Husy africké

Kmen hnědě divokých z výstavy v Přerově
1,0 husa africká hnědě divoká, 25. EV, 96 bodů
Detail hlavy housera z předchozí fotografie
Obsah
  1. Vznik plemene
  2. Plemenné znaky
  3. Nejčastější exteriérové vady
  4. Barevné rázy
  5. Užitkovost
  6. Specifika chovu

Pokud chcete něco opravdu velkého a nevšedního, neváhejte si je pořídit. Hodí se k nim přívlastky majestátní, důstojné, velkolepé, těžké a svalnaté, povahou mírné a poslušné. Chovají se především pro okrasu, vhodné jsou i na maso. Zkrátka plemeno, které jistě přitáhne pozornost. 

Německo: Afrikanische Höckergänse

Slovensko: Hus africká hrboľová

Anglie: African

Francouzsky: Oie carronculée de Guinée

Původ: Čína

Kroužek: průměr 27 mm u obou pohlaví

Zařazení: skupina A1 – velká plemena

Vznik plemene

Původ plemene není dobře zdokumentován. Historické studie ukazují, že husa africká byla známá pod mnoha jinými názvy. I když to jejich současný název přímo popírá, vznikaly s největší pravděpodobností v Asii, uvádí se Čína, někdy také méně pravděpodobný severovýchod světadílu. 

Za jejich předky se považují zdomácnělé husy labutí (Anser cygnoides), ale teorie o jejich vzniku jsou dvě. První je postavena na křížení husy labutí a husy čínské. Druhá uvádí jako předka jen husu labutí, jedinečné vlastnosti jsou podle ní výsledkem selekce. Předpokládá se také, že v průběhu šlechtění byla použita i evropská plemena hus. 

Chovají se ve třech barevných rázech a to hnědě divoké, žlutě divoké a bílé. 

V USA byly africké husy uznané jako samostatné plemeno v roce 1874, dostaly se sem ale dříve, pravděpodobně na obchodních lodích. Vznikají zde samostatné linie. 

Do Evropy se dostaly v 18. století z Madagaskaru, díky tomu se do jejich názvu pravděpodobně dostal přívlastek africká. Ve Velké Británii se objevily v polovině 18 století a byly označovány jako hongkongské husy. Hnědě divoké a bílé byly ve Velké Británii standardizovány v roce 1982, žlutě divoké v roce 1999. 

V Německu se chovají zejména v jeho jižní části, u nás se vyskytují zřídka. V USA jsou stejně jako u nás uznané hnědě divoké a bílé.

Pro produkci masa bývají kříženy s husou tuluskou. Tito kříženci se chovají pro maso i peří. 

Plemenné znaky

Husy africké se vyznačují mohutným, širokým a hlubokým trupem, hrdým vzpřímeným nesením trupu, dvojitým podbřiškem a výrazným hrbolem na zobáku. Jde o plemeno velkého tělesného rámce, houser do 1 roku dosahuje hmotnosti 7,5 – 8,5 kg, husa 6,2 – 8,0  kg, u starších zvířat se požaduje hmotnost: housera 8,0 – 9,5 kg, husa 7,0 – 8,5 kg.

Hrubší, podlouhlá, vysoká hlava má jen málo výrazné líce a rovnou linii čela a temene. Plynulým obloukem přechází v zadní části v krk. 

Také zobák je vysoký, středně dlouhý, horní linie prudce stoupá a přechází v polokulovitý hrbol, ten plynule navazuje na linii čela.  Vrchol hrbolu se cení co nejvyšší, minimálně by měl dosahovat výšky čela. Starší zvířata mívají hrbol větší. U hus je naopak méně vyvinutý. Zbarvení zobáku je různé podle zbarvení peří. Bílé husy mají zobák oranžový, hnědě divoké černý. 

Velké oči jsou na hlavě posazené výše. I ony jsou zbarveny v závislosti na barvě peří – bílé husy je mají modré, hnědě divoké tmavě hnědé. Obočnice by měly být úzké, žlutě oranžové barvy. 

Jak bylo zmíněno, trup se požaduje mohutný, hluboký, hloubka je důležitá zejména v zadní partii. Zvířata jej nesou výše, pod úhlem 20 – 30 °.  Záda musí být široká v oblasti ramen, spadají vzad a jsou jen velmi mírně klenutá. Široká, plná prsa jsou výše nesená. Břicho se požaduje plné, dobře vyvinuté. Typický je velmi výrazný dvojitý podbřišek. 

Vzpřímený krk by měl být poněkud silnější, nahoře mírně prohnutý, alespoň středně dlouhý. Chybět nesmí výrazný podbradní lalok, který probíhá od kořene spodní části zobáku a zasahuje až na krk. Předností je symetricky utvářený, může být zvlněný. U některých zvířat se lalok vyvíjí pomalu, než doroste může to trvat 12 – 36 měsíců. 

Středně dlouhá, silná křídla pevně přiléhají k trupu, konce ručních letek jsou dosahují kořene ocasu. Krátký ocas je oproti ose trupu zvednutý. 

Pro africké husy je typický středně vysoký postoj, silné, výrazně osvalené holeně zcela překrývá opeření. Středně dlouhé, silné běháky bývají hrubší, oranžově červené barvy. Drápy u hnědě divokých se požadují černé, u bílých světlé. 

Opeření měkčí, husté, ale pevně přiléhá k trupu. 

Nejčastější exteriérové vady

Nepřípustná je nízká hmotnost, jednoduchý nebo chybějící podbřišek, silně zamouralá barva nebo žlutý zobák u hnědě divokých. 

Barevné rázy

U nás jsou uznané hnědě divoké a bílé. 

Hnědě divoké jsou ve Vzorníku evidovány pod číslem HU05. Základní barva je šedá s hnědým nádechem, peří na ramenou, křídlech a holeních je šedé, s máslově bílými lemy, přední část krku a horní část prsou je bíle plavá, prsa plavě hnědá, Na zadní straně krku je ostře ohraničený tmavě hnědý pás – úhoří pruh, který se táhne od horní části hlavy až po ramena. Zobák a hrbol odděluje od tváře úzký bílý proužek. 

Břicho a zadní část trupu jsou bílé, peří ocasu šedé s bílými okraji. Zobák a hrbol se vyžadují černé, běháky oranžově červené. 

Další barevným rázem evidovaným pod číslem HU 09 jsou bílé. 

Užitkovost

Snáší kolem 20 až 40 vajec s bílou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 140 g..

Chovají se především pro kvalitní a libové maso, peří se využívá zřídka. 

Specifika chovu

Husy africké jsou odolné a velmi klidné, k člověku důvěřivé. K jiným husám se ale chovají poněkud agresivně.  I přes svou velikost jsou aktivní a rády se koupou i pasou. Pro odpovídající růst je nezbytné zabezpečit dostatek kvalitního krmiva.  Rostou rychleji než jiná těžká plemena např. husy tuluské nebo emdenské.

Houseři mívají vyšší hlas než husy, jsou těžší a vyšší. Husy jsou kratší a zavalitější, mívají větší kýly a laloky. K jednomu houserovi lze přiřadit 2 až 6 hus, je to velice individuální. 

Vodní plocha je nezbytná v období páření. Oplozenost nebývá vysoká. Většina hus na vejcích nesedí a housata neodvodí. 

Dobře snáší i chladné podnebí, při velkých mrazech, ale hrbol může podléhat omrzlinám. 

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Další články z tohoto seriálu

Husy africké (28.7.2021)

Autor textu a fotografií Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře