Ostravská bagdeta

Ostravská bagdeta patří do trojlístku bagdet českého původu a podobně jako česká bagdeta a moravská bagdeta byla dlouhá desetiletí lokálním plemenem v teritoriu svého vzniku - na Ostravsku. Přesto, že o OB existují zmínky již v osmdesátých letech 19. století, byl její vzorník uveden až v roce 1940 v Českém holubářství. Autoři K. Hoření a J. Voráček v této publikaci usuzovali, že mezi předky OB byly plemena Show-antwerp, indiáni a koburští skřivani, když ve starších pramenech byli uváděni zejména poštovní holubi a dále kariéři, rackové a francouzské a norimberské bagdety. Dlouhá léta byly OB přisuzovány orientační schopností, zděděné po poštovním holubovi tak vehementně, že byly až do konce třicátých let mylně považovány za ráz poštovního holuba. To také až do konce války značně ztěžovalo rozšiřování OB mimo teritorium vzniku. Velkou zásluhu na oddělení OB od poštovních holubů měl také redaktor Čeněk Novotný, který experimentálně prokázal u OB ztrátu orientačních schopností a svůj pokus popsal v roce 1937 v “Československém holubáři”. Tento výsledek následně uznala i komise Ústředního svazu spolků chovatelů poštovních holubů. To mělo velký význam v období protektorátu, protože okupanti perzekuovali chovatele poštovních holubů daleko více, než ostatní chovatele (v r. 1944 byl dokonce vydán zákaz zakládání nových chovů holubů na území protektorátu Čechy a Morava). Z těchto důvodů se i autoři vzorníku z r. 1940 vyhnuli ve stati o původu zmínky o PH jako hlavnímu předku OB. Zjevně záměrně to zamlčeli následující formulací: “Ostravská bagdeta sice také polaří, ale její orientační schopnosti jsou tak malé, že nezalétá daleko od domova”.

• ostravská bagdeta bílá

Zajímavý je také vznik názvu plemene, které se původně nazývalo “holub ostravský” a tak ho také pojmenoval a popsal chovatel A. Surma v roce 1936 v “Československém holubáři”. Surma v tomto článku zdůraznil exteriérové odlišnosti od poštovního holuba a redakce v doslovu navrhla pro toto plemeno název “Ostravská bagdeta”, který byl chovateli bez výhrad přijat.

Existence OB byla po válce natolik ohrožena, že se později stala součástí regeneračního programu. Vyskytuje se v řadě rázů, ale v posledním vzorníku z r. 1993 je pouze odkaz na zbarvení poštovních holubů. V odborné literatuře jsou uváděny bílé, červené a žluté, modré bezpruhé a černopruhé, bílé žlutopruhé a červenopruhé, žlutě a červeně plavé, kapraté modré, červené a žluté, běloocasé a bělohroté žluté, červené, černé a modré, tygři černí, červení, modří a žlutí, a jako straky ve všech barvách.

• ostravská bagdeta červená

Pro posuzování i chov jsou nejdůležitějšími znaky zejména hlava, zobák, krk, postava a držení těla, dále pak oči, nohy, velikost a struktura ozobí, tvar obočnic a náprsenka.

Hlava je užší a delší, na temeni je mírná plošinka a v přechodu v týl je ještě jedna. Oči jsou poměrně velké, perlové, mírné prokrvení se toleruje. Bílí mohou mít oči tmavé. Obočnice nepřevyšují temeno hlavy a jsou široké a hladké. Starší holubi mohou mít obočnice i hrubší, barva obočnic je světlá a nevýrazná.

Zobák je poměrně delší a silný, dolů klopený a tvoří plynulý oblouk s čelem. Zbarvení zobáku odpovídá barvě opeření. Ozobí je delší, dobře vyvinuté, poměrně hladké a bíle ojíněné. Krk je ke trupu poměrně široce nasazený, dlouhý, poměrně slabý a esovitě zahnutý. Má výrazný “ohryzek”, hrdlo je vyplněno znatelným lalůčkem. Postava je ve velikosti poštovního holuba a je nazad skloněná. Ocas je delší, úzký, nesený v linii hřbetu, mírně se dotýká země. Křídla jsou mírně delší, dobře přilehlá k tělu, nekříží se a ohbí je výrazné a mírně přesahuje vole směrem dopředu. Nohy jsou neopeřené, delší, bérce vystouplé. Opeření je hladké a krátké, na krku je rozčísnutá náprsenka. Barva opeření není pro posouzení podstatná.

• ostravská bagdeta červená

Chybějící náprsenka a nesprávně zbarvené oči jsou vadami výlukovými. Hrubou vadou je chybějící lalůček a krk bez “ohryzku”.

• ostravská bagdeta červenopruhá

Chovu OB by prospělo navázání styků s polskými chovateli, kde je obdobné plemeno holubů. Je škoda, že pro toto originální moravské plemeno nebylo směrem do zahraničí nic uděláno ani svazem, ani klubem a to ani vystavováním v zahraničí. Pravděpodobně jedinou komplexní informací pro zahraniční zájemce o OB byl můj článek v Geflügel-Borse (SRN) v roce 2000.

Na našich posledních dvou celostátních výstavách bylo v Brně v roce 2000 vystaveno 20 kusů OB v 6 rázech a na výstavě “Peří 2001” v Lysé n.Labem 21 kusů v 5 rázech.