Průběh oplození u drůbeže
Sexuální chování drůbeže zahrnuje obranu teritoria, založení a udržení harému anebo páru, dvoření a samotnou kopulaci. Pářící aktivita vychází od kohouta, který se přibližuje ke slepici, svěšuje křídla a dělá šouravé kroky do stran. Slepice ochotná k páření si přisedne s poněkud roztaženými křídly, kohout jí skočí na záda a zobákem ji drží za šíji. Po přitisknutí své kloaky ke kloace slepice do ní vpraví semeno.
Vrubozobí ptáci, tedy kachny a husy, se páří na vodě. Kačer a houser mají proto vysunutelný pyj, který při páření zavádějí do kloaky samice, zabraňuje to odplavení ejakulátu vodou. U některých – většinou těžkých plemen – páření mimo vodu není možné, houser husu nedokáže oplodnit. Pokud tato zvířata nemají k dispozici vodní plochu, vejce jsou většinou neoplodněná. U jiných plemen není páření „na suchu“ problém a oplozenost je dobrá. Páření probíhá většinou ráno, když husy opustí husník.
U hus, kurů i křepelek mívají v době páření samice často odřená temena hlavy, popř. i poškozené peří na zádech. Také u krůt dochází často k vydření peří na zádech, někdy i k poranění krůty drápy krocany. Doporučuje se krocanům drápy otupit nebo krůtám v době páření navléknout ochranné podušky na záda. U širokoprsých krůt velké rozdíly v hmotnosti krůty a krocana znemožňují přirozené páření, nutná je inseminace.
Ve srovnání se savci je počet ejakulací mimořádně vysoký. Kohout denně pojímá padesát až šedesátkrát. Množství ejakulátu u drůbeže je malé, u kohouta např. dosahuje průměrných hodnot 1 ml při koncentraci 3 milióny spermií v 1 mm3.
Spermie ptáků se liší od spermií savců zvláštním tvarem a velikostí. Spermie převzaté samicí se dostanou do horní části vejcovodu, nálevky, kde dochází k oplození vajíčka. Zásoba spermií, získaná jednou nebo více kopulacemi, stačí u kura oplozovat vejce déle než týden – uvádí se až 21 dní, u krůt i několik týdnů, u hus a kachen 8–10 dní.
Švédsko–britský výzkumný tým zjistil, že kohouti věnují podstatně více spermií svým partnerkám, se kterými se střetnou poprvé, než těm, na které jsou zvyklí. Počet předaných spermií kohouti také zvyšují v případech, kdy je na blízku sok. Toto navýšení ale neplatí za všech okolností. Závisí na hierarchickém postavení kohouta. Zatímco dominantní kohouti navyšovali počet spermií i v případech, kdy se na scéně vyskytovalo několik dalších kohoutů, méně dominantní kohouti zvětšovali svůj ejakulát pouze v případě, když se na scéně pohyboval jeden další kohout. Výzkumníci zaznamenali i vnímání určitých prvků atraktivnosti slepic. Kohoutům se zamlouvají slípky, které mají hlavu ozdobenou velkým hřebenem, a těm přidělují větší příděly spermií. Pokus ukázal, že přítomnost jiných kohoutů zvyšovala množství uvolněných spermií.
Pro lepší pochopení procesu tvorby vejce a jeho oplodnění se podívejme na stavbu pohlavního ústrojí drůbeže.
Samičí pohlavní ústrojí drůbeže
Pohlavní ústrojí samic ptáků je vyvinuto jen jednostranně (vlevo), i když v době inkubace se zakládá na obou stranách.
Vaječník leží uprostřed tělní dutiny, má podélně protáhlý tvar a v období pohlavního klidu je u slepice 1 až 3 cm dlouhý a 1 až 2 cm široký. V období snášky se vaječník v důsledku růstu vaječných folikulů (váčků) mnohonásobně zvětšuje a po ukončení snášky (např. během pelichání) se opět vrací do původní velikosti. Ve folikulech postupně dozrávají samičí pohlavní buňky – největší známé buňky, které známe jako žloutek. „Zralé žloutky“ se uvolňují do nálevky vejcovodu (ovulace). Ovulace je u kura domácího nezávislá na přítomnosti samčího partnera. Vaječníky produkují také pohlavní hormony.
Vejcovod je roztažitelná trubice, dlouhá u slepice v klidu 10 až 30 cm, v období snášky 60 až 70 cm. Začíná v blízkosti vaječníku široce otevřenou nálevkou, dlouhou 15 cm. Vytváří se tu v tenké vrstvě hustý bílek, který povléká žloutek. Na protilehlých koncích se tvoří poutka. Za nálevkou následuje 30 až 35 cm dlouhá bílkovinotvorná část vejcovodu, stočená v četné kličky. Její sliznice produkuje hustý a řídký bílek. Dalším úsekem vejcovodu je zúžený, 5 až 10 cm dlouhý krček, přecházející ve vakovitě rozšířenou dělohu, délky 10 cm. Posledním úsekem je opět zúžená pochva, dlouhá 5 až 10 cm, kterou vejcovod vyúsťuje do střední části kloaky.
Žlázy sliznice krčku vylučují naopak hlenovitý sekret, z něhož vysrážením vzniká vnitřní a vnější papírová blána, což trvá asi 70 minut. Nejdelší dobu se vajíčko zdržuje v děloze. Během několika hodin je slizničními žlázami vylučována kašovitá hmota, která tuhne ve skořápku. V pochvě se skořápka během 20 až 100 minut pokrývá ještě hlenem, který po snesení vejce zasychá v tenký film. Celý transport vejcovodem – od ovulace po snesení vejce – trvá 18 až 24 hodin.
Vyjmenované úseky vejcovodu na sebe navazují bez ostrých hranic a liší se od sebe spíše odlišnou funkcí.
Samčí pohlavní ústrojí drůbeže
Pohlavní orgány tvoří párové pohlavní žlázy – varlata, která produkují pohlavní buňky – gamety s haploidním počtem chromozomů (s jednou sadou chromozomů), a vývodové cesty. U samců ptáků není vyvinut šourek a varlata jsou trvale uložena uvnitř těla. Mají protáhlý tvar a jsou zavěšena pomocí krátkého okruží na stropu tělní dutiny v úrovni předního konce ledvin. Levé varle bývá zpravidla větší než pravé. Velikost varlat není stejná a cyklicky se mění. V období pohlavního klidu jsou malá, v období pohlavní aktivity se až pětinásobně zvětšují. Např. u kohouta mají varlata rozměr 6×3 cm, v období klidu 3×1,5 cm; u housera 4×2 cm, v období klidu 1×0,4 cm; u krocana 7×3 cm, a u kačera 8×4,5 cm. Velikost závisí i na výživě. Nadvarle je ve srovnání se savci velmi malé a ústí do chámovodu. Ten je u kohouta 60 cm dlouhý, stočený v kličky, a zastupuje funkci nadvarlete jako zásobárna spermií. Oboustranné chámovody vyúsťují do střední části kloaky, do urodea, na nízkých bradavkách. Přídatné pohlavní žlázy nejsou vyvinuty. Pářící ústrojí, tj. pyj, u kohouta a krocana chybí, resp. je nevysunutelný z kloaky. Pyj je vyvinutý u housera a kačera. Může dosahovat délky až 8 cm.
Pohlavní cyklus ptáků je sezónní a probíhá ve třech fázích. V regenerační fázi se obnovuje funkce semenotvorných kanálků varlete, reprodukční a endokrinní funkce, v akcelerační fázi se pohlavní orgány zvětšují, v kulminační fázi dosahuje tvorba spermií vrcholu a nastupuje páření.
Neplodnost mladých kohoutů i samců dalších druhů drůbeže může být přechodná, způsobená např. špatnou kondicí, ztučněním. Svou roli hraje i roční období a výživa. S věkem se plodnost snižuje. U kachen nebo hus může být příčinou neplodnosti také poškození pyje samce.
