ostatních odděluji, dělám to z důvodů lepšího krmení pro mladé, aby jim ho ostatní nežrali. Jak kachna o mladé přestane mít zájem, tak ji vrátím k ostatním.

Chov pižmových kačen je snadný

Můžeme je chovat na poměrně malém místě, ale v tom případě máme s nimi víc práce, protože jim veškeré krmivo musíme dodat. Výhodu má ten, kdo má velký zatravněný prostor, ve kterém kačeny větší část postavy najdou samy. V tom případě se o ně nemusí chovatel ani moc starat. Při možnosti takového chovu jsou i náklady daleko nižší a pracnost minimální. Je také možné kachny chovat na malém prostoru a pouštět je do zahrady, až z ní sklidíme vše užitečné. Starost o vodu je samozřejmě vždy. Aby byla a byla čistá. Podle mých dlouholetých zkušeností, chovám pižmové kachny asi 20 roků, nemusí mít tolik vody, aby v ní mohly plavat, není to pro chov vůbec nutné. Stačí dostatečně velká nádoba, ve které je voda na pití. Pro chovatele je to výhoda, nemusí udržovat nádrž s vodou. Důležité je, aby kachňata, pokud do vody vlezou, snadno vylezla, kdyby by se jim to nepodařilo, tak se utopí. Já pro kachňata používám na vodu nízký plech na pečení buchet, kde je asi jen jeden až dva centimetry vody. Až povyrostou, mají nádobu hlubší. Dnes se kde co prodává v plastových kbelících, které se dají uříznout na potřebnou výšku, jsou lehké, nerozbitné a velice snadno se dají udržovat čisté. To jsou moje napáječky pro slepice i kačeny. Stejně tak si „vyrábím“ i květináče a misky pod ně.

Krmivo je nenáročné

Pižmové kachny jsou na krmivo velice nenáročné. Ke krmení těmto kačenám může stačit jen obilí nebo obilný šrot s přídavkem zeleného krmení: pampeliška, nakrájené kopřivy, zbytky zeleniny, padané přezrálé ovoce, mladá tráva a podobně. V podstatě vše, co vytrháte na zahradě, oni si již vyberou. Můžeme jim dělat i různé míchanice, vařené brambory se šrotem a zeleným krmením nebo rozmočený chleba se zeleným krmením a podobně. Kachňata rostou velice rychle a není potřeba žádné nucené, násilné krmení, stačí jim jen to, co sama přirozeně sežerou. Nejideálnější je však pastva. Kachňatům po vylíhnutí je dobré koupit hotovou krmnou směs. Je v ní vše, co pro začátek potřebují. Můžeme ji dávat na přilepšenou, i když mají pastvu.

Riziko odletu minimální

U chovných kačen nemám problém s jejich schopností létat, zatím se mi nestalo, že by odlétly. Asi nemají důvod. Mladé dospívající kačeny létat nemohou, jelikož prostor, kde jsou, je celý zastřešen a oplocen. U mladých kačen, určených k porážce, se dá zabránit létání velice snadno vystřižením několika per v křídlech. U chovných takové řešení nedoporučuji, kačena potom vápník nedává na produkci vajíček, ale na tvorbu nového peří. To samé platí i pro slepice a jinou drůbež.

Důležitý je dostatek písku

Velmi důležité v chovu kačen, ale i další drůbeže, je dostatek písku nebo jemného štěrku, který drůbež potřebuje v žaludku na zpracování potravy. Pro dobrý růst a produkci vajec je to přímo nepostradatelné. Pravděpodobně z něho získává i vápník. Pokud má drůbež dostatečně velký výběh, tak si v něm najde všelijakých kamínků dostatek. Na malém dvorku, někdy i zabláceném, tuto možnost nemá a my jí písek musíme zajistit. Písek nebo třeba stará omítka se nasype do nějaké nádoby nebo jen na zem, kde ji drůbež již sama najde. Spotřeba písku je poměrně velká. Sto kachen za týden spotřebuje 1,0 až 1,5 kg písku. Stejný počet krůt a hus za stejnou dobu spotřebuje 2,0 až 2,5 kg písku. Kolik je to za rok si snadno spočítáte. Žaludek kachny obsahuje stále 11 až 14 g písku, žaludek slepice 8 až 19 g písku, u hus a krůt to je až 30 g písku. Tohoto písku v žaludku stále ubývá a tak musí být také stále doplňován.

Napište to také do Fauny...

Radil jsem začínajícímu chovateli, který si koupil 15 pižmových kačen s tím, že dvě si nechá na chov, jak a co kolem chovu zařídit a on mi povídá: „Napište to také do Fauny, možná takových jako já je víc a rádi si to přečtou“. Tak jsem to udělal.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (52x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Peter Ferjenčík

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

24.5.2018 21:31

Zdravím, chci se zeptat co mám dělat s vajíčky od kačeny, když nemáma kačera. Mám nechat kačenu na vejcích sedět nějakou chvíly nebo jí je můžu vzít?

16.4.2018 16:55

Super...... zrovna něco takové hledám. Ještě by mě zajímalo, kde kotce pro vajička mají být, V přístřešku pro kačeny, nebo dál někde volně. Nemělo by to být i zateplené na noční mrazíky?

Máme 2 kačeny a cizího káčera-.nepříbuzny. Pořád leží u kačeny chodí za ní překláda přez ní hlavu. Jsou spolu 5 dní. Kačeně sčervenalo maso u zobáku, co ho máme- Snad jí bude pojímat.

10.4.2016 21:11

Moc hezky napsaný článek. Děkujeme Vám...

18.2.2015 20:02

děkuji za užitečný článek, jen jsem netušil, že kachny toho písku potřebují tolik.....díky z. smajlík

22.6.2014 22:14

takovich lidi je urcite vic sem jedna znich a proto za vas clanek dekuji ulechcil mi zdlouhave hledani infosmajlík

26.3.2014 23:33

Super článek,ale chtělo by dopsat pro začátečníky,co a jak,když začne kachna snášet vajíčka,mnoho lidí radí odebírat vejce a pak vrátit,co vy na to?Díky Monika

22.3.2013 12:53

Ďakujem v mojom aj v mene iných, ktorí sme našli vo vašom článku veľa užitočných rád pri chove pižmoviek.