Užitkovost japonských křepelek

Užitkovost japonských křepelek je dosti vysoká, vezmeme-li v úvahu výživnou hodnotu jejich vajíček. V měsíci lednu 2013 jsme se rozhodli pro chov těchto křepelek, a to z toho důvodu, že klecový chov není náročný na prostor a obsluha je jednoduchá. Klec je opatřena krmítkem a automatickým napájením. Křepelky jsou v kleci chovány na roštu a trus je zachycován na plech pod roštem. Tím je usnadněno čištění, a jelikož drátěný rošt je situován tak, aby se snesená vajíčka skutálela mimo klec pod krmítko, je usnadněn i sběr vajíček. U klece je popeliště, kam se chodí křepelky popelit. Délka klece i s popelištěm je 135 cm. Šířka je 40 cm a výška 27 cm. Tyto rozměry vyhovují pro chov dvaceti slepiček japonských křepelek bez kohoutka.

Snůška a náklady

Zakoupených čtyřicet křepelek jsme umístili do dvou klecí uvedených rozměrů. Se snáškou začaly v měsíci březnu, a to takovým způsobem, že první čtyři vajíčka byla snesena 21. března a 22. března jich bylo sneseno 26. Za měsíc březen bylo sneseno celkem 129 vajíček a snůška se neustále zvyšovala až na 38 vajíček denně v průměru. Za měsíc duben již bylo sneseno celkem 959 vajíček, květen 1 170, červen 1 067, červenec 1 100, srpen 980, září 1 226, říjen 619, listopad 597 a prosinec 440 vajíček. Za rok 2013 sneslo čtyřicet křepelek celkem 8 287 vajíček. Počítáme-li průměrnou cenu za křepelčí vajíčko 3 Kč, jedná se o celkovou částku 24 861 Kč. Průměrná spotřeba pro jednu křepelku je asi 1 kg granulí za měsíc, což činí částku cca 11,90 Kč. Průměrná snůška jedné křepelky za měsíc (celkem 10 měsíců) činila 21 vajíček při ceně 3 Kč za vajíčko, což je 63 Kč. Za 1 měsíc jsou tedy průměrné náklady na jednu křepelku 11,90 Kč a výnosy 51 Kč.

V průběhu roku 2013 došlo k úhynu a celkový stav k 1. 1. 2014 byl 29 japonských křepelek. Tímto stavem byla ovlivněna i spotřeba krmení. Snůška v roce 2014 byla následující: leden 363, únor 119, březen 318, duben 656, květen 671, červen 644, červenec 586. Celkem 3 357 vajíček.

Krmení

Japonské křepelky jsou umístěny v místnosti, ve které se celé zimní období netopí a nesvítí. Křepelky však mají přístup ke krmení i v noční době, protože klece jsou umístněny pod oknem, které propouští světlo z pouličního osvětlení. Mimo uvedené granule dostávají zelené krmení v podobě listu pampelišky, salátu a různých částí zeleniny a ovoce. V zimním období jsme zkrmili velké množství jablek, které dostávaly do krmítka. Zelené krmení jim dáváme do prostoru popeliště, a to z toho důvodu, že jim nepropadá roštem. Snůšku japonských křepelek neovlivňuje ani přepeřování. Při kvalitním krmení a ošetřování je možné japonské křepelky chovat i po dobu dvou roků bez snížení jejich užitkovosti. Zkrmujeme i zbytky od kanárů v podobě různých semen a vaječné míchanice, ve které jsou i naklíčená semena.

Vejce za korunu

Při průměrné produkci 260 ks vajec převýší hmotnost vajíček 22–24× živou hmotnost křepelky. U slepic při produkci 260 kusů vajec je to pouze 9–10×.

Počítáme-li roční náklady na jednu křepelku 240 Kč, při snůšce 200–250 vajec vyjde vejce v nákladech na 1 Kč.

Z našich zkušeností vyplývá, že není nutné krmit japonské křepelky ve snůšce pouze směsí, ale je možné přidávat i různá další krmiva včetně zeleného krmení a na snůšku to nemá vliv, že by se snížila, jak některé zdroje uvádí. Naopak, při dostatku zeleného krmení a různého ovoce mají vajíčka větší hodnotu. Je to stejný rozdíl jako u vajec slepičích při chovu slepic v klecích a ve výběhu. Že jsou vejce japonských křepelek důležitá pro lidský organismus, je známo a psal jsem o tom v článku uveřejněném v časopise Fauna v roce 2013.