Perlička domácí, část 4. – Zbarvení perliček
Perličky můžeme chovat dle platného českého standardu plemen drůbeže v několika základních barevných rázech ve dvou variantách, a to buď s úplným perlením, nebo s redukovaným perlením.
V návaznosti na to, zda se jedná o variantu s úplným perlením, nebo s redukovaným, se setkáváme s následujícími barevnými rázy perliček. Rázy s redukovaným perlením jsou zastoupeny následujícími barevnými rázy, a to divokým, šedým, světle modrý, jinak nazývaným také levandulové, žlutě plavým neboli chamois a bílým barevným rázem. U rázů s redukovaným perlením je v barevné škále zastoupeno zbarvení fialové, světle fialové neboli azurové a světle modré, tzv. levandulové. Paleta barev je ale ještě pestřejší a můžeme se setkat například s perličkami ve zbarvení čokoládovém nebo atraktivním strakatém barevném rázu.
Se zbarvením opeření je u perliček spojeno zbarvení běháků. Ty u perliček nabývají barvy šedočerné přes světle šedou až do oranžové. Zbarvení běháků musí být vždy jednotné, a nikoliv skvrnité. Obecně můžeme říci, že tmavé rázy disponují tmavým zbarvením běháků, zvířata divokého barevného rázu mají tedy běháky nejtmavší šedočerné. Rázy zesvětlené mají běháky oranžově zbarvené nebo světle šedé.
Nyní se podrobněji podíváme na první skupinu perliček, kterou budou rázy s úplným perlením, a popíšeme jejich kresbu. Zbarvení perliček se mění s věkem zvířete. Respektive mladá zvířata disponují tzv. juvenilním opeřením, které postupně při přepeřování obměňují za peří definitivní, tzv. adultní opeření. Toto juvenilní opeření se vyznačuje méně výraznou kresbou. U některých skupin per je jasně patrná příčná pruhovaná kresba. Pro lepší vizualizaci přikládám foto mladé perličky ve fázi přechodu z juvenilního a dospělého opeření.
Zbarvení perliček s úplným perlením je tvořeno pravidelným perlením, tedy bílými perlami rovnoměrně rozvrstvenými po celém trupu zvířete. Tyto perly se směrem od hlavy k ocasu mírně zvětšují. Perlení u domestikovaných perliček zcela chybí v oblasti krku, který je u divokého barevného rázu perliček s úplným perlením šedo–modro–fialově zbarvený. Zajímavé je, že perlička přilbová (Numida meleagris) jakožto divoký předek perličky domácí perlením na krku disponuje. V průběhu domestikace tedy došlo ke ztrátě perlení v této oblasti. Zbarvení letek je specifické a odlišné od zbarvení trupu perliček. Ruční letky disponují v ideálním případě typickým kulovitým perlením v několika řadách, běžně se však setkáváme s tím, že tato kresba je spíše čárkovitá. Loketní letky jsou zbarveny následovně: na vnější straně praporu je čárkovitá kresba a směrem k ostenu typické perlení. Dalším specifikem je opeření štítů křídel: nachází se zde velmi jemný strukturální bílý lem na konci jednotlivých per.
Zbarvení s redukovaným perlením je specifické v tom, že typické perlení je v oblasti trupu značně redukované. Nachází se v malé míře prakticky pouze v oblasti boků, štítů křídel a letek.
Pro lepší ujasnění kresby jednotlivých skupin per perliček s úplným i redukovaným perlením přikládám detailní fotografie ideální kresby těchto partií a jednotlivých barevných rázů perliček.
Tímto závěrečným článkem zakončuji náš seriál, ve kterém jsme se zabývali chovem perliček. V další sérii článků se zaměříme na problematiku chovu některých dalších vybraných druhů drůbeže.
