Japonky čabo

Japonky čabo
Kolekce bílých černoocasých japonek z výstavy v Novém Městě na Moravě
Černý kohoutek s typickou hlavou
Široký hřeben bílého kadeřavého kohouta
Černý kadeřavý kohoutek z výstavy v Lipsku
Hejno hedvábných japonek (http://www.hopfenlandalpakas.de/chabo.html)
Typická porcelánová slepička (http://www.chabozucht.de/)
Oblé tvary má také tato černá bíle skvrnitá slepice (http://www.chabozucht.de/).
Atraktivní je také šedý bíle skvrnitý ráz (ttps://translate.googleusercontent.com/).
Šedý hedvábný kohoutek ( http://www.chabo.ch/)
K oblíbeným rázům patří žluté černoocasé (http://maik81.npage.de/).

Svým zvláštním tvarem a protiklady utváření jednotlivých tělesných partií musejí zaujmout snad každého. Někdy je jim přiřazen i přívlastek groteskní. Jsou vyšlechtěny v celé řadě barevných rázů, ale i s různou strukturou peří.

Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1)

Kroužek: kohout 13 mm, slepice 11 mm

Vznik plemene

Japonky jsou velmi staré původní zakrslé plemeno, které v zemi původu dlouhou dobu patřilo k symbolům společenského postavení. Mají za sebou více než tisíciletou historii. Nejčastěji prý byly chovány v bambusových klecích nebo volně v zahradách japonky čabo.

Předkové japonek byli zřejmě dovezeni do Japonska z Číny a pravděpodobně také z Indočíny a Vietnamu. Existenci slepic podobných japonkám v Indočíně zmiňuje japonský spisovatel Choking Inagaki ve své knize Chabo a chov v roce 1951. Název chabo je údajně odvozen od slova Chiyanpa – jižní Čína. Uvádí se ale také, že pochází z oblasti Chamra ve středním Vietnamu, kde se chovají slepice s veveřími ocasy, které by mohly být předky japonek. Slepice se vzpřímenými srpy byly nalezeny také v Malajsii.

První zmínky o dovozech do Evropy pocházejí ze 16. století. První japonky, které začaly psát historii evropských chovů, však uvádějí Angličané roku 1856 (některé zdroje již 1850), krátce nato se dostaly i do Nizozemska, kde byl první standard uznán v roce 1938. Německo uvádí první přivezené japonky v roce 1860. Japonky jsou dnes rozšířeny po celém světě, vyskytují se v mnoha barevných rázech a v několika varietách.

V našem vzorníku najdeme právě japonky čabo, dále jsou tu nově zařazeny vousaté japonky okina čabo (článek o nich bude v příštím čísle Fauny); k japonkám se mnohdy řadí i další plemeno ohiki s dlouhým ocasem a bílými ušnicemi.

Kromě variet s červeným obličejem se vyskytují také japonky s modročerveným hřebenem a obličejem – shikuro chabo. Existují i variety s velmi velkým hřebenem – daruma chabo, taikankatsura chabo – standard říká, že rozpětí horního bodu hřebene a spodní linie laloků má být u kohouta až 20 cm, u slepice 10 cm. Higo chabo – daruma mají poměrně krátký ocas, pojmenování higo se odvozuje od starého pojmenování prefektury Kumamoto. Daří se jim především v oblasti, ze které pocházejí. Většina zvířat dovezených do Evropy strádala a měla problémy se zdravotním stavem. Kohouti japonky maruha mají slepičí opeření, chybí jim úzké kohoutí peří v závěsech a srpech. Chovají se černé bíle tečkované, původní se líhnou bílé, ale středomořské strakaté se líhnou jako černé s bílou skvrnou na hlavě.

Japonky maruha goiši byly přivezeny do Evropy ve 20. letech minulého století, slepičí opeření u nich časem vymizelo. Zajímavé jsou i belgické bezocasé japonky.

Japonky se chovají také s kadeřavým a hedvábným peřím – jako bezocasé, nebo s vousem. Japonky s hedvábným peřím se do Německa dostaly z Japonska v roce 1900. „Hedvábné“ japonky nejsou vyšlechtěny ve všech barevných varietách.

Plemenné znaky

K typickým plemenným znakům patří malý tělesný rámec, oválnost těla, krátká záda, vodorovné nesení těla, šířka trupu, krátkonohost, vysoký, kolmo nesený, téměř veveří ocas, velikost hlavy a tvar částí hlavy (hřeben, laloky), stabilní a nízký postoj. Důraz je kladen na harmonické proporce. Hmotnost kohoutů je 600 g, slepic 500 g.

Horní linie zad připomíná díky bohatě opeřenému krku a vzpřímenému ocasu písmeno U, záda jsou velmi krátká, křídla musejí být spuštěná a špičkami se dotýkají země.

Ocas je velký, vzpřímený, vějířovitý, rejdováky přesahují asi o třetinu nad hlavu, velké srpy jsou dlouhé mečovité nebo šavlovité (kromě ohiki a bezocasých). Holeně vystavovaných zvířat ba měly být velmi krátké, dobře opeřené, běháky kratičké, ale silné, hladké, jen málo viditelné, zbarvené podle zbarvení peří.

Hlava musí být velmi široká, působí mohutný dojmem, zobák se požaduje krátký a silný, barva odpovídá zbarvení peří stejně jako barva očí. Typický je velký, jednoduchý, široce nasazený, silný, hrubozrnný listový hřeben, u slepic může být klopený. Masivní základna hřebene nese 4–5 pravidelně řezaných zubů. Velké silné a široké jsou také laloky. Obličej by měl být červený, hladký, u starších masitý, nad očima zduřelý, také hrubší ušnice mají červenou barvu. Výjimkou je varieta černého rázu, kde se požaduje tmavý – modročervený – obličej i hřeben. Opeření se požaduje pevné, dlouhé, široké.

Nejčastější exteriérové vady

Nepřípustné jsou hrubé odchylky v typu, jako např. dlouhá záda, strmé držení těla, úzký nebo mělký hrudník, trup trojúhelníkovitého tvaru, delší běháky, našlapování na paty, stranou nesený ocas, vysoko nesená křídla, silně zahnuté velké srpy. Delší záda se objevují zejména u slepiček. Dlouhé srpy kohoutů bývají více zahnuté. Je třeba rozlišovat měkký ocas – je úzce nasazený, naklání se ze strany na stranu. U japonek jsou patrné velké rozdíly v tělesném rámci, mají sklon k nadváze.

Snahou docílit co možná nejkratších běháků dochází k jejich deformacím. Zvířata mívají pokřivené prsty a často se u nich objevuje „kachní běhák“ – zadní čtvrtý prst otočený směrem dopředu. U kohoutů mnohdy chybějí ostruhy nebo jsou nedostatečně vyvinuté. Ojediněle se vyskytuje zachmýření běháků.

U kohoutů bývají jemnější hlavy, u obou pohlaví pak menší hřebeny neodpovídající struktury a nedostatečně vyvinuté laloky, vyskytují se zelené nebo šedé oči. Hřebeny bývají měkké, hrubě perlené i nepravidelně řezané, častý je silný záhyb před zobákem nebo příliš dlouhé kornoutovité laloky. Přehyb – proláklina podél hřebene – se připouští.

U kadeřavých variet bývá peří často narušené struktury s nedostatečně vyvinutými prapory.

Barevné rázy

Počet barevných rázů, ve kterých jsou vyšlechtěny japonky, přesáhl dvacítku. Jejich seznam naleznete v tabulce. Většina barevných rázů vznikala v Evropě, tedy mimo zemi původu.

Nejběžnějšími jsou bílé, žluté, modré s lemem, modré bez lemu, černé, bílé s černým ocasem, žluté s černým ocasem, černobílé, chovají se také žíhané, koroptví, stříbrokrké, černé zlatě lemované, černé stříbrně lemované, pšeničné, trojbarevné, žluté s modrým ocasem, břízové, červené bíle tečkované a žluté kolumbijské.

Zajímavým rázem, který se u dalších plemen nevyskytuje, jsou rotgeschultert (s červenými rameny). Jejich barva je krémově bílá jednotlivá světle žlutá pera jsou povolena na krku, horní část zad a ramena jsou nažloutlá, letky tvoří krémový trojúhelník. U slepice jsou nažloutlé až světle hnědé kryty křídel, zbytek trupu je krémově bílý. Barva očí se požaduje oranžová, běháků žlutá. Nepřípustná je načervenalá barva na krku, hlavě a na prsou, v křídlech a v ocase.

Na našich výstavách se objevují japonky kadeřavé. Krycí opeření se u nich stvolem obrací do protisměru. V zahraničí jsou k vidění také hedvábná zvířata, která mají peří nitkovité, stvoly měkké a vlasovité bez praporku.

Všechny barevné rázy mají žlutou barvu běháků, u černých jsou běháky černé, u tmavých rázů jsou žluté s tmavým nádechem.

Tabulka:
Výskyt barevných rázů v zemích EE
Původ ČR Německo 1) Belgie Velká Británie Francie
Japonky 6) Chabo 6) Chabo 6+9),3),4) Japanese Bantam Chabo 6)
JP černé stříbroprsé birkenfarbig berken 8) birchen grey
modré blau blauw  8) blue bleu
modré bíle
skvrnité
blau mit weissen Tupfen blauwberken  8) blue mottled
modré zlatokrké blau-birkenfarbig gezoomd blauw
modré a lemy blau-gesäumt blauwpatrijs
modré zlatokrké blau-goldhalsig blauw witgepareld
modré
oranžovoprsé
blau-orangebrüstig blauwgoudberken  8)
modré bíle
skvrnité
blau-weissgescheckt
modré zlatě
pšeničné
blau-weizenfarbig blauwtarwe blue-red bleu froment
pestré bunt tri-coloured
žluté gelb buff
žluté modroocasé gelb mit blauem Schwanz geelblauwstaart fauve a queue bleue
žluté černoocasé gelb mit schwarzem Schwanz geelzwartstaart black tailed buff fauve a queue noire
žluté bíle
tečkované
gelb mit weißen Tupfen
žluté kolumbijské gelb-schwarzcolumbia buff columbian
krahujcovité gesperbert okerwitporselein cuckoo coucou
zlatokrké goldhalsig koekoek golden duckwing
porcelánové gold-porzellanfarbig patrijs tri-coloured mille-fleurs
zlatě pšeničné gold-weizenfarbig tarwe froment
žlutě plavé hellgelb
millerovy šedé Miller's gray Miller's gray
černé
oranžovoprsé
orangebrüstig goudberken  8) brown-red noir a camail doré
et poitrine liserée
oranžové
pšeničné
orange-weizenfarbig geeltarwe
šedé perlgrau parelgrijs lavender
perlově šedé bíle tečkované perlgrau
gesperbert
parelgrijs
witgepareld
coucou gris perle
trojbarevné perlgrau mit´
weißen Tupfen
porselein
koroptví vlnité rebhuhnfarbig-gebändert meerzomig patrijs partridge perdrix doré maillé
červené rot red
červené
bíle skvrnité
rot
weissgescheckt
red mottled
s červenými rameny rotgeschultert witpatrijs
červené bíle
tečkované
rot mit weißen Tupfen*
černé 8) schwarz 8) zwart  8) black noir 8)
černé bíle skvrnité schwarz mit weißen Tupfen zwart witgepareld black mottled noir caillouté blanc
černé zlatě
lemované
schwarz-gold zwart goudhalzig  8) noir a camail doré
černé stříbrně lemované schwarz-silber zwart zilverhalzig  8) dark grey noir a camail  argenté
stříbrně koroptví vlnité silberfarbig-gebändert
meerzomig
zilverpatrijs
gray perdrix argenté maillé
stříbrokrké silberhalsig zilverpatrijs silver gray
stříbrně pšeničné silber-weizenfarbig zilvertarwe froment argenté
bílé weiß wit  8) white blanc
bílé modroocasé weiß mit blauem Schwanz witblauwstaart blanc a queue bleue
bílé černoocasé weiß mit schwarzem Schwanz witzwartstaart black tailled white blanc a queue noire
pšeničné weizenfarbig wheaten
Původ Itálie Chorvatsko Nizozemsko Polsko Skandinávie
JP Chabo Šabo Chabo 3),6),8),9) Chabo Chabos
berken
blu blauw
(ongezoomd)
niebieski bl?
blauwberken
buff
fulva a coda blu geelblauwstaart żółty z niebieski ogonem
fulva a coda nera žuta s crnim repom geelzwartstaart żółty z czarnym ogonem gul sorthalet
fulva picchiettata bianco oker witgepareld żółty z biało nakrapiane
sparviero koekoek krogulczy
collo oro złotoszyji guldhalset zlatokrké
porselein guld sort
porcelaensfarvet
dorata frumento tarwe złoto pszeniczny
lichtgeel
goudberken
geeltarwe
grigio perla perłowo szary
grigio perla picchiettata bianco perłowo szary biało nakrapiane
millefiori złoto porcelanowe perlegra-hvidplettet
perniciata a maglie nere meerzomig patrijs kuropatwiany jasno obrzeżony
rood witgepareld
spalle rosse roodgeschouderd wit
nera 8) crna zwart czarny sort (5+6)
nera picchiettata bianco zwart witgepareld czarny biało nakrapiany sort - hvidplettet
nera oro crno-zlatna zwart goudhalzig czarno złoty
nera argento crno-srebrna zwart zilverhalzig czarno srebrny sort solvhalset
perniciata arg.maglie nere meerzomig
zilverpatrijs
srebrny jasno
obrzeżony
collo argento srebrnoszyji
argentata
frumento
zilvertarwe srebrno
pszeniczny
s?lv-hvedefarvet
bianca bijela wit biały hvid
bianca a coda blu witblauwstaart biały z niebieskim ogonem
bianca a coda nera bijela s crnim repom witzwartstaart biały z czarnym ogonem hvid sorthalet
Původ Slovensko
JP Chabo
brezová
modrá
žltá
žltá s modrým chvostom
žltá s čiernym chvostom
žlté bielo
bodkované
krahulcovitá
zlatokrké
zlatá pšeničná
perlovošedé
perlovošedé
bielobodkované
porcelánová
jarabičia vlnitá
čierna
čierna bielobodkovaná
černá
zlato lemovaná
čierno strieborno lemovaná
striebornosfarbené vlnité
striebrokrká
striebornopšeničné
biela
biela s modrým  chvostom
biela s čiernym  chvostom
* Uznané 2011, 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko, 3) Také s vousem, 4) Také se slepičím opeřením, 6) S normálním opeření, kadeřavé i s hedvábným opeřením,
8) Také s tmavým obličejem, 9) Také bez ocasu

Užitkovost

Snáška se pohybuje okolo 80–90 vajec s bílou skořápkou, minimální  hmotnost násadových vajec je 28 g.

Specifika chovu

Chov japonek není náročný, pokud se vhodně přizpůsobí podmínky chovu. Japonky nejsou náročné na množství a druh krmiva, nepotřebují mnoho prostoru. Nutností je zateplený, suchý kurník, postačí menší, suchý, čistý výběh nebo voliéra. Krátké nožky nejsou uzpůsobené k pohybu v terénu nebo vysoké trávě. Hodí se pro ně rovné podklady nebo pískované výběhy. Vyniknou na zatravněných plochách, tráva ale musí být nízká a suchá. Téměř nelétají (najdou se výjimky), postačí nízké oplocení, hřady se umisťují nízko nad podlahou kurníku.

Prostředí je nutné udržovat čisté a suché, protože japonky si kvůli svým kratičkým nohám v mokrém nebo znečištěném kurníku ušpiní i spodní část trupu. V zimním období hrozí omrzání hřebenů, v mrazivém počasí se japonky do výběhu nepouští. Vhodné je hřebeny potírat vazelínou.

Pokud se japonky rozhodnete líhnout, pak ač standard předepisuje co nejkratší nohy, při sestavení hejna se nepoužijí jen jedinci s velmi krátkými běháky, např. krátkonohé slepičky a kohoutek s normálními běháky. Je to z toho důvodu, že znak je v homozygotní formě letální (smrtící), kuřata, která jsou jeho nositeli, umírají ještě před vylíhnutím. Krátkonohost je způsobena genem Cp. Páříme-li krátkonohá zvířata, jejich potomstvo se bude štěpit v genotypovém štěpném poměru 1:2:1 a fenotypovém štěpném poměru 1:2. Vylíhne se 25 % dlouhonohých kuřat, 50 % krátkonohých kuřat (heterozygoti) a 25 % zárodků ve vejcích odumře. Při páření krátkonohých s jedinci s normální délkou nohou se vylíhne 50 % krátkonohých a 50 % s normální délkou běháků.

Japonky poměrně často kvokají a o kuřata se vzorně starají. Kvočnu je možné nechat ve stejném výběhu jako ostatní slepice i s kohoutem.

Plemeno je přítulné, přátelské a důvěřivé, má velmi klidnou povahu a snadno se ochočí, proto jsou vhodné i pro děti. Na rozdíl od jiných zakrslých plemen nemají kohouti tak pronikavý hlas.

Zahraničí

Hlavní speciální výstava německého klubu se bude konat 8.–9. 11. 2014 v Langenbergu, další speciální výstavy budou v Hannoveru 18.–19. 10. a v Lipsku 5.–7. 12. 2014. Švýcaři svou speciální výstavu plánují na 3.–4. 1. 2015 v Oberbippu.

Informace o německém klubu chovatelů chobo naleznete na stránkách: http:// www.chaboclub.de/, nizozemský se prezentuje na stránkách: http://www.chaboclub.nl/, švýcarský na: http://www.chaboclub.nl/, americký na: http://www.bantamclub.com/aba/, japonský na stránkách: http://homepage2.nifty.com/choumeikei-chabo/ a belgický na: http://vlaamsechaboclub.franksite.be/. Klub chovatelů japonek pracuje i v Maďarsku: http://www.chaboklub.eoldal.hu/.

Klub

U nás se japonky vyskytují zřídka a klub jejich chovatelů tu nepracuje.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (3x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře