Araukany
Málokteré plemeno se může pochlubit tolika zvláštními znaky. Chybějící rejdováky a péřové ozdoby hlavy dělají z araukan bizarní tvory … Zajímavé jsou ale i počtem snesených vajec s tyrkysově zbarvenou skořápkou.
Zařazení: plemena se zvláštními znaky – (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina G2).
Původ: Chile, zdrobnělé USA, Německo.
Kroužek: kohout 18 mm, slepice 16 mm, zdrobnělá forma kohout 13 mm, slepice 11 mm.
Vznik plemene
Většina pramenů uvádí, že původ zvláštních znaků araukan, pro jiná plemena tolik netypických, je záhadou ztracenou v mlze času … Jsou zde ale jisté indicie, které k objasnění jejich vzniku mohou přispět.
Víme, že předci dnešních araukan byli objeveni u bojovného kmene Mapuche, ze španělštiny Araucanians v Chile. Po tomto kmeni byly araukany také pojmenovány. Indiáni Araucanians údajně chovali dvě plemena, byly to Collonocas se zakrnělou kostrčí, bez ocasu, s vrbově zelenými běháky, bez licousů, s minimem sekundárních pohlavních znaků, které snášely vejce s modrou barvou skořápky, a Quetros s výraznými licousy, relativně dlouhým ocasem a břidlicovou barvou běháků snášející růžově hnědá vejce. Kohouti Quetros kokrhali hlasitě a melodicky. Indiáni věřili, že modře zbarvená vejce mají vliv na jejich zdraví, zvířata s licousem pak byla spojena s kohoutími zápasy a součástí jejich náboženství.
Jak se ale Quetros a Collonocas do Ameriky dostaly? Jedna z teorií stavěla na tom, že modrou barvu skořápky a licous měli původní divocí kůrové žijící v některých oblastech Jižní Ameriky. Pouze indiáni kmene Araucanians měli začít s jejich domestikací a šlechtěním. V současné době se ale vychází z toho, že domestikace kura proběhla pouze z předků vyskytujících se v jihovýchodní Asii. Podle ní museli být předkové araukan do Jižní Ameriky dovezeni ještě před připlutím Kryštofa Kolumba, a to pravděpodobně Polynésany. Tuto teorii potvrzují kosterní nálezy z okolí Auraco Peninsul. Přítomnost DNA bažantů v analyzovaných vzorcích poukazuje na křížení s bažanty, kdy je většina mezidruhových kříženců neplodných, ale malé procento ne.
Ale vraťme se k Araucanians. Ti se evropské nadvládě bránili až do roku 1880 a jejich porážka byla újmou i pro populaci Quetros a Collonocas, které po ní téměř vymizely.
Začátek vývoje dnešních araukan je spojen s chilským chovatelem Dr. R. Bustrosem, ten se jako voják chilské armády setkal právě s arakány a zachránil několik jedinců jejich slepic. Křížením obou plemen pak vznikly první araukany.
První písemná zmínka o existenci modrých vajec u slepic v Chile je z roku 1883, v roce 1914 jsou tyto slepice poměrně běžně chované v Jižní i Střední Americe. V roce 1914 byly přivezeny do Španělska a v roce 1918 představeny na světovém kongresu drůbeže.
Po smrti Dr. R. Bustrose se plemeno znovu dostalo na pokraj zániku. Zvířata se dostala do USA, kde se jedinci s typickými znaky sice udrželi, směr šlechtění byl ale nejednotný. Situace se obrátila až v roce 1960, kdy se plemene ujal Red Cox.
Do Německa byly araukany přivezeny v roce 1900 a 1914, vystaveny byly i na výstavě v Haagu v roce 1921, chov se ale neudržel. Další dovoz z USA se uskutečnil až v roce 1960, v tehdejší NSR založili v roce 1962 klub s mezinárodní účastí. V USA pak byly araukany jako samostatné plemeno uznány až v roce 1970. Dnes je lze nalézt ve více než 60 zemích světa.
Do bývalého Československa přivezl první araukany divoce zbarvené A. Sedlák, a to v roce 1979. Přes všechny problémy spojené s chovem tohoto plemene se araukany rozšířily i u nás.
Zdrobnělé araukany byly v Německu uznány v roce 1981.
Plemenné znaky
Kromě tyrkysově zbarvených (modrozelených) vajec mají araukany ještě další zvláštnosti – péřové ozdoby hlavy a bezocasost. Neobvyklá je též barva běháků, které jsou vrbově zelené.
Podle pernatých ozdob na hlavě můžeme araukany rozdělit do tří typů – na rázy pouze s příušními licousy, rázy pouze s vousem a rázy s příušními licousy a podbradním vousem.
Hlava se požaduje širší, klenutá, zobák silný a lehce zahnutý, v závislosti na zbarvení peří je žlutý, světle rohový až tmavě rohový. Hřeben musí být hráškový – třířadý, bez trnu. Obličej i hřeben mají červenou barvu, u tmavých rázů se vyskytuje příměs tmavého pigmentu. Tvar a barva ušnic je podstatná jen u licousatých rázů, kde jsou žádoucí menší červené ušnice. Laloky musí být velmi malé, u rázu s podbradním vousem zcela zakrnělé, překryté vousem.
Základ licousů tvoří „bradavky“ v oblasti příuší, samotné licousy jsou pak tvořeny větším počtem užších a delších per, která vyrůstají do strany a mírně vzhůru. Jejich ostny se shýbají nazad a rozvírají se do tvaru štětce.
Vous je rozdělený na postranní vousy a kratší podbradní vous, u rázu s licousy a vousem nejsou postranní vousy vyvinuté, ale je vyvinut jen podbradní vous.
Oči musí být výrazné, v závislosti na zbarvení peří oranžově červené, červené až červenohnědé.
Araukany jsou menšího tělesného rámce, hmotnost kohoutů je v prvním roce okolo 1,9–2,2 kg a později se pohybuje v rozmezí 2,1–2,5 kg. Slepičky váží v prvním roce zhruba 1,5–1,8 kg a později se jejich hmotnost pohybuje v rozmezí 1,7–2,1 kg. Hmotnost zdrobnělých araukan je v prvním roce jen 0,8–1,0 kg u kohouta a 0,6–0,8 kg u slepice.
Trup se požaduje středně dlouhý, válcovitý, zaoblený, dobře osvalený a u kohouta poněkud zvednutý, u slepice vodorovně nesený. Záda mají být delší a lehce klenutá, táhlým plynulým obloukem přecházejí do bohatě opeřeného sedla, ocas zcela chybí. Prsa musí být široká a dobře klenutá, mírně zvednutá, břicho dobře vyvinuté.
Typický krk je středně dlouhý s bohatým krčním závěsem, spadajícím až na ramena a plynule přecházejícím do linie zad. Křídla mají být středně dlouhá, nepřesahující délku trupu. Nesená jsou v ose trupu, těsně přiléhají. Holeně i běháky jsou středně dlouhé, holeně mírně vystupují. Specifická je i barva běháků – v závislosti na zbarvení peří je vrbově zelená, olivově černá nebo žlutozelená, u všech rázů se žlutými chodidly.
Opeření se sice požaduje bohatší, podušky se ale vyskytovat nesmí.
Nejčastější exteriérové vady
Naše populace araukan udělala, co se týče výskytu exteriérových vad i nedostatků kresby, velký skok vpřed. Z těch současných se občas vyskytnou odchylky v typu, častější jsou nedostatky v utváření licousů nebo vousů. Hřeben je někdy méně pravidelný, závažnou vadou ale je hřeben silně přerostlý nebo zcela jiného typu. Nevystavují se zvířata s ocasem.
Barevné rázy
Nejčastěji se araukany chovají v divokém barevném rázu, ale k vidění jsou i bílé, černé, modré či modré s lemy, zlatokrké, stříbrokrké, modré divoké, modré zlatokrké, pšeničné, černé červenokrké, modré červenokrké, modré pšeničné nebo krahujcovité.
Co se týče barvy očí, zobáku a běháků, u bílých se požadují oči oranžově červené, zobák světle žlutý až světle rohový, běháky žlutozelené až vrbově zelené, u černých, modrých a modrých s lemy, oči červené až červenohnědé, zobák tmavě rohový, běháky olivově černé se žlutavými chodidly, u divokých a modrých divokých oči oranžově červené, zobák tmavě rohový, běháky vrbově zelené, podobně u zlatokrkých, stříbrokrkých a pšeničných rázů, kdy je jen zobák světlejší rohový.
Zdrobnělé araukany jsou v Německu chovány v barvě bílé, divoké, zlatokrké, zlaté pšeničné, černé a černé červenokrké.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE | |||||
| Původ | Česká republika | Německo * | Belgie | Velká Británie | Francie |
| EE | Araukany | Araucanas | Araucana | Rumpless Araucana | Araucana |
| modré | blau | blauw | blue | bleu *** | |
| modré s lemy | blau-gesäumt | ||||
| modré zlatokrké | blau-goldhalsig | blauwpatrijs | doré saumoné bleu *** | ||
| modré červenokrké | blau-rot | blauw goudhalzig | bleu á camail doré *** | ||
| modré zlatě pšeničné | blau- weizenfarbig | blauwtarwe | blue-red | froment bleu | |
| modré divoké | blau-wildfarbig | blauwwildkleur | doré saumoné brun bleu | ||
| krahujcovité | gesperbert | koekoek | cuckoo | coucou | |
| zlatokrké | goldhalsig | patrijs | doré saumoné | ||
| zlatokrké s oranžovými zády | goldhalsig mit orange Rücken | golden Duckwing | |||
| zlatě pšeničné | gold- -weizenfarbig | tarwe | froment | ||
| rodobarvé | kennfarbig | crele | |||
| šedé | perlgrau | lavender | |||
| červeně sedlaté | rotgesattelt | witpatrijs | pyle | doré saumoné blanc *** | |
| černé | schwarz | zwart | noir | ||
| černé červenokrké | schwarz-rot | zwart goudhalzig | black red | noir á camail doré | |
| černé bíle skvrnité | schwarz- -weissgescheckt | spangled | |||
| stříbrokrké | silberhalsig | zilverpatrijs | black | argenté saumoné | |
| stříbrokrké s oranžovými zády | silberhalsig mit orange Rücken | silver Duckwing | |||
| bílé | weiß | wit | white | blanc | |
| divoké | wildfarbig | wildkleur | doré saumoné brun *** | ||
| D | Zdrobnělé araukany | Zwerg-Araucanas | Araucanakriel | Rumpless Araucana Bantam | Araucana naine |
| modré | blau | blauw | blue | ||
| modré zlatokrké | blau-goldhalsig | blauwpatrijs | blue-red | ||
| modré zlatě pšeničné | blau- -weizenfarbig ** | ||||
| krahujcovité | gesperbert | koekoek | cuckoo | coucou | |
| zlatokrké | goldhalsig | patrijs | black red | ||
| zlatokrké s oranžovými zády | goldhalsig mit orange Rücken | golden Duckwing | |||
| zlaté černě tečkované | goldlack | spangled | |||
| zlatě pšeničné | gold- -weizenfarbig | tarwe | froment | ||
| rodobarvé | kennfarbin | crele | |||
| šedé | perlfarbig | lavender | |||
| červeně sedlaté | rotgesattelt | witpatrijs | pyle | ||
| černé | schwarz | zwart | black | noir | |
| černě červené | schwarz-rot | zwart goudhalzig | |||
| stříbrokrké | silberhalsig *** | zilverpatrijs | |||
| stříbrokrké s oranžovými zády | silberhalsig mit orange Rücken | silver Duckwing | |||
| bílé | weiß | wit | white | blanc | |
| divoké | wildfarbig | wildkleur | sauvage doré | ||
| Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
| EE | Araucana | Araukana | Araucana's | Araukana | Araucana |
| blu | niebieski | bla | |||
| blu orlata | niebieski z obwódką | ||||
| collo oro blu | blauwpatrijs | niebieski złotoszyji | blá-guldhalset | ||
| rosso blu | niebiesko czerwony | ||||
| dorata frumento blu | niebiesko pszeniczny | ||||
| niebiesko dziki | |||||
| sparviero | krogulczy | ||||
| collo oro | złotoszyji | ||||
| dorata frumento | tarwe | złoto pszeniczny | |||
| nera | zwart | czarny | sort | ||
| rosso nera | czarno czerwony | ||||
| collo argento | zilverpatrijs | srebrnoszyji | |||
| bianca | wit | biały | |||
| selvatica | divlja | wildkleur | dziki | vildtfarvet | |
| D | Araucanakriel | Araukana miniaturowa | Dvaerg Araucana | ||
| niebieski | |||||
| krogulczy | |||||
| złotoszyji | |||||
| tarwe | złoto pszeniczny | hvedefarvet | |||
| czarny | |||||
| czarno czerwony | |||||
| biały | hvide | ||||
| dziki | vildtfarvet | ||||
| Původ | Španělsko | Slovensko | |||
| EE | Araucana | Araucana | |||
| azul | modrá | ||||
| modrá- lemovaná | |||||
| modro- zlatokrká | |||||
| modročervená | |||||
| modro- pšeničná | |||||
| modrodivokosfarbená | |||||
| cuclillo | krahulcovitá | ||||
| zlatokrká | |||||
| triguena | zlatopšeničná | ||||
| negra | čierna | ||||
| čiernočervená | |||||
| striebornokrká | |||||
| blanca | biele | ||||
| divosfarbená | |||||
| D | zdr. Araucana | ||||
| modrá | |||||
| krahulcovitá | |||||
| zlatokrká | |||||
| zlatopšeničná | |||||
| čierna | |||||
| čierno červená | |||||
| biela | |||||
| divokosfarbená | |||||
| * Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko, ** uznány v roce 2010, *** uznány v roce 2011 |
Užitkovost
Araukany údajně produkují vejce se sníženým obsahem cholesterolu, tyto informace ale nejsou průkazné. Na obsah cholesterolu ve vejcích má vliv i výživa a způsob chovu.
Snáška araukan se pohybuje mezi 160–180 vejci ročně, minimální hmotnost násadových vajec je 50 gramů. Pan Jaromír Szebesta na stránkách Klubu chovatelů araukan uvádí, že vyšší snáška je u slepic s ocasem.
Minimální hmotnost násadových vajec zdrobnělých araukan je 25 g, požadovaná snáška není zatím určená. Pan A. Sedlák ale uvádí, že se může pohybovat až okolo 150 vajec.
Specifika chovu
Araukany se vyznačují poměrně živým temperamentem, odolností a dosti rychlým růstem. Jeví se jako tiché a přítulné.
U slepic, které nemají ocas, nemůže dojít k tomu, že se při pojímání kohoutem ocas odkloní a odhrne i peří zakrývající kloaku. Chovatelé proto peří překrývající kloaku odstraňují, a to buď vytrháním, nebo zastřižením jednotlivých per. Jedná se o pírka vyrůstající v okolí kloaky v okruhu asi 2 cm, ale i pera krytu ocasu.
Komplikované je zejména rozmnožovaní araukan, protože přítomnost licousů působí jako smrtící (letální) faktor již v době vývoje zárodku. Ještě ve vejcích umírají homozygotní zárodky.
Kuřata po bezocasých rodičích mají zakrnělou nejen kostrč, ale i několik obratlů páteře. Fabriciova burza tak nemůže přilnout k těmto obratlům, kuřata po vylíhnutí mohou mít problém s vyprazdňováním a umírají krátce po vylíhnutí.
Prvořadý je proto výběr jedinců pro sestavení chovného hejna. I přes to, že standard uvádí u araukan mezi plemennými znaky bezocasost, je potřeba v chovu držet i zvířata s ocasem.
Ke zlepšení této situace napomohla i jiná plemena, např. u bílých araukan leghornky, u divokých velsumky. Toto přikřížení zvýšilo počet odchovaných licousatých zvířat a problémy s vyprazdňováním, kříženci ale měli jen nazelenalou barvu skořápky, při dalším šlechtění se pak používali kohouti čistokrevných araukan. U dnešních araukan se problémy s vyprazdňováním téměř nevyskytují.
Pro líhnutí vybíráme jen vejce s modrozelenou skořápkou.
Zahraničí
Pro svůj bizarní zevnějšek a neobvyklou barvu vaječných skořápek si araukany našly své chovatele jak v Evropě, tak v Severní Americe.
Ve standardech jednotlivých zemí se ale najdou odlišnosti. Např. v Anglii chovají i araukany s ocasem, v Americe je uznané jak bezocasé plemeno araukany, tak plemeno s ocasem ameraukany. Existuje zde ještě další plemeno snášející vejce s nazelenalou skořápkou, a to Easter Egger chickens (slepice s velikonočními vejci). Rozdíly ve standardech araukan jsou i ve zbarvení běháků.
Informace o klubu v Německu naleznete na stránkách http://www.sonderverein-araucana.de/
Britský klub se prezentuje na stránkách http://www.araucana.org.uk/photos.html
Informace ze Severní Ameriky týkající se araukan naleznete na stránkách v Kanadě http://members.shaw.ca/CanadianAraucanaSociety/Araucana%20Varieties%20Gallery.htm a v USA http://www.araucana.net/ Pokud by vás zajímaly i ameraukany, informace k nim naleznete na stránkách http://ameraucana.org/.
Klub
U nás byl Klub chovatelů araukan založen v roce 2002 v restauraci hotelu Padevět v České Třebové osmi zakládajícími členy. Dnes má klub pře 40 členů, jeho předsedou je pan Josef Linet, 735 32 Rychvald, č. 191, tel.: 596 547 092 nebo 603 934 328, jednatelem je pan Jaromír Szebesta, U Farmy 134/15, 734 01 Karviná – 4 Ráj, tel.: 724 543 693. Klub můžete kontaktovat také pomocí e-mailu: [email protected]. Více informací o klubu naleznete na stránkách http://araukana.webnode.cz/news/araukany-ar-/.
Speciální výstavy araukan
29. až 30. listopadu 2013 – Speciální výstava Klubu chovatelů araukan při Výstavě Moravy a Slezska, Přerov. 19. až 20. 10. 2013 výstava mladé drůbeže Hannover. 14. až 16. 12. 2013 speciální výstava při národní výstavě Dortmund.
