České slepice

České slepice
Detail hlavy 0,1 české slepice zlaté kropenaté.
0,1 české slepice zlaté kropenaté.
Detail hlavy 1,0 české slepice zlaté kropenaté.
Detail kresby prsou kohouta české slepice zlaté kropenaté.
Detail kresby zad slepice české slepice zlaté kropenaté.
0,1 české slepice stříbrné kropenaté.
1,0 zdrobnělé slepice stříbrné kropenaté.
1,0 zdrobnělé slepice oranžové kropenaté.
Pětidenní kuře zdrobnělé české slepice zlaté kropenaté.
1,0 české slepice zlaté kropenaté.

Naše národní plemeno, slepice s množstvím užitečných vlastností, jako je např. živý temperament, odolnost, otužilost, shánlivost, nenáročnost, které české slepice předurčují zejména pro extenzivní chovy. Hodí se i do drsnějších vyšších poloh s delší zimou, na samoty a do blízkosti lesů.

Zařazení: lehká plemena středoevropského typu (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina F3).
Původ: velká i zdrobnělá forma – Čechy.
Kroužek: kohout 18 mm, slepice 16 mm, zdrobnělá forma kohout 13 mm, slepice 11 mm.


Vznik plemene
České slepice jsou původním krajovým plemenem regenerovaným počátkem 20. století. Po několik století to bylo jediné naše původní plemeno, ale v polovině devatenáctého století je téměř vytlačila výkonnější dovezená plemena. Ta byla s češkami mnohdy také křížena. Během druhé poloviny 19. století téměř vymizely.


František Němec ve své monografii Chov drůbeže z roku 1903 píše: „Před padesáti lety nebylo u nás jiné slepice, nežli našeho českého, ustáleného domácího plemene, které však od té doby jednak pokrevní plemenitbou, jednak i nerozumným pomísením s různými plemeny cizími téměř zúplna vymizelo a je dnes vzácnější nežli mnohé druhdy vzácné plemeno anglické. A přece plemeno toto bylo podnebí našemu i všem poměrům dokonale uzpůsobeno, jako žádné jiné.“ Karel Šafránek popisuje (v roce 1900) české slepice jako: „slepice s prostředním, silným, ale nikoli nemotorným tělem, prostřední hlavou bez chochole a vousů, prostředně dlouhým, silným, mírně zahnutým zobákem olověné barvy, jednoduchým, vztyčeným, vysokým, hluboce ozubeným hřebenem, malými laloky, velkým vztyčeným dlouhým ocasem s mnohými srpovitými péry, plnými prsy, nízkýma neopeřenýma olověnýma nohama se 4–5 prsty.“ Češky byly chovány ve větším počtu zbarvení, nejčastěji v kombinaci zlaté barvy s kresbami divokého typu. V jednotlivých regionech byly odchylky v typu i tělesném rámci. Některé z regionálních variet byly uváděny jako samostatná plemena, např. slepice moravské nebo šumavské.


Do rejstříku hospodářských plemen se české slepice dostaly jako naše jediné plemeno drůbeže již před první světovou válkou.


Znovu začal s jejich cíleným chovem a regenerací krátce před první světovou válkou poštovní úředník Karel Škoda, který vyhledal na odlehlých místech Českomoravské vysočiny poslední zbytky původní populace „češek“. V práci pokračoval po válce, kdy spolupracoval s tajemníkem Drůbežnické jednoty Čestmírem Sedlákem. Plemeno obnovili hned v několika barevných rázech.


K. Škoda již v roce 1913 uvádí, že: „češka je silného těla, prostřední velikosti, na nízkých nohách, se vztyčeným, u kohoutů zvlášť mohutným ocasem.“ Pokud se v chovech vyskytla drobnější zvířata, označovala se za ta z pozdních líhnutí nebo odchovaná „v horších výživových podmínkách“. Výskyt zdravých, podstatně drobnějších jedinců, než jsou jejich sourozenci, byl zřídkavý, a pokud se tato zvířata objevila, byla použita do zdrobnělých češek.


K úpravě tělesného rámce češek došlo díky Č. Sedlákovi a jeho spolupracovníkům. Uvádí se, že se jim podařilo selekcí korigovat nasazení ocasu češek, které už nebyly neseny tak strmě, jako když K. Škoda se šlechtěním začínal.


Zdrobnělé české slepice byly vyšlechtěny v průběhu 20. století vzájemným křížením velkých českých slepic s původní zakrslou českou slepicí, jejíž čisté populace z chovů postupně vymizely. V roce 1966 byly uváděny (tehdy zakrslé) zlatě kropenaté a ojediněle koroptví.



Plemenné znaky
České slepice jsou slepice středního tělesného rámce, jejich trup je válcovitý, dobře osvalený. Postoj je spíše nižší, holeně středně dlouhé, dobře opeřené, běháky břidlicové. Češky mají výše nesený ocas pod úhlem 45–60 stupňů, jen s mírně patrným zlomem v přechodu linie sedla. Ocas je vějířovitě rozevřený, srpy dlouhé, široké a výrazně zahnuté.


Menší, jemně formovanou hlavu zdobí středně velký jemný listový hřeben s 5–7 zuby, praporek je od týlu jen mírně zvednutý. U slepic není mírné klopení hřebene v zadní části velkou vadou. Výjimkou mezi lehkými plemeny jsou červeně zbarvené ušnice. Laloky by měly být spíše menší, dobře zaoblené, oči výrazné oranžové, červené až hnědočervené.



Nejčastější exteriérové vady
Kohouti českých slepic zlatých kropenatých zpravidla odpovídají typem, správným nižším hřebenem, odpovídajícím krčním a sedlovým závěsem a v neposlední řadě i správným nasazením a výškou nesení ocasu. Rovněž délka a zbarvení nohou bývají v pořádku.


Z vad se občas objevuje hrubší hlava s delšími zvrásněnými laloky, častěji plošší prsa, nepravidelná kresba na prsou a v posledních dvou letech pak světlejší, místy až bílá podsada.


Slepice jsou většinou velmi dobré v typu se správným nižším hřebenem, dobrou výškou nesení ocasu a správnou délkou a zbarvením běháků.


Častěji se objevují vady v nevýrazné kresbě, úzkém ocasu a na nohou pak častěji než u jiných plemen hrášky.


České slepice stříbrné kropenaté, bílé a koroptví je těžké hodnotit, protože jejich populace je velmi nízká. Přesto se každý rok na speciální výstavě klubu objeví několik kvalitních jedinců.


Zdrobnělé české slepice zlaté kropenaté jsou svou kvalitou podstatně horší. U kohoutů se až příliš často objevuje hrubý hřeben s dlouhými laloky, velmi vysoký postoj a vysoko nesený ocas.


U slepic pak málo výrazná až nesprávná kresba, opět vysoký postoj a vysoko nesený ocas.


Přesto lze kladně hodnotit snahu klubu o zlepšení populace zdrobnělých českých slepic, což se částečně projevilo i zlepšením kvality na speciální výstavě klubu v roce 2010 oproti předcházejícímu roku.



Barevné rázy
Nejčastějším barevným rázem jak u velkých, tak u zdrobnělých jsou zlaté kropenaté. Velké i zdrobnělé se chovají i stříbrné kropenaté, koroptví a bílé, zdrobnělé i porcelánové. Vzorník uvádí také černé, černé bíle skvrnité, stříbrně zbarvené a krahujcové. V Přerově na Výstavě Moravy a Slezska byly v roce 2009 k vidění i oranžové kropenaté.



Užitkovost
Užitkovost dle vzorníku je 160–180 vajec s krémově zbarvenou skořápkou. To už je v současnosti pouze cíl. Skutečnost je podstatně nižší. Minimální hmotnost násadových vajec je 55 g. U zdrobnělých je to 100 až 120 vajec s minimální hmotností 40 g.


Kohoutci se dají použít k jatečným účelům v 8 až 10 týdnech. Mají bílé šťavnaté maso, s delšími svalovými vlákny, jemné chuti, zejména maso ze stehen má nádech „divočiny“. Barva kůže českých slepic je bílá. Peří z hlav a krčních závěsů rádi využijí rybáři na výrobu mušek.


Specifika chovu
České slepice jsou lehkým plemenem velice dobře přizpůsobeným našim, tedy středoevropským podmínkám. Vyznačují se velmi živým temperamentem, otužilostí a shánlivostí. Velmi dobře dokážou využít neomezených výběhů, jsou skromné a nenáročné, a pokud mají kde, velkou část potravy jsou schopné si nasbírat samy. Často jsou považovány za nejotužilejší a nejlacinější nosnice.


Vzhledem ke svému temperamentu dobře odolávají predátorům a zanedbatelná není ani jejich přirozená rezistence vůči nemocem. Už u malých kuřat, i pokud je odchováváme uměle, je vidět jejich „pud sebezáchovy“. Pokud se v odchovně objeví cokoli nepřirozeného, přikrčí se a schovají, kamkoli to jen jde. Podobně reagují i dospělé slepice. Pokud je chováme v neomezených výbězích bez kontaktu s člověkem, jsou pro výstavy a malé výstavní klece téměř „nepoužitelné“. Při klidném zacházení a pravidelné manipulaci si na přítomnost chovatele zvyknou, dají se i docela dobře „ochočit“, např. mé děti krmí i zdrobnělé češky z ruky …


Díky svým vlastnostem jsou vhodné k extenzivním a tzv. ekologickým užitkovým chovům. Hodí se i do drsnějších vyšších poloh s delší zimou, na samoty a do blízkosti lesů.


Podobně jako většina lehkých plemen i české slepice, pokud mají tu možnost, rády hřadují na stromech nebo jiných vyvýšených místech.


Kvokavost je jen ojedinělá. Pokud kvokají, jsou pečlivými matkami. Dobrá je oplozenost vajec i líhnivost. Kuřata rychle rostou a dobře opeřují. Kuřičky začínají snášet v pěti měsících, ze zkušenosti i dřív.



Zahraničí
Barevné rázy českých slepic chovaných v zemích EE jsou vidět z tabulky. V seznamech plemen Velké Británie, Itálie, Chorvatska, Nizozemska a Španělska nejsou české slepice uvedeny, ve vyjmenovaných zemích se nechovají. V některých zemích jsou známé i zlatě zbarvené češky, nebo zdrobnělé zlatokrké češky.



Klub
Klub chovatelů českých slepic připravuje v současné době nové webové stránky. Jeho předsedou je Ing. František Srp, e-mail: frantisek.srp@centrum.cz, jednatelem Ing. Aleš Bukovský, e-mail: zoofarma@seznam.cz. Činnost klubu je bohatá – pořádá říjnové speciální výstavy v Týništi nad Orlicí, kde probíhá po posouzení typizace chovných kohoutů. Kuřata se líhnou ve státním podniku Mezinárodní testování drůbeže (MTD) v Ústrašicích, provádí se rozvoz kuřat s rotací sexovaných kohoutků. Účastníci centrálního líhnutí mají povinnost vystavit na speciální výstavě. Samozřejmostí je březnová výroční členská schůze v Praze spojená se svozem násadových vajec k líhnutí.


Chovy českých slepic zlatých kropenatých jsou již řadu let podporovány Ministerstvem zemědělství ČR z dotací Národního programu genetických zdrojů. Podmínky pro uznání genového zdroje pro rok 2011 splnil Milan Kosík z Moravských Budějovic, Jaromír Dobrovolný z Rudíkova, Zdeněk Baše z Třebechovic pod Orebem, Aleš Bukovský z Litic a Vladimír Jiránek z Českého Dubu. Plemenný chov na zdrobnělé české slepice zlaté kropenaté má uznaný František Pavka z Čejkovic. Informace o těchto chovech jsou na www.cschdz.eu.

Tabulka:
Výskyt barevných rázů českých slepic v zemích EE
Původ ČR Německo Belgie Francie Polsko Skandinávie Slovensko
CZ České
slepice
Tschechisches
Huhn
Poule
cheque
Czeska
kura
Tjekiske Landhens Česká
sliepka
zlatě
zbarvené
goldfarbig gezoomd
patrijs
doré
liseré
guldtegnet
zlaté
kropenaté
goldsprenkel doré
crayonné noir
zloto
cętkowana
zlatokropenatá
koroptví rebhuhnfarbig kuropatwiana jarabičia
černé schwarz noir czarny čierna
černobílé schwarz-
-weissgescheckt
noir caillouté
blanc
czarna biało
srokata
čierno
biela
stribrně
zbarvené
silberfarbig srebrno
cętkowana
striebornosfarbená
stribrné
kropenaté
silbersprenkel
striebornokropenatá
CZ Zdrobnělé
české
slepice

Tschechisches

Zwerghuhn

Poule
tcheque
naine
Czeska
iniaturowa
zdr.
Česká
sliepka
zlatokrké goldhalsig perdrix złotoszyji
zlaté
kropenaté
goldsprenkel zloto
cętkowana
zlatokropenatá
stříbrné
kropenaté
silbersprenkel srebrno
cętkowana
striebornokropenatá
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře