Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Poklady z přírody 65 – Brutnák lékařský
Sdílet:

Poklady z přírody 65 – Brutnák lékařský

Drůbež
Všeobecné
Brutnák lékařský (Borago officinalis) je jednoletá bylina z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae), řádu brutnákotvaré (Boraginales), rodu brutnák (Borago). Květy brutnáku připomínají hvězdice, proto se mu říká hvězdičník, používají se také názvy borač, borák, boryt, bureš nebo okurkové zelí. Pěstuje se jako léčivá rostlina, salátová zelenina i jako ozdoba záhonů. Včelaři jej považují za vynikající medonosnou rostlinu, která poskytuje dostatek pylu i nektaru.

Výskyt

Brutnák pochází ze Středozemí, uvádí se také severozápadní Afrika. Rozšířil se i do dalších částí Evropy, Severní Ameriky a Austrálie. I u nás občas zplaňuje. Nalez­nete jej především v teplejších oblastech podél cest, na rumištích, loukách i v blízkosti sídel.

 

 

Charakteristika

Jednoleté byliny brutnáku dorůstají výšky 20–60 cm, někdy i více. Kořeny mají tlusté, zasahují hluboko do země. Přímé chlupaté šedozelené lodyhy jsou jen chudě větvené, v horní části mívají červený nádech. Jsou porostlé drsnými šťavnatými listy vejčitého až kopinatého tvaru. Listy jsou celokrajné nebo jemně vroubkované, se zvlněným okrajem. Přízemní listy mají dlouhý řapík, lodyžní jsou krátce řapíkaté.

Modré nebo vzácně i bílé obojpohlavní květy s průměrem 1,5–2 cm se objevují od května do září. Plodem je hnědá tvrdka vejčitého tvaru.

 

 

Trocha historie

Arabský lékař Avicenna (980–1037) o brutnáku řekl, že přináší radost a úlevu srdci. Právě Arabové brutnák přivezli do Španělska, odkud pochází jeho latinské jméno. Ze Španělska se brutnák rozšířil do dalších částí Evropy. Na našem území se pěstoval jako léčivá rostlina a koření od 12. století.

V lidové medicíně se odvar z brutnáku používal při horečkách, onemocnění horních cest dýchacích, jako diuretikum a k pre­venci zánětů v tělních dutinách. Posloužil také jako obklad na rány a vředy. Od středověku se brutnák používal také jako zelenina, přidával se do zeleninových salátů.

Brutnák posiluje nervový systém, působí proti depresím a zklidňuje. Nálev se používá jako diuretikum (odvodňuje), diaforetikum (podporuje pocení) i kardiotonikum (podporuje stahy srdeční svaloviny). Dopo­ručuje se při onemocněních srdce, nachlazení, návalech horka, horečnatých stavech, revmatu, při zánětech a vředech. Pomáhá při léčbě cukrovky.

Používá se i zevně k tlumení zánětů a léčbě ekzémů, lupénky a akné, údajně je vhodný i na popáleniny.

Připravují se obklady z vývaru, kašovité obklady, kloktadla nebo koupele. Nálev připravíte ze dvou lžiček sušeného květu nebo nati a 3 dl vařící vody. Bylina se pod pokličkou luhuje 15 minut.

Stále častěji se brutnák pěstuje pro semena, ze kterých se lisuje olej. Koupíte jej i v lékárně. Olej z plodů brutnáku se doporučuje při řadě potíží  – pomoct by měl cukrovkářům i těm, kdo chtějí zhubnout, dále při zánětech horních dýchacích cest, střev a kloubů, podporuje krevní oběh, působí proti stresu. Pomoct může také ženám s premenstruačním syndromem nebo při přechodu. Doporučuje se také na posílení vlasů a nehtů. Používá se i v kosmetice, mírní zarudnutí a podráždění pokožky, má obnovující schopnosti. Pleť zpevňuje a zlepšuje její elasticitu, redukuje vrásky. Semena se využívají i drcená.

Brutnák lékařský se nedoporučuje užívat těhotným, kojícím ženám a také lidem, kteří užívají antidepresiva či léky na ředění krve. Droga by se neměla používat dlouhodobě, může poškodit játra, uvádějí se také karcinogenní účinky. Není vhodné jej kombinovat s česnekem a jinanem.

Listy se dají použít jako zelenina, chutí připomínají okurky. Skvělý je dušený na másle, přidat jej můžete do nakládaných okurek a zeleniny, zpestří majonézy, pomazánky, smoothie, sýry i studené omáčky. Květy zmrazené v kostkách ledu udělají z nápojů nevšední zážitek, ozdobit jimi můžete také chlebíčky, saláty nebo dezerty. Květy naložené v cukru poslouží jako bonbony.

Brutnák lékařský je medonosná rostlina. Rostliny tvoří velké množství zelené hmoty, dají se s úspěchem využít na zelené hnojení. Brutnák je dobrým sousedem pro rajčata, zelí a jahody, údajně jsou v jeho sousedství zdravější.

 

 

Co rostlina obsahuje

Nať obsahuje především slizy, třísloviny, saponiny, z minerálních látek vápník, draslík, křemík a mangan, dále vitaminy, aminokyseliny a další důležité látky.

Olej lisovaný ze semen vyniká obsahem protizánětlivé kyseliny gama–linolenové ze skupiny esenciálních omega–6 mastných kyselin.

 

Pěstování

Pokud chcete pěstovat brutnák, vyberte slunečné stanoviště, místo s propustnou chudší zeminou. Daří se mu zejména v teplejších lokalitách, nesnáší mráz. Potřebuje dostatek vláhy.

Sazenice je možné předpěstovat v bytě nebo ve skleníku, později je možné semena vysévat přímo na záhon. Klíčí 2–3 týdny. Přesazování starších rostlin je problematické, protože koření hluboko. Brutnák snáší sestříhání po odkvětu, znovu obráží a kvete.  Poměrně často bývá napadaný mšicemi.

 

 

Sběr

Sbírá se nať na počátku květu nebo později jen květ. Sběr semen je problematický, rostliny se vysemeňují v noci.

 

 

Zpracování

Nať a květy se suší nebo zmrazují. Květy jsou skvělé kandované. Ze semen se lisuje olej, moderní technologie škodlivé alkaloidy odstraňují.

 

 

Využití pro drůbež

Čerstvou nebo sušenou nať brutnáku je možné podávat všem druhům a kategoriím drůbeže. I když je rostlina porostlá chloupky, pro drůbež je velmi chutná. Použít lze i odvar z listů.

Je zajímavým zdrojem beta karotenu, vitaminu A, vitaminu B3, omega–6 mastných kyselin, vápníku a niacinu. Omezuje kardiovaskulární onemocnění a záněty, působí jako antioxidant, podporuje imunitu, má vliv na sílu kostí i vaječné skořápky a navíc barví žloutky vajec do oranžova. Rychle roste, produkuje velké množství zelené hmoty.

Nenašla jsem, jaké množství brutnáku je možné zkrmit. Doporučuje se drůbeži podávat brutnák samostatně, ne jako součást směsi. Je možné vysít semena přímo do výběhu. Drůbež si údajně většinou přijatelné množství určí sama.

 

Autor textu: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Autor fotografií zdroj: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru