Zoo v době covidu-19 

Sedmapadesátiletá slonice je vlídná k ošetřovateli a ochotně spolupracuje i se zvěrolékařem Dušanem Usvaldem (vpředu).
Takto výhrůžně sleduje tygr Bulan cizí osobu (fotografa)…
… zatímco přívětivý pohled patří ošetřovatelce.
V ČR byl jedovatý korovec mexický poprvé odchován v ústecké zoo.
Snad v žádné zoo, a tedy ani v té ústecké nemůže chybět král zvířat.
V Ústí se daří udržovat přírodní prostředí venkovních expozic.
Ve své domovině je medvěd malajský považovaný za nebezpečné zvíře, v Ústí se jeví jako sympatický společník.
O samotě si ředitel Roman Končel mohl sejmout roušku a popovídat si se slonicí.
Gepardi mají dost podnětů i bez návštěvníků – tentokrát samice Virgule „závodí“ s ošetřovatelkou Jaroslavou Stareckou projíždějící na mopedu.
Zkrátka nepřijdou ani milovníci psovitých, když mohou pozorovat neutuchající aktivity rodičů a potomka šakalů čabrakových.
Zoo Ústí nad Labem je druhou nejstarší v ČR. Založil ji v roce 1908 původně jako ptačí rezervaci ornitolog a podnikatel Heinrich Lumpe. Jeho pohádkový zámeček patří k perlám areálu.
Obsah
  1. Nouzový režim
  2. Pauza jen zdánlivá           
  3. Sloni místo slonice
  4. Vzácné přírůstky

Zklamání školáků těšících se na výlety do zoo i těch, kteří považují zoologické zahrady za místa k odpočinku a poučení. Milovníci zvířat museli všechno oželet od 17. března tohoto roku, kdy začala platit omezení v důsledku koronavirové pandemie. A šéfové zoo jen doufali, že se omezení brzy zmírní, aby se opět mohla zpřístupnit jejich zvířecí království.

Ani vládě nebyl osud zoologických zahrad lhostejný, proto uvedla, kdy by se areály mohly otevřít. Nejprve venkovní část expozic, a to ještě za určitých podmínek. Mělo se tak stát 25. května. Jenomže koronavirovou pandemii se u nás podařilo natolik zkrotit, že vláda na svém zasedání 23. května rozhodla, že zoologické zahrady mohou venkovní expozice otevřít již v pondělí 27. 4., tedy téměř o měsíc dříve, než se původně plánovalo. To zoologické zahrady uvítaly, ale mnohé to zároveň zaskočilo. Získat během tří dnů sezonní pracovníky nebo ukončit stavební úpravy areálů, které bylo možné realizovat v době, kdy byly zoo bez návštěvníků, není zase tak jednoduché. A tak některé zoologické zahrady otevřely již v pondělí, jiné během dalších dnů.

Nouzový režim

Finanční propady na vstupném jsou velké, ale aspoň že zahrady nebyly postiženy personálně. Tedy že nový koronavirus nezdecimoval pracovníky zoo, zvláště pak ošetřovatele, jak k tomu došlo u personálu v některých domovech seniorů. Nepochybně se to podařilo díky včasným opatřením, jež vedení zahrad přijala. Například ředitel Zoo Ústní nad Labem Ing. Roman Končel od počátku vyhlášení nouzového stavu zavedl zvláštní pracovní rytmus pro ošetřovatele zvířat. Zoo má 234 druhů zvířat, celkem 1 345 jedinců. Na pracovištích zahrnujících několik zvířecích druhů jsou obvykle tři ošetřovatelé, ale pro snížení rizika přenosu koronaviru chodili do zaměstnání po jednom, a to na dva dny. Pak měli čtyři dny volna. V zaměstnání se tak nestýkali. Tím se výrazně snížilo riziko přenosu onemocnění a minimalizovala se tak možnost narušení, či dokonce ochromení péče o zvířata. „Pracovat samostatně je pro ošetřovatele náročnější, ale pro chod zoo je důležité, že při onemocnění jednoho ošetřovatele se mohou v péči o zvířata starat další dva,“ vysvětluje ředitel a dodává, že tento pracovní režim potrvá ještě nějaký čas po zpřístupnění venkovních expozic.

Pauza jen zdánlivá           

Poněkud jiný režim platil v době největších vládních omezení pro zaměstnance údržby. Ti mohli naopak intenzivněji upravovat nebo budovat výběhy, na kterých by za přítomnosti návštěvníků mohli pracovat jen omezeně. Pro pracovníky administrativy byl zavedený home office, a tak stálá přítomnost platila jen pro ředitele zahrady a hlavního zoologa. Říká se, že každé zlo je k něčemu dobré. I tak by se dala charakterizovat doba, kdy se ředitel Roman Končel nemusel intenzivně zabývat provozními záležitostem a více energie a pracovního času mohl věnovat budoucnosti ústecké zoo. Jak se vyjadřují mnozí ústečtí občané a další příznivci i odborníci, tato severočeská zoo má velký potenciál. Má pracovité zaměstnance, kteří mají svoji práci rádi, a především její areál se rozkládá v jedinečném místě. Leží na jižním svahu s pestrým lesnatým, travnatým i skalnatým povrchem. A přestože Ústí nad Labem je silně industriální město, výhled do údolí Labe a na okolní kopce je doslova pastvou pro oči milovníků přírody. Někteří starší občané Ústí litují, že už se nemohou po kopcovitém areálu s převýšením 120 metrů procházet jako zamlada. Jejich stesk během pětiletého působení vyslyšel ředitel Roman Končel a má pro ně řešení: „Nejen pro seniory, ale i pro matky s kočárky a vozíčkáře bych rád co nejdříve vybudoval lanovku od dolního vchodu k hornímu. Takže prohlížet si expozice shora dolů bude snazší. A myslím, že se zvýší i návštěvnost, neboť pro tuto skupinu návštěvníků se zoo stane i oázou klidu, odpočinku a smysluplného využívání volného času,“ míní ředitel a dodává, co myslí akcentem smysluplný. „Kdo chodí častěji do zoo, může vícekrát a déle pozorovat oblíbené druhy zvířat a sledovat jejich chování. Je to zajímavé i poučné a každý tak může porovnávat s tím, co se o daném zvířecím druhu dočetl nebo viděl na obrazovce televize či na videu.“

Sloni místo slonice

Milovníci velkých chobotnatců by se mohli dočkat skupiny sloních samců. Po loňském úhynu sloní samice už zbyla jediná, a přestože se jí ošetřovatel všemožně věnuje, družka jí chybí. Pravda, při procházkách mimo výběh, koupání i cvičení se zabaví, ale část dne tráví sama a to slonům coby sociálním zvířatům nesvědčí. Proto má být přemístěna do jiné zoo a hned nato by mohla začít přestavba slonince pro skupinu samců. Těch je v zoologických zahradách nadbytek, takže jejich získání bude snadné. Zvěrolékař Dušan Usvald pečující o slonici věří, že si samice brzy zvykne na jiné prostředí, byť je léta zvyklá na to ústecké. Zvěrolékař má totiž řadu zkušeností, že zvířata měla po přemístění do nového prostředí adaptační problémy. Dokonce ten největší měly jeho dvě sibiřské tygřice. Získal je v době, kdy pečoval o zvířata v jednom německém cirkuse. Když bylo tygřicím něco přes osm měsíců, drezér usoudil, že nemají vlohy pro výcvik podle jeho představ, proto je nechtěl. Přitom to byly kontaktní šelmy, braly si maso i od zvěrolékaře, když k nim vstupoval do manéže. A protože MVDr. Usvald už od klukovských let miloval velké kočky, mohl si splnit klukovský sen. Samice ussurijských tygrů koupil, a než si vybuduje vlastní areál pro tygry, domluvil jejich dočasné umístění u jednoho českého znalce a chovatele sibiřanů. S převozem nebyl žádný problém, neboť tygřice byly zvyklé na cestování a změnu působiště cirkusu. Problém však nastal po několika dnech, když kočky začaly být v dočasném areálu nervózní a později přímo agresivní. Chovatel a cvičitel šelem ani zvěrolékař už k nim nemohli vstoupit. Byly to však čistokrevné ussurijské tygřice, takže nebyl problém tato vzácná zvířata prodat do jedné zoo.

Vzácné přírůstky

Zcela jinak zvládl před rokem přemístění vzácný tygr malajský z pražského chovu do ústecké zoo. „Bulanovi jsou dva roky, a jak se ukázalo, má jedinečnou povahu. Hned si na nové prostory přivykl a k ošetřovatelkám i ke mně se chová vlídně. Projevem spokojenosti s naší návštěvou je třeba i typické tygří frkání. Pouze když se s námi v technické části ubikace objeví cizí osoba, je ve střehu, což dává najevo svým výhrůžným výrazem. Získáním tohoto samce máme v podstatě za pět minut dvanáct šanci, aby se spolu s naší čtrnáctiletou samicí Indrou zasloužil o přírůstek těchto velmi vzácných tygrů. Zda bylo nedávné spojení úspěšné, budeme vědět někdy v červnu,“ konstatuje ředitel a přidává několik příkladů mláďat, která jsou chloubou severočeské zahrady. Mezi neobvyklé druhy patří korovec mexický, což je nevelký jedovatý plaz. Za tento první odchov v ČR zahrada dokonce získala 3. místo v soutěži o Bílého slona za rok 2018. Dalším severočeským úspěchem bylo první místo za přirozený odchov kajmana klínového. Soutěž pořádá Sdružení českých zoo, přičemž oceňuje odchov roku v českých a slovenských zoologických zahradách. Sdružení oceňuje také přestavbu roku, tou se za rok 2019 stala ústecká expozice tučňáků. Úspěšné odchovy plazů pana ředitele potěšily i proto, že on sám má doma desítky roků krajty královské. Radost však má z každého nového přírůstku, které pak potěší i bezpočet návštěvníků. 

Zajímavých odchovů i dalších počinů má ústecká zoo hodně a jistě bude stát za to se k nim na iFauně někdy vrátit.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (10x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Josef Růžička

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře