Snáška ostatních druhů

Nejčastěji jsou na našem jídelníčku vejce slepičí, zajímavá mohou být ale také vejce dalších druhů, zejména japonských nosných křepelek a perliček, chovatelé se ptají na možnost využití krůtích, kachních a husích vajec v kuchyni, málokdo z nás ochutnal vejce pštrosí.

Japonské křepelky

Japonské nosné křepelky začínají snášet už ve věku šesti týdnů, ale stává se, že první vajíčka mnohdy najdeme už po pěti týdnech. Pokud mají vhodné podmínky, snáška se pohybuje okolo 300 vajec na slepičku za rok.

Hodnota vajec je poměrně vysoká, obsahují 74,6 % vody, 13,1 % bílkovin, 11,2 % tuku, aminokyseliny metionin, tryptofan, leucin a fenylalanin, z minerálních především vápník, fosfor a železo, obsahují i vitamíny, hlavně A, B1, B2 a kyselinu nikotinovou. Poměr bílku a žloutku je 65 : 35. Uvádí se příznivý účinek křepelčích vajec na lidské zdraví, používají se při podpůrné léčbě některých nemocí. Doba varu je 80 vteřin až 1,5 min. Syrová vajíčka se rozbíjejí seknutím nožem.

Zajímavé je srovnání hmotnosti slepičích a křepelčích vajec: hmotnost křepelčích vajec (u japonských nosných křepelek) se pohybuje od 10 do 12 g (mnohdy jsou i větší), což je přibližně 10 % hmotnosti křepelky. Křepelčí vejce je jen asi pětkrát lehčí než slepičí. Slepice leghornky o hmotnosti 2 kg snáší vajíčka 55 gramová, vejce tvoří asi 2,75 % hmotnosti slepice. Co se spotřeby krmiva týká: u křepelky je do šesti týdnů asi 600 g, v období snášky je spotřeba kolem 23 g za den, u slepice nosného plemene je to asi 9 kg do 20. týdne věku, poté 100 g za den.

Relativní užitkovost japonských křepelek je podstatně vyšší než u kura, proto pokud japonské křepelky chováme pro vejce, musíme se zaměřit na jejich výživu. Základem krmení by měla být krmná směs pro nosnice nebo krmná směs pro krůty, doplněné o zdroje bílkovin. Ve snášce by měla krmná dávka obsahovat 200 g dusíkatých látek na kilogram krmiva. Také pokud sestavujeme krmnou dávku z domácích zdrojů, nesmíme zapomenout na zdroje bílkovin, např. šrotovaný hrách, vojtěškovou moučku, přidat můžeme kyšku. Pamatujme na to, že produkovanými vejci se z organismu odčerpávají nejen bílkoviny, ale také minerály a další důležité složky, které musí zvíře dostat v krmné dávce. Pokud by je nepřijalo, odčerpávaly by se z organismu a užitkovost by se postupně snižovala.

Křepelky jsou poměrně náročné na doplňování vápníku např. ve formě drcených skořápek. Pokud mají vápníku nedostatek, mění se struktura skořápky i její barva. Vejce jsou bez skvrn, bílá nebo s nádechem do zelena, popř. narůžovělá. Povrch skořápky bývá drsný, skořápka tenčí, lehce porušitelná. Taková vejce se nehodí k líhnutí, snižuje se doba jejich skladovatelnosti.

V užitkovém chovu, kde chováme křepelky jen na vejce, chováme jen slepičky bez kohoutků.

Vhodné pro chov jsou snáškové klícky, které se dají umísit do více pater nad sebe. Vyrobené mohou být např. z latí potažených králíkářským pletivem. Vhodné je i dno z pletiva, kterým propadává trus na trusník. Pokud je u klecí zešikmená podlaha, snesená vejce se „vykoulejí“ do žlábku. Na jednu slepičku se uvádí od 40 do 140 cm2 podlahové plochy.

Pokud křepelky chováme ve voliéře nebo na podestýlce v klecích, můžeme umístit snášková hnízda, ale většina slepiček bude snášet vejce volně po kleci. Je proto důležité zamezit znečištění vajec, a to jejich pravidelným vybíráním a udržováním čisté podestýlky.

Snášku snižuje nevyhovující teplota prostředí. Optimální je teplota 18 až 24 °C. Pokud máme křepelky ustájeny v chladnější místnosti, začnou nést později a jejich vejce bývají menší. Velikost vajec a množství snesených vajec ale závisí i na délce světelného dne. Jana Nováčková ze zkušenosti uvádí, že pro snášku je důležitější délka světelného dne než teplota prostředí. Nevhodná teplota může vyvolat pelichání a přerušit snášku až na dva měsíce.

Výživa a ustájení slepiček a kohoutků jsou důležité také při produkci násadových vajec, ovlivňují jak snášku, tak biologickou kvalitu a následně pak líhnivost a životaschopnost kuřátek.

Japonské masné křepelky pohlavně dospívají mezi šestým a sedmým týdnem. Jejich snáška je asi o 20 % nižší než u nosných křepelek.

Perličky

Z hlediska snášky jsou pro kulinářské použití zajímavá i vejce perliček. Vejce perliček mají silnou skořápku a díky tomu delší trvanlivost (uvádí se až 11 měsíců) a menší riziko poškození skořápky. Skořápka je světle hnědá, s tmavšími skvrnkami. Vejce mají hmotnost 40 až 50 g. Perliččí vejce se vaří 3 až 5 minut a mají velmi jemnou chuť.

Perličky snášejí až 170 vajec ročně, rády ale zanášejí. Pokud snáška neodpovídá, nebo se náhle sníží, měli bychom se pokusit vejce najít. Příčinou zanášení mohou být i vnější cizopasníci. Pokud se objeví, perličky raději než na hřadech sedávají na stromech a podobně. Snášková hnízda umisťujeme v tmavé, klidné části kurníku.

Dospělé perličky můžeme krmit směsí pro nosnice, potřebný je obsah vápníku 35 g na kg. Pokud mají perličky dostatečně velký výběh a mohou si nasbírat dostatek potravy, přikrmujeme je pouze večer směsí obilovin. V době přípravy na snášku a ve snáškovém období je vhodné část obilovin podávat naklíčených.

Krůty

U krůt od 29. týdne do konce snášky používáme směs s obsahem 180 g dusíkatých látek a s vysokým obsahem vápníku (29 g / kg), důležitý je dostatek a optimální zastoupení minerálních látek a vitamínů. Vhodný je přídavek kyšky nebo mletých kostí. V zimním období můžeme přidávat pařené brambory a vojtěškovou moučku.

U chovných krocanů se od 17. týdne krmí směsí s nízkým obsahem dusíkatých látek a nedostatkem nepostradatelných aminokyselin. Směs má vysoký obsah energie, mikroprvků a vitamínů. Dosáhne se tím snížení příjmu krmiva a redukce hmotnosti v dospělosti.

Vejce krůt se svým složením podobají vejcím slepičím. Většinu použijeme pro líhnutí, ale chovatelé někdy udávají i u brojlerových krůt časnou snášku. Vejce, která nepoužijeme k líhnutí, můžeme použít v kuchyni. Upravují se podobně jako vejce slepičí, jen dobu varu musíme přizpůsobit velikosti.

Kachny

Nezanedbatelná je i snáška některých plemen kachen. Svou snáškou jsou známy kampbelky, zajímavá je ale také u kachen pekingských amerických, kde dosahuje až 120 ks, některé prameny dokonce udávají snášku 150 až 200 vajec. Kachní vejce obsahují více proteinů, vápníku, některých vitamínů, tuků a cholesterolu oproti vejci slepičímu. K lidské výživě se nedoporučují kvůli zvýšenému riziku výskytu salmonel. Pokud je konzumujeme, tak naprosto čerstvá, doba vaření je alespoň 15 minut.

Krmná dávka pro dospělé pekingské kachny by měla obsahovat 180 g dusíkatých látek a 11,3 MJ metabolizovatelné energie v 1 kg. Složení musíme přizpůsobit plemeni a snášce.

Husy

Pokud chceme, aby snáška byla co nejvyšší a kvalita násadových vajec co nejlepší, musíme tomu přizpůsobit krmnou dávku. Ta by měla alespoň čtyři týdny před začátkem snášky (od konce prosince) a v průběhu snášky obsahovat více dusíkatých látek. Husy by se měly dostat do kondice, výživa má podpořit snášku a pohlavní aktivitu, ale husy nesmí ztučnět. Protože už v zimním období nebývá přístupná pastva, přidáváme sušenou vojtěšku, jetelové nebo jiné kvalitní seno. Podávat můžeme krmnou řepu, husy milují mrkev – jak krmnou, tak konzumní, rády si pochutnají i na nastrouhané nebo mírně spařené červené salátové řepě. Zrniny – nejlépe oves – je vhodné podávat naklíčené. Nezbytný je dostatek minerálních látek a vitamínů. Pokud krmíme směsí, obsah MEN je 11,7 MJ, dusíkatých látek 160 g na kg. Po ukončení snáškového cyklu se obsah dusíkatých látek a vápníku snižuje.

Husí vejce se používají pro líhnutí, pro konzum jen velmi zřídka. Mají olejnatou příchuť. Platí u nich stejné jako u kachních vajec.

Pštrosi

Pštrosí vejce jsou asi dvacetkrát větší než vejce slepičí. Svou nutriční hodnotou se blíží spíše vajíčkům křepelčím, oproti slepičím vejcím mají o něco větší podíl žloutku.

Uvádí se, že pštrosí vejce jsou velice chutná, ale nehodí se k vaření natvrdo – pokud je vaříme, pak 60 až 90 minut. Vhodná jsou ke smažení i k pečení. Rakušané z nich vyrábí oblíbený likér.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře