Poklady z přírody – okřehek

zdroj: Imagio
foto: Jiří Boháček
foto: Martin Hrdlička

Rostlina, kterou do krmných dávek s oblibou zařazují chovatelé různých druhů kachen jak užitkových, tak okrasných. Oblibu u kachen vystihuje i jeho anglický název Duckweeds. Jedná se o rod z čeledi áronovité (Araceae), řádu žabníkotvaré (Alismatales), třídy jednoděložné (Liliopsida), který zahrnuje 13 druhů. Na našem území se vykytují čtyři z nich. Běžný je okřehek menší (Lemna minor), v nižších polohách roste okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca) a hrbatý (Lemna gibba), na několika místech v Čechách byl nalezen okřehek červený (Lemna turionifera Landolt). Okřehek menší je známý také pod názvem vodní čočka, na Slovensku se mu říká žaburinka menšia.

Výskyt

Různé druhy okřehku jsou rozšířeny téměř po celém světě, s výjimkou Arktidy a Antarktidy. U nás nejběžnější okřehek menší roste velmi dobře zejména ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách s dostatečným množstvím světla, snáší i zastínění. U nás se vyskytuje v rybnících, zatopených lomech, tůních, slepých ramenech řek i ve strouhách, příkopech a v odvodňovacích kanálech. Okřehek červený pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl zavlečen a na našem území je zmiňován od roku 2000.


Charakteristika

Jde o vodní rostliny, které volně plavou po hladině nebo jsou ponořené. Jedniček pojmenování jejich vlastností nalezneme několik, patří k nim: jednoleté, jednodomé, s jednopohlavními květy.

Lodyha má tvar stélky, je drobná, podlouhlá, někdy vypouklá, ze spodní části vyrůstá vždy jen jeden nevětvený kořínek. Mnohdy je stélka považována za list, listy ale zcela chybí. Kvete jen vzácně, a to od května do června. Květy jsou většinou po třech v redukovaných květenstvích uzavřených v drobném membránovitém listenu. Plodem je suchý, nepukavý měchýřek s jedním až pěti semeny.

Často převažuje vegetativní rozmnožování nad pohlavním. Rostliny jsou schopny vytvářet rozsáhlé kolonie, některé druhy kvetou jen velmi vzácně.

Na podzim a v nepříznivých podmínkách tvoří turiony – specializované pupeny, v nichž se shromažďují zásobní látky – škroby. Mateřská rostlina poté odumírá a turion klesá ke dnu. Na jaře zase vyplave na hladinu.

Trocha historie

V květomluvě znamená zelená barva okřehků naději, žádost a štědrost. V lidovém léčitelství se okřehek používal při léčení chronické rýmy, alergiíastmatu, podával se také proti průjmům, horečkám, revmatismu, na snížení hladiny cukru v krvi a k zastavení krvácení. Údajně pomáhal také při epilepsii, Parkinsonově chorobě, mozkové mrtvici nebo po otřesu mozku. Obklady z něj se přikládaly na zanícené klouby, žíly i na hemoroidy, urychlovaly hojení a snižovaly bolestivost. Používal se prášek, který se vdechoval, dále odvar a alkoholová tinktura. V čínské lidové medicíně sloužil okřehek spolu s dalšími bylinami při kopřivce a léčení poruch pigmentace pokožky (skvrn na kůži).

V homeopatii se používá výtažek z celé čerstvé rostliny (macerát v alkoholu). Doporučuje se u velmi ucpaného nosu, kdy nepomáhá jiná léčba a pacient nemá jiné problémy. Účinný je údajně při pocitu zkaženého dechu či pachuti v ústech, doporučují jej při ztrátě čichu.

Uvádí se také, že se dá jíst syrový či vařený. Nutno ale podotknout, že rostlinky většinou silně páchnou po rybině. Jeden z nejmenších druhů okřehků, Wolffia arrhiza, je využíván v Barmě a Laosu pro výživu lidí.

Z této malé rostlinky lze vyrobit i etanol. Zjistilo se, že okřehek obsahuje také dostatečné množství sacharidů, minerálů, aminokyselin i proteinů, a ty není potřeba do procesu fermentace kvasinkou Saccharomyces cereviceae přidávat. Z jednoho kilogramu sušiny okřehku je možné získat po desetidenní fermentaci až 330 ml etanolu, což odpovídá výtěžnosti asi 20 %. Při vhodných podmínkách je možné vyprodukovat z jednoho hektaru 10–30 tun sušiny okřehku za rok.

Okřehek je také častým plevelem jak v akváriích, tak na rybnících a přírodních koupalištích. Jeho přítomnost ve vodě je signálem kvality vody, považuje se za bioindikátor změn ve vodě. Při vhodných podmínkách ale může během dvou dnů zdvojnásobit svou hmotnost. Silné pokryvy okřehku pak negativně ovlivňují kvalitu vody a mohou způsobit zápach.

Okřehek menší se používá také v biotestech pro monitorování kvality vody a zjištění ekotoxicity rozpuštěných látek ve vodě nebo ve výluhu (ISO 20079, OECD 221), lze jej využít pro hodnocení toxicity sedimentů a půd. Určuje se omezení růstu podle počtu a plochy listenů, hmotnosti a množství chlorofylu. Test trvá 168 hodin.

Ekologicky zajímavé schopnosti okřehku menšího popsala D. Reinholdová z Georgia Institute of Technology. Rostlina je schopna hromadit těžce rozložitelné látky, které se do přírody dostávají z chemicky ošetřených polí nebo komunálních odpadních vod. Toleruje poměrně vysoké zatížení a využívá se pro odstranění nečistot z odpadních vod. Je schopna z vody odstranit až 99 % rozpuštěných látek včetně např. zbytků pesticidů, léků proti depresi, těžkých kovů, estrogenních hormonů, odpadů koželužen nebo čistit vody kontaminované ropnou rafinerií.

Právě těžké kovy a organické toxiny jsou problémem využití okřehku v zemědělství. Okřehek z čističek není možné použít k produkci krmiva a potravin, ale musí být likvidován co nejbezpečněji, např. na skládkách s utěsněným dnem.

Co rostlina obsahuje?

Okřehek má velké množství vody (92–95 %), zastoupení bílkovin v sušině se pohybuje od 7 do 45 % v závislosti na dostupnosti dusíku. Obsah hrubé vlákniny se uvádí na 7–10 %. Zajímavé je i zastoupení sacharidů, celulózy a hemicelulózy.

V sušině je značný podíl barviv – xantofylů, obsah karotenů se uvádí v rozsahu 600–1 000 mg/kg. Obsah minerálních látek závisí na jejich zastoupení ve vodě, kde okřehek roste. Vysoké může být zastoupení vápníku a draslíku, uvádí se soli jodu a bromu, ale i další minerální látky – např. křemík, železo, měď, mangan, sodík, chlor a vanad.

Antinutričními faktory jsou kyselina šťavelová, která má negativní vliv, pokud se okřehek zvířatům podává ve velkém množství. Uvádějí se i fenolové sloučeniny, taniny a saponiny.

Pěstování

Většinou se sbírá ve vodních nádržích volně v přírodě, ale můžeme jej i vysadit a pěstovat sami. Optimální teplota pro rychlý růst je od 17,5 do 30 °C, v chladnějším prostředí roste pomaleji, při teplotách nad 35 °C odumírá. Ideální hloubka nádrže je od 20 do 50 cm. Otázkou je, jak a čím okřehek přihnojovat. Uvádí se jakýkoli organický materiál, který je snadno biologicky odbouratelný a má dostatečně vysoký obsah živin, např. hnůj, kuchyňské odpady.

Sběr

V dubnu až červnu se sbírá celá rostlina, pro sběr vybíráme čisté vody bez splašků a odpadků.

Z ploch, kde se okřehek pěstuje, se doporučuje sklízet často, nejlépe denně, sklizeno může být 10 až 35 % okřehku.

Odstranění rostlinek, pokud se jim v nádrži zalíbilo, je problematické – doporučení se týkají mechanických „udělátek“. V akváriích je to cedník nebo síťka, u nádrží vymysleli třeba v Bartošovicích vodní kombajn. Pro sběr malého množství postačí podběrák.

Záměna je možná s podobným druhem – závitkou mnohokmennou, Spirodela polyrhiza (L.) Schleiden. Oba druhy se dají rozlišit podle kořínků: závitka má kořínků na každém lístku několik a je větší, okřehky mají na každém lístku jen jeden kořínek.

Zpracování

U drůbeže se okřehek využije čerstvý, je možné jej i sušit, před použitím jej důkladně propláchneme vodou. Pokud chceme okřehek usušit, pak jej propraný vyždímáme v utěrce. Okřehek určený pro lidskou spotřebu se suší umělým teplem – v sušičce, na topení nebo v troubě. Vzhledem k vysokému obsahu vody je umělé sušení nákladné, na snížení obsahu vody z 95 % na 10 % je potřeba sušit až 30 hodin při 40 °C. Jako vhodnější se proto uvádí sušení na slunci nebo vzduchem.

Využití pro drůbež

Ottův slovník naučný uvádí: „Okřehek obývá hlavně vody stojaté, jež velmi záhy pokrývá zeleným, hustým povlakem, čímž hodí se zvláště k výzdobě domácích akvárií, tak jako v přírodě samé k ukrývání rozmanitého drobného živočišstva. Z této zajisté příčiny jest i kachnám oblíbenou potravou.“

Okřehek menší se často doporučuje pro krmení kachňat, jako vhodná výživa se uvádí také pro kuřata, a to jak čerstvý, tak sušený. Rády ho sezobou i dospělé kachny, ale také slepice a perličky, podávat ho lze i křepelkám. Je zdrojem bílkovin, ale také barviv – „žloutky při krmení okřehlém zbarveny dooranžova“.

U kachen většina studií uvádí zvýšení přírůstků a zlepšení využití krmiva, intenzivnější zbarvení kůže a tuku. Okřehek byl testován v množství do 20 % krmné dávky. Chovatelé uvádějí, že může tvořit až čtvrtinu krmné dávky.

U nosnic se uvádí zvýšení obsahu omega-3 mastných kyselin ve vejci, a při dávkách 15–25 % vyšší obsah bílkovin ve vejcích. Některé prameny doporučují podávat okřehek neomezeně.

U křepelek může okřehek nahradit až 50 % proteinu.

Použití se testovalo i při výkrmu brojlerů, ve studie se uvádí, že nákladově efektivní může být přídavek 29,5 % sušeného okřehku. Karoten obsažený v okřehku barví tuk a kůži kuřat do žlutooranžova. Vykazované hodnoty metabolizovatelné energie jsou poměrně nízké.

U všech kategorií ba se měl začít přidávat v menších pravidelných dávkách a ty postupně v průběhu několika týdnů zvyšovat. Rozhodně by neměl být jediným zdrojem potravy.

Jeho nutriční hodnota je také velmi závislá na prostředí, ve kterém rostl. Na jednu stranu může být okřehek velmi kvalitním krmivem a svým obsahem může konkurovat např. sójové moučce, v jiných případech může mít nízký obsah bílkovin nepříznivý vliv na energetickou hodnotu a stravitelnost.

Zkrmovat je vhodné pouze okřehek z čistého prostředí. Nesmíme zapomínat na to, že rostlina je schopna soustřeďovat organické sloučeniny, které znečišťují prostředí.

Pro další druhy

Na obhospodařovaných vodních plochách slouží jako vhodná potrava pro býložravé ryby a vodní ptactvo, je útočištěm pro drobné korýše. Dokáže ale vytvářet kompaktní porosty, které nepropouštějí světlo a tím zhoršují kvalitu vody pod nimi.

Někteří akvaristé řadí okřehek menší z pěstitelského hlediska mezi plevel, v akváriích se rychle množí. Může sloužit jako úkryt nebo potrava pro některé druhy ryb. Pokud jej z akvária nechceme zcela odstranit, stačí sebrat jej síťkou. Příbuzné druhy se v akváriích pěstují, častý je např. okřehek nejmenší nebo závitka tečkovaná.

Chutná údajně i prasatům, jako součást krmné dávky se přidává také skotu, kozám a ovcím. Nadýmání bylo pozorováno u jalovic při podání většího množství čerstvého okřehku. Nesmí se podávat ve velkém množství. Využitelnost bílkovin značně kolísá, uvádí se 50–80 %.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře