Vejce nad zlato – 3. část, O krmení drůbeže
Co krmiva obsahují
Hlavními složkami krmiva jsou sušina a voda. Sušina obsahuje další živiny, viz schéma:
KRMIVO = voda + sušina
SUŠINA = minerální látky + organické látky
MINERÁLNÍ LÁTKY = makroprvky + mikroprvky + stopové prvky
ORGANICKÉ LÁTKY = dusíkaté látky + bezdusíkaté látky (tuk, sacharidy) + biologicky účinné látky
Každá z uvedených látek má ve výživě své nezastupitelné místo.
Voda slouží především jako rozpouštědlo pro živiny, má transportní funkce, termoregulační funkci, účastní se stavby buněk. Jejím zdrojem pro zvířata je voda napájecí, voda obsažená v krmivu a voda vzniklá oxidačními procesy probíhajícími v organismu. Obsah vody je různý podle druhu krmiva.
Sušina představuje zdroj živin krmiva. Živiny můžeme rozdělit na energetické (sacharidy, lipidy, proteiny – ty, kterých je nadbytek, některé organické sloučeniny) a neenergetické (voda, minerální látky, aminokyseliny, proteiny).
K organickým součástem sušiny patří glycidy (sacharidy, cukry), které jsou zdrojem snadno využitelné energie. Glycidy neobsahují dusík. V krmivech jsou ve formě škrobu, cukrů, vlákniny a organických kyselin. Jejich zdrojem jsou především nadzemní části rostlin, semena a hlízy (obilniny, krmné mouky, otruby, okopaniny). Při trávení glycidů se uvolňuje energie. Tepelná energie se uvádí v tabulkách hodnoty krmiv jako metabolizovatelná energie (ME) v joulech (KJ, MJ). Přebytek glycidů v krmné dávce způsobuje tučnění, protože se přeměňují v zásobní látky – tuky.
Vláknina je pro většinu druhů drůbeže téměř nestravitelná, tzv. balast krmiva. Je to z toho důvodu, že drůbež má krátkou trávicí soustavu, přeměna živin probíhá velmi intenzivně. Mikrobiologické procesy (činnost mikroorganismů) zde probíhají jen pomalu, mají pouze malou roli při trávení těžce stravitelných krmiv. A těmi ta, kde je vysoký obsah vlákniny, jsou. Z drůbeže lépe využijí krmiva s větším obsahem vlákniny snad jen husy. Velké množství vlákniny je obsaženo v přestárlých pícninách a seně z nich, v otrubách, v pokrutinách a v ovsu. V krmné dávce pro slepice může být vláknina obsažena jen do 8 %, u kuřat maximálně do 5 %.
Ani tuky neobsahují dusík. Jsou zásobárnou energie, účastní se výstavby buněčných struktur, jsou základem pro vznik hormonů, rozpouštějí se v nich některé vitaminy, mají izolační schopnosti. Tuky jsou koncentrovanějším zdrojem energie než glycidy. I ony při nadbytku způsobují tučnění. Jejich zdroje jsou jak rostlinného, tak živočišného původu. Zdrojem rostlinných tuků jsou především semena olejnin a neextrahované pokrutiny, z živočišných tuků se zkrmují škvarky. Tuky obsahují nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Nenasycené mastné kyseliny, obsažené především v rostlinných olejích, jsou zvířaty přijímány a využívány lépe. Zásadní význam má pro drůbež kyselina linolová, která je nejvíce ve slunečnicovém oleji, v oleji z kukuřičných a pšeničných klíčků, v sóji. Její nedostatek způsobuje zpomalení růstu, nemoci dýchacího ústrojí, tučnění jater, rozhoduje o velikosti vajec. Pozor na žluknutí tuků v krmivech, obzvlášť při nevhodném skladování.
Bílkoviny (proteiny) jsou stavebním materiálem tkání, součástí hormonů a enzymů, popř. zdrojem energie. Jsou ve výživě nepostradatelné, není bez nich možný růst, tvorba svaloviny, vajec, peří apod. Jsou složkou tzv. dusíkatých látek. Pokud je jich nadbytek, organismus z nich může čerpat energii. Nadbytek bílkovin může také působit trávicí poruchy, otravy, dnu, zhoršuje líhnivost násadových vajec. Podstatný není jen dostatek bílkovin, ale také jejich kvalita.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin, v současné době je jich popsáno více než 30. Aminokyseliny musí být v krmné dávce zastoupeny v určitém poměru, dělíme je na esenciální (nepostradatelné, takové, které si organismus neumí vytvořit z jiných, podobných aminokyselin, a musí je tedy přijmout v krmné dávce) a postradatelné (neesenciální). Chybí-li jedna nepostradatelná aminokyselina, pravděpodobně se – i při jinak vyváženém krmení – zvýší spotřeba krmiva, zpomalí se růst, sníží snáška … Limitujícími aminokyselinami pro drůbež jsou metionin a cystein, pro prasata lyzin. Přehled pro drůbež nepostradatelných aminokyselin naleznete v tabulce 1.
Nepostradatelné aminokyseliny jsou přítomny především v krmivech živočišného původu. Jejich zdrojem mohou být: masové, masokostní, rybí a krevní moučky, odstředěné mléko, podmáslí, krev, masné odpady z jatek, lisované škvarky, vejce vyřazená z líhní. Z rostlinných krmiv mají nejpříznivější skladbu aminokyselin sója a kvasnice. Bílkoviny obsahují také pokrutiny, luštěniny a zelená píce. Z hygienických důvodů je snaha nahradit živočišné bílkoviny v krmivech rostlinnými. Těmto možnostem se budeme věnovat příště.
Vitaminy jsou látky, které usnadňují životní pochody v organismu, na stavbě tkání se bezprostředně nepodílejí. V krmivech mohou být vitaminy přítomné také ve formě tzv. provitaminů, z nichž se na vitaminy přemění až v těle zvířete. Jejich absolutní nedostatek označujeme jako avitaminózu, nadbytek jako hypervitaminózu.
Vitaminy dělíme na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Jejich přehled najdete v tabulce 2.
Minerální látky můžeme rozdělit podle jejich zastoupení v organismu na makro- a mikroprvky. Jejich úkolem je udržování optimálního poměru mezi kyselinotvornými a zásadotvornými procesy v organismu, aktivují některé enzymy, účastní se biochemických přeměn v organismu, jsou důležité při přestupu živin přes buněčnou stěnu, tvoří kosti. Nemají žádnou kalorickou hodnotu.
Mezi makroprvky patří vedle prvků, které tvoří hlavní organické látky (kyslík, dusík, uhlík, vodík), ještě vápník, hořčík, draslík, sodík, fosfor, chlor a síra. Mikroprvky jsou železo, mangan, molybden, selen, fluor, jód, zinek, patří k nim i těžké kovy: měď a kobalt.
Při sestavování krmných dávek je třeba pamatovat především na vápník (Ca), fosfor (P), sodík (Na) a draslík (K). Důležitý je i správný poměr mezi Ca a P – u kuřat je to 2:1, u dospělé drůbeže 3:1. Největší potřeba obou prvků je v období růstu, zejména v prvních dnech života, následně v období nejvyšší snášky. V obilovinách je poměr Ca a P obrácený, tedy 1:3, fosfor z obilovin je drůbeží špatně využíván, proto je třeba jej i tak do krmení přidávat.
Množství vápníku v krmné dávce záleží také na spotřebě krmiva – čím je menší, tím by mělo být jeho zastoupení vyšší, např. u lehkých plemen, při zkrmování dávek s vysokým obsahem energie, vliv má i intenzita snášky. Na využití vápníku má vliv také dostatek vitaminu D. Zdrojem vápníku je mletý vápenec, sterilizované vaječné skořápky, minerální krmné přísady a jiné doplňky.
Podobně jako vápník s fosforem musí být v optimálním poměru i sodík s draslíkem. Draslík je v nadbytku především v okopaninách, ve velkých dávkách způsobuje zpomalení růstu a snížení snášky. Sodík reguluje nežádoucí účinky draslíku, přidává se ve formě kuchyňské soli v množství 0,5 g na kus a den. Chlor, který se pak se sodíkem do těla dostane, se využije při tvorbě žaludeční kyseliny chlorovodíkové (solné). Vysoké dávky soli mohou způsobit otravu.
Mikroprvky jsou v nepatrných množstvích rovněž nezbytné pro život, zřídka se setkáváme s jejich nedostatkem a potřebou doplňování. I mezi mikroprvky platí určité vztahy. Např. na množství vápníku závisí spotřeba zinku, jódu, železa a síry, množství železa a síry má vliv na spotřebu mědi. Závislosti jsou i mezi minerálními látkami, vitaminy, hormony a enzymy. Množství a poměry minerálů je třeba přizpůsobit druhu i věkové kategorii chovaných zvířat.
Je třeba vědět, že nedostatek minerálních látek se na organismu zvířete projeví jen pozvolna. Následky nedostatku jsou v pokročilém stavu již nevyléčitelné.
Přehled minerálních látek a jejich zdroje naleznete v tabulce 3.
Do krmných dávek se přidávají ještě další látky, které mají pozitivní vliv na organismus zvířat. Příznivě ovlivňují jeho zdravotní stav, zvyšují užitkovost. Jsou to specificky účinné látky nebo biofaktory. Patří k nim antibiotika, enzymy, hormony, probiotika, prebiotika a některá léčiva. V laboratořích se obsah živin stanovuje různými biochemickými a fyzikálními metodami, např. obsah sušiny se stanoví vysoušením při teplotě 105 °C, obsah popelovin spalováním při 550 °C. My si však při sestavování krmné dávky obsah živin v jednotlivých krmivech najdeme v tabulkách. Pozor! Různá krmiva nejsou pro různé druhy stejně stravitelná.
V příštím čísle se budeme věnovat dietetické hodnotě jednotlivých krmiv, konzervování, skladování krmiv a zásadám sestavování krmných dávek.
| Tabulka 1: Esenciální (nepostradatelné) aminokyseliny ve výživě drůbeže, jejich funkce a zdroje | ||
| Aminokyselina: | Funkce: | Zdroj: |
| Lyzin | má zvláštní význam při regulaci růstu a při tvorbě protilátek, hormonů a enzymů, při stavbě buněk, vazivových tkání, ovlivňuje látkovou výměnu a zdravotní stav | především bílkoviny živočišného původu: rybí moučky a rybí produkty, rovněž mléčné produkty, dále sušené pivovarnické kvasnice, drcené olejniny, vojtěšková moučka, kukuřičná mouka |
| Metionin | má velký vliv na látkovou výměnu, je nazýván startovací aminokyselinou, nachází se v bílkovinách enzymů, posiluje vitalitu a obranyschopnost | pivovarnické kvasnice, rybí moučka a rybí produkty, sušené mléko, malé množství také v kukuřičné moučce a slunečnicovém šrotu |
| Arginin | má především vliv na růst, činnost svalů, posiluje imunitu, podporuje hojení ran | podzemnicový šrot, rybí moučka, pivovarnické kvasnice, sezam, sója, lněné semeno a slunečnicový šrot |
| Tryptofan | spolu s dalšími látkami významně ovlivňuje nervový systém a rozmnožování | rybí moučka a rybí produkty, lněné semeno a sezamový šrot, sójový šrot, sušené kvasnice |
| Fenylalanin | reguluje chuť k jídlu, ovlivňuje plodnost, má zásadní vliv na nervový systém, je součástí tyroxinu a adrenalinu, je zodpovědný za krvetvorbu a tvorbu barviva | sušené odstředěné mléko, lněný a sezamový extrahovaný šrot, v malém množství také ječmen, hrách a další luštěniny |
| Treonin | vedle izoleucinu potřebný k zužitkování přijatých aminokyselin, hraje zde klíčovou roli | kvasnice, sušené odstředěné mléko, rybí moučka, sójový šrot, šrot ze lněného semene |
| Tabulka 2. Vitaminy, jejich zdroje a funkce | |||
| Vitaminy rozpustné v tucích: | |||
| vitamin: | funkce: | zdroje: | avitaminóza: |
| A | podporuje růst a reprodukci, ovlivňuje barvu vaječných žloutků, u žlutonohých plemen drůbeže barvu běháků | provitamin karoten: zelená píce, mrkev, siláž, v sušených krmivech se obsah rychle snižuje, vit. A: rybí tuk, žloutek, mléko | nedostatečný růst, nemoci očí, snížená odolnost proti nemocem |
| D | upravuje poměr Ca:P, ovlivňuje růst kostry a tvorbu skořápky | živočišné tuky (rybí moučka, rybí tuk), kvasnice; z provitaminu D se v těle tvoří vlivem slunečního záření | zpomalení růstu, křivice, vadné postoje, snížení odolnosti |
| E (tokoferol) |
vitamin plodnosti, ovlivňuje oplozenost a líhnivost vajec | obilné klíčky, zelená píce; při podávání syntetických preparátů nehrozí předávkování | vysoké úhyny kuřat, kulhání, nekoordinované pohyby při odchovu mláďat, snížení snášky a oplození; při nadbytku: zpomalení vývoje pohlavních orgánů, jejich deformace |
| K | ovlivňuje složení a kvalitu krve | zelená píce, mikroflóra v trávicím traktu | snížení srážlivosti krve |
| Vitaminy rozpustné ve vodě: | |||
| B (skupina vitaminů) |
působí příznivě na nervovou soustavu, zlepšují využívání živin a líhnivost vajec | kvasnice, mléko, obilné klíčky, zelená píce | nervové poruchy, špatné využití glycidů a tuků, špatná líhnivost |
| C | působí na růst, snášku, spotřebu krmiva, zvyšuje odolnost ve stresových situacích | drůbež si jej dokáže sama vytvořit, doplňuje se jen při stresových situacích | snížení odolnosti |
| H (biotin) |
ovlivňuje přeměnu tuků, růst a přeměnu látek v pokožce (zbarvení) | zelené krmivo, zrniny |
| Tabulka 3. Minerální látky a jejich funkce | ||
| minerální látka: | funkce: | zdroje: |
| Vápník (Ca) | součást kostní tkáně, vaječných skořápek | rybí moučka, bílkovinové směsi |
| Fosfor (P) | ||
| Hořčík (Mg) | stavba tělních tkání | * |
| Sodík (Na) | kuchyňská sůl | |
| Draslík (K) | činnost svalstva, nadbytek zpomaluje životní pochody | okopaniny |
| Chlor (Cl) | součást kyseliny solné v žaludku | kuchyňská sůl |
| Síra (S) | součást bílkovin a peří | * |
| Jód (I) | ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí (štítná žláza), líhnivost vajec | rybí moučky, tuk |
| Mangan (Mn) | nedostatek způsobuje perosis (kostní porucha nohou s podobnými příznaky jako křivice), zvyšuje líhnivost a snášku, součást svaloviny, kostí, jater a plic | * |
| Fluor (F) | součást peří | * |
| Zinek (Zn) | podporuje růst, obsažen v nervových tkáních a hormonech | * |
| Kobalt (Co) | účastní se tvorby krve, součást vitaminu B12 | * |
| Železo (Fe) | součást červeného krevního barviva a některých enzymů | * |
| Měď (Cu) | součást některých enzymů | * |
| *Zpravidla není třeba doplňovat |
